MSpa

Zoufale nevtipné, značně přeceňované představení.

Vynikající Jan Fanta jako Johann podává velmi přesvědčivý výkon a předvádí doslova paletu různorodých emocí.
Zdařilá režie Lukáše Pečenky nepůsobí statickým dojmem, představení je neustále v pohybu a velmi působivě (zejména v samotném závěru) se tu zachází se scénou. A ta hudba!

Perfektní souhra celého souboru a kvalita všech muzikálových složek. Za takhle precizně nastudované představení by se nemusel stydět ani West End.
Dušan Vitázek s Radkou Coufalovou jsou znamenití a vyzdvihnout musím i perfektní dvojici Zdeněk Junák/Jana Musilová, která si větší prostor než obvykle vyloženě užívá.
Sympatická a přirozeně muzikální hudba Stinga a podnětné myšlenky zejména pro ty co už mají něco odžito vytváří skvostné, emotivní a poctivé hudební divadlo.

Autor načrtnul svérázné a potenciálně zajímavé charaktery, věčnou hipísačkou v podání Daniely Kolářové počínaje a slibně rozehraným motivem pozdního smíření svérazné rodiny, ale co se propracovanosti týče, za jinými tituly poslední doby zaostává.
Ke cti všech zúčastněných je třeba poznamenat, že se hra vyhýbá lacinému sentimentu a přílišnému tlačení na pilu, výsledek ale výrazný dojem nezanechá.
Ke kladům inscenace kromě spolehlivých hereckých výkonů a trefných bonmotů rozhodně patří scénografie Ivo Žídka a hudební podkres od Boba Dylana.

Tragikomedie v režii Jana Hřebejka je trefným divadelním textem reflektujícím lidskou malost.
Nemít tahle hra irské kořeny, člověk by si myslel že sleduje pokračování Formanova klasického Hoří,má panenko.
Se vší trapností i ironií podaná žabomyší válka o krádež dlaždic vrší monotonně vulgární( ale výstižné) dialogy, které rozmetají s každou další minutou v prach představu o lidské důstojnosti.
Z hereckých výkonů zaujal především téměř chameleonský Jan Hrušínský ve své suše podané studii životem unaveného Šulina a také ostatní pánové své čtyři typově přesné postavy sehráli s přehledem.

Skvělé představení.Viděl jsem několikrát verzi Na Prádle a brněnská se rozhodně nemá za co stydět.U představitelky Mimi byly znát jisté rezervy ve zpěvu, ale to se snad s dalšími reprízami poddá.
Perfektní byli Hana Holišová a Aleš Slanina.

Muzikálová show, osobní příběh outsidera i velkolepé aranžmá boxerského zápasu gradují ve strhujícím způsobem inscenovaném finále, které diváky vtáhne interaktivně do středu dění.
V našich končinách nevídaná scénografie i zdařilé projekce.
Absolutorium kromě režie Christopha Drewitze patří všem hercům, v čele s Janem Křížem. Jeho fyzická průprava a absolutní profesionální oddanost roli se zde opět zúročila ve výkon hodný superlativ.
Případným mínusem může být absence hitovek, kromě notoricky známé Eye Of The Tiger, ale byla by kvůli tomu škoda přijít o tenhle mimořádný scénický zážitek.

Opravdu krásný muzikál.Výborně režírovaný, herecky zdařilý, tanečně precizní a samozřejmě pěvecky skvělý..Oceňuji absenci přestaveb, práci s prostorem a hloubkou jeviště. Využitá točna je velmi dobrým řešením a dodává představení švih a spád.Nechybí romantika, milostné zmatky a záměny, vkusný humor a nadhled.
Trochu na hraně a zbytečně vyčnívající je vsuvka s růžovými psy, jinak paráda.Chad ve skvostném podání J.Kříže je výrazně zábavnější a herecky výživnější.(generálka 7.9.2016 a 23.9.2016)

První část představení funguje znatelně lépe a sevřeněji, druhá je divácky vděčná, ale chybí ji lepší dramaturgie i co se volby skladeb týká. Ikonické písně střídají spíš nic neříkající songy, a díky nepříliš šťastnému režijnímu uchopení a nedůsledné chronologii divák místy ztrácí přehled.

Dovedu si představit, že tým který (pro nás) u nás, už dříve stvořil Rent hraje v lepším muzikálu. Těžko si ale představit, že by jej zahráli, zazpívali líp. Na malé scéně se opět prezentuje naše muzikálová špička. Bez fanfár a titulků v bulváru.
Není zapotřebí...Talent a zápal zúčastněných dělají z Tick Tick Boom nadprůměrný kus na české divadelní scéně.

Režisér Caban se nechal slyšet, že Hair v původní podobě by dnes budil smích a jde jen o sérii skečů vyžadujících aktualizaci. I tu lze provést s vkusem. Ve výsledku k smíchu/pláči je ale Cabanův pokus, což vzhledem k  dokonalé práci na Srdcovém králi zamrzí.
Ve snaze nacpat do původního dramaturgicky dokonale vystavěného tvaru cca 1000 věcí, co mě serou, muzikál dohromady neřekne nic.
O čitelnosti děje, srozumitelnosti závěru, následné katarze i účelu celé aktualizace raději pomlčet. Opakovaná nahota na jevišti působí lacině, herci jsou ale skvělí a drží celek nad propastí kýče.

Zoufale blbé představení.Přehrávané karikatury (majitel baru, postavy gayů...), improvizací plných laciných vulgárních forů tolik, že dílko může pokračovat klidně ještě dvě hodiny aniž by to ublížilo scénáři...O nějakých propracovanějších, nebo trefně definovaných charakterech(ano i v komedii),nebo pointách jednotlivých scének nemluvě. Rádoby dramatická rodinná vsuvka pak působí neústrojně a samoúčelně. Nedojímá. Pokud chcete vidět kvalitní komedii o mužích, navštivte Do naha.
Jako lidová zábava pro nenáročné publikum dle reakcí obstojí.Jako divadelní hra je to umělecké dno.

Zabiják Joe má ingredience, které postrádám u většiny činoher poslední doby: emoce na dřeň, rychlý spád, sevřenost, černý humor a nápaditou režii.
Marek Taclík, Igor Chmela, Anna Fialová, Ivana Jirešová a Ivan Lupták herecky bezchybně slouží skvěle vygradované šachové partii. Po dokonalé Virginii v Rokoku další závan čerstvého větru pod taktovkou Petra Svojky.

Bulvár na jedno použití.Nic na co byste ještě po představení mysleli.

Povedlo se, bál jsem se:). Oba pánové, Jiří Š. Hájek i Tomáš Hron jsou schopní herci a svým projevem za pomoci ryze divadelních prostředků, rekvizit a zvuku působivě budují tísnivou atmosféru. Komorní sál se představení více než hodí.