Šípal

Tohle se vážně nepovedlo a já vůbec nevím, kde začít. Tak třeba scéna: Na forbíně vpravo je obrovská studna, která polovině diváků dokonale blokuje výhled na jeviště, takže z toho mají rozhlasovku. Herectví: Herci zapomněli, že teď nedělají Pratchetta, takže jedou přepálený charakterní herectví, který se sem ani trochu nehodí. Dramaturgie: Došlo k opomenutí úplně všech motivů z předlohy a místo toho je z toho taková nepovedená variace na biblický příběh o Jobovi. Do toho jsou tam nedořešené zápletky z cestováním v čase (cože?), a zlé dějové zkratky, kdy například se dozvíme jen z vyprávění, že některým hlavním postavám je zle nebo že umřely.

Já si prostě myslím, že Matěj Balcar neumí psát postavy a režírovat herce. Umí jenom nutit lidi, aby dělali hloupý humor. I normálně schopní herci tady prostě jenom tak přeříkávají hloupé vtipy nebo mravokárné monology, přičemž nejsou v postavě ani v situaci. Mám podezření, že je to proto, že je tam prostě nikdo nenarežíroval. A teda ten text, ty bláho... Hlavní poučení je, že pokud má někdo deprese nebo pochybuje o svém genderu, tak je to proto, že mu v dětství málo četli pohádky. No, taky názor. Těch 30% dávám za Martina Letáka, Johanu Jedličkovou a Vandu Chaloupkovou, kteří dělají všechno, co můžou.

Jak se vám líbí je především hrozně pitomý text. Jedna z těch Shakespearových komedií, které tak nějak tušíte, že existují, ale zaboha si nevzpomenete, o čem to vlastně je. No a tady je chyták, protože to není o ničem. Je tam pár fajn monologů a hlášek, ale celek prostě nikoho nezajímá. V takové situaci, pokud to někdo chce inscenovat, tak musí ale sám vymyslet vlastní silný koncept, o čem to chce hrát, protože ten text mu nepomůže. No a to se tady nestalo. Vidíme známé a kvalitní herce, kteří hrají o stošest, ale chvilku po poslední děkovačce si žádný divák nebude pamatovat, o čem že to vlastně bylo.

Naprosto zarážející série neuměle vymyšlených postav, které říkají ohromné logické nesmysly. Tak moc se snažili udělat politické divadlo, že zapomněli na jakýkoliv alespoň zdánlivě uvěřitelný příběh. Dvě konkrétní poznámky: 1) Pokud děláte zadní projekci, ujistěte se, že jste spustili plátno, protože jinak prostě jenom oslepíte diváka. 2) někde si prosím vygooglete rozdíl mezi nepříčetností a nesvéprávností a pak to používejte správně.

Myslel jsem, že je to představení ochotníků a říkal jsem si "no jo, aspoň že je to baví." Ale pak jsem zjistil, že režisér a někteří herci jsou profíci. A pak jsem zjistil, že tento režisér dělal i Ajťáky a bylo mi vše jasné. Tady je to ještě mnohem horší, byť ze stejných důvodů. Všechno je postavené na první dobrou, bez jakékoliv úcty k postavám nebo k předloze. Prostě řekněte pár povědomých jmen a nechte lachtany tleskat. Neřešte motivace, gradaci, situace, ani výrazové prostředky. A na konci zazpívejte znělku, a hlavně s úsměvem, byť je to píseň nabádající k sebevraždě. Hanba vám.

Viděno 27. února 2022.
Nápovědu pro Ivu Janžurovou jsem slyšel až do 13. řady.
Dal jsem 790 Kč, abych se ve Stavovském divadle koukal na to, jak herci neumí text.
Tak díky, čau.

Kdybych byl opilý a viděl to zadarmo na nějaké vesnické zábavě, tak bych se možná bavil. Ale tohle bylo za střízliva, za peníze, v proslulém pražském divadle. A to se fakt nedalo. Je to prostě jednoduchá estráda s levnými vtipy a narážkami.

Viděno v srpnu 2020 v Ploskovicích. Tak z tohohle mám dlouhodobé trauma. Trvá to tři hodiny, ale nic se tam nestane. Nikdo tam nic neřeší, nemá to děj, napětí, situaci, vůbec nic. Jsou tam jenom špatní herci a zpěváci, kteří jsou navíc špatně ozvučení, a kteří se plahočí po jevišti a provádějí nízkou komedii. Je to vlastně taková Mrtvá nevěsta Tima Burtona, kdybyste si odmysleli zápletku, vývoj postav a cokoliv vizuálně zajímavého.

Ruský dramatik působící v Polsku napsal pro Prahu divadelní hru o černoších v USA. A to je to nejrozumnější, co se o téhle inscenaci dá říct. Možná tam byla pointa někde v těch 30 minutách v první půlce, kdy jsem spal.

Ne ne ne ne