Matěj Konečný

Rozhodně nemůžu říct, že bych plnil svoje letošní novoroční předsevzetí. Ale co když příští rok už nebudu? Tak jako náhodou... Ne, že bych čekal nějaký prachy, ale náhoda je blbec... A moji kamarádi ze střední? Magoři... No nic. Doufám že moje poslední jídlo nebude třeba okurka. Nečekali jste nějakou přínosnou informaci, že ne? S tímhle jsem z představení odcházel.

Očistec. Neprošli jsme jím už ale? Neprocházíme jím stále? Dvě volební období, která se táhnou, jako by jich bylo 6. Skupiny lidí, které na věci mají jiný názor. Nemoci. Moc. Co z toho je očistec? A jako to vidí paní prezidentová?
Na představení jsem šel s pocitem, že inscenace už možná nebude aktuální, že nebude mít co říct. Mýlil jsem se. Neodráží totiž jen (teď již snad uzavřenou) kapitolu naší historie, ale obraz celé společnosti. A (narozdíl od spousty jiných inscenací snažících se zobrazit společnost) nabízí pohledy na všechny její části tak, že si divák může uvědomit, že jsou ve své podstatě stejné. Očistec si zaslouží každý. Každý.

Divadlo se dělá dobrý, špatný a v Brně. Poslední zmíněné mám moc rád, jen do Brna moc nejezdím. (Měl bych s tím něco dělat.) Havelkova inscenace mě v tom utvrdila. Jeden neví na co kouká, i když to ví moc dobře. Jeden neví co si má myslet, i když to ví moc dobře. A jeden neví co už je moc, i když to ví moc dobře. A pak je tady to "moc" co je na divadle. Je to jiné "moc" než ve skutečnosti a divák disponující rozumem, schopný jej během sledování inscenace užívat, jej přijímá. Co totiž může být moc, pokud jde o znak?
Znak má mít možnost zobrazovat něco co je moc, proto abychom se skutečnému "moc" mohli vyhnout a mohli nad ním uvažovat.
Amen.

Tak jsem byl. Byl tam a představení viděl. Viděl jsem. Pan B. smůlu. Smůlu měl. Nebo snad mohl? Mohl za to si? ...
My stejní nejsme jako? Jako on stejní? Stát se nám nemůže? Chováme jinak? Jinak se nechováme. Stát se může to? I mě se to stát může? Proč divně koukám na lidi ty? Na lidi ty, co třeba ani nemůžou za to? ...
S tím jsem domů. Domů s tím šel a od té doby víc si všímám si. Kdo z nich asi pan B. je?