Nick

Ale jo. V porovnání s ostatními kusy daného divadla je to určitě úspěch. Chválím hudbu, většinu textů, nápad, vtip. Výborný Kavalčík, dobří Háma, Svoboda, ucházející Tomešová. Kromě Kavalčíka pro mě ale na celé čáře vede původní obsazení (Langmajer, Zavřel, Čvančarová), které bylo zkrátka lepší. Zbytečná je délka představení, velmi by prospělo zkrácení. Stejně tak se mohlo od posledně trochu zapracovat na scéně a efektech. Jinak ale docela příjemné představení :)

Bohužel naprosto bez děje. Jde v podstatě o přehlídku výstupu pohádkových postav. Dokážu si představit, že to může fungovat pro poměrně úzké spektrum dětí určitého věku, jinak ale ne. Režie taková nijaká, scéna pěkná, hudba nenápaditá, ale neurazí, texty nic moc. Výkony asi úměrné celému dílu. V podstatě nic tak strašného, ale zároveň vůbec nic, proč se jít podívat. Bylo by to tak na 55 %, ale fakt mě to nebavilo, takže zůstanu při 50.

Takřka vrchol divadelního amatérismu. Přeplácané libreto bez sebemenší možnosti pochopit postavy, režie zcela bez invence, choreografie a scénické ztvárnění katastrofální, texty naprosto otřesné, hudba davidovsky průměrná. Gemrotová na hlavní roli nemá, Vojtek je k přežití, Blanarovičová hrůzovýkon roku. Celé představení je jeden obrovský kýč, který snad nemůže uspokojit ani nenáročného diváka. Za vidění stojí maximálně kvůli pár pěkným písním (zásnubní terčet, den jako den, pozvedám svůj hlas), případně několika obstojným výkonům (klasicky Trapl, Procházková).

Velmi rozpačitý, spíše nepovedený hitmuzikál. Žbirkovy písně se zde dočkaly nových rockovějších nepříliš vyhovujících aranží a naprosto násilného naroubování do nudného a předvídatelného příběhu. Libreto je zde skutečně špatné, nedomyšlené, kýčovité, jakoby se autoři nemohli rozhodnout, zda nám naservírují komedii, love story nebo hlubokomyslné zamyšlení. Bohužel se s úspěchem nedostavuje ani jedno. Některé scény vyloženě zbytečné. Postavy nemají dostatek prostoru pro vybarvení. Vše zachraňuje 100% nasazení účinkujících, pár pěkných písní a scén, zajímavá scéna. Nenáročný divák bude spokojen.

Docela jsem se bál, co z toho nakonec vyleze - zcela zbytečně. Až na pár zádrhelů jde o velmi příjemné dílo s opravdu skvělou hudbou, průměrnými texty a příjemně ubíhajícím příběhem. Co se týče výkonů, Noid je typově velmi přesný, pěvecky výborný a s mluvenými pasážemi si poradil po svém (čímž možná trochu utrpěla milostná linka příběhu), velmi překvapila V. Vyoralová, její Bonnie je naprosto precizní! Výborní byli i B. Skočdopolová a M. Písařík. Oproti tomu otřesný byl K. Střihavka, celkově špatná scénografie a choreografie spolu s místy hrozným ozvučením představení ubírá hodnocení. 75 %

Čekání, a to nejen na Godota, ale i na silný divadelní zážitek, který se bohužel nedostavil. Prachař a Matásek sice výteční, ale evidentně trochu znudění jednak prázdným hledištěm a jednak počtem repríz, které mají za sebou. Režie podle mě nedostačující tak kolosálnímu dílu, scéna dejme tomu odpovídající, dramaturgie díla by mohla být lepší. Každopádně, kdo Godota neviděl, je to asi taková divadelní povinnost. Představení sice není dokonalé, ale pro představu o tom, jak vypadá takové skutečně absurdní drama, vlastně dokonale postačí.

Divotvorný hrnec je milé a příjemné představení, na krumlovské točně působí až kouzelně. Po všech stránkách se jedná o hezké představení. Hudba je sice ne příliš nápaditá, ale dobrá, texty jsou nadčasové. Výkony velmi dobré (Kříž, Blahynková, Hruška), scéna výtečná (jak jinak s takovými možnostmi). Některé scény ale bohužel působí zdlouhavě, někdy až nudně, děj mohl být pojmout trochu lépe s větším důrazem na rozvoj samotných postav. Ačkoliv se jedná o představení objektivně velmi dobré, bohužel ve mně nezanechalo takovou stopu, jak bych býval očekával a další návštěvu nechystám.

Brněnský Duch vyniká zejména nápaditými triky, světelným designem a scénou. Příběh, ač notoricky známý, nenudí a díky dobře načasovaným gagům občas i překvapí. Hudba, dle mého názoru velmi dobrá, v této inscenaci bohužel příliš nevyniká, čemuž nepřidá ani nenápaditý (avšak rozhodně ne zlý) překlad. Aleš Slanina velmi zajímavý, herecky jistý, hlasově suverénní. Ivana Odehnalová už je na tom se zpěvem hůře, ale herecky opět velmi uvěřitelná. Robert Jícha po všech stránkách výborný. Markéta Sedláčková je královnou celé inscenace. Duch je celkově velmi dobré představení a stojí za návštěvu!

Velmi milé a příjemné představení, v podstatě nemám zásadnějších výhrad. Marie Doležalová jako Eva je skvělá, Ludmila Molínová jako teta Pa přímo okouzlující. Ani ostatní účinkující nezaostávají, většina složek inscenace v rovnováze, vše šlape, jak má. Nelze očekávat žádné hlubokomyslné dílo, nicméně na zpestření všedního večera poslouží dokonale. Jen si neodpustím drobnou poznámku - někteří herci by opravdu neměli zpívat :)

Bylo by to za podstatně méně, ale naprosto excelentní Fišarová to u mě vyvážila až na pěkných 80 %. Celkově průměrné zpracování, potěší více info ze života Evy (o něco méně už potěší pravopisná chyba v promítaných titulcích), velmi dobrý Strenáčik a samozřejmě nádherná hudba. Zcela otřesný byl Roden, který nejen, že neumí ani trochu zpívat, ale v zde je zcela prkenný i herecky, jakékoliv charisma je pryč a zbývá jen trápení sebe i diváků. Jak už jsem psal, Fišarová naprostá bomba, zejména v závěru, který pro mě byl v jejím podání jedním z nejemotivnějších divadelních zážitků vůbec.

Fantom opery je především geniální hudba, která už při předehře způsobuje husí kůži. Milým překvapením je funkční scéna, rychlé přestavby, dobré přebásnění, nádherná výprava, některé výkony (zejména výtečný Vaněk, ale také více než dobrá Sommerová). Obrovským zklamáním byl Fantom R. Schwaba - pěvecky docela v pořádku, nicméně po výrazové a herecké stránce skoro tragedie, jen slepě odzpívával a odříkával naučený text s otřesnou gestikulací (seberte mu někdo ten plášť). Scény The phantom of the opera a Masqeurade oproti Londýnu ostudné! Příště jiného režiséra a třeba to bude zase o něco lepší.

Jedno z nejlepších představení na současné "muzikálové" scéně. Autorská trojice Vaculík-Malásek-Kopta opět nezklamala a stvořila dech beroucí představení. Stejně tak se ve skvělé formě předvedli Kluch, Ševčík a Marešová. Hudba (ač některá ne zcela původní, avšak perfektně zvolená), scéna, choreografie, výkony, dějová linka - vše je v souladu a zanechává na divákovi hlubokou stopu. Doporučuji každému s alespoň mírným zájmem o hlubší zážitek z představení.

Velmi dobré, ne však uchvacující. Nadčasový text v přiměřeně moderní úpravě, režijně celkem dobře zvládnuté. Výborný Děrgel, zbytek obsazení bez připomínek. Skvělý závěr! Celkově není moc co vytknout, na druhou stranu se ale určitě nejedná o nadpozemský zážitek.

Zajímavý námět, ale ubíjející délka. Zkrátit na polovinu a můžeme se bavit o dobrém představení, v této podobě je v podstatě neslučitelné se skvělou zábavou. Většinu času se prakticky nic neděje a ani dobré výkony to nedokáží udržet nad vodou. Za mě trochu škoda, potenciál by tam byl. Ale možná se jen já nedokážu naladit na vlnu Ypsilonky, kdo ví...

Za mě je Horečka sobotní noci jen přehlídkou náročných choreografií okořeněnou několika ne úplně dobrými písněmi. Příběh spíše není, než je, postavy jsou vystaveny zcela nepochopitelně a nezajímavě, emoce se téměř nekonají (snad jen kromě písně "Tragické"), české texty nic moc, dlouhé přestavby. Ano, perfektní tanec, vyhovující zpěv, skvěly light desing či dobré obsazení (Kříž, Tomeš, Blahynková, Procházková), to ale pro muzikál nestačí. 60 % mě mrzí (zejména kvůli obrovskému množství vydané energie všech účinkujících), ale bohužel Horečku nemůžu považovat za výborný muzikál.

Pro mě bohužel hodně nevyužitý potenciál. Mohlo to být krásné komorní emotivní dílo, ale bohužel není. Vše je tak nějak průměrné, něco lepší, něco horší. Představitelé tak trochu jak na houpačce - občas skvělí, občas tragičtí. Asi nejhorší na tom ale je to, že si pár měsíců po představení nepamatuji prakticky nic kromě toho, že to nebylo nic moc a docela jsem se nudil. Škoda.

Odpad! Nejotřesnější zážitek celého mého divadelního života. Nikdy bych nevěřil, že se budu v divadle stydět za to, že v něm vůbec sedím. Celé to bylo neskutečně trapné a ponižující pro diváky i účinkující. Tohle se opravdu nepovedlo. Těch 10 % jen díky umělcům, kteří i v tomto propadáku podali v rámci možností dobré výkony.

Paradoxně nejslabší stránkou představení je libreto. Hudebně i textově špička, choreografie a výprava průměr. Nejlepší Johankou je podle mě zcela nová Iva Marešová, v těsném závěsu Bára Basiková. Lucia Šoralová je taky výborná, ale Marešová s Basikovou tomu o dost přidávají. Jinak dobrý Kříž, ucházející Ruml, Čok, Zonyga a Střihavka (když má zrovna svůj den), špatní Tesařík, Opava, Pleskot (proboha, proč v tak dobrém divadle pořád hrají tyhle osoby?). Rozhodně stojí za vidění, i kdyby jen kvůli nové excelentní Ivě Marešové :) 75 %

Johnny Blue, jakou barvu má tvé slunce? :) Celkově hezké a milé představení, výborná hudba, textově celkem slibné, režijně to mohlo být zvládnuté o něco lépe. Škoda, že příběh se zde příliš nekoná. Hlavní postavy mají dostatek prostoru a mají tak šanci alespoň k náznaku jakéhosi vývoje. Proč vidět? Vitázek a Coufalová skvělí, hitová hudba, efektní scéna Moskva. Proč zůstat doma? Dějová linka, postava Freda (žerty za hranicí trapnosti), často až moc oslnivá světla (asi stále nevidím na levé oko). Věřím tomu, že by to MDB zvládlo udělat ještě o hodně lépe, ale přesto doporučuji. Lepších 65%

Tohle už prosím ne. Bohužel téměř po všech stránkách nepovedené představení. Příběh zdánlivě historický (zde spíše hysterický), režie podprůměrná, scéna a kostýmy daleko za hranicí (nejen) divadelního vkusu. Hudba plytká a nezajímavá, texty jedny z nejhorších, co jsem měl možnost slyšet. Sem tam dobrý výkon to moc nezachrání. Nějaká ta procenta alespoň za Matuše, Fišarovou, Procházkovou či Frice, kteří do (bohužel špatně konstruovaných) rolí dali mnoho. Přestože toto představení není dobré, přežít se dá a věřím že u nemalého procenta návštěvníků snad i díky prvoplánové líbivosti sklidí úspěch.

Režijní prvotina L. Pečenky dopadla velmi dobře. Celkem dobrá hra s vděčným tématem 60. let je zde inscenována s potřebnou invencí a více než slušným nasazením všech účinkujících (všichni velmi dobří, nejvíce zaujal V. Blahuta). Zajímavou složkou představení je hudba, která je sice trochu prvoplánová, nicméně jednotlivé příběhy doplňuje perfektně. Sympatické je i scénické pojetí. Hra je vzhledem ke své stavbě poměrně náročná na udržení stoprocentní pozornosti diváka, což se bohužel ne vždy daří, celkově jde ale o zdařilé představení, které stojí za vidění. Škoda poloprázdného divadla.

Poměrně zdařilá inscenace je typickým příkladem popové opery. Bylo by chybné poměřovat Kleopatru s klasickými muzikály. Na tomto poli by samozřejmě neobstála. Nicméně jako historická popová opera je to dle mého názoru v pořádku. Hudba výborná (škoda, že u dalších Davidových děl tomu tak není), texty nadprůměrné, režie obstojná, scéna a kostýmy vyhovující. Dějová linka občas trochu kostrbatá, ale budiž. V původním nastudování bych se nebál dát i 90 %, s postupem času se však zejména výkony neustále zhoršují a dnes je díky obsazení představení pro mě téměř nemožné navštívit.

Skvělé, skvělé, skvělé! Ústecký Činoherák v nejlepší formě, v čele s odzbrojujícím Janem Plouharem. Příběh, který chytne a nepustí, scéna celkem funkční a zajímavá, více než obstojná režie a výkony, které berou dech. Není to tak úplně o ukázkovém herectví, ale o naprostém ztotožnění se s postavami a překročení hranic klasického hraní. Energie a emoce srší přímo do hlediště a při finále se dostavuje pocit téměř absolutní fascinace. Pokud bude ještě někdy příležitost, tohle se prostě musí (znovu) vidět!

Moje srdcové představení. Nádherná temná hudba Maláska, skvělé texty Kopty a zajímavá a nápaditá režie a choreografie Vaculíka v kombinaci s vesměs skvělými výkony slibují dobrou show. Tenhle baletní muzikál je dle mě jedno z nejlepších děl, co se kdy na pražské hudebně dramatické scéně odehrálo. Děj má spád a nenudí, světelný design a scéna fungují výborně. Rozhodně stojí za vidění, i kdyby jen kvůli dokonalé Marešové a perfektním Fricovi. Dále zaujali Šemík, Savka, Benešová či Susová. Víc takových děl, prosím.

Jednoznačně překvapující. Vše bylo obráceně, než jsem očekával. Překlad je kupodivu poměrně snesitelný (až na některá místa, jako "chtěla jsem s tebou být, zařizovat byt"), na velkém jevišti se už účinkující celkem zabydleli. Velké překvapení bylo obsazení. Zklamali Antalová (očekával jsem alespoň průměrný zpěv), Křížková (opravdu nic moc), Foret (ploché herectví), velmi obstojné výkony Korolová, Trapl, Slezáček, excelentní Fišarová a Kotiš. Choreografie mohly být lepší, závěrečné medley dost odfláknuté. Mohli z toho vykřesat mnohem více. Ve srovnání s hostováním Londýna v O2 nedostatečné. 55%