MMK

Trapné, ubohé, škoda času a peněz. Asi na 10 sekund se vyskytla zajímavá myšlenka - proč se tak urputně modernizují staří autoři? Na hodinové představení žalostně málo, navíc toto téma skvěle zpracovává Shylock.

Hezky zpracované. Po prvním dějství se zdálo, že nejhorší katastrofa už přišla, ale ve druhém pokračovaly a dokonce gradovaly. I dnes je aktuální střet lidí hledajících kompromis a bezohledných cyniků, kteří jdou přes mrtvoly (v představení obrazně i reálně).

Skvělý inteligentní humor založený na hře s jazykem, a to nejen českým. Je to jedno z mála představení, kde cigareta je součástí představení a ne reklamou na kouření. Jedná se o divadelní hru, ne pásmo scének a písniček, ale humor CC zůstal.

Velmi pěkně zpracované, jak se člověk dá do služeb zločinného režimu. Dobře přeložené, určitě přijde vhod, když divák zná historický kontext. Kdy se někdo v Česku odhodlá napsat podobnou hru o "českém Honzovi" kolaborujícím s KSČ?

Zajímavý pohled na soužití O. a V. Havlových, naštěstí bez snahy o glorifikaci kohokoli z nich. Normálně bych dal 80 %, ale 20 % odečítám za permanentně zapálenou cigaretu, jejíž zápach obtěžuje i diváky. Doma se pak těžko vysvětluje, že člověk byl v divadle, když páchne kouřem.

Zajímavý pohled na minulé události současným pohledem (Máša Málková) a s odstupem několika desetiletí (R. Fidlerová) téže osoby.

Představení s humorem ukazuje, co by se asi dělo, kdybychom mluvili výhradně pravdu. Někdy malá lež udržuje vztahy (říct manželce, když nemůže dopnout šaty, že je tlustá, asi není dobrý nápad), ale co je ještě malá lež? V zásadních věcech ale ten večer s "veřejnými telefony" jen urychlil to, k čemu by stejně došlo.

Vtipné představení, má spád.

Ačkoli to není dokument, některé věci byly hodně chybné (rušení radarů window a produkce tanků Panther jsou záležitosti r. 1943) a přehnané (udělat z Ati Moravce Sheldona Coopera, který chce vzkřísit Golema, je za hranou). Obecně první část byla dost slabá a rozvláčná, pro mě na hraně odchodu. Nešlo z ní postřehnout, že odbojáři mnohdy považovali svoji činnost za adrenalinovou záležitost. Zato druhá část byla vynikající, smrt chodila okolo a hrůza byla téměř hmatatelná.

Zajímavé zpracování psychologického dramatu. Hra má spád, i přechody mezi jednotlivými obrazy byly svižné. Jak je v současné době zvykem, scéna je řešena velmi jednoduše, ale funkci splní. Smekám před herci, s jakým nasazení hráli před téměř prázdným hledištěm. (Počet diváků připomínal spíš nějaké ilegální disidentské představení.)

Inteligentní humor bez nutkání udělat vtip za každou cenu, což se dnes už moc nevidí. Používají mnoho narážek a odkazů, tak ani nevím, jestli jsem zaregistroval všechny vtipy, ale i tak jsem se bavil výborně. Je skvělé, že (samozřejmě svým stylem) pokračují ve stopách Š+G.

Jsem rád, že jsem mohl vidět Semafor alespoň v nesemaforovém provedení, dnes už to jinak ani není možné. Inscenaci by prospělo, kdyby se vypustily pasáže o historii Semaforu, nejsme na představení pro školy. Hlasitost hudebních čísel odpovídala vysílání pro hluché, což je ale nešvar všech divadel. Přechody mezi mluvenými a hudebními pasážemi byly skokové, větší plynulost by prospěla. I Lupták v ženském kostýmu měl jaký význam?

Série různých situací a reakce lidí na ně. Dva pohledy na tutéž věc, je dobré se zamyslet nad nějakým hodnocením, než ho přijmu.

Hra je avizovaná jako oddychovka a to také plní, žádný pokus o myšlenku v ní nenajdete. Jenže těch vtipů pro vtip je už moc a stálo by za to, vzít v úvahu přísloví "Méně znamená někdy více". Doporučuji těm, kteří chtějí vypnout a jen se smát. Kdo se chce pobavit, "Záskok" J. da Cimrmana je lepší volba.

Velmi působivé zpracování zajímavého textu. Smekám před herečkami.

Určitě je to nadprůměrné představení, ale nevím, co na něm vypíchnout, co by výrazně zaujalo.

Oddychová komedie, kterou paradoxně poněkud kazí M. Dlouhý. Už přehrává až moc, takže pasáže bez něj mi připadají zábavnější.

Na příběhu "slušného" nacisty popsaný (historicky celkem přesně) příběh holokaustu. Všichni zahráli skvěle. Závěrečný monolog J. Teplého tesat do kamene! 10 % šlo dolů za otřesnou němčinu.

Téma zajímavé, ale bohužel zpracované jen jako scénické čtení. Divadlo by mělo poskytovat i vizuální zážitek a mě by určitě víc zaujalo, kdyby scénu např. z drůbežárny odehrály herečky v odpovídajících kostýmech, než aby se jen odvyprávěla.

Komedie měla být na odreagování, ale v mnoha pasážích nebyla vtipná, nýbrž trapná. Snad jediná myšlenka v celé hře je, že prolhaný hajzlík - manipulátor se ze svízelné situace dostane mnohem snáz než slušný poctivý člověk.

Velmi zajímavě podané, aktuální i dnes - přístup majority k jinakosti. Jen úvod o kouzelném tisu mohl být asi poloviční.

Představení je dost jednoznačně rozdělené na dvě části - první spíš humorná, ze druhé běhá mráz po zádech. Poutavě rozebírá předsudky, motivace a obavy jak těch "nahoře", tak těch "dole". Všechno perfektně zahrané. Martine Finger už poněkolikáté výborný v roli člověka, který perfektně ovládá své emoce a pod touto lhostejnou maskou brilantně přemýšlí.

Velmi dobře prokreslené postavy a k tomu výborná L. Trmíková. I ve třech a s minimem kulis lze udělat vynikající představení.

Zajímavé, ale chyběla jiskra. Na rozdíl od ostatních hodnotících mě E. Elsnerová nijak nezaujala. Její postava byla stále stejná - sebevědomá, arogantní, žádný posun či vývoj. Jestli se Rosalinda Franklinová skutečně chovala tak, jak v představení, je zázrak, čeho dosáhla. Na této úrovni se už musí spolupracovat.

Nějak se míjím s pojetím DNz. Vysloveně nudné to nebylo, ale nijak nezaujalo.