Michvon

Tak tohle bylo zjevení! Celé mě to pohltilo, semlelo a vyplivlo vyjevenou, ohromenou, okouzlenou!

Viděla jsem derniéru. Měla jsem za sebou hnusný, pekelný den, náladu na bodu mrazu. Ale Komorní činohra mi jako vždy úplně rozsvítila den. Tři ženské se životy naprd mi dokonale zvedly náladu!
Ještě se mi nestalo, že bych v Komorní činohře nebyla spokojená!

Některé složky by si zasloužily 100 %, jiné 50 %.
Pozitivní už je samotný fakt, že se Lazarus inscenoval. Bowie si to zaslouží.
Výteční jsou mnozí představitelé - Ondřej Ruml dokonale zpívá, ale o nic horší není jako herec, mám z něj pocit, že nehraje, že na jevišti jen tak je, a působí to velmi věrohodně a přirozeně, kdyby se nejednalo o tak depresivní téma, řekla bych příjemně.
Líbili se mi i Smolárik, Horáková, Stárková.
Naopak tragédie je choreografie, to je fakt místy trapné chození a máchání rukama. A k tomu ten mlhostroj...
Ale klady výrazně převažují.

Vizuálně pěkné, herecky většinou dobré, ale nulová přidaná hodnota, nulový emocionální zásah. Koukáte na to jako na hezké obrázky - např. Vodník je vizuálně velmi povedený, Holoubek taky. A souhlasím s tím, že hudba je (jako už poněkolikáté u SKUTRU) úlet - proč už zase moravský folklor?!
Okouzlil mě přednes Jana Bidlase. Výborná též Jana Preissová. Spolu s Františkem Němcem neměli konkurenci.

Další perla z repertoáru Komorní činohry. Jako vždy minimalistická, v podstatě žádná výprava, o to víc se divák soustředí na to, co se hraje, jak se to hraje. Představení se čtyřmi výtečnými mladými dámami, které má ohromnou sílu a emocionální zásah. Z celého srdce doporučuji!

Představení se zvláštní snovou atmosférou. Některé části zábavné a dojemné, jiné trochu zdlouhavé (J. Pokorná a její dopisy). Výborná scéna, skvělá hudba - hlavně Filip Cíl. Herecky přesvědčil zejména - jako téměř vždy - výstižný Miroslav Hanuš.

Velké zklamání. Kdo je cílová skupina? "Pražská kavárna" asi těžko... Spíš se v tom najdou "ti druzí". Ale těm se to vysmívá, což oni nechápou.
Dialogy šustí papírem. V MHD či obyčejné hospodě lze denně slyšet lepší perly.
Hanuš standard, Gondík ok, Měcháček strašný.
Ale lidé hýkali smíchy, mnozí i plakali.

MdB podruhé, a zase výborné, to nemůže být náhoda. Režijně trochu oldschool, ale to vem čert, když je o čem hrát. Duo Pachlová-Šoltýsová vynikající.

Uf, další vypečená fričovina... Ve své přesnosti doslova zdrcující. To není divadlo, to je život. Skvěle uchopený můj milovaný Hakl.

Nechápu, proč si skvělý Buranteatr vybral zrovna tohle naprosto tuctové představení. Ano, Michal Isteník byl jako vždy výtečný, ostatní herci se mi též líbili, ale proč hrát proboha tohle? Vulgarismy mi nevadily, jen mi chyběl hlubší smysl. No, možná i pouhý smysl.

Vůbec jsem neměla tušení, na co jdu. Pohybové divadlo je pro mne velká neznámá. Souhlasím s hodnocením uživatele TomD - alespoň malý dramaturgický úvod před představením by určitě pomohl. Ale co se týče představení samotného, nakonec jsem odcházela nejen překvapená, ale i spokojená, bylo to zajímavé, zábavné a i pro mě nečekaně srozumitelné. Oba herci-tanečníci byli výteční!

Není to moc lichotivé, ale vtipné ano.

Ač mám Špinarovy režie velmi ráda, v tomto případě jsem měla poměrně velké obavy a očekávání naopak malá. O to větší bylo překvapení, že to funguje a je to sdělné.

Cina skvělý, krásná, opravdu povedená scéna, malí i velcí diváci mají možnost popustit uzdu fantazii, ale ta hudba... Z té mám noční můry ještě dnes. Otravná, otřesná. Brr. Ubírá za mne nejmíň 20 % z hodnocení.

Je skvělé vidět, jak to mladičkému týmu šlape. I v parném dni hráli se 100% nasazením. Velká spokojenost.

Co k tomu napsat? Velmi neortodoxní představení, které jde, aspoň mám ten dojem, dost na dřeň. Fakt jsem jim to věřila.

Mé první setkání s mladoboleslavským divadlem se velice vydařilo. Dobře vystavěné klasické představení s pěknou hudbou, klasickou scénou i kostýmy a výtečnými hereckými výkony. Kromě Daniela Bambase bych vyzdvihla i výkon Aleny Hladké.

Poměrně radikální výklad Misantropa, ale proč ne, smysl v tom vidím. Značně iritující představení, které rozhodně nesedne každému.

Klasicky zpracovaná hra se silným tématem, vynikají především ženské herecké výkony.

The sinner in me... Dost psychedelické představení, asi bych to nebyla schopná nikomu doporučit, ale pokud přistoupíte na hru, divácký zážitek není vyloučen.

Od prvního okamžiku chytlo a nepustilo. Rozdělení jedné role mezi dvě herečky je velmi funkční, jejich souhra je navíc doslova dechberoucí. Jeden z top zážitků.

I z mála lze udělat mnoho. Nic pro citlivé povahy.

Předchozí Klatova režie pro Palmovku mě nadchla, tato méně. Body jdou hlavně Tereze Dočkalové. Její Mefisto má charisma. Teplého Faust je ňouma o ničem. což je asi režijní záměr, nikoli chyba herce. Scéna zabydlená popkulturní veteší, z reproduktorů burácí "pseudomoderní" hudba. Klata zamrzl v 90. letech. V první části několik pěkných scén, třetí část taky ušla, druhá zralá na vyškrtnutí. Kostýmy chóru úděsné, proč tam měli ti ubožáci navešená ta cingrlátka?! Choreografie tragická, záměr možná dobrý, ale provedení děsné. Celé je to šité horkou jehlou.
Fričův Faust mě baví o poznání víc.

Hra dobrá, aktéři výborní, vizuální ztvárnění strašné. Spousta saoúčelného balastu.

Viděno dlouho po premiéře, a je to znát, místy se to rozplizlo. Slovenština nevadí. Konec předvídatelný, laciný, ale nebudu předstírat, že jsem se nesmála jak blázen.