Dawson321

Skvěle zvládnuté gay drama. Viděno v rámci queer festivalu Mezipatra.

Představení Lorca mě jednoznačně zaujalo, a to jak zpracováním formou životní koláže, tak i hereckými výkony. Oceňuji, že v inscenaci byly použity úryvky básní F. G. Lorcy a diváci se tak mohli seznámit i s jeho uměleckou stránkou. Představení jednoznačně není určeno širokým masám, ale spíše lidem, kteří umí ocenit umění. Diváci při představení sedí přímo na jevišti jen pár centrimetrů od hrajících herců.

Velice vtipná a oddechová komedie. Klasická vztahovka z generace třicátníků. Hlavní hrdinka má sice obezitu, ale je s ní smířená a nestydí se za ni, takže žádnou Bridget Jones v téhle hře nehledejte. Má rovněž ráda válečné filmy, a to ji spojí s ambiciózním "mužem z kanclu", tak vznikne hlavní zápletka této komedie plné nekorektního humoru (což oceňuji!). Na hře oceňuji i herecké výkony, nejvíce překvapila L. S. Fisherová, kterou si pamatuji z Miss a netušil jsem, že umí i dobře hrát. Role závistivé mrchy z účtárny ji fakt sedla dobře (a pánové jistě ocení scénu v plavkách :).

Opravdu jsem se hodně pobavil. Kufr je typická oddechová komedie sázející na komplikovanou zápletku mezi mnoha postavami. Pokud se chcete hodně smát, tak doporučuji.

Inscenace je opravdu velký úlet. Ovšem úžasně reflektuje celé devadesátky a neopomíná takové milníky jako zrod (a převzetí) TV Nova, Discoland, popularitu boybandů, vzestup drog atd.
Inscenace má dvě části - první je čistou parodií na populární BH 90210. V druhé části se přeneseme do devadesátek v Česku, kde se setkáme třeba i s Karlem Gottem platící se prostitutky či Terkou Pergnerovou válející se v bílém prášku.
Za celou hodinu a půl jsem se ani na chvilku nenudil a inscenaci hodnotím jako nadprůměrnou.

Viděno na festivalu Akcent: Rozhodně v dnešní době zajímavá inscenace v žánru dokumentárního divadla. Děj nás zavede to prostředí PC série GTA, kde se seznamujeme s jednotlivými avatary hlavních hrdinů a na nich je ukazováno, co všechno je v této hře možné. Pro diváky, co hru neznají, je to jistě přínosné. V druhé části hry jsme v "reálném" prostředí na ulici a zjišťujeme, že vlastně realita je v mnoha věcech dost podobná i herní sérii.

Příjemná retro komedie zdramatizovaná podle knihy od Roberta Bellana. Knihu jsem nečetl, takže nemám srovnání, ovšem divadelní hra nepostrádala humor. Od přestávce jsem od jedné paní zaslechl, že se hra nemůže líbit lidem, kteří v té době nežili a neznají všechny kontexty. No ačkoli jsem v éře normalizace nežil, přesto jsem většinu dobových reálií pochtil a hru bych právě doporučil i mladším ročníkům, aby měli srovnání, jak se žilo za dob našich rodičů či prarodičů.

Viděno v pátek 13. 3. v celkovém počtu 4 diváků (i když prodaných vstupenek bylo 20 - asi se lidi báli kvůli viru někam chodit). Moc děkuji hercům, že i přes tuto skutečnost odehráli představení, které bylo rozhodně zajímavé vidět.

Viděno v rámci projektu #kulturazije na MallTV.
Skvěle jsem se bavil. Pedantská paní Roubíčková je nejlepší :D

Jedničku jsem bohužel neviděl, ale to snad není překážkou hodnotit tuto inscenaci. Téma zabývající se čistě současném promiskuitním chování homosexuálů skrze aplikace Grindr a podobné se u nás moc her nezabývalo, což je plus pro inscenaci. I když mi některé věci přišly už dost přitažené za vlasy, celkově hra působí reálně. Procenta dávám za nadbytečné vulgarity, kterých bylo na mě už fakt hodně a pri některých jsem se i poněkud styděl :)
(Viděno v rámci Letní scény)

Příjemná oddechovka ze života.

Výborné představení kombinující tanec, akrobacii i satiru s beatboxem. Představení slušela i letní scéna v Anežském klášteře.

I když jsem původní představení neviděl, nové pojetí se mi líbilo. Všechny tři herečky svoje role zvládly na výbornou. První polovina představení je spíše komedie, naopak druhá část se více kloní k sentimentu a do smutných poloh. Představení mohu doporučit.

Viděno v rámci silvestrovského odpoledne: Komedie, která v různých scénkách představuje širokou paletu mužských charakterů. Obdivuji herce, kteří se museli naučit několik různých rolí a během představení se nesčetněkrát převlékat. Možná to bylo tím Silvestrem, ale herci Jánu Jackuliakovi několikrát vypadnul text, což je vtipné jednou, ale ne když se to děje několikrát za představení. Jinak super hra.

Kdo má rád Francii anebo gastronomii, tak by měl na představení zajít. Není to sice klasické "divadlo", herci nemají úplně role, spíš je to takové vyprávění o francouzské gastronomii. Líbila se mi hlavně část o ocenění Michelin.

Představení se mi líbilo. Z první části doslova dýchá erotické dusno mezi Benjaminem a paní Robinosnovou - Jitka Schneiderová umí zahrát dominantní milfku přesvědčivě. Možná jsem měl trochu problém z Danilem Krejčíkem, kterého znám hlavně z rolí homosexuálů a nedokázal jsem se od těch rolí úplně oprostit... Druhá část má poněkud svižnější tempo a naopak se zabývá vztahem Benjamina s Elaine - dcerou paní Robinsonové.

Velice syrová inscenace, která dobře uchopila knihu od E. Louise a zdramatizovala ji k dokonalosti. Daniel Krejčík už v několika inscenacích ukazuje, že je výborný herec.

Už druhé krátce po sobě zdramatizované dílo od francouzského autora E. Louise. Obě inscenace se dost podobají, ať už výraznými herci či kreativní scénografií. Jak v Dějinách násilí, tak i v Kdo zabil mého otce excelují mladí herci Hes a Krejčík. Oba vlastně hrají stejnou postavu Eddieho a obou jsem to i věřil. Dějiny násilí jsou přeci jenom víc osobní, co se týká hlavní postavy, jelikož se tam řeší její znásilnění. Hlavní postavou v Kdo zabil mého otce ale není paradoxně sám Eddie, ale jeho otec, o kterém vypráví a který vlastně determinoval jeho život. Doporučuji zkouknout obě představení.

Inscenace se mi líbila více než samotný film. Stopáž tak akorát, nebyla tam hluchá místa. U některých scén jsem se opravdu dost nasmál. A jelikož miluji běžky a Jizerky, tak jsem se mohl alespoň na 70 minut přenést opět do tohoto prostředí.

Viděno na Festivalu zlobení: zajímavé představení s jedním hercem, který dokáže během hry měnit role a ještě se naučit veršovaný text. Smekám před jeho výkonem, jen škoda, že představení tak rychle uteklo.

Zajímavě převedená hra z konce 15. století do současnosti. Král je gay, což se samozřejmě "nehodí". Hra má působivý závěr.

Zajímavé převedení Rusalky, kde se reflektují současné transgender otázky. Hra má dvě části - úvodní, kde se mohou diváci seznámit s námětem i sami se sebou, a klasickou divadelní část. Všichni herci hrají přesvědčivě a hra na mě dost zapůsobila.