Petr Husar

Totální divadlo, které geniální Gombrowiczův text přenáší na prkna velmi kreativně a dává všem hercům příležitost excelovat.

Herecký koncert, i když oba herci jen stojí za svým pultem. Uhrančivé divadlo.

Naprosto úžasný Milan Kňažko ve skvělém představení Red Divadla na Jezerce. Mark Rothko, další avantgardní malíř, se mu povedl snad ještě více než Picasso kdysi v Ungeltu. Tak bouřlivý aplaus publika jsem už dlouho nezažil.

Divadlo Na Zábradlí Thomase Bernharda umí. Dávná představení Ritter, Dene, Voss (1996) a Náměstí Hrdinů (2003) byla skvělá. Divadelník (1999) v režii J. A. Pitinského s geniálním Martinem Hubou nezapomenutelný. Mýcení je v skvost v současném neuvěřitelně kvalitním repertoáru divadla. Zábradlí má snad nejlépe vyladěný soubor ze všech současných pražských divadel. Bernhard není jednoduchý autor, přesto se sál rozezvučí velmi častým smíchem.

Nápadité, zajímavé a filmové představení, které si herci divadla jednoznačně užívají. Viděno dvakrát, stále baví a provokuje.

Nadčasová hra a aktuálně stále živá inscenace. Divadlo Mana prostě Čapka správně cítí a na jevišti skvěle zvládá.

Báječní Jantaři. Tahle mladá parta dala Hamletovi nebývalou energii, sílu a divadelní radost.

Starý dobrý Woody Allen. Ve Vršovicích se daří fotbalu i divadlu.

Když na konci sedmdesátých let natočil Jiří Krejčík Božskou Emu, byl z toho velký poprask. Viola jde na Emu Destinovou z jiného úhlu, ale koncert čtyř hereček je podobně silným zážitkem.

Ještě jsem jich pln, ještě mne neopustily, ještě ve mne přebývají Léblovy Čechovové ze Zábradlí. Ale už si dělám místečko pro nové. Havelkův elegický Racek v poetice mé duše zabrnkal na léblovskou strunu.

Velké sólo velkého herce. Jedna z posledních možností vidět Ivana Řezáče naživo.

Na minimalistické scéně opulentní divadlo. Dechberoucí výkon Vojty Vondráčka.