Jaroslavz

Zábavná i děsivá, režijní i dramaturgicky brilantní koláž na téma psychiky, lidského chování a manipulativnosti. Herecky bravurní je obzvlášť Vondráček, König, Kaplanová a Žáček. K stoprocentí dokonalosti chybí pouze zajímavější scénografie, neboť pan Cpin to tentokrát trošku odflákl. Nechápu výtky, že podobným principem byly vystavěny i další Mikuláškovy inscenace. No a co? Pokud budou tak myšlenkově i divadelně podnětné jako tato, ať se klidně princip opakuje ještě třeba stokrát. Tradiční představení přece opakují stejné postupy a klišé už po staletí, a u nich to nevadí?

Další z beznadějných muzikálových pokusů o světovost.

Chápu zvolený žánr, ale uniká mi o čem to bylo? Proti komu ten spolek pomatenců na scéně bojuje? No a tu nekonečnou přestavbu kontejneru jako režijní "překvápko" bych taky oželel.

Chcete-li se dozvědět něco o současném světě a zároveň se nechat unášet osobitými režijními nápady pana Miluláška, neváhejte! Miloslav König i Jan Hájek fungují jako skvělý herecký tandem. Best of pražských divadel.

Takové herecké a režisérské vetešnictví už se nevidí ani na oblasti. Zkáza Dejvického divadla opravdu začala.

Tentokrát dokonalý Špinar, žádné schválnosti, nádherná scéna, kostýmy, nic zbytečného nebo okázalého. Inteligentní zábava. A skvělé herečky a herci. Borová, Stryková, Juřičková, Janžurová... Batěk, Suchý, Rajmont, Děrgel, Prachař. Co výkon, to perla.

Po nezáživné Bitvě o Hernaniho v Dejvickém divadle připravil režisér Havelka konvenční verzi Čechovova Racka Na zábradlí. Jediný scénický nápad, nakloněné jeviště jako naivní metafora vratkosti lidských osudů, se rychle okouká. Úžasní herci Vyorálek, Žáček, Vondráček, Matoušková či Plodková se snaží zachránit, co se dá, ale vzhledem k absenci režijního výkladu, důvodu, PROČ právě Racek, se jejich snaha míjí účinkem. Vedení divadla nevidělo, že tak slabá inscenace nemá na špičkovém repertoáru Zábradlí co dělat?

Tolik nápaditá, krásná scéna, a přesto tak zoufale nenápaditá režie! Herci se trápí odříkáváním předlouhých textů a opakujícími se sexuálními pantomimami, ale nikam to nevede.

Vinohrady, Vinohrady...zkyslé vínko dáváte. Tohle fakt ne. Bezzubá zábava, co se tváří, jak moc je zubatá. A takový býval Aleš Procházka herec. Ale kde není trocha nápadité režie, tam ani výborný herec nic nezmůže.

Zaplaťpanbůh za pana Drábka! Jeho Revizor s černochem je skvostný, se spoustou nápadů a aktualizací, a taky herecky jedinečný. Havlínek, Kopta, Tomicová, Dvořák a spol. prostě září. Nenechejte si ujít!

Nuda k nepřečkání. O čem, pro koho, nač? Režijně bezzubé, herecky nepřesvědčivé.

Komedie bez humoru. Divadlo bez herce. Ať žije disko!

Simona je živel. A má výdrž. Jak dlouho ještě s reprízami bude pokračovat?

Zbytečná inscenace, statická a užvaněná s tristním Donutilem v hlavní roli. Scéna neladí s tradicionalistickou režií. Pozitivem je jen Zuzana Krónerová, ale ta tuhle televizní žvanírnu nezachrání.

Proč skvělou románovou ságu a neméně zdařilý TV seriál přenášet na jeviště? No přece právě proto, že to všichni znají. Typické Vinohrady.

Nechápu to všeobecné nadšení, místy inscenace působí jako desetkrát vyluhovaný odvar z legendárních Hvězd na vrbě brněnského HaDivadla. Vetšina postav není víc než křiklavě primitivní karikatura. Představitelka hlavní role nemá charisma ani adekvátní hlas, aby mohla zdárně ztělesnit legendární Věrku.

Málo tance, špetka humoru, hodně slov, moc přehrávání a vagón uslzenosti. Divadelní zábava made in USA.

Už dlouho mi nebylo v hledišti tak stydno. Zoufalá snaha hrát si na vážné umění, i když obsah je duchaprostý. Chudáci zneužití básníci. V DD se zbláznili?

Tak to se moc povedlo! Moderní výklad klasiky a výtečné obsazení všech rolí.

To se povedlo. Stropnický překvapil, Krejčík s Novákovou potvrdili, že jsou výborní. Režie moderní a citlivá.

Dokonalé převedení nedivadelní předlohy na divadelní prkna. Mikuláškova režijní vize jako obvykle básnická, přesto oproštěná od zbytečnosti. Vašák i König jako voda a oheň. A z inscenace je zřejmé hluboké zaujetí všemi nahozenými tématy. Bravo! Třikrát bravo!!! Zábradlí je zkrátka a dobře nej.

Tak to se povedlo. Výborná hra, Špinarova režie má tah a obejde se bez schválností. Scéna, hudba, kostýmy, všecko super. A kroutící se Radúz Mácha na podpatcích nemá chybu.

Divoká, strhující jízda dnešním světem, průvodce traumaty levicového intelektuála. Inscenace se paradoxně docela jasně drží Büchnerova torzovitého dramatu. Skvělí Hochman a Bartoš v rolích Vojcka a Hejtmana. Vypadá to, že režisér Hába došel na samu mez levičáckého vidění světa. Nechce-li se opakovat, měl by ji překročit.

Nuda, užvaněná nuda. Kdo měl tak nešťastný nápad svěřit hlavní roli nezajímavénu Donutilovi jr.? A proč tak zastaralá režie ala sedmdesátá léta? 20 procent za pana Bora a pana Vlasáka, i když výpadků textu mohlo být méně.

Chvílemi jenom víceméně trapné, chvílemi však až dalekou za hranou lascivity. Takovou řachandu vyrobit ze Shakespeara, no potěšpánbůh. Těch 20 procent za energii herců, ale v případě režie by bylo třeba záporné stupnice.