Dvojitý agent

Jedna z nejlepších a nejvíc "alternativních" her, které jsem na Vinohradech viděl. Výborná Postlerová ale také velmi dobrý Jiří Dvořák.

Jeho fyzikální "blábolení", které je naprosto do puntíku pravda podle moderní fyziky asi ocení jen lidé s rozhledem tímto směrem, ale mě pobavilo opravdu velmi. například "Představ si, že neutron v atomu je něco jako netopýr, který létá v chrámové lodi kostela kolem křtitelnice. Ale on nelétá, on je prostě chvíli tady a chvíli tam.."

Musím vyzdvihnout výpravu a skvěle sladěné kostýmy - to za prvé. Za druhé hra sice vyžaduje velké nasazení mozku, ale když se člověku chce může si ji i užít. Co mě mrzelo byly časté přežblepty herců při vášnivých hádkách a možná někdy až zbytěčné přehrávání, ačkoli chápu, že občas i to mohlo být úmyslem.

Líbilo.

Dvojitý agent je jednoduše řečená chodící encyklopedie všech žánrů divadla a hlavně interaktivního myšlení mezi divákem a jevištěm. Zasmějete se, zapláčete si, zabádáte ve vašem mozku, zamilujete se. Potom spadne opona a vy odejdete. Myslím, že po pár kosmeticko-režijních úpravách by se z toho mohla vyklubat dobrá inscenace.

Myslím si, že si s tak těžkou látkou pro divadelní zpracování poradili skvěle. Funkční scéna, velmi dobré herecké výkony.

Čekala jsem od toho rozhodně více. Už na začátku se mi začaly plést jména postav a jejich postavení v příběhu, což mi zůstalo až do konce hry. Bylo to celkem dlouhé, naopak konec byl na mě zase až moc rychlý, takže jsem závěr pochopila až se spožděním. Námět také nic moc, od těchto výborných herců jsem čekala lepší výkony.

Znamenitá Stoppardova hra (kterou však běžný návštěvník Vinohradského divadla pravděpodobně neocení), výrazně horší výsledek inscenace, která je k textu málo citlivá. Nezajímavá režie, v řadě obrazů rušivá scéna, nevěrohodná Simona Postlerová. Výrazně lépe se svých rolí zhostili pánové, Jiří Dvořák exceluje.

Pro mne zklamání. Překvapivě nedramatická inscenace (což bych nečekal vzhledem k tématu), která mne nudila. Jediný přesvědčivý výkon pro mne podal Jiří Dvořák...

Druhé setkání se Stoppardem a druhé setkání s duem Postlerová-Dvořák. S obojím jsem naprosto spokojená. Kapustňák je jen třešnička na dortu. [premiéra 22. 3. 2013]

Neurazí a ani nenadchne. A to je na Divadlo na Vinohradech málo.....

repríza 26. 3. 2013; 75 %; příjemná změna repertoáru DnV; snad si najde své diváky

Vytvořit z příběhu bez dějové linky nabité drama je opravdové umění. Právě to se povedlo Radovanu Lipusovi. První polovina byla přesto v mnoha ohledech zřetelně slabší než druhá především kvůli odborným monologům, kterým by prospělo razantní zkrácení. Scénografie využívá pro složitý děj všech dostupných jevištních možností. Nejlepší výkon podal Jan Šťastný. Sebejistě působí i S. Postlerová a S. Skopal. Dětští rádoby herci by si měli ovšem uvědomit, že základem divadelního umění je s pocity odříkat přirozená slova, ale ne se jen naučit text, který na jevišti následně jen mechanicky oddrmolí.

Neporozuměl jsem tomu, o čem se vlastně hraje, proč by mě to mělo zajímat a jak se to dotýká mého života. Jediný, komu jsem věřil, že skutečně je tím, koho představuje, byl pan Dvořák. Jinak mi spíše přišlo, že si herci přišli odříkat text. Veškeré napětí žádné. Zklamání.

Takto náročné téma jde velice těžko divadelně zpracovat a každému režisérovi se to nepovede. Zde se to opravdu nepovedlo. Celkově bylo pro mě představení veliké zklamání, byť se herci snažili, zejména pan Dvořák. První hodně nezajímavá až chaotická polovina představení byla velice nudná, druhá část představení byla o něco lepší, ne ale o moc. Občasné komediální prvky představení nezachránili. Pod titulkem hry je uvedeno, že se jedná o "Dějově nabitou komedii s prvky thrilleru" - komedie to opravdu rozhodně není. Dle mého názoru nastudování tohoto představení nebyla dobrá volba.

Jedna z nejlepších a nejvíc "alternativních" her, které jsem na Vinohradech viděl. Výborná Postlerová ale také velmi dobrý Jiří Dvořák.

Jeho fyzikální "blábolení", které je naprosto do puntíku pravda podle moderní fyziky asi ocení jen lidé s rozhledem tímto směrem, ale mě pobavilo opravdu velmi. například "Představ si, že neutron v atomu je něco jako netopýr, který létá v chrámové lodi kostela kolem křtitelnice. Ale on nelétá, on je prostě chvíli tady a chvíli tam.."

Musím vyzdvihnout výpravu a skvěle sladěné kostýmy - to za prvé. Za druhé hra sice vyžaduje velké nasazení mozku, ale když se člověku chce může si ji i užít. Co mě mrzelo byly časté přežblepty herců při vášnivých hádkách a možná někdy až zbytěčné přehrávání, ačkoli chápu, že občas i to mohlo být úmyslem.

Líbilo.

Neporozuměl jsem tomu, o čem se vlastně hraje, proč by mě to mělo zajímat a jak se to dotýká mého života. Jediný, komu jsem věřil, že skutečně je tím, koho představuje, byl pan Dvořák. Jinak mi spíše přišlo, že si herci přišli odříkat text. Veškeré napětí žádné. Zklamání.

Dvojitý agent je jednoduše řečená chodící encyklopedie všech žánrů divadla a hlavně interaktivního myšlení mezi divákem a jevištěm. Zasmějete se, zapláčete si, zabádáte ve vašem mozku, zamilujete se. Potom spadne opona a vy odejdete. Myslím, že po pár kosmeticko-režijních úpravách by se z toho mohla vyklubat dobrá inscenace.

Myslím si, že si s tak těžkou látkou pro divadelní zpracování poradili skvěle. Funkční scéna, velmi dobré herecké výkony.

Takto náročné téma jde velice těžko divadelně zpracovat a každému režisérovi se to nepovede. Zde se to opravdu nepovedlo. Celkově bylo pro mě představení veliké zklamání, byť se herci snažili, zejména pan Dvořák. První hodně nezajímavá až chaotická polovina představení byla velice nudná, druhá část představení byla o něco lepší, ne ale o moc. Občasné komediální prvky představení nezachránili. Pod titulkem hry je uvedeno, že se jedná o "Dějově nabitou komedii s prvky thrilleru" - komedie to opravdu rozhodně není. Dle mého názoru nastudování tohoto představení nebyla dobrá volba.

Čekala jsem od toho rozhodně více. Už na začátku se mi začaly plést jména postav a jejich postavení v příběhu, což mi zůstalo až do konce hry. Bylo to celkem dlouhé, naopak konec byl na mě zase až moc rychlý, takže jsem závěr pochopila až se spožděním. Námět také nic moc, od těchto výborných herců jsem čekala lepší výkony.

Znamenitá Stoppardova hra (kterou však běžný návštěvník Vinohradského divadla pravděpodobně neocení), výrazně horší výsledek inscenace, která je k textu málo citlivá. Nezajímavá režie, v řadě obrazů rušivá scéna, nevěrohodná Simona Postlerová. Výrazně lépe se svých rolí zhostili pánové, Jiří Dvořák exceluje.

Pro mne zklamání. Překvapivě nedramatická inscenace (což bych nečekal vzhledem k tématu), která mne nudila. Jediný přesvědčivý výkon pro mne podal Jiří Dvořák...

Druhé setkání se Stoppardem a druhé setkání s duem Postlerová-Dvořák. S obojím jsem naprosto spokojená. Kapustňák je jen třešnička na dortu. [premiéra 22. 3. 2013]

Neurazí a ani nenadchne. A to je na Divadlo na Vinohradech málo.....

repríza 26. 3. 2013; 75 %; příjemná změna repertoáru DnV; snad si najde své diváky

Vytvořit z příběhu bez dějové linky nabité drama je opravdové umění. Právě to se povedlo Radovanu Lipusovi. První polovina byla přesto v mnoha ohledech zřetelně slabší než druhá především kvůli odborným monologům, kterým by prospělo razantní zkrácení. Scénografie využívá pro složitý děj všech dostupných jevištních možností. Nejlepší výkon podal Jan Šťastný. Sebejistě působí i S. Postlerová a S. Skopal. Dětští rádoby herci by si měli ovšem uvědomit, že základem divadelního umění je s pocity odříkat přirozená slova, ale ne se jen naučit text, který na jevišti následně jen mechanicky oddrmolí.

Znamenitá Stoppardova hra (kterou však běžný návštěvník Vinohradského divadla pravděpodobně neocení), výrazně horší výsledek inscenace, která je k textu málo citlivá. Nezajímavá režie, v řadě obrazů rušivá scéna, nevěrohodná Simona Postlerová. Výrazně lépe se svých rolí zhostili pánové, Jiří Dvořák exceluje.

Vytvořit z příběhu bez dějové linky nabité drama je opravdové umění. Právě to se povedlo Radovanu Lipusovi. První polovina byla přesto v mnoha ohledech zřetelně slabší než druhá především kvůli odborným monologům, kterým by prospělo razantní zkrácení. Scénografie využívá pro složitý děj všech dostupných jevištních možností. Nejlepší výkon podal Jan Šťastný. Sebejistě působí i S. Postlerová a S. Skopal. Dětští rádoby herci by si měli ovšem uvědomit, že základem divadelního umění je s pocity odříkat přirozená slova, ale ne se jen naučit text, který na jevišti následně jen mechanicky oddrmolí.

Neurazí a ani nenadchne. A to je na Divadlo na Vinohradech málo.....

Čekala jsem od toho rozhodně více. Už na začátku se mi začaly plést jména postav a jejich postavení v příběhu, což mi zůstalo až do konce hry. Bylo to celkem dlouhé, naopak konec byl na mě zase až moc rychlý, takže jsem závěr pochopila až se spožděním. Námět také nic moc, od těchto výborných herců jsem čekala lepší výkony.

Myslím si, že si s tak těžkou látkou pro divadelní zpracování poradili skvěle. Funkční scéna, velmi dobré herecké výkony.

repríza 26. 3. 2013; 75 %; příjemná změna repertoáru DnV; snad si najde své diváky

Líbilo.

Pro mne zklamání. Překvapivě nedramatická inscenace (což bych nečekal vzhledem k tématu), která mne nudila. Jediný přesvědčivý výkon pro mne podal Jiří Dvořák...

Musím vyzdvihnout výpravu a skvěle sladěné kostýmy - to za prvé. Za druhé hra sice vyžaduje velké nasazení mozku, ale když se člověku chce může si ji i užít. Co mě mrzelo byly časté přežblepty herců při vášnivých hádkách a možná někdy až zbytěčné přehrávání, ačkoli chápu, že občas i to mohlo být úmyslem.

Druhé setkání se Stoppardem a druhé setkání s duem Postlerová-Dvořák. S obojím jsem naprosto spokojená. Kapustňák je jen třešnička na dortu. [premiéra 22. 3. 2013]

Dvojitý agent je jednoduše řečená chodící encyklopedie všech žánrů divadla a hlavně interaktivního myšlení mezi divákem a jevištěm. Zasmějete se, zapláčete si, zabádáte ve vašem mozku, zamilujete se. Potom spadne opona a vy odejdete. Myslím, že po pár kosmeticko-režijních úpravách by se z toho mohla vyklubat dobrá inscenace.

Jedna z nejlepších a nejvíc "alternativních" her, které jsem na Vinohradech viděl. Výborná Postlerová ale také velmi dobrý Jiří Dvořák.

Jeho fyzikální "blábolení", které je naprosto do puntíku pravda podle moderní fyziky asi ocení jen lidé s rozhledem tímto směrem, ale mě pobavilo opravdu velmi. například "Představ si, že neutron v atomu je něco jako netopýr, který létá v chrámové lodi kostela kolem křtitelnice. Ale on nelétá, on je prostě chvíli tady a chvíli tam.."

Takto náročné téma jde velice těžko divadelně zpracovat a každému režisérovi se to nepovede. Zde se to opravdu nepovedlo. Celkově bylo pro mě představení veliké zklamání, byť se herci snažili, zejména pan Dvořák. První hodně nezajímavá až chaotická polovina představení byla velice nudná, druhá část představení byla o něco lepší, ne ale o moc. Občasné komediální prvky představení nezachránili. Pod titulkem hry je uvedeno, že se jedná o "Dějově nabitou komedii s prvky thrilleru" - komedie to opravdu rozhodně není. Dle mého názoru nastudování tohoto představení nebyla dobrá volba.

Neporozuměl jsem tomu, o čem se vlastně hraje, proč by mě to mělo zajímat a jak se to dotýká mého života. Jediný, komu jsem věřil, že skutečně je tím, koho představuje, byl pan Dvořák. Jinak mi spíše přišlo, že si herci přišli odříkat text. Veškeré napětí žádné. Zklamání.