Denisa H.

Ani herci hrající jak o život nemohou zachránit nepříliš dobrý scénář příběhu, který vůbec negraduje. Opravdu, nebýt vynikajícího nasazení hlavní dvojice (zejména Jana Zadražila), skoro by se dalo představení označit jako školní (byť mírně nadprůměrné). Mrzí mě to, vůči autorovi, potažmo vůči jeho splněnému snu. Rozhodně by chtělo vypilovat a zkrátit. A tak z mých 60 % náleží 40 hercům a zbylých 20 námětu, vtipům, milým retrospektivám a pár dobrým režijním nápadům...

Nevyvážená inscenace, řekla bych... To ale do značné míry dle mého způsobuje obsah hry samotné. Chvílemi má spád, chvíli se vleče. Jedna scénka pobaví, druhá spíš nudí... Když ovšem i takovou hru svěříte souboru KSA, nemůže to dopadnout úplně špatně. Herecky je to skvělé, nejvíce prostoru si získali A. Čuba a Š. Kozub, následuje Z. Truplová. Celkově vzato mírně nadprůměrné představení. P.S. Nápad ponechat postavám jména herců je další z kladů inscenace v pojetí Arény.

99 %. Nedokážu pojmenovat, co mi do 100ky chybělo, ale to je jedno. Bylo to skvělé! J. Burýšek byl výborný. To snad až není fér, kolik různého talentu se sešlo v jednom člověku - při zpěvu mě zasypala regulérní husina! Hodně mě zaujala i M. Matulová. A pak všichni ostatní, de facto bez rozdílu. Scéna i hudba - parádní. Přestože jsem se x let věnovala atletice a zrovna běhu, nikdy jsem o Z. Koubkové neslyšela. Bezručům s Dianiškou se podařilo Zdeňku/-a představit či vzpomenout neobyčejně krásným, citlivým a přesto místy i vtipným způsobem, který právem zvedl diváky ze sedadel Div. v Celetné!

Po pár dnech musím přiznat určité rozčarování. Inscenace mi přijde zbytečně vulgární (rekvizitami i slovy) a laciná. Také poněkud uspěchaná. Výkony mě nenadchly, místy mi přišly amatérské. Mrzelo mě, že k žádné (!!!) postavě nebyla možnost si vytvořit vztah, obzvláště škoda je to u Zdeny/Zdeňka...
Neměla jsem očekávání, takže po zhlédnutí jsem zklamaná nebyla, ale s odstupem času mě představení vlastně naštvalo.
Každopádně nejvíc hodnocení hry škodí to, že znám bezručáckou verzi a ta je prostě špica...

Mno, asi takhle - další hra, jejíž smysl mi s koncem unikl, nicméně do té doby to bylo dobré. A to především díky fenomenálnímu výkonu J. Gottwalda. Opravdu mě dostal, o to víc, že jsem od něj takový výkon nečekala. Chvilkami jsem z něj měla i trochu strach. Vtažení diváků do hry bylo zdařilé, takové podmaňující (nedokážu najít to správné slovo)...
Viděno na open air festivalu Za dveřmi.

Jsou hry,které jsou nejen divadlem zpracovány tolikrát,že je těžké přijít s novým nápadem.Tím jedinečným má být,jaké reálie a jaké 'nyní' si tvůrci vyberou.V DvD na to šli ještě fikaněji:Tři mušketýři zůstali v 17.století,ale kulisou je pavlačový dům z 60.let.V něm bydlí 9letá Hanka.D'Artagnan a ona,to je 1 tělo,1 duše.Velkou škodou je,že obdobně konzistentně nepůsobí i představení.Dalším mínusem je neúnosná délka.Nic nezachraňují ani herci,M.Němec (d'Artagnan) navíc velmi přehrává.Většinu plusových bodů tak plyne z myšlenky sama o sobě-připomenout na jevišti radost a okouzlení z četby knihy.

Vidět hru v Aréně, jsem přesvědčená, že bych hodnotila výš. V Komedii ale hře uškodil příliš velký prostor jeviště. Herecky ale skvělé, jako vždy, obzvlášť bych vyzdvihla M. Cisovského, K. Leichtovou, V. Lipinu a P. Dostálovou za její hlasový projev. První polovinu predstaveni jsem opravdu přemýšlela, zda je to ona nebo jí jen podobná herečka :-).

Milé představení.
Na druhou stranu mi divadélko přišlo až moc amatérské na to, jaký soubor a kteří herci v něm hrají. A i když především pro děti, nepřipadalo mi moc hravé (viděno s dítětem, takže odpozorováno, vyslechnuto). Zkrátka trochu nemastné, neslané, nenadchne, ale neurazí... Především jsem asi zkrátka čekala trochu víc:-)
Přese všechnu mou kritiku ale pohádku doporučuji, ostatně spoustě jiným dětem v hledišti se moc líbila!

Viděno ze záznamu.
Tohle nebylo jen trochu, ale hodně hodně mimo. Rozhodně nemám potřebu představení vidět i naživo. Děj mě neoslovil, pointa taky ne, snad jen ti účinkující byli docela dobří.
Míru fandím, ale tohle se tedy nepovedlo :-(

Viděno u bývalého Stalinova pomníku a to dodalo monodramatu originální punc a atmosféru. M. Balcar byl výborný a s přehledem tenhle počin utáhl. Navíc skvěle reagoval na kolemjdoucí, ti se nestačili divit :-)

75 %. Ubu se baví. A já se bavila s ním. Bylo to takové veselé neveselé představení. Mnohé hlášky mi způsobovaly silné otřesy bránice, ale to ostatně i některé situace. Ovšem ve výsledku z toho všeho poměrně mrazilo. Ne nadarmo byla jediným obsahem programu k inscenaci Listina základních práv a svobod...
I. Lupták v roli cestujícího do Nairobi byl pokaždé třešinkou na dortu, náramně se na něj dívalo!

Zejména začátek hry a projevy A. Talackové mě ještě víc navnadily zhlédnout film, který jsem, ano, stále ještě neviděla. Úplně jsem v jejím herectví poznávala J. Bohdalovou. Hra mě chytla, herci hráli intenzivně a jak tu již někteří psali, z agrese D. Bambase mi trochu běhal mráz po zádech... V projevech obou herců mi ale chyběla přirozenost a vzájemná jiskra. Chválím scénu!

Těžko se mi chce věřit,že za Ujetou rukou stojí stejní pánové jako za Osiřelým západem nebo Panem Polštářem...
Příběh je dostatečně absurdní až ujetý, ale styl vyprávění je značně rozvleklý. Potenciál černého humoru se utápí v moři nudy, které jen občas zbrázdí podařený vtip. Nejzábavnější postavou je recepční Mervyn M. Fingera, který jediný dokáže rozesmát a vytrhnout diváka z dřímot. S odstupem za sebou nechává i takové herecké eso, jakým je M. Taclík. O. Sokola jako herce nemám ráda, navíc jsem se předem obávala trapnosti jeho převleku a maskování za černocha, ale ani jedno se nevyplnilo.

Prosím, než na představení zajdete, zjistěte si, o čem je. Ať nedopadnete jako ty dvě dámy, co se během celého představení hloupě smály a kazily tím dojem divákům, ale především jako by se tím vysmívaly hercům na jevišti... Sice je ve hře několik vtipných momentů, jinak je to ovšem hutnou atmosférou naditá inscenace. Vše se odehrává v poměrně jednoduchých, zato účelných kulisách. A dopisování veršů na ně je jeden z nejlepších režisérských nápadů. K vrcholům pro mě také patří závěrečná halucinace Verlaina, u níž mám problém udržet oči suché... Obdivuhodné výkony M. Rumla a zejména P. Mikesky!

Neznat mladoboleslavskou verzi, možná bych hodnotila výše. Takhle ale mám s čím porovnávat a Klicperák z toho vychází hůře... Zpracování mě tolik nezasáhlo, jako tomu bylo u verze z MB, nebylo tak intenzivní. Další velký rozdíl, který úzce souvisí s dříve uvedeným, je, že zatímco M. Ruml a P. Mikeska své postavy žijí, M. Anděl a J. Tvrdík je jen hráli. Sice velmi dobře, ale úplný prožitek tomu zkrátka, aspoň pro mě, chyběl. Ale líbil se mi "detail", že i když scéna skončila a potemněla, herci ještě svou úlohu dohráli a neprchali se hned schovat do zákulisí :-) P.S. Děkuji za růžičku :-)

Po vynucené pauze nám byla inscenace představována režisérem trochu nesměle, ale jak se ukázalo, bylo to zbytečné podceňování. J. Jankovského mám moc ráda a zas mě utvrdil, že je skvělý herec. Jeho podání Utrpení mladého Werthera bylo procítěné a naprosto profesionální. Škoda, že s přestěhováním do Vodárenské věže přišlo představení o své kulisy a taky o lepší sezení (sál je bez elevace). Vizuální zážitek nám byl částečně kompenzován následnou prohlídkou samotné věže a vyhlídkou z jejích ochozů. Parádní zakončení divadelní sezóny 2019/2020!

První zhruba dvě třetiny hry mě zaujaly jen výjimečně - jak po stránce textu, tak i po stránce herecké. Občas bylo vyprávění příliš neurčité, jindy se zbytečně dlouho točilo na místě. Závěrečná část byl ovšem uragán, jehož okem byl D. Krejčík jako Chlapec - předvedl strhující skloubení herectví a poselství textu! Nakonec se mi tedy dostalo silného zážitku a skoro i na slzy došlo - nedala bych dopustit na svého psa, a navíc si náš příbytek vzal za svůj i nalezený kocour..., a proto hra na mě měla i tento emocionální kontext :-)

Začátek mě nebavil (dlouhý rozjezd, opakování se), prostředek mě chytnul (vrátil se otec, zajímavé sledovat jeho snahu navázat tam, kde se nit jejich soužití přetrhla) a konec zas pustil (hlavně linka s Ivanem)... Herecky také mírně nevyrovnané - na jedné straně skvělí M. Stránský a M. Foitová a na druhé nic moc J. Jedlinský a J. Vojtková. Čekala jsem zkrátka víc... 65 %.

Geniální! :-D :-D Neposlušná mortadela :-D "Chodíme v ká!" "Do kuchyně si jezdi třeba metrem!" "Nechte tu hůl, Rosi!" A nahý Michal Dlouhý: "Já jsem tu kulturní vložka." :-D :-D
Nápadité (obzvlášť scéna v nemocnici), vtipné a především výborně odehrané - zejména duo Dlouhý + Štabrňák!
Michala Dlouhého ovšem musím vyzvednout samostatně - ten totiž exceloval!!! :-)

To už je doba, co jsem inscenaci viděla! Čekala jsem víc, než se mi nakonec dostalo, ale co mě uchvátilo, byla hudba. A taky se mi líbila scéna.

Podrobněji na mém osobním blogu (prolink přes profil) v kategorii Po derniéře.

Tento "minimuzikálek" by se neztratil ani na větších prknech, než jaká jsou v DNz. Výborné od strohých kulis přes živá hudební a pěvecká čísla až po vynikající herecké výkony. Ač je to velmi obtížné rozhodování, z herců bych přecijen vyzdvihla Petra Jeništu. Ostatní jsou však v těsném závěsu!
DNz si na závěr sezony 2013/2014 zřejmě nechalo to nejlepší - nejprve němé Šílenství, nyní Velvet Havel. A Cizinec nás teprve ještě čeká...
Z divadla jsem odcházela nadšená a určitě mi nebude stačit jedno zhlédnutí!
---
Po 2. zhlédnutí nadšení mírně opadlo a proto snižuji hodnocení na 80 %.

65 %. Hra s dlouhým názvem, kdy podobně dlouhá cesta vede i ke kýžené odpovědi, jak je to s peklem a nebem. Jde se totiž polopatě, čímž se ale inscenace stává takovou nemastnou, neslanou. To ale neznamená, že by byla nouze o vtipné scény. Jiří Hána, Lukáš Jurek a Hana Doulová jsou skvělými tahouny představení a křešou z něj, co se dá. Takže ve výsledku mě hra téměř o ničem bavila více, než lecjaká hra, ve které o něco jde... Naprosto nenáročná hra, u níž si příjemně odpočinete. Pokud ale chcete něco víc, něco hlubšího, návštěvu si možná rozmyslete.

Neobvyklý, zato uchvacující divadelní zážitek. Alespoň pro mě. Dlouho se chystám jít znovu, ale není mi bohužel přáno. I po takové době - viděno cca před půl rokem - si živě vybavuji pestrobarevné kostýmy, vynikajícího J. Medunu a V. Lazorčákovou, děsivost příběhu. A ten pocit úžasu!
Cpin a Mikulášek se nezapřou a vzniklo opět výborné a neobyčejné představení.

Wau! "Než něco řekneš, zkus si to představit." Jak pro hru výstižné! Představení divácky vděčného typu 'divadlo na divadle' nemusí být vždy jen legrace, ale i hloubavé drama k zamyšlení. Přitom humor a vtípky inscenaci rozhodně nechyběly. Nejzajímavější je kombinace všeho v první části druhé poloviny, kterou završí dialog Ester a Davida. To bylo naprosto brilantní.
Opravdu vynikající hra s výbornými herci a herečkami s V. Neužilem a M. Issovou v čele (a P. Šimčíkem po pauze...). Zaujal mě velmi též kytarový doprovod v živém podání A. Morkuse!