Nebe - peklo

Příjemně hravé a tím správným způsobem dětsky roztomilé. Dobře ztvárněné nebe i peklo, takže to žádné dítě myslím neurazí a je to vhodné i pro nejmenší. Několik vydařených vtipů a narážek, jež zase ocení především dospělí. Určitě pěkné kostýmy. Trochu škoda, že to nebylo o něco více hudební. Herecky velmi dobře fungující ústřední dvojice E. Hacurová a M. Matejka. Z ostatních potěšily hlavně K. Sedláčková (opravdu správně pekelná matka) a M. Zimová. Dětské představení, jak má být.

Pohádková hra, v níž autorka myslela i na nastupující generaci, kterou se pokusila oslovit modernějším přístupem a nekonvenčním humorem. Režisér zprostředkoval poselství hry i její poetiku. Jeho inscenace je vyvážená, efektní hudba a výprava (včetně práce se světlem) a dobré herecké výkony. Počin se jistě zařadí mezi oblíbené rodinné tituly Divadla v Dlouhé, zároveň nabízí něco jiného, než jsme zatím měli možnost na této scéně vidět.

Co je vlastně ambicí této diskotékově blyštivé jízdy mezi životem, nebem a peklem? Autorka stvořila moderně vyprávěnou pohádku, jejíž netradiční zápletka a neortodoxní přístup mají určitý potenciál nasměrovat dětské publikum k nepohádkovým, existenciálním otázkám. V Polsku působící divadelník Jakub Krofta, pokračovatel tradic Divadla Drak, v Dlouhé celé to putování opatřil hravostí a velkou nadsázkou, ale komplikovanost hry může představovat problém. Lépe vzít do divadla děti 10+. Inscenaci vévodí živelná dýdžejka Raketa Evy Hacurové, pro ostatní postavy se podařilo nalézt vtipné, roztomilé nebo jímavé stylizace. 75 %

Vysoce emotivní a zároveň hluboce humorné. V hledišti v mém okolí jsme všechny maminky plakaly, zatímco dva chlapečkové při každé druhé hlášce padali smíchy pod sesle. Velmi kvalitní podívaná, plná světelných efektů. Polský text zasazený do českých reálií („Jela jsem z koncertu v Hradci /Králové/“). Mefistelovský R. Novák st. Odporná Mania K. Oltové. A koho by nedojalo morčátko? Ale nejlepčí je Kachnička a Lišáček! (Měli dvoják.)

75 %. Hra i inscenace kouzlí darem schopnosti zobrazit jeden z nejvážnějších životních okamžiků, jakým je ztráta maminky, s nadsázkou a dokonce i humorem, zkrátka tak, aby se s ním dětská optika svedla bez obtíží divácky vyrovnat. A nejen to, i čertovská a nebeská brána jsou prezentovány moderně, neotřele, edukativně, ale současně bez závor předsudků. A já osobně pak děkuji zejména za objasnění otázky, kudy vede cesta z pekla. To je taková vysloveně vykutálená třešínka! :)