Blogy

Pozvání na neveřejnou generální zkoušku hry P. A. de Beaumarchaise Bláznivý den aneb Figarova svatba, která se konala 26. dubna 2012 ve Stavovském divadle, jsem přijala s úsměvem na rtech. Zpívající Miroslav Donutil? Richard Krajčo jako Figaro? Jak tohle bude vypadat? Bude se ND snažit o modernizaci klasiky nebo uvidíme historizující parodii? Takové otázky mi naskakovaly v hlavě cestou. Po usazení se na místo a vyslechnutí dlouhé omluvné předmluvy z úst režiséra Michala Dočekala mi však na mysl přišla mnohem důležitější myšlenka: Je Národní divadlo v postavení, kdy si může dovolit den před ...

Na představení jsem se těšil jako málokdy. Po několika měsících konečně zajištěno hlídání, takže jsem měl motivaci vybrat nějaké top představení a Ucpanej systém svým hodnocením k výběru jednoznačně vybízel. Jenže najednou sedím v divadle a přistihuji se, jak mě hra během první půle nebaví a vlastně i štve. Všichni kolem se třeskutě smějí nad smrští gagů a já si v duchu říkám, že kdyby byl v replice nahrazen nějaký ten peprný výraz normální výrazem stejného významu, tak si všichni zívnou. Jenže „piča“ zabírá neustále a neustále dál. Jinak se mluví stále o tom samém. Charaktery a osudy postav...

Krepsko - Mad cap of tea 90% Divadlo Vizita (Ponec) 80% Pustina (Cross) 90% takový (nejen) výtvarný zážitek s minimem prostředků a navíc téměř nezdramatizovatelná předloha Kabaret Caligula - Trenažér lidství (Palác Akropolis) 60% Divadlo Pathos - Nože a růže (Divadlo Kámen) 30% 2011 Urban Human (Havelka, Street for Art, 28. 5.) 70% Káťa Kabanová (Wilson, Národní divadlo, 2. 6.) 80% Zítra se bude... (Kolowrat, 19. 6.) 90% Tetr Ósmego Dnia (United Islands -Kampa, 24. 6., 22 hodin)80% Nederlands Dans Theater II(Bažant Pohoda - Trenčín) 70% ......(Letní Letná, 30. 8., 21 hodin)? .....

Vzpomínky na dovolenou v Bulharsku, na stole plastový ubrus, gauč s plyšovým přehozem, zapnutá televize a šmírování sousedů, zda se náhodou nemají lépe. Co vám to jen připomíná? Také žijete v paneláku? Jako doma se možná budete cítit po vstupu na jeviště Divadla Komedie, hra slovenského dramatika Viliama Klimáčka Rozkvetly sekery totiž sází na intimní kontakt s divákem. Na jevišti jsou přítomni jak herci, tak diváci. Scénografie Milana Davida je realistickým ztvárněním ošklivosti, kýče a zbytku komunismu, všeho co si se zvláštní zálibou stále v našich bytech uchováváme. Retro tapety, vzorov...

psáno po odehrání představení v úterý 5. února 2o13 a musím uznat, že jsem byl velmi mile překvapen. inscenace, ve které jsou 2 naprosto rozdílné poloviny sceluje pevně uchopená režie i geniální nápad hrát to v jednom kuse, aby se o přestávce lidi z dividla nevytratili, když je ta úvodní část naprosto netradiční a pro někoho stěží pochopitelná. zatímco 1. půlka světa v ohrožení je vystavěna na silných choreograficky i obrazově světelných výjevech ze života včel; zde úžasná simona peková jako stará matka královna především v kladení vajec i odletu z úlu, popřípadě zrod nové královny; 2. půlka...

Je pro mě poněkud až s podivem, že jsem ten večer dorazila domů. Ne proto, že venku sněžilo/pršelo, byla zima, klouzalo to nebo proto, že nemít doprovod na metro, ztratila bych se. Ne. To totiž proto, že mě představení divadla Ungelt "Deštivé dny" tak přikovalo do sedačky, že bylo obtížné se zvednout a odejít. Bylo to VYNIKAJÍCÍ. VÝBORNÉ. SKVĚLÉ. Až GENIÁLNÍ. Zápletka sama o sobě je dost mrazivá, ale i dokonalý scénář může ztroskotat na hereckých výkonech. Ovšem to není případ "Deštivých dnů" a pánů Davida Švehlíka a Richarda Krajča. Davida Švehlíka z divadelních prken...

1077 stran z období 15 let během 100 minut. Tvůrci inscenace opřené o deník Pavla Juráčka se zákonitě museli oprostit od snahy přenést na jeviště slovo od slova. Zatímco svědectví o době a tzv. „historky z natáčení“ jsou poodstrčeny do pozadí, hlavního zájmu se dostává především osobnímu příběhu muže, jehož vlastní nároky (jak tvůrčí, tak partnerské) přivedly k vzestupu i následnému pádu. Tím se „Bláznova kronika“ stává srozumitelná porevolučním ročníkům, ale i divákům, kteří se se jménem filmového režiséra a scénáristy 60. let setkávají poprvé. Fragmentárně vyprávěný příběh je situ...

Scéna Horáckého divadla v Jihlavě se v posledních letech velmi úspěšně dramaturgicky snaží o naprosto netradiční repertoár, čehož posledním důkazem je nastudování hořké komedie Veselé vánoce vzniknuvší z pera jednoho z nejvýkonnějších světových dramatiků současnosti Alana Ayckbourna. A ruku v ruce s pochvalou Horáckého divadla se musí hned v úvodu vyzdvihnout i vedení tohoto předního kulturního stánku Vysočiny, jemuž se povedl co se týče Veselých vánoc i nádherný obchodně - dramaturgický počin, kdy se zcela netradičně a naprosto stylově odehrávala derniéra této inscenace až 8. března, tedy v M...

walczakovo pískoviště uváděné v eliadově knihovně pražského divadla na zábradlí, jež já měl možnost spatřit v pátek 22. února 2o13, patří určitě k velmi zajímavým a neotřelým pokusům o adaptaci neznámých her presentovaných v současné době na domácích uměleckých scénách. netradiční otevřené představení ve stylu dávné arény ale naráží pro dnešek již na nudnou přemíru textu z kraje, špatně odinterpretovanou, na neustálý kolísající rytmus, na diskutabilně použitou hudbu i na herecky nepochopitelný věkový rozdíl mezi mílou a slavojem. paní z. hadrbolcová jako ona je opět skvělá, ostatně jako vždy, ...

Všechno se do recenze nevešlo - původní text: Byl jsem na této hře v Bratislavě v DPOH divadle. Úplně vyprodáno daleko dopředu. Publikum převážně pamětníci - jako já - plni očekávání. O přestávce už bylo vidět, že je nadšení přechází. Úvodní akrobatické představení - mladí se nadřeli, klobouk dolů. Potom slovní úvod do jednoduchoučkého děje jako pro skupinu méně chápavých jedinců. Konečně se zjevili hlavní protagonisté, byť pouze na několik minut. Opakovat v jedné minutě tentýž fór nebo gag třikrát po sobě, to se potřetí lidi už nesmějou. Vliv paní Molavcové na mladší herecké kolegyně je z...

DnV v případě Ideálního manžela nasadilo laťku opravdu vysoko. Spojení DnV, Oscar Wilde, a vysněná dámská fráze ,,IDEÁLNÍ MANŽEL,, přineslo na Vinohrady opravdu obří smysl a šťávu. Nebudete se mýlit ani poté, co zjistíte, že obsazení inscenace je ryze to nejkrásnější a největší, které mohlo nejen na Vinohradech vzniknout. Však také dámy jako jsou Zlata Adamovská a Hana Maciuchová se do temné anglické doby hodí jak noha do boty. :) Pánské obsazení v čele s Janem Šťastným a Jiřím Dvořákem dodá pro změnu politické, sarkatické, a mužské zbraně a vznikne tak opravdu ideální inscenace. Kde i kostýmy...

Politika nikdy nebyla a není žádná legrace. To právě lidé jsou Ti, kdo si tu legraci z vážné politiky udělají. Přes všechny vtipy, trapasy a historky se do televizí po celém světě dostal fenomenální seriál Jistě, pane ministře. V největším činoherním stánku této republiky se dostal do rukou herců a umělců, a tím vznikla stejnojmenná fantastická, politická komedie. Obsahuje vše o čem dnešní politický svět pojednává. James Hacker je ministr pro administrativní záležitosti, se svou ženou Annie vedou vcelku vyrovnané politické manželství. I na ministrstvu má James svůj tým, tvoří ho tajemník Bern...

Na Hamleta jsem šla s tím, že je to jedna z legend českého muzikálu, který naprosto každý milovník tohoto žánru musí vidět. A rozhodně se nedá mluvit o zklamání. Původní verze by se mi asi zdaleka nelíbila tak, jako tahle. Právě rockový šmrnc dodává celému muzikálu onu atmosféru, která se k celému ponurému příběhu hodí. Vděčná jsem byla za to, že i obsazení bylo z převážně z řad rockerů, takže nechybělo pár ostrých chrapláků, které tam zkrátka seděly. Jediná, která mi mezi nimi neseděla byla Eliška Bučková, která sice umí zpívat, ale nemá nijak výrazný nebo dokonce zajímavý hlas, což by třeba ...

Celý název: O významu motivu slona se zpětným zrcátkem na ocase v divadelní hře Na mělčině K tomuto tématu lze přistoupit v zásadě dvěma způsoby - interpretovat jednotlivé části tohoto obrazu zvlášť a vyložit jej jako organický celek. Začněme u samotného slona. Jeho symbolika je ve hře vyložena opravdu polopatisticky slovy Ingrid, jež se přirovnává ke slonovi na rušné ulici Bangkoku - kolem běží život (představovaný rušnou dopravou), zatímco slon jde kupředu svým pomalým tempem. Na jeho smysly však nepříjemně útočí vnější podněty, navíc neustále na hřbetu cítí tíži (reálný náklad je konk...

Režie S. K. Stanislavského pro hry A. P. Čechova ve své době znamenala obrovský úspěch. Ten však v průběhu let začínal přecházet v prokletí, z jehož spárů se bylo těžké vymanit. Dnes již klasické melodramatické interpretace autorova díla s sebou nesou pachuť mrtvého divadla. Autoři často zapomínají na titul, jenž připravují a svým výsledným dílem do světa hrdě hlásají: „Hrajeme Čechova tak, jak jej znáte.“ Inscenace Ivanova v Národním divadle moravskoslezském tento trend s nadhledem reflektuje. Po náhodném výstřelu z lanoví padá racek, Borkin ochutnává plody ze stromu se slovy: „Ty višně jso...

Inscenací monodramatu, Po Fredrikovi, Divadlo Letí pokračuje ve svém záměru uvádět současnou dramatiku, která má předpoklady zaujmout dnešního diváka. V tomto případě se k divadelní osvětě přidává i ta lékařská, již tvůrci přiznávají programem, jehož součástí je prezervativ. Švédský autor Mattias Brunn se prostřednictvím příběhu mladého Johanna snaží ve společnosti opět rozdmýchat tabuizované téma – onemocnění HIV. Osud mladíka, který zjišťuje, že s děvčaty může být jen kamarád, je budován s potřebným nadhledem a vyhýbá se lacinému patosu, ke kterému téma hry svádí. Úsměvné scény (první návš...

Hákový kříž je jedním z nejmladších archetypů. Je to symbol útlaku, nesnášenlivosti a především nacistický znak. Od 2. poloviny 20. století se na divadelních prknech tématika nacismu, potažmo holocaustu objevuje stále častěji. Od prvotní snahy o detabuizaci docházelo k popularizaci tématu, která vyvrcholila v současný „šoa business“. Vzniklá díla týkající se židovské otázky za 2. světové války často využívají zájmu, kterému se tato tématika ve společnosti těší. Nezřídka se autoři uchylují k citovému vydírání a historické události znásilňují ve svůj prospěch. Ne náhodou se v 15. ročníku divadel...

Není generace, která by nesáhla po Shakespearovi. A bude tomu tak i po další tisíciletí. Shakespeare nám přináší neuvěřitelně aktuální hry již přes pět set let a nehodlá s tím skončit. Je ovšem na inscenátorech, jak složitého Shakespeara předvedou současnému divákovi a co víc – současným studentům, mladým lidem, potenciálním novým divákům. Naservírovat jim totiž klasického Shakespeara, to zvládá málokterý zkušený divák. V Kladně se vydali velmi zdařilou cestou. V Joskově překladu a Pavelkově úpravě se nám na jeviště dostalo jen sedm postav, jenž rozehrávají osudy, které Shakespeare odkoukal ...

Na Kukuru jsem šla ze dvou důvodů: prvním byl Kukura jako osobnost, druhým byla nominace na hereckou cenu Thálie. Právě kvůli tomu, že se jedná o hru i kritiky oceňovanou, jsem se trochu bála, aby to nebylo těžce fylozofické a pro běžného návštěvníka divadla takřka nesrozumitelné. Už první minuty mě ale uklidnily a dokázaly pravý opak. Tato inscenace je totiž dělaná hlavně pro lidi, jejím účelem je vysvětlit bez zbytečného přikrášlování, jak je na tom česká a slovenská kultura. I když zde se vše musí brát s nadsázkou, například jsem absolutně nesouhlasila s tím, že u nás mladí lidé netouží po ...

Lechtivá komedie repertoáru vinohradského divadla může být dobrou příručkou pro manželství všeho druhu. Celá inscenace pojednává o 3 historkách, které se dějí v jednom New Yorském hotelu Plaza, na jednom osudném pokoji č. 719. První část je věnována manželům, kteří přijeli do hotelu uzavřít sňatek své dcery. Ta ovšem má o svatbě a posvatebním životě jiné názory a tak svatební obřad schválně oddaluje. Její rodiče jen kroutí hlavou a nechápou, a tak vznikne první manželská a rodinná motanice. Druhá část, o poznání romantičtější pojednává o americkém právníkovi, který na hotelu ,,čeká,, návšt...