Absolutno – kabaret o konci světa

Až na pár vydařených momentů mně to spíš nebavilo.

Čapkův "fejetonový seriál" aktualizovaný pop kulturou dneška, včetně transformace autorovy myšlenkové hloubky do určité zkratkovosti i povrchnosti. Ale základní myšlenky v podstatě zachovány. Vygenerovaná božstva, jako vedlejší produkt technického pokroku, přivlastněná majiteli dobra, jako nutný předpoklad globální katastrofy. Zlo v podobě lidí jedné správné pravdy. Kde jsme udělali chybu, když jsme to mysleli dobře ? Přeživší začnou lépe ? Pro mě zdařilá inscenace v kabaretním rámci s řadou vtipných (většinou) sekvencí.

Hodnotím jako povedené představení. Dejvické divadlo je nevšední a taková výjimka v Praze a za to jsem vděčný. Spokojenost.

65%
Skvělé herecké výkony a velmi estetická scéna. Bohužel jinak se mi zpracování moc nelíbilo a Čapkovým dílem se pouze inspiruje.

Takto by vypadala Magnolie, kdyby ji natočil Lynch a asistoval mu Sorrentino.

Inscenace předpokládá znalost Čapkova románu. Sama jej nijak neuvádí a jen ho využívá jako kostru, na kterou, tak jako hmota visí na absolutnu, věší efektní scénky. Po konci pak někteří diváci odchází se skelným pohledem fixovaným do dáli, diskutující o tom, že snad přišli na to, co je v té bedně.

Představení táhne Příkazký, za zdatné asistence ostatních (Babčáková příjemně překvapuje zpěvem L'italiano).

Minimálně kvůli eseji M. Váchy doporučuji koupi programu. Umím si představit že bych se nezpozdil, stihl sklenku pinot grigio v baru a asi hodnotil výš.

Ze začátku překvapení, ale pokud přijmete formu, určitě Vám neunikne ani obsah. Herecké výkony všech naprosto bezvadné.

26.2.2023, 2 rada.
Celostribrna scena i kostymy. O hre plati vsechno, zde napsane. Nestandartni Capkuv bizar. Nejvyraznejsi jsou L. Prikazky na 8 cm jehlach, ktery si to uzival, i "nenapadny" J. Plesl. Perfekcionista a dokonalost sama. Bylo zajimave zjistovani u celeho souboru, kdo vyznava jake spodni pradlo. A. Schmidtmajerova cervene kalhotky, L. Krobotova cervenou podprsenku, ostatni standard, pouze S. Babcakova se pochlubila nic nerikajici delsi nocni kosili.

65%
První setkání s Čapkovou Továrnou na absolutno. Mě to většinou bavilo a to i přes stopáž 1:45 bez přestávky. Je to inscenováno zábavnou kabaretní formou a místy je to velmi vtipné. Herce to evidentně baví a užívají si to. Líbí se mi výprava E.Jiřikovské i hudba I.Achera. Zajímavá sonda Dejvického divadla do světa absolutní utopie...

19.05.2022 - Dejvické divadlo

Přesně jak jsem očekával. Čapkův text na mě ve své původní podobě působil spíše rozpačitě, ale věděl jsem, že v bláznivém divadelním provedení jeho skvělé myšlenky daleko lépe vyniknou. K tomu ještě je představení vtipné a mrazivě aktuální. Klobouk dolů.

10% navíc za božskou scénu s papežem!

Je to jiné, není to zřejmě pro každého. Mně osobně chyběla větší celistvost, ale tu zřejmě nemohu očekávat u díla, které samo o sobě vycházelo jako fejetony a celistvé nebylo. Nicméně se mi líbí, že se Dejvické nebojí nabídnout něco trochu alternativnějšího. Továrnu na absolutno jsem nečetl, takže jsem neměl žádné očekávání a byl jsem příjemně překvapen. Scéna s papežem je skvělá.

Asi je to tím, že jsem předlohu nečetl, jen jsem si (a až po představení) s chutí poslechl rozhlasovou hru z roku 1988, která je mimochodem na radiotéce volně ke stažení. Ale přiznávám, že jsem se výborně bavil. Egon Tobiáš a Tereza Marečková vytvořili lehkou, zábavnou, podvratnou, někdy i závratnou "šou", která (alespoň na mě) fungovala. Čapek-nečapek, bůh-nebůh, nebermesevážně. A k tomu ty herecké výkony! Boží! Tedy - absolutní! Takže dávám neobvyklých 80% a spokojen odcházím do svého malého relativna.

Herci dělají, co mohou (obzvlášť L. Příkazký, J. Plesl a V. Neužil, naopak T. Jeřábek je zde až překvapivě nevýrazný), scéna je zajímavá, hudba pozoruhodná... ale k čemu to všechno je, když inscenace jako taková je pouhou změtí bizarních výstupů, z nichž se mi nepodařilo rozklíčovat, co se mi vlastně hra snažila říct. Účinkující něco říkají, ale slova zůstávají trčet kdesi ve vzduchoprázdnu mezi jevištěm a hledištěm. Škoda, velká škoda.

Pokud očekáváte typické Dejvické divadlo, radši na představení ani nechoďte. Poprvé se mi v Dejvickém stalo, že jsem si na konci říkala- co to, sakra, mělo být?
Trochu nudné, divné, nesrozumitelné, s občas úžasně vtipnými výstupy ( mělo jich být víc), Všichni herci výborní jako vždy, hlavně Václav Neužil zazářil. Rozesmála mě legračně použitá italská populární píseň. Vlastně se mi to docela líbilo, i když za mě nejslabší kus, co jsem v tomto divadle dosud viděla. Slabších 70%

Nevím, nějak mi to nesedlo. A to mám jinak inscenace Anny Davidové velice ráda.

Pokus velmi volného přetavení Čapkových fejetonů do divadelního představení s použitím futuristického dekóru. Velmi dobré herecké výkony (zvláště pohybové kreace Příkazkého), vtipné scény, ale inscenace jinak působí roztříštěným dojmem a místy je nesrozumitelná, bez souvislé dějové linky (proto asi ten název kabaret). Skoro dvě hodiny bez přestávky jsou v závěru trochu dlouhé. Neurazí a nenadchne. Pro Annu Petrželkovou-Davidovou, která je jedním z mladých režisérských talentů a nastupující šéfrežisérkou Na Provázku ne úplně přesvědčivá hostovačka v Dejvicích.

Prisel jsem absolutne bez ocekavani a vysel z toho spickovej bizarre :-D

Je to úlet, který bych od dejvických úplně nečekala. V představení jsou krásné, vtipné i silné momenty (pro mě nejlepší scéna s jeptiškami), ale jako celek to u mě úplně nezarezonovalo. Významy tam určitě jsou hluboké, ale musela bych jít asi víckrát, abych je všechny pochopila, jde to trochu za roh, jak se říká. Ostře stříbrná scéna mi po nějakém čase začala být nepříjemná na oči, ale zas oceňuji skvělou práci se světly, které se tímto scénografickým řešením otevřely nevídané možnosti. Herecké výkony jsou perfektní, tam jsem zklamaná rozhodně nebyla.

Propánoboha, hodně slabá inscenace o hledání Boha. I když se herci moc moc snaží, aby z toho cosi vykřesali. Skoro se nechce věřit, že Dejvičtí něco takového pustili na scénu.

Nevim, zdaje znalost predlohy dulezita, take zalezi, jaky osobni postoj divak ma k otazkam "absolutna", ja jsem se v recenem nasla, to, co tvrdi vynalezce Marek v predposledni scene je i moje "vyznani", a stejne tak mi prislo, ze prave k tomuto momentu speje cela inscenace, stejne utrzkovite pojata, jako predloha. Herci hrali sveze, bajecne zpivali, hudba navozuje stavy, ktere dane postavy na scene zazivaji. Nejednoznacnost neberu jako chybu inscenace, ale zamerne ponechany prostor. Je to moc hezky, krasny, jen necekejte klasicky pribeh, myslim, ze spousta divaku v sale to diky tomu nepobrala.

Až na pár vydařených momentů mně to spíš nebavilo.

Čapkův "fejetonový seriál" aktualizovaný pop kulturou dneška, včetně transformace autorovy myšlenkové hloubky do určité zkratkovosti i povrchnosti. Ale základní myšlenky v podstatě zachovány. Vygenerovaná božstva, jako vedlejší produkt technického pokroku, přivlastněná majiteli dobra, jako nutný předpoklad globální katastrofy. Zlo v podobě lidí jedné správné pravdy. Kde jsme udělali chybu, když jsme to mysleli dobře ? Přeživší začnou lépe ? Pro mě zdařilá inscenace v kabaretním rámci s řadou vtipných (většinou) sekvencí.

Hodnotím jako povedené představení. Dejvické divadlo je nevšední a taková výjimka v Praze a za to jsem vděčný. Spokojenost.

65%
Skvělé herecké výkony a velmi estetická scéna. Bohužel jinak se mi zpracování moc nelíbilo a Čapkovým dílem se pouze inspiruje.

Takto by vypadala Magnolie, kdyby ji natočil Lynch a asistoval mu Sorrentino.

Inscenace předpokládá znalost Čapkova románu. Sama jej nijak neuvádí a jen ho využívá jako kostru, na kterou, tak jako hmota visí na absolutnu, věší efektní scénky. Po konci pak někteří diváci odchází se skelným pohledem fixovaným do dáli, diskutující o tom, že snad přišli na to, co je v té bedně.

Představení táhne Příkazký, za zdatné asistence ostatních (Babčáková příjemně překvapuje zpěvem L'italiano).

Minimálně kvůli eseji M. Váchy doporučuji koupi programu. Umím si představit že bych se nezpozdil, stihl sklenku pinot grigio v baru a asi hodnotil výš.

Ze začátku překvapení, ale pokud přijmete formu, určitě Vám neunikne ani obsah. Herecké výkony všech naprosto bezvadné.

26.2.2023, 2 rada.
Celostribrna scena i kostymy. O hre plati vsechno, zde napsane. Nestandartni Capkuv bizar. Nejvyraznejsi jsou L. Prikazky na 8 cm jehlach, ktery si to uzival, i "nenapadny" J. Plesl. Perfekcionista a dokonalost sama. Bylo zajimave zjistovani u celeho souboru, kdo vyznava jake spodni pradlo. A. Schmidtmajerova cervene kalhotky, L. Krobotova cervenou podprsenku, ostatni standard, pouze S. Babcakova se pochlubila nic nerikajici delsi nocni kosili.

65%
První setkání s Čapkovou Továrnou na absolutno. Mě to většinou bavilo a to i přes stopáž 1:45 bez přestávky. Je to inscenováno zábavnou kabaretní formou a místy je to velmi vtipné. Herce to evidentně baví a užívají si to. Líbí se mi výprava E.Jiřikovské i hudba I.Achera. Zajímavá sonda Dejvického divadla do světa absolutní utopie...

19.05.2022 - Dejvické divadlo

Přesně jak jsem očekával. Čapkův text na mě ve své původní podobě působil spíše rozpačitě, ale věděl jsem, že v bláznivém divadelním provedení jeho skvělé myšlenky daleko lépe vyniknou. K tomu ještě je představení vtipné a mrazivě aktuální. Klobouk dolů.

10% navíc za božskou scénu s papežem!

Je to jiné, není to zřejmě pro každého. Mně osobně chyběla větší celistvost, ale tu zřejmě nemohu očekávat u díla, které samo o sobě vycházelo jako fejetony a celistvé nebylo. Nicméně se mi líbí, že se Dejvické nebojí nabídnout něco trochu alternativnějšího. Továrnu na absolutno jsem nečetl, takže jsem neměl žádné očekávání a byl jsem příjemně překvapen. Scéna s papežem je skvělá.

Nevim, zdaje znalost predlohy dulezita, take zalezi, jaky osobni postoj divak ma k otazkam "absolutna", ja jsem se v recenem nasla, to, co tvrdi vynalezce Marek v predposledni scene je i moje "vyznani", a stejne tak mi prislo, ze prave k tomuto momentu speje cela inscenace, stejne utrzkovite pojata, jako predloha. Herci hrali sveze, bajecne zpivali, hudba navozuje stavy, ktere dane postavy na scene zazivaji. Nejednoznacnost neberu jako chybu inscenace, ale zamerne ponechany prostor. Je to moc hezky, krasny, jen necekejte klasicky pribeh, myslim, ze spousta divaku v sale to diky tomu nepobrala.

Asi je to tím, že jsem předlohu nečetl, jen jsem si (a až po představení) s chutí poslechl rozhlasovou hru z roku 1988, která je mimochodem na radiotéce volně ke stažení. Ale přiznávám, že jsem se výborně bavil. Egon Tobiáš a Tereza Marečková vytvořili lehkou, zábavnou, podvratnou, někdy i závratnou "šou", která (alespoň na mě) fungovala. Čapek-nečapek, bůh-nebůh, nebermesevážně. A k tomu ty herecké výkony! Boží! Tedy - absolutní! Takže dávám neobvyklých 80% a spokojen odcházím do svého malého relativna.

Herci dělají, co mohou (obzvlášť L. Příkazký, J. Plesl a V. Neužil, naopak T. Jeřábek je zde až překvapivě nevýrazný), scéna je zajímavá, hudba pozoruhodná... ale k čemu to všechno je, když inscenace jako taková je pouhou změtí bizarních výstupů, z nichž se mi nepodařilo rozklíčovat, co se mi vlastně hra snažila říct. Účinkující něco říkají, ale slova zůstávají trčet kdesi ve vzduchoprázdnu mezi jevištěm a hledištěm. Škoda, velká škoda.

Pokud očekáváte typické Dejvické divadlo, radši na představení ani nechoďte. Poprvé se mi v Dejvickém stalo, že jsem si na konci říkala- co to, sakra, mělo být?
Trochu nudné, divné, nesrozumitelné, s občas úžasně vtipnými výstupy ( mělo jich být víc), Všichni herci výborní jako vždy, hlavně Václav Neužil zazářil. Rozesmála mě legračně použitá italská populární píseň. Vlastně se mi to docela líbilo, i když za mě nejslabší kus, co jsem v tomto divadle dosud viděla. Slabších 70%

Nevím, nějak mi to nesedlo. A to mám jinak inscenace Anny Davidové velice ráda.

Pokus velmi volného přetavení Čapkových fejetonů do divadelního představení s použitím futuristického dekóru. Velmi dobré herecké výkony (zvláště pohybové kreace Příkazkého), vtipné scény, ale inscenace jinak působí roztříštěným dojmem a místy je nesrozumitelná, bez souvislé dějové linky (proto asi ten název kabaret). Skoro dvě hodiny bez přestávky jsou v závěru trochu dlouhé. Neurazí a nenadchne. Pro Annu Petrželkovou-Davidovou, která je jedním z mladých režisérských talentů a nastupující šéfrežisérkou Na Provázku ne úplně přesvědčivá hostovačka v Dejvicích.

Prisel jsem absolutne bez ocekavani a vysel z toho spickovej bizarre :-D

Je to úlet, který bych od dejvických úplně nečekala. V představení jsou krásné, vtipné i silné momenty (pro mě nejlepší scéna s jeptiškami), ale jako celek to u mě úplně nezarezonovalo. Významy tam určitě jsou hluboké, ale musela bych jít asi víckrát, abych je všechny pochopila, jde to trochu za roh, jak se říká. Ostře stříbrná scéna mi po nějakém čase začala být nepříjemná na oči, ale zas oceňuji skvělou práci se světly, které se tímto scénografickým řešením otevřely nevídané možnosti. Herecké výkony jsou perfektní, tam jsem zklamaná rozhodně nebyla.

Propánoboha, hodně slabá inscenace o hledání Boha. I když se herci moc moc snaží, aby z toho cosi vykřesali. Skoro se nechce věřit, že Dejvičtí něco takového pustili na scénu.

65%
První setkání s Čapkovou Továrnou na absolutno. Mě to většinou bavilo a to i přes stopáž 1:45 bez přestávky. Je to inscenováno zábavnou kabaretní formou a místy je to velmi vtipné. Herce to evidentně baví a užívají si to. Líbí se mi výprava E.Jiřikovské i hudba I.Achera. Zajímavá sonda Dejvického divadla do světa absolutní utopie...

Nevím, nějak mi to nesedlo. A to mám jinak inscenace Anny Davidové velice ráda.

Herci dělají, co mohou (obzvlášť L. Příkazký, J. Plesl a V. Neužil, naopak T. Jeřábek je zde až překvapivě nevýrazný), scéna je zajímavá, hudba pozoruhodná... ale k čemu to všechno je, když inscenace jako taková je pouhou změtí bizarních výstupů, z nichž se mi nepodařilo rozklíčovat, co se mi vlastně hra snažila říct. Účinkující něco říkají, ale slova zůstávají trčet kdesi ve vzduchoprázdnu mezi jevištěm a hledištěm. Škoda, velká škoda.

26.2.2023, 2 rada.
Celostribrna scena i kostymy. O hre plati vsechno, zde napsane. Nestandartni Capkuv bizar. Nejvyraznejsi jsou L. Prikazky na 8 cm jehlach, ktery si to uzival, i "nenapadny" J. Plesl. Perfekcionista a dokonalost sama. Bylo zajimave zjistovani u celeho souboru, kdo vyznava jake spodni pradlo. A. Schmidtmajerova cervene kalhotky, L. Krobotova cervenou podprsenku, ostatni standard, pouze S. Babcakova se pochlubila nic nerikajici delsi nocni kosili.

10% navíc za božskou scénu s papežem!

Je to úlet, který bych od dejvických úplně nečekala. V představení jsou krásné, vtipné i silné momenty (pro mě nejlepší scéna s jeptiškami), ale jako celek to u mě úplně nezarezonovalo. Významy tam určitě jsou hluboké, ale musela bych jít asi víckrát, abych je všechny pochopila, jde to trochu za roh, jak se říká. Ostře stříbrná scéna mi po nějakém čase začala být nepříjemná na oči, ale zas oceňuji skvělou práci se světly, které se tímto scénografickým řešením otevřely nevídané možnosti. Herecké výkony jsou perfektní, tam jsem zklamaná rozhodně nebyla.

Přesně jak jsem očekával. Čapkův text na mě ve své původní podobě působil spíše rozpačitě, ale věděl jsem, že v bláznivém divadelním provedení jeho skvělé myšlenky daleko lépe vyniknou. K tomu ještě je představení vtipné a mrazivě aktuální. Klobouk dolů.

Pokus velmi volného přetavení Čapkových fejetonů do divadelního představení s použitím futuristického dekóru. Velmi dobré herecké výkony (zvláště pohybové kreace Příkazkého), vtipné scény, ale inscenace jinak působí roztříštěným dojmem a místy je nesrozumitelná, bez souvislé dějové linky (proto asi ten název kabaret). Skoro dvě hodiny bez přestávky jsou v závěru trochu dlouhé. Neurazí a nenadchne. Pro Annu Petrželkovou-Davidovou, která je jedním z mladých režisérských talentů a nastupující šéfrežisérkou Na Provázku ne úplně přesvědčivá hostovačka v Dejvicích.

Čapkův "fejetonový seriál" aktualizovaný pop kulturou dneška, včetně transformace autorovy myšlenkové hloubky do určité zkratkovosti i povrchnosti. Ale základní myšlenky v podstatě zachovány. Vygenerovaná božstva, jako vedlejší produkt technického pokroku, přivlastněná majiteli dobra, jako nutný předpoklad globální katastrofy. Zlo v podobě lidí jedné správné pravdy. Kde jsme udělali chybu, když jsme to mysleli dobře ? Přeživší začnou lépe ? Pro mě zdařilá inscenace v kabaretním rámci s řadou vtipných (většinou) sekvencí.

Propánoboha, hodně slabá inscenace o hledání Boha. I když se herci moc moc snaží, aby z toho cosi vykřesali. Skoro se nechce věřit, že Dejvičtí něco takového pustili na scénu.

65%
Skvělé herecké výkony a velmi estetická scéna. Bohužel jinak se mi zpracování moc nelíbilo a Čapkovým dílem se pouze inspiruje.

Až na pár vydařených momentů mně to spíš nebavilo.

Prisel jsem absolutne bez ocekavani a vysel z toho spickovej bizarre :-D

Je to jiné, není to zřejmě pro každého. Mně osobně chyběla větší celistvost, ale tu zřejmě nemohu očekávat u díla, které samo o sobě vycházelo jako fejetony a celistvé nebylo. Nicméně se mi líbí, že se Dejvické nebojí nabídnout něco trochu alternativnějšího. Továrnu na absolutno jsem nečetl, takže jsem neměl žádné očekávání a byl jsem příjemně překvapen. Scéna s papežem je skvělá.

Pokud očekáváte typické Dejvické divadlo, radši na představení ani nechoďte. Poprvé se mi v Dejvickém stalo, že jsem si na konci říkala- co to, sakra, mělo být?
Trochu nudné, divné, nesrozumitelné, s občas úžasně vtipnými výstupy ( mělo jich být víc), Všichni herci výborní jako vždy, hlavně Václav Neužil zazářil. Rozesmála mě legračně použitá italská populární píseň. Vlastně se mi to docela líbilo, i když za mě nejslabší kus, co jsem v tomto divadle dosud viděla. Slabších 70%

19.05.2022 - Dejvické divadlo

Hodnotím jako povedené představení. Dejvické divadlo je nevšední a taková výjimka v Praze a za to jsem vděčný. Spokojenost.

Takto by vypadala Magnolie, kdyby ji natočil Lynch a asistoval mu Sorrentino.

Inscenace předpokládá znalost Čapkova románu. Sama jej nijak neuvádí a jen ho využívá jako kostru, na kterou, tak jako hmota visí na absolutnu, věší efektní scénky. Po konci pak někteří diváci odchází se skelným pohledem fixovaným do dáli, diskutující o tom, že snad přišli na to, co je v té bedně.

Představení táhne Příkazký, za zdatné asistence ostatních (Babčáková příjemně překvapuje zpěvem L'italiano).

Minimálně kvůli eseji M. Váchy doporučuji koupi programu. Umím si představit že bych se nezpozdil, stihl sklenku pinot grigio v baru a asi hodnotil výš.

Asi je to tím, že jsem předlohu nečetl, jen jsem si (a až po představení) s chutí poslechl rozhlasovou hru z roku 1988, která je mimochodem na radiotéce volně ke stažení. Ale přiznávám, že jsem se výborně bavil. Egon Tobiáš a Tereza Marečková vytvořili lehkou, zábavnou, podvratnou, někdy i závratnou "šou", která (alespoň na mě) fungovala. Čapek-nečapek, bůh-nebůh, nebermesevážně. A k tomu ty herecké výkony! Boží! Tedy - absolutní! Takže dávám neobvyklých 80% a spokojen odcházím do svého malého relativna.

Ze začátku překvapení, ale pokud přijmete formu, určitě Vám neunikne ani obsah. Herecké výkony všech naprosto bezvadné.

Nevim, zdaje znalost predlohy dulezita, take zalezi, jaky osobni postoj divak ma k otazkam "absolutna", ja jsem se v recenem nasla, to, co tvrdi vynalezce Marek v predposledni scene je i moje "vyznani", a stejne tak mi prislo, ze prave k tomuto momentu speje cela inscenace, stejne utrzkovite pojata, jako predloha. Herci hrali sveze, bajecne zpivali, hudba navozuje stavy, ktere dane postavy na scene zazivaji. Nejednoznacnost neberu jako chybu inscenace, ale zamerne ponechany prostor. Je to moc hezky, krasny, jen necekejte klasicky pribeh, myslim, ze spousta divaku v sale to diky tomu nepobrala.