Kjell

Oceňuji práci V. Loulové s tak nesnadnou látkou. Jsem rád, že se objevila na českých jevištích. Krásná hudba, silný trojlístek Melša, Matějíčková, Dalecký. Špinar dává bezděky vzpomenout energii a charisma Vladimíra Marka.

Tak nosné téma a taková promarněná šance! Škoda. 55%

Jedna z inscenací, co se vám zaryjí pod kůži tak, že po jejím konci nemůžete nějaký čas ani mluvit. Děsivé, co je schopen provést člověk člověku (bohužel to není zaprášená fráze z jiného století), posilující, jak nezlomný dokáže jedinec být i přes všechny hrůzy, co přežil. Z. Zlatohlávková a M. Hruška excelentní!

Myslím, že by autor byl hodně spokojený. Bez násilností tato inscenace dokazuje nadčasovost jeho textu. Tleskám za uchopení hry a tleskám všem třem hercům. Pro mě zážitek a jeden z nejlepších Havlů, co jsem kdy viděl

Velké sólo Radka Holuba, naprosto přesného v každém slově, gestu, mimice. Velká poklona Aleně Mihulové, že z miniatury psycholožky udělala živoucí postavu, aniž by sáhla k hereckým berličkám. Velký objev Petr Buchta (pro mě), neznal jsem ho a zvládá skvěle. A ani Barbora Mošnová není jen do počtu. Všichni jsou dojemní, vtipní a někdy na facku.Tohle se po všech stránkách povedlo. 85%

65%. Zpočátku to vypadá na pořádný žraso, ale postupně to tuhne a nakonec je z toho přežvýkanina, co se táhne mezi zuby Škoda,herci za to určitě nemohou. Dancingerová umí fest.

Zážitek zdaleka nejen pro všechny, které hudba Nirvany udělala na konci puberty dospělejšími a taky vyjukanějšími z reálného světa. Kompletní divadelní zásah par excellence. Zvolené prostředí a výkony obou herců převyšují o něco samotný text, ale to samozřejmě není ke škodě a je to vlastně pochvala pro tvůrce inscenace. Jak Dalecký, tak Kadlec si zaslouží otisk ve zdejší výroční anketě.

To zaplatíte licenci na dejmetomu stále čerstvý zahraniční muzikál, ušijete na něj pěkné kostýmy, investujete do velkolepé scény (která toho tedy ve výsledku moc neumí, ale budiž), objednáte ohromnou kampaň... a pak do hlavní ženské role obsadíte slečnu Ines a rázem spadnete pod průměr a všechno výše vyjmenované je tak trochu na nic. Nám 'obyčejným smrtelníkům' samozřejmě zůstane utajeno, přes jakou protekci se k roli dostala, ale tlačenka je to jistá. Nevěřím, že dirigent neslyší a režisér nevidí její jalovost.

Tradičně blábolivý překlad Prostějovského, tentokrát ještě opřeného o neumětela Bára. Ale moc hezká výprava. Slezák chladný, ono celkově bohužel bez emocí. Kralovala Gabrišová v menší roli. Díky divadlu za uvedení, ovšem podruhé nemusím.

75% Oceňuji, že se inscenátorům podařilo najít v geniální předloze téma, které posílili oproti filmu, a oběma hercům tleskám za to, že svými výkony dávají zapomenout na strhující filmovou dvojici, neboť si našli svou cestu, a to velmi silnou.

Inscenace z rodu těch, co divákem otřesou, my se klepali ještě v metru. Srovnání s legendou z Činoheráku toto nastudování snese. Výborní Bílík, Dalecký i Havlínek. Není to asi pro každého, ale tedy znepokojivé myšlenky si musí odnést všichni.

85% Wow, nové Tajemství je zážitek, ze kterého se vám zatočí hlava. Pro znalce staré verze: změn ve scénáři naštěstí minimum, nové hudební aranže excelentní, kolikrát nečekané, spolu se zvukem ohromný posun, L. Vondráčková opět skvělá, výkon plný emocí (jako by těch 20 let ani nebylo). Nová výtvarná a režijní koncepce opravdu zaujaly, z nových jmen Moravcová, Komínek, Kolman, staří harcovníci Trapl, Šiška správně na svých místech. Celé to má švih a tempo, výborně vystavěnou atmosféru. Chci si dát tohle kouzlo ještě jednou a podívat se na opačné alternace.

Zážitek z kategorie dlouho se držících. Vysoce hodnotím režii i oba herecké protagonisty. Látka to není lehká, předloha se dramatizaci spíše vzpírá, ale tady se na to zdárně vyzrálo.

Marná sláva, ta hra už je staroba a režie neudělala nic proto, aby to z této inscenace tak okatě nelezlo. Herecky ji drží Filip Rajmont a Robert Jašków (ti dávají vzpomenout na poslední filmovou verzi příběhu z 96 s Nathanem Lanem), naopak Tomáš Petřík je velkým zklamáním bez jakéhokoli espritu a za Michala Krause je člověku až stydno. Návrat do dob nováckých estrád z devadesátek, kdy největší bžunda byla, když se Upír Krejčí nebo někdo jiný podobný nasoukal do růžových elasťáků, šišlal a dělal zteplalé pohyby. Ale proč dnes?! Jestli chcete vidět něco moderního na toto téma a také se zasmát (byť drsněji), běžte třeba na Hedwig.

Velmi poctivé divadlo a velmi zdařilá komediální inscenace. Všichni herci na svých místech (aby také ne, když jde o takové herecké jistoty), jasně čitelná režie, moc pěkná hudba. Jestli je představení míněno jako dárek k 80tinám nestorky české režie Lídy Engelové, pak si lepší nemohla přát. A my lepší zážitek pro odreagování se a radost z dobrého divadla.
Viděno v Tyláku v Kutné Hoře.

Divadlo, jaké se běžně nevidí. Směrem ke každé zúčastněné profesi se chce zvolat bravo! O prověřené hře jako takové ani nemluvě. Přišlo mi trochu neurvalé, že není k pí. Rázlové na sólové děkovačky přizvána i A. Elsnerová, protože jejich výkony lze považovat za minimálně vyrovnané, prostor v inscenaci taky a ano, Elsnerová mě strhla ještě víc.

Viděno na zájezdu mimo domovský Kalich, přesto je tato inscenace v rámci komediálního žanru pro mě zjevením. Opravdu vtipně napsaná, navíc k zamyšlení a skvostně a s evidentní radostí zahraná nejen luxusním ústředním trojlístkem Medvecká, Ruml, Laurinová. Na všech hercích je vidět, že jsou rádi, že se s takovým textem potkali, a o nás divácích to platilo zrovnatak.

Tady se opravdu nelze než připojit k nadšeným ohlasům. Muzikálový zážitek, jak má být. Dobrý nápad od Kalichu na tuto po všech stránkách vydařenou inscenaci znovu vsadit, nové Tomešová i Horáková jsou skvělou volbou. Pálek hraje testosteronem, Kříž víc vyhrává situace a oběma to jde dokonale. Šli bychom v listopadu zase, ale je vyprodáno. Tak si pro tuhle porci energie zas zajdeme později...

Gejzír nápadů Jakuba Vašíčka a dloubnutí do kuřího oka. Zdá se, že na vyrovnání se s vlastní historií ještě budeme potřebovat sebrat odvahu. Výlev pana klavíristy dramatrurgicky překvapivý, ale silný. Budu si ho dlouho pamatovat, stejně jako celou inscenaci.

Inscenace Adély Stodolové považuji vesměs za pozoruhodné, ale s touto látkou se fatálně míjí. Matouš Ruml podává precizní soustředěný výkon, ovšem režie dělá všechno pro to, aby emoce z něj nepřetekly do hlediště. Výkony ostatních na stupnici od zapomenutelných po špatné (Písařík). Velmi šikovná se jeví Bára Mošnová.

Výtečné zpracování silné předlohy, bravo režie. Výkon Sáry Venclovské přesný. Aktuálnost inscenace mrazivá... Tento výlet do Brna se vyplatil, přivezli jsme si jeden z největších zážitků roku.

Plno pěkných režijních nápadů zdobí tuhle opravdu funkční úpravu Nečekejte nový překvapivý výklad, vtělení intimních pocitů nejmladší generace, nic takového. Jede se věcný výcuc, který má ovšem taky svůj smysl. Výkony pánů jsou přesně takové, jaké lze u takového typu divadla čekat - u někoho je herectví evidentně slepá ulička, vedle toho několik možných příslibů. Osobně bych věřil, že ještě uslyšíme o představiteli Gertrudy a Polonia Lukáši Cenkerovi.

Velice příjemný zážitek z poctivého divadla. Dobrý text v rámci žánru, pěkné režijní uchopení nad rámec žánru a uměřené a přesné herectví obou protagonistů v rámci žánru vzácné. Tohle se povedlo.

Strhující D. Pecková je příjemným činoherním překvapením.Inscenace si drží vysokou laťku až do příchodu (paradoxně)režiséra Mikesky, který ji zbytečně sníží na lacinou estrádu. Chodit si takto pro smích publika nemá tato inscenace zapotřebí.Ovšem velké sólo Peckové stojí za to. (Viděno v Divadle Kalich.)

95% Jeden z životních zážitků.Tleskám tvůrcům, tleskám hercům.