Blogy

80%Adaptace Lady Macbeth z Mcenského Újezdu vždy slibuje mnohé, o dost víc, je-li autorsky přepracovaná do českého prostředí. Silná žena, slabí muži, mrtví a jedno těhotenství. A láska...ale ne ta, co si Kateřina (N. Řehořová), dívka, která se sňatkem vymkla ze své sociální skupiny, vysnila. Spíš něco mnohem temnějšího, krvavého...Natálie Řehořová využila skvěle postavu, vytahala všechny své rejstříky kvůli plnému tónu a vyplácí se jí to.M. Štípková - překvapivá modelace Anny, služky, spíš slepičí než ženské postavy, zlomené, ustrašené a křečovité. Přesto právě ona bude tou, která tento příběh...

50 %      Učili mě, že dobré divadlo spočívá na třech bodech. Režisér, dramaturg, herecký tým, taková pěkná pevná trojnožka. Scénografie a kostýmy jsou pak měkké polstrování, aby se nám lépe sedělo, a jsou tu kvůli herci, ne naopak. Neměly by tedy víceméně bránit herecké akci a předpokladem je, že by ji měly podpořit. Ale ono nic není tak, jak by se snad divákovi zdálo. Ono je to celé nějak šejdrem...hodně šejdrem.     Tak absurdní, divnou a místy i rezignovanou směs aby člověk pohledal, ba i prstíčkem kopal, špendlíčkem hrabal. Ono to vypadá, jako kdyby se nepohodl režisér a dramaturg, jak s...

Karel Kryl - Děkuji za nezdar 70 % Divadlo na Vinohradech - studiová scéna, 21. 2. 2020      Karel Kryl? Třicet let po revoluci? To jako vážně? To si myslí, že to bude ještě někoho brát? Tak...třeba postavit pomník, co? Nějaký ten otryskaný pískovec, tak metr pade na výšku, k tomu metrovej sokl, bratru tak za padesát hadříků, co? Malá zakázka, ani výběrovko se nemusí vypsat, co? Zapomeň...     Vlastně to není poprvé, poprvé s tím šli před lidi 16. 11 2019 v rámci Noci divadel. A to moje maličkost seděla v úplně jiném divadle, takže pro mě to poprvé je. A musím vzpomenout na inscenaci Země L...

Tam kde končí život posledního slova v básni, tam začíná život jednoho citu. To tma i světlo oznamují radosti ukrytého srdce. Emoční souhra, všech lidských předností a úpadku, funguje neuvěřitelně. Od prvního okamžiku Vás hra vtáhne do vnitřního pocitu, který by chtěl alespoň jednou každý z nás prožít nebo i prožil. Příběh plný citů a vyznání, který občas vžene slzy do očí, ač se to drží v tajnosti. Souhra všech momentů je nefalšovaná hra životů a srdcí. Kdybych jen dokázal zavřít oči a nedívat se, možná bych více pochopil slova, která Cyrano vyslovuje. Možná bych i ztratil pojem o čase, který...

Včerejší večer byl v Komedii velmy výživný. Takový malý muzikálek, přesně na míru této  komorní scény. Celý děj se odehrává někdy ke konci 19. století a v Anglii. A  je to v jakémsi pojízdném cirkuse, který předvádí živé lidi jako zrůdy. Tady tedy musím říci, že by se mi to nezdálo moc zajímavé. Ale  nejde jenom o převáděčky všelijakých lidských mutací....žena s dlouhými chlupy po celém obličeji, třímetrový muž, sloní muž, siamská dvojčata....Takovýchto freak show se v Anglii v té době ještě vyskytovalo hodně. Ve skutečnosti mi to přijde děsivé, ale lidem se to prý líbilo. Dneska na tom nejs...

Kamarádův tata říká: když něco děláš, dělej to tak, ať to nevypadá, jako když to dělali nějaký dva penisové. Ke škodě světa nejde o imperativ příliš rozšířený. Pokud by byl, nemohla by vzniknout v Huse na provázku Amerika od Franze Kafky. S Kafkou se zachází jako s poslední fenou. Jeho práce jako první znásilnil Brod, od té doby si všichni myslí, že mohou svými otylými pařáty hňácat jeho díla, jak se jim zlíbí. Říkala si o to, říká zvrhlý dobytek u soudu. Nepochybuju, že až přijde boží soud, budou tvůrci tohoto představení říkat to samé. Výmluva to ale bude zbytečná. Vlepenou recitaci Bondy...

Národní divadlo uvádí velice úspěšnou inscenaci Erbenovy Kytice. Bohužel jsem byl tímto eklektickým představením, které je vizuálně na hranici kýče, zklamán (viz mé hodnocení inscenace). Publikum je však nadšeno a tuto inscenaci adoruje. Je zjevné, že se inscenátoři (bez zjevného podbízení) strefili do většinové představy, jak má repertoár ND vypadat. Tedy značný konzervatismus a nostalgie po Národním obrození, které má starší generace vlivem svého vzdělání zafixována jako vrchol národní kultury. Mně osobně je mnohem sympatičtější snaha Daniela Špinara a v opeře třeba Petra Kofroně o moderní ...

Příběh není ani moc složitý, ani nijak originální. Vždy záleží na zpracování. Příběhů na téma zahraniční pracovníci vzniká, zvlášť v Německu, hodně. A toto je BAVORSKO,stát ve státě. Takže některé věci mi přijdou vtipné, ale směrem k jedovatě černému humoru. Například takové sborové skandování, jaké jsme Bavorsko....  Jorgos/ Jan Grundman/ tam přichází na pozvání majitelky šicích dílen  Elizabeth / Bohdanka Pavlíková/ pracovat. Jak jinak. Je tam první zahraniční pracovník v obci. Je to zřejmě malá obec. Jan Grundman ho modeluje jako tančícího týpka se strašnou parukou a vousy. Fakt vypadá div...

Kultovní dirty muzikál v novém kabátě má za sebou již více než 150 repríz! 95% Geniálně přímočará landovská hudba s údernými veršíky v rytmu rýmu sdruženého, střídavého i limerického pranic neztratili na své naléhavosti. Tento v zásadě jednoduchý příběh má stále divákům co říci, vlastně je stále aktuálnější. Zloba, nenávist, lakota, závist, ale také láska, přátelství, víra a hlavně naděje.  Jací jsme a jací bychom mohli být. Je snad všechno předurčeno Osudem? O tom všem je muzikál Krysař.Představení neuvěřitelně šlape a ve druhé polovině znepokojivě a mrazivě graduje. Rozhodně se nebudete an...

Abychom si rozuměli. Muzikál to není. Činohra to není. Divadlo Radka Brzobohatého přináší na žbluňkající vlnky českého fakt malého rybníčku (soryjako, pokud si myslíte, že se na českých lučinách a borech hrají opravdu velké muzikály) něco úplně jiného. Tsunami je tady. 50 odstínů! je totální punkový nářez tak trochu (více) ve stylu The Flying Circus. Ono už to takhle začalo v malém divadélku na Brodwayi, pokračovalo v divadle větším taktéž na Broadwayi (v N.Y., Na Příkopě opravdu nééé), až dochází k naprosté eskalaci v pražském divadle v Opletalově ulici. Tenhle kus je pro každého, leč chápu, ...

Do hodnocení se mi nevešlo......Bára jela opět na plný výkon, dala do své role absolutně všechno. Prakticky dvě a půl hodiny neslezla z jeviště. A role to byla i fyzicky náročná. To dokazoval chránič kolene, který si Bára již prozřetelně nasazuje. Prostě za tuto roli by měla paní Hrzánová dostat "divadelního oskara". Viděla jsem Báru i v jiné roli a pod dojmem z Hrdého Budžese jsem se strašně těšila. Ale byla jsem velice zklamaná. Její mistrovské herectví a typický komediální projev se zde bohužel vůbec nedostavil a hra byla o ničem, plytná, nezajímavá a vlažně zahraná. Začínám si myslet, že H...

Odchodem Jana Borny v lednu 2017 ztratila česká divadelní scéna jednoho z nejosobitějších režisérů. Jeho inscenace Jak jsem se ztratil aneb Malá vánoční povídka, Souborné dílo Williama Shakespeara ve 120 minutách nebo Kabaret Kainar – Kainar jsou právem považovány za jakési rodinné stříbro Divadla v Dlouhé a se stovkami repríz se stále těší velkému zájmu diváků. Pouhé dva měsíce před svým skonem stihl těžce nemocný Borna s Hanušovou pomocí připravit svou poslední režii, Brechtovy Hovory na útěku. Brecht dnesKdyž jsem si nedlouho po návštěvě divadla přečetl Hovory v knižní podobě, musel jsem v...

Oidipus...no,jo, klasické drama! Tak to do Národního divadla patří, to bezpochyby. A vzhledem k letošní nabídce je to jedno ze dvou klasických děl. Druhý má být ke konci letošní sezony Idiot. Takže nabídka jak víno!Text je pevně daný. A v tomto smyslu je jedno, jaký kostým má kdo na sobě. Takže i kdybych se pohoršovala, jak je možné, že hlavní hrdina přijde na forbínu v papežském rouchu, pořád slyším Oidipa mluvit ke svému národu v Thébách. V Řecku. A Diův kněz, když svému vládci vysvětluje stav své země, má taky na sobě kleriku.Ale mluví k němu, aby jim pomohl. Horší už je, že shánějí nějaké...

Inscenaci na pokraji vědomého kýče, patosu, silné stylizace. Ne všichni herci toto balancování zvládají. Jednoznačnou královnou inscenace je Eva Hacurová, coby charismatická, noblesní, něžně rozdychtivělá, ale zároveň tragická (nemožnost zvrácení údělu) Kněžna, které sekunduje vynikající a přesný mlynář Igora orozoviče. K největším záporům inscenace bohužel patří Magdalena Zimová, jejíž Kláskové není slova rozumět. Přímo tragický hrůzivýkon tradičně podává Marie Poulová. Její Hanička, která nesmslně cupitá nebo naopak běhá po jevišti, působí jako hyperaktivní, anorektická, ošklivá mentálně ret...

Toto není pokus o recenzi. Tento text má vlastně pramálo společného s tím, jaká je inscenace Úplného zatmění divadelního spolku SpoluHra. Pokud to chcete zjistit, doporučuji udělat to, že se na ní půjdete podívat. Ovšem doporučuji si předtím přečíst tenhle krátký článek, protože v něm zjistíte, čemu se vyhnout, pokud se opravdu rozhodnete se na tento (nebo jakýkoliv jiný) kousek podívat. Tento text je totiž o tom, proč jsem si já neužil reprízu této inscenace v onen večer 26.11.2019. Myslel jsem si, že návštěva divadla je pro většinu lidí spojena s určitými pravidly. Divadlo je často považová...

Z Heart Beatu mi tlouklo srdce nadšením, a to ještě dlouho po konci představení. Měla jsem nejdřív trochu obavy, co můžou ti mlaďoši udělat z Havla a Němce, ale práce režiséra Czesanyho a dramaturgyně Bidlasové je skvělá a mladí herci se svých rolí chopili s nepřehlédnutelným nadšením, které u nich doprovází velká dávka talentu. Perfektně funguje propojení s hvězdami souboru jakoby komentátory -  supervizory. Podmaniví a strhující jsou Doktor B, Ergas a Šéflékař, charizmatická a svůdná ve své roli Lucie Roznětínská. Plus úžasné songy.Na Malé scéně ABC se při tomhle představení zažívají velké v...

Generálka 22.11. Kdo zná Větrnou Hůrku, tomu musí být jasné, že to bude pekelné! A taky tedy bylo. I když chápu dvojici divaček vedle mne, že to vzdaly v půli představení. Sedět v první řadě je někdy těžká konfrontace s realitou. V tomto případě na Vás třeba prská voda z hadice. Ale nejdřív pochválím pan scénografa Cpina. Scénu s " krabičkou" už jsem viděla, třeba v Národním. Ale aby s hercem hrál i kdejaký kus kamene, větve jako keře, do kterých se hlavní hrdinka zaplétá, nebo jen obyčejná našikmo nakloněná prkna, to jsem tak často neviděla. Pak ještě pochválím pohybovou spolupráci Radima V...

  Nový umělecký šéf DPB Jan Holec se divákům poprvé představil inscenací FRANKENSTEIN vycházející z proslulého románu Mary Shelleyové. K jeho převedení do scénické podoby však zvolil volnou adaptaci či spíše hru na dané téma. Víc než z textu složitě komponovaného díla vycházel ze svých představ obrazů a scén, které zaplnil a do dialogů a dramatické formy převedl úzkou spoluprací s herci, sám vybral hudbu, výpravu navrhla Pavla Kamanová. Výsledek tvůrčího usilování představil divákům na premiéře 15.listopadu. Připomeňme, že FRANKENSTEIN je fenomén vzniklý za šťastných okolností. Když v létě 1...

In the Middle of The Town Tenhle příběh se odehrál. Milionkrát. Uprostřed Čech, Evropy nebo amerického středozápadu. Kdekoli pod hvězdnou oblohou, odkud se na nás dívají nejen špionážní družice, ale i oči astronautů. Jeden z nich vyrostl ve městečku Middletown, kde je nejslavnějším rodákem a právě v tuhle chvíli létá vesmírem a diví se, jaká je ta planeta krásná a podivuhodná. Tam někde dole, kde mají knihovnu, nemocnici a hlavní ulici, která se jmenuje Hlavní, se mezitím odehrává během jednoho roku příběh o hledání smyslu života, nadějích a očekáváních a taky lásce a smrti. Pořádek tam udržu...

58% Au, au au. Tady se řezalo trochu víc, než je zdrávo...   Chápu očesávací snahy mnohých režisérů, hlavně co se týká "starých" kusů. Některým to prospěje, jiné to bohužel poškodí. A to je i tento případ.   Pokud Sen noci svatojánské neznáte důvěrněji, trochu vás může zaskočit promenující se pár, který několikrát informuje, že se za čtyři dny budou brát, a to je z jejich strany vše (Theseus/Ondřej Pavelka a Hyppolyta/Alena Štréblová). Taky zmizeli řemeslníci a to, co zbylo, připomíná křížence Cvičme v rytme a firemního teambuildingu. Zato přibyla černá víla. Ok, pokud by do struktury logicky...