Eviik

Tento experiment se opravdu povedl. Anglického textu se není třeba bát. Myslím, že mu porozumí i začínající angličtináři (a pokud ne, tak si mohou přečíst české titulky :-)). Tvůrci z původního textu vybrali jenom ty nejdůležitější momenty, takže k porozumění určitě pomůže znalost předlohy. Jednoduché věty sice pobaví, ale mnohem silnější okamžiky se odehrávají beze slov. Anežka Kubátová (té musím pochválit bezchybnou angličtinu) i Miloslav König jsou opravdu výborní, ale ani zbytek ansámblu nezaostává. Rozhodně "must see"!

Bála jsem se délky, ale uteklo to rychle hlavně díky hudebním číslům, z nichž některá jsou opravdu geniální (Zkratky, Pražákům těm je tu hej, Dejvice či V stínu kapradiny). Lenka Veliká v hlavní roli mě úplně nepřesvědčila (člověk se neubrání srovnávání s Bárou Hrzánovou z Hrdého Budžese), možná i některé scény by šly zkrátit/vystřihnout, ale to jsou jen drobné výtky. Je mi líto derniéry, ale jsem ráda, že jsem aspoň jednou mohla tuto hru shlédnout. Kdyby divadlo chystalo speciální večer s výběrem písní ze svých her, tak budu mezi prvními, kdo si koupí lístek. :-)

Kvalitní text je první podmínkou úspěchu. Zde se navíc setkal s dobře odvedenou režijní prací, která se nedopouští žádných experimentů. Příběh výborně graduje až do závěrečných emotivních scén. Milena Steinmasslová v hlavní roli předvádí opravdu životní výkon, skvěle ji sekundují Jitka Nerudová a Monika Zoubková.

95 % Již tradičně si MDP nechali svou nejlepší novinku na závěr sezóny. Tato inscenace výborně ukazuje, jak jsou Čapkovy ideje stále aktuální. Paralela k současné české i evropské politické situaci je až mrazivá. Jiří Hána v titulní roli je naprosto geniální, ale i ostatní herci podávají výborné výkony. Těžko bych hledala slabší článek. Líbil se mi nápad s projekcemi na pozadí scény. Doslovnost v divadle většinou nemusím, ale zde mi vsuvky dovysvětlující děj nevadily. Těžko něco vytknout, možná snad jen občas příliš rychlé střídání scén, které maličko rušilo. Jinak vřele doporučuji!

Nápad přenést námět z antické tragédie do současnosti se velmi povedl. Celý děj je dost zkrácen (ale vše podstatné se dozvídáme z vyprávění), hra se soustředí pouze na manželskou krizi Médei a Iásona, který si našel novou partnerku. Střet obou žen je středobodem celého představení. Iáson dostavá jen malý prostor na konci hry. Proto musím vyzdvihnout právě obě ženské představitelky. Škoda derniéry, klidně bych zašla zas.

Tato země potřebuje hrdiny. Platilo to během 2. světové války i nyní. Co na tom, že se jedná o fiktivního hrdinu. Uskupení Vosto5 si s touto inscenací opravdu vyhrálo - od scénáře, kde se jim podařilo šikovně skloubit skutečné události s těmi vymyšlenými, přes akční scény až po humor - slovních a jiných hříček je tam opravdu mnoho. Bavila jsem se a určitě ráda zajdu znovu!

V divadle obvykle nebrečím, ale tady jsem měla opravdu slzy na krajíčku. Velmi dobře vymyšlený text se podařilo skvěle ztvárnit na jevišti. Není jednoduché se ve hře orientovat, ale o to více divák soucítí s hlavním hrdinou. Líbila se mi hudba i scénografie. Vyzdvihnout ale samozřejmě musím zejména herecké výkony v čele s vynikajícím Janem Vlasákem. Děkuji divadlu za dodatečný dárek k narozeninám!

Viděno na předpremiéře. Moc se mi líbilo celkové pojetí hry od scény, přes hudebně-ruchařskou složku až po kostýmy. Nemůžu nevyzdvihnout Evu Hacurovou v hlavní roli, která hraje opravdu skvěle, a rovněž zbytek ansámblu, který zvládá obstarávat i výše zmíněný zvukový doprovod. Chválím také příjemnou délku představení, které se tak vyhnulo zbytečně zdlouhavým pasážím.

Knížku jsem četla na střední škole a už tehdy mě příběh uchvátil. O to víc jsem se těšila na divadelní zpracování. Rozhodně neodcházím zklamaná. Tvůrcům se podařilo vypíchnout vše podstatné a uvést i nějaké paralely na naši minulost (i když souhlasím, že anketa mohla být kratší). Ani vtipné vsuvky mi nevadily. Při závěrečném All You Need Is Love mi šel mráz po zádech. (Viděno v Divadle v Celetné)

Předlohu ani film jsem neznala, takže jsem nevěděla, do čeho jdu. Zároveň to bylo moje první hororové divadelní představení. Moc se mi líbilo, jak si tvůrci pohráli s celým prostorem malého sálu. Hrálo se doslova všude. Celou dobu jsem tak měla obavu, kdo na mě odkud vybafne. Nakonec tam tolik lekavých scén nebylo, ale ty byly velmi povedené. Děsivou atmosféru výborně dokreslovaly i zvukové a světelné efekty.

Střípky ze života manželů Havlových podané bez jakéhokoliv patosu. Jak už bylo zmíněno, navzdory názvu nedostává postava Olgy Havlové tolik prostoru (je opravdu ?pouze? tím těžištěm), přesto ale mi asi nejvíce v paměti utkví výborná Pavlína Štorková, která se do její nelehké životní úlohy dokázala vcítit. Líbilo se mi využití celého (i venkovního) prostoru Vily Štvanice. Jen škoda, že sál nejde lépe vyvětrat. Vzhledem k letním teplotám tam bylo chvílemi opravdu horko.

Tvůrcům se zdařilo velmi dobře tanečně a hudebně provést dějinami samostatného československého, potažmo českého státu. Od herců nezazní žádné mluvené slovo, v orientaci však dopomáhají rozhlasové záznamy. Herci se s taneční i pěveckou složkou popasovali velmi statečně a všichni tvoří velmi sehraný tým. Vyzdvihnout však musím Ninu Horákovou, jejíž zpěv Modlitby pro Martu je opravdu famózní a minimálně se vyrovná originálu. Byl to jeden z několika momentů, při kterých mi šel mráz po zádech. Bavily mě i vtipné pasáže (např. stavba a bourání Stalinova pomníku). Určitě ráda zajdu znovu.

Hodnocení inscenace skvěle vystihl uživatel Jindrah. Vřele doporučuji ke shlédnutí. Takto dokonalou alegorii na českou společnost jsem již dlouho neviděla.

Nebýt poněkud zmateného konce, dám plný počet. Inscenace svým stylem připomíná hru Dynastie Lehman Brothers a opět mě to nadchlo a bavilo. Minimalistická scéna, která se ale velmi jednoduše (a se zapojením divákovy fantasie) dokáže proměnit z paluby lodi na hotelový pokoj. Velmi kvalitní a vyrovnané herecké výkony, kterým vévodí Martin Donutil. Ačkoliv hra trvá přes dvě hodiny a hraje se bez přestávky, hodně rychle mi to uteklo.

Moje vysoká očekávání byla víceméně naplněna. Těšila jsem se na ústřední duo v podání pánů Donutilů a souhlasím, že právě jejich výkony stojí za vidění. K nim bych přidala ještě výbornou S. Zmrzlou v roli Konstance. Bavila mě hravost a práce s celým prostorem divadla. Na druhou stranu mě možná trochu zklamala hudební složka, ve které se opakovalo pouze několik Mozartových skladeb (na druhou stranu mě potěšila přestávková píseň). Taktéž hemžení vedlejších postav občas působilo trochu rušivě.

Přiznám se, že o panu Tichém jsem asi slyšela poprvé, možná i proto mě jeho životní příběh tak bavil. Samozřejmě obrovskou zásluhu na tom má výborná Ivana Hloužková, která si plně zaslouží všechna ocenění, kterých se za svůj výkon dočkala. Pochválit musím také scénografii. Hraje se na malém prostoru, přesto se tvůrcům podařilo nás přenést na několik míst zároveň, aniž by to rušilo představení.
(Viděno v Divadle Archa)

Za mě asi (zatím) nejlepší inscenace v MDP v této sezóně (a jejich nové éře). Dokázala mě vtáhnout do děje od samého začátku. Konec byl možná příliš dlouhý, i v jiných pasážích by se dalo krátit, ale jinak asi nemám příliš co vytknout. Z herců bych vyzdvihla Petru Tenorovou, její výkon zvlášť v druhé polovině byl úchvatný. Petr Konáš místy trochu příliš tlačí na pilu, ale v zásadních momentech je přesvědčivý. Příjemně překvapil i Milan Kačmarčík.

Hra se odehrává během jediné noci v hospodě, kde parta známých popíjí a vede typické hospodské řeči. Pokud člověk přijme tento fakt a nečeká žádné výrazně intelektuální divadlo, odejde nadšen. Představení jsem navštívila již několikrát a je znát, že se neustále vyvíjí v pozitivním směru. Herci podávají velmi dobrý výkon. K vrcholům představení pro mě patří píseň Té noci říjnové v podání Igora Chmely.

Ztřeštěná komedie, parodie na kriminální seriály, u které nemá moc cenu hledat logiku. Mnoho nezapomenutelných hlášek, skvělé pěvecké výkony všech herců. Představení, které pobaví i při opakovaném shlédnutí.

Velmi atypické pojetí Moliérova textu. Možná poněkud překvapí množství moderních prvků a narážky na současná témata. Toto zvláštní spojení tradičního a moderna ovšem neskutečně pobaví. Z hereckým výkonů se mi nejvíce vryli do paměti oba představitelé postavy Orgona, tj. Jiří Ornest a jeho současná alternace Igor Chmela, který se této náročné úlohy zhostil opravdu se vší parádou.

Oddechová komedie. Herci předvádějí solidní výkony. 10 % navíc za výborný šanson Igora Chmely.

Téma asi nemusí být příliš atraktivní, zvlášť pro lidi, kteří se ve světě financí příliš neorientují. Mě hra velmi bavila. Moc se mi líbilo vyřešení scény, kostýmy a některé vtípky (např. analytici věštící z koule). Z hereckých výkonů chválím hlavně ústřední duo Matásek-Dolanský.

Výborná komedie. Hluboká poklona panu Lipskému za to, co na jevišti předvádí.

Hra má spád a i ne-karbaníky vtáhne lehce do děje. 10 % navíc dávám za výbornou sehranost herců.

Kdyby se na školách učila literatura tímto způsobem, tak mají všichni maturanti z českého jazyka výbornou. :D