Profil uživatele

Janis

Volby

Hodnocení

Redaktoři s podobným hodnocením
jméno redaktora: průměrný rozdíl hodnocení (počet společně hodnocených inscenací)
Jiří Landa: 12 % (165)
Lukáš Dubský: 12 % (103)
Michal Novák: 12 % (90)
Pavel Širmer: 12 % (142)
Helena Grégrová: 13 % (102)

Seřadit dle: data přidání sestupně | názvu hry vzestupně | procenta hodnocení sestupně

Další stránky hodnocení: < 1 2 3 4 5 6 7 8 9 > >>

(zadáno: 8.6.2019)
Skvělá režie, výborná hudba i scéna a velmi dobré herecké výkony (vyzdvihuji hlavně O. Pavelku, který stvořil velmi věrohodnou postavu, pana "macho," která mu navíc není typově blízká). To vše dalo vzniknout v mnoha ohledech mimořádné inscenaci, která se dost vymyká zdejší produkci a která je svým způsobem "americká." I přes značnou délku jsme si tento plastický opus vážně užili, takže dík všem (a hlavně asi M. Dočekalovi) za dlouhý večer!
(zadáno: 2.12.2019)
(zadáno: 17.4.2020)
Představení, které stojí na špičkových hereckých výkonech, shlédnuto prostřednictvím "hrajeme v karanténě" na youtube.com. Díky moc divadlu za tuto možnost.
(zadáno: 11.10.2010)
Výborný Richard Krajčo a David Švehlík, též Martina Delišová se mi líbila.
(zadáno: 11.10.2010)
Dobře zahraná a především skvěle napsaná hra o tom, jak si v jedné - skoro se chce říct typické - české/moravské rodině všichni navzájem lezou na nervy. Trpké, současné i nadčasové, zábavné. Určitě stojí za vidění.
(zadáno: 11.10.2010)
Po letech, v 9/2013 znovu shlédnutý Oblomov - jako by se jeho postava mezitím proměnila. Původně mi připadal jako líný budižkničemu, třtina ve větru co se nechá ovládat přáteli, milenkou, okolnostmi..
Teď se zdá, jako by Trojan postavu v čase posunul směrem k pasivnímu, konzervativnímu, ale i emotivnímu introvertovi, co chce jen žít tak, jak je mu vlastní, dle svých možností. Tento Oblomov se střídavým úspěchem odolává okolí, jež se ho neustále snaží manipulovat podle vlastních představ a kterému ovšem on není schopen říct jasné ne.
Jinak souhlasím, z hry je absurdní groteska. Podmanivá.
(zadáno: 11.10.2010)
Eliška Balzerová je opravdu skvělá.
(zadáno: 27.3.2011)
(zadáno: 15.6.2011)
Tohle bylo vřelé, přátelské představení s výbornými hereckými výkony (my jsme viděli obsazení s P. Křížem a Ch. Poullain), ačkoli hra sama by dostala hodnocení o něco nižší.
75%
(zadáno: 4.11.2012)
První část trochu delší a náročnější, přece jen už tak často nanavštěvuji IV. cenovou. Druhá část hru hodně vytáhla, zejména díky Trojanově výkonu, který tu dominuje a který zvýšil mé hodnocení inscenace minimálně o 10%. Velmi autentický byl ve své roli Hynek Čermák, divadlu hodně prospělo angažování nových tváří - M. Pechláta a Petra Vrška a koneckonců i větší prostor pro domácí herce, kteří se v jiných inscenacích DD objevují míň, mám na mysli Janu Holcovou. Jen nevím, zda by hra byla stejně úspěšná, kdyby byly vynechány vodopády vulgarit, jimž se diváci smějí a které tvoří asi 1/4 textu.
(zadáno: 16.3.2013)
75%
Silný a kultivovaný výkon Heleny Dvořákové, velmi přitažlivá, emotivní výtvarná složka (i když např. Ondříčkova čapka působí v antickém dramatu už trochu nepatřičně) a dokonale se přizpůsobující a gradující hudba. Bohužel ostatní herecké postavy budí dojem - zvlášť v přímém kontrastu s výkonem Dvořákové - příchozích z nižší ligy. V tom je určitá rozpornost inscenace, která mi neumožnila dát vyšší hodnocení. Městskému divadlu by neškodilo nabídnout v činoherním souboru příležitost výraznějším hereckým osobnostem, které by sem vnesly konkurenci. Usazení herci začínají působit provinčně.
(zadáno: 24.4.2013)
85%
Líbí se mi, že v Ungeltu dávají prostor i starší herecké generaci, a stále víc vnímám, jak pečlivě tu vybírají hry přímo pro konkrétní herce. Jako by jim ty příběhy, role dávali darem. Je to velmi přátelské.
Komorní představení o starých lidech, kteří se vyrovnávají s možnostmi a omezeními svého věku, je melancholické, úsměvné a zároveň intimní. Vyvolalo silnou odezvu u publika, v němž převažovali starší diváci. Snad pro jim blízké téma, určitě ale i dík skvělým výkonům Kostky, Vránové a Mayerové, kteří vytvořili hořkosladké postavy. Mě moc těšilo vidět po delší době paní Vránovou.
(zadáno: 12.5.2013)
85%
Tohle představení se mi dost líbilo, zvlášť zkušenější generace v čele s Medveckou, Němcem, Mrkvičkou hrála skvěle, a emotivní výstup Arkadinové a Trigorina koncem 3.dějství mě naprosto uchvátil. Spleť lidských osudů, vykreslené charaktery, příběhy egoistických emocí a vzplanutých lásek, vzájemná manipulace...vše bylo autentické. Famózní Medvecká, Prachařův Trigorin asexuální i ovládaný, mladé herečky Žáčková, Borová mě bohužel nezaujaly. Drobné režisérské vsuvky (svítící svatozář, kmen..) snad reflektují i symbolismus hry, dělají ale složitou hru ještě hůř srozumitelnou.
(zadáno: 16.5.2013)
75%
K tomuhle představení už tady bylo asi řečeno vše...
Intimní a lidský, jakoby všední a jakoby banální příběh o mezigenerační pomoci, nepochopení, předsudcích, ale nakonec i porozumění a vzájemném obohacení...
Herecky vynikající Zindulka, nicméně zpočátku jsme měli místy problém mu rozumět, ačkoli k jeho postavě staříka to mrmlání přirozeně patřilo.
Určitě stojí za to vidět, na to, že jde o zájezdové představení, má - především díky St. Zindulkovi - výbornou úroveň.
(zadáno: 30.10.2013)
75%
Vynikající především herecké výkony - zejména ten Lad. Koláře (z toho, jak dokonale vystřihnul horkokrevného a přitom ovládaného stárnoucího Španěla, mi spadla brada), Zd. Herfortové, ale také J. Matějky, P. Štěpána, I. Ondříčka a dalších.
Za vidění rozhodně stojí. Dvě přestávky byly ale pro mě zbytečné.
(zadáno: 4.11.2013)
Po odmítavém přijetí Leara se asi Nebeský rozhodl pro vstřícnější, návodnou symboliku. Např. pro jedno z hl. témat Očisty užil jasné symboly: sprcha, úklid, krysařka, "praní špinavého prádla," bílé oblečení (černé=smutek, žluté žárlivost, červené láska, žena/páv). Či motiv vody, v níž se postavy skutečně (Eyolf) i obrazně (manželé žijící v bublině, v akváriu) topí.
Vše podstatné je zde ale říkáno: o vrstevnatosti lidských vztahů, citové fixaci, sexuální frustraci, smyslu tvorby, neschopnosti nést odpovědnost, maloměšťáckém egoismu, do něhož se manželé po intermezzu vrací.
Dobrý program.
(zadáno: 13.11.2013)
Velmi zdařilé nastudování moderní Popelky, výjimečně dobrá scéna, režie, hudební čísla i choreografie, také tanečně dost vyrovnané.
I mě zaujala o něco víc vedlejší dvojice (A. Březinová, O. Slanina) než ta hlavní, ačkoli D. Vitázek jako Nick má roli téměř výhradně pěveckou. Ano, některé české texty mi neseděly. Nicméně jednoduchý příběh je dějově poměrně zajímavě vystavěn, nemá velké množství postav (určitě ku prospěchu věci), ty se střídají ve vyvážených partech a scénách...
Za dirigentku - ženu hodnocení zvýšeno o 5%.
(zadáno: 6.12.2013)
Půvabný a lidsky vřelý příběh pro děti i rodiče, ve kterém nechybí Ježíšek, andělé, Pánbíček, který je současně Krakonošem, jeho sojka, Hanč, Vrbata a ani ta slavná Rybovka (mimochodem, výtečně hraná a zpívaná samotnými herci).
Velmi pěkné, skromné a vánočně kouzelné. 75%
(zadáno: 18.12.2013)
První část mystické feérie se děje za mrazivého prosincového večera, uprostřed hlučícího města, přesto ty chvíle působí magicky a intimně. Autoři vypráví instruktivně a přitom velmi působivě. Předkládají "lidovou" vánoční hru se zpěvy (koledami) a pro nás dnešní i s mnoha citacemi z výtv. umění, tak, abychom si i my připomínali novozákonní příběh se všemi symbolickými detaily a podobenstvími, vč. toho, co z nich vyplývá pro náš život.
Jak příjemný návrat k čisté zbožnosti a podstatě vánoc.
Na mně hodně zapůsobil prostor betlémského chléva - Červeného kostela, archandělův plamenný meč, aj.
(zadáno: 4.1.2014)
75%
Z detektivky má tenhle psychologický příběh, vyprávěný z pozice dospívajícího školáka, jen málo. Vynikající V. Blahuta spolu s A. Antalovou (její ztvárnění matky např. ve scéně s vláčkem bylo pro mě tak emotivní, že ani těch slz už nebylo zapotřebí) a dalšími stvořili jímavý a důvěrný příběh, ve kterém komické situace vznikají přirozeně, z rozdílů mezi realitou viděnou očima dítěte s handicapem a očima dospělého.
Přímočaře realizované, podařené, silné představení.
(zadáno: 11.3.2014)
Vpodstatě se shoduji s názorem J. Pařízka.
Velmi podařená věc a ano, "postmoderní," jak si asi vytkli Burani za cíl (a jak z Isteníkových úst zaznělo). Syntéza různých pohledů a menších paralelních příběhů do jedné bohatší, ale měnlivé struktury.
Burani dokazují, s jak skromnými prostředky a s jakým (zdánlivým) málem lze dělat kvalitní a současné divadlo: herecký um a sebevědomí, společné zaujetí, jasná idea a zájem realizovat ji hravě, vizuálně poutavě, s použitím aktuálních postupů, pracujících mj. s přeskakující pozorností mobilové generace.
Nenechte si ujít, tahle parta si to zaslouží.
(zadáno: 22.3.2014)
Hudebně velmi vkusně napsané, režijně také vydařené, slušná scénografie.
Klasická pohádka, upravená a inscenovaná s humorným nadhledem. Ostatně ve kterém jiném muzikálu by mohly hlavní postavy, trpaslíci (i když tady jsou to spíš trpajzlíci), tak příšerně tančit, a ještě za to získat potlesk. I to, že nejzápornější postava macechy (při naší repríze v podání J. Apolenáře) sklidila největší ovace, svědčí o tom, že tenhle rodinný muzikál nezklame ani děti, ani rodiče.
Gratuluji MDB, že dokázalo vyprodukovat tak vydařenou věc jen z "domácích zdrojů." Oprávněně patří k doporučeným tipům.
75%
(zadáno: 12.6.2014)
Invenční a originálně sestavená 1,5-hodinová etuda (přijďte s předstihem, představení zvolna začíná už asi 10 minut před oficiálním začátkem) na téma "poslední hodinka před zavíračkou." Kombinuje artistní, klaunské a taneční výstupy do jednoho příběhu, ve kterém mluví jen jediná osoba - klaun/hospodský. Všechno obdobně haji v cirkusových představeních...
Hudba mě sice úplně nevzala, ale její zapojení do příběhu, živá podpora děje, to bylo opět typicky "cirkusové."
Takže shrnutí "nový cirkus" je asi tím nejlepším popisem tohoto představení.

Další stránky hodnocení: < 1 2 3 4 5 6 7 8 9 > >>