Romana35

Moje druhé shlédnutí této inscenace od Robina Hawdona. První bylo před lety v mosteckém divadle. Představení, které dokazuje, že i komedie může být vkusně zahraná. Situační humor, vtipy dobře vypointované, herecky vyrovnané. Krásně strávený večer.

Divadelní hra má volně navazovat na "Postřižiny" od Bohumila Hrabala. Toto představení bylo před lety uvedeno rovněž na prknech mosteckého divadla pod režijním vedením Petra Svojtky. Patřilo k mým oblíbeným. Z nové hry nemám ani zdaleka tak dobrý pocit. Není to hereckým obsazením, herci hráli dobře, pokud měli vůbec co hrát. Na scéně je téměř celý soubor divadla, mnohé postavy ze hry jsou odsouzeny k pouhému figurkaření, nemají vůbec prostor k vyjádření charakteru své role, situační scény nedotažené, ploché. Poetiku Hrabalova díla jsem v tomto představení neobjevila.

Kultovní film na prknech příbramského divadla. V režii zkušeného režiséra Milana Schejbala a je to znát. Schejbal komedie umí. Nyní jsem se přesvědčila, že i parodie na western. Představení nepostrádá tak potřebnou lehkost, humor, komické situace vyznívají nenásilně, filmové hlášky zazní všechny. Ve hře jsou zakomponovány i některé nové trefné momenty, které ve filmu nejsou. Výborná je i "živá" kapela na jevišti. Trochu navíc mi však přišla scéna s Buffallo Billem, jinak nemám co vytknout.

Richard Krajčo jako jediný herec ve hře ovládá jeviště pro sebe, je přirozený, umí navázat kontakt s diváky. Pro zdárný průběh představení je však nutné zapojení některých diváků do děje a to je to, co mi jako vpředu sedícímu introvertovi moc nesedlo. Takže na můj seznam báječných věcí připisují to, že jsem nebyla vybrána. Celkově však výborný dojem z tohoto představení.

Energická, dynamická hra z oblasti britské žurnalistiky, napsaná a mírně upravená dle skutečné události. O Davidu Beckhamovi bez Davida Beckhama. Herecké obsazení moc podařené. Vyniká ústřední herecká dvojice v představení : Jaroslav Plesl (Max Clifford) x Elizaveta Maximová (Beckhamova sekretářka Rebeka). Dobře zahrány vyvíjející se charaktery postav. Ostatní postavy ve hře sice měly méně prostoru, ale bavily mě. Především Kryštof Hádek a Roman Štabrňák.

Velice dobře napsaná a zahraná konverzační komedie z francouzského prostředí. Zápletka hry svým tématem zajímavá, inscenace se určitě se vymyká běžné produkci zájezdových představení. Herecká souhra všech pěti herců na jevišti, vypilované dialogy, hra postupně nabývá na gradaci a závěr překvapivý. Hraje se bez přestávky.

Nejen komedie o singl lidech po třicítce, kteří hledají svůj protějšek i za cenu mnohých ústupků. Zobrazeno z pohledu nejprve muže (Lukáš Kofroň), později z pohledu ženy (Karolína Herzinová). Příběhem se prolíná minulost obou aktérů ve vzpomínkách na jejich první lásku. Hlavní dvojici doplňují tři další spoluhráči, kteří vtipně sehráli ostatní postavy této inscenace. Tato divadelní hra je určena spíše pro mladší publikum. Já, přestože nepatřím mezi cílovou skupinu diváků, jsem však byla spokojena. Ovšem vedle mě sedící senioři byli jiného názoru.

Hra mě vůbec neoslovila. Dějově plytké kabaretní zpracování. Místo vánoční nálady, které mělo vzbudit toto představení, se u mě dostavily pocity trapnosti. Následná procenta jsou za výkony herců, kteří se opravdu snažili. Ale s takovou hrou bohužel nezmůžou nic. Podle vlažného potlesku ostatních diváků soudím, že jsem nebyla sama.

Klasika v klasickém provedení. Obsazení hereckých rolí povedené. V hlavní roli Celestina- Floridora zkušený sólista Sev. divadla Tomáš Christián Brázda, kterého jsem viděla již v mnoha představeních zmíněného divadla a vždy u mě převažuje spokojenost s jeho výkonem. Denisu ztvárnila Monika Sommerová, která je pěvecky i herecky výborná. Její alternaci na tuto roli jsem neviděla, tak neposoudím. Pobavil Petr Matuszek. Pouze mě překvapilo obsazení jedné z jeptišek hercem, tento druh humoru moc nechápu, nepřijde mi to vtipné. Hezké představení pro konzervativní diváky.

Linda Rybová se mi ve své roli moc líbila. První polovina představení delší a zajímavější. Druhá část po přestávce již jen v krátkosti dovysvětlila děj. Musím říci, že představení divadla Verze jsem si v poslední době dost oblíbila. Jen tak dál.

Shlédnuto. Herectví Pavly Tomicové mě baví. Hra jako taková mi nepřišla až tak zajímavá, poměrně dlouhá. Některé výstupy mi přišly již na hraně dobrého vkusu. Především scény v domově důchodců s moderátorem, ale herecký projev Jiřího Zapletala mě dosti irituje všude, kde jej vidím.

Pokračování příběhu "Jedlíci čokolády", které se mi líbilo více. Ženské herecké výkony opět vyrovnané, přesně zahrány jednotlivé postavy. Z mužských rolí mě oslovil Jan Sklenář ztvárněním své role. Jiří
Zapletal je kapitola sama pro sebe. Jedna skupina diváků jeho herecký projev nadšeně velebí, druhou skupinu irituje. Řadím se mezi druhou půlku. Zatímco v "Jedlících" byl ještě snesitelný, tady už přehrával naprosto příšerně. (Dramox).

Skvělá komedie, která má i hlubší myšlenku, než jen pobavit diváka. Souhra mezi čtveřicí herců, kteří se zasloužili o výborný dojem z tohoto představení. Michal Dlouhý je ve své roli ve svém živlu, ale mě jeho expresivní herectví baví.

Můj druhý "Malý princ". První v divadle Studio dva, kde jej hrál dospělý herec (Jan Cina). Zde pro roli prince zvoleni dva dětští představitelé (alternace). Hezká scéna, podařený model letadla v začátku hry. Hra zpestřena písničkami. Pěvecky a herecky vynikají Karolína Herzinová a Tadeáš Horehleď.

Mé druhé shlédnutí tohoto dramatu. První seznámení s touto hrou bylo v divadle v Dlouhé. Představení inscenované Arénou nemám co vytknout, převládá naprostá spokojenost. Pro mne ještě o kousek lepší, než Dlouhá. Poselství hry vyznělo naléhavěji, kostýmy i líčení civilnější. V první třetině hry, oslava po maturitě, je mladší věk pětice herců výhodou. Dvě nejdůležitější postavy Pulec (Šimon Krupa) a Odjinud (Štěpán Kozub) ztvárnili své role se ctí. Tím nechci snižovat herecký um zbývajících spoluhráčů.

Zajímavé představení, specifický humor. Ve druhé polovině hry již poněkud na hraně. Všechny tři herečky hrající sestry se mi líbily, nejvíce Pavla Tomicová. Jen Jiří Zapletal je můj vkus trochu moc "crazy", ale to je můj problém. Komické výstupy a scénky byly vtipné. Z celého představení dýchá klid a pohoda, je vidět souznění mezi sestrami. Všemu napomáhá dobře zvolená hudba. Škoda, že shlédnuto jen ze záznamu, ale díky moc za to. (DRAMOX).

Známá klasická hra od Moliéra zpracovaná v DNV pod režijním vedením Pavla Kheka moderním stylem, čemuž odpovídá jak scéna, tak kostýmy i jednání postav. Přestože jsem zastáncem klasiky, u tohoto představení převažuje u mne spokojenost. Herecky vyniká Aleš Procházka v hlavní roli Harpagona. Velice mě zaujal a pobavil Aleš Petráš ztvárňující syna Kleanta. Scéna pěkná, funkční, líbilo se mi využití bazénku, který se změní na saunu. Jediná výtka, příliš mnoho "lechtivých" scén v první polovině představení. Za mě zbytečné. Své spokojené (nejen mladé) diváky si hra jistě najde.

První polovina představení se mi líbila více. Nejprve nadšení z komických skečí a výstupů, které se mi ovšem postupujícím časem omrzely. Druhá polovina hry pro mne výrazně slabší a humor zde zobrazený mi již přišel jako bizár. Po herecké stránce nemám co vytknout, výborní Bolek Polívka, Ondřej Vetchý, Ivana Chýlková, Jaromír Dulava.

Ještě nikdy jsem neodešla z divadla před koncem představení. Až dnes. Toto zpracování "Brouka" je pro mě nestravitelné. Zasazené do devadesátek, no dejme tomu. Ale to hrozné přehrávání, primitivní humor útočící na první signální soustavu, nevkusné kostýmy, přehnané sexuální vložky. Viděla jsem tři inscenace této hry, dvakrát na Vinohradech (z toho jednou pouze záznam s panem Brodským), podruhé s Viktorem Preissem a v divadle Studio Dva. Ani jednomu z těchto představení nesahá mostecké představení ani "po kolena."

Pokračování satiry a kritika společnosti v režii D. Drábka. V tomto představení si Drábek bere na paškál seniory, jako vždy absurdní humor, snaha šokovat. Použité kostýmy a masky pobavily. (hlavně zombíci). Obsazení téměř totožné, krom absence Jiřího Hány. Zajímavý počin, vhodný spíše pro mladší publikum.

Známý psychologický román převedený na divadelní prkna. Norbert Lichý v titulní roli Karla Kopfrkingla precisně přesně modeluje svou postavu až k  hořkému a tragickému konci příběhu. Napomáhá tomu i to, že je podobný typ jako pan Hrušínský ve stejnojmenném oceňovaném filmu od Juraje Herze. Z jeho spoluhráčů vyzdvihuji Sarah Haváčovou ztvárňující dceru a Marcelu Čapkovou, hrající manželku "Lakmé". Atmosféra strachu a temna se na mne přesto nepřenesla tolik, jak jsem očekávala. Přesto hodnotím jako vysoce kvalitní divadelní počin.

Moc hezká a milá zájezdová komedie. Herecký koncert pro čtyři herce, z nichž vévodí Dana Morávková ve dvojici s Janem Čenským. Závěrečné rozuzlení na konci příběhu dodalo představení tu správnou pointu.

Už když jsem si před návštěvou divadla přečetla, že to bude "trochu jiný" Monte Cristo, měla jsem jisté obavy. Které se bohužel potvrdily. Tento styl humoru a nadsázka, jak se píše o tomto představení mě opravdu neoslovuje. Výkony herců dobré (jen proto hodnotím alespoň takto), jinak toto zpracování za mě NE. Ovšem většina diváků v sále, soudě dle nadšeného potlesku, byla jiného názoru. Sto lidí, sto chutí.

Známá detektivní hra od Agathy Christie zahraná v DNV klasicky bez rušivých modernizujících prvků, za což jsem ráda. Dobře stupňováno napětí, práce se světly i doprovodnou hudbou. Ve ztvárnění své postavy mě nejvíce oslovila Simona Postlerová, která zaskakovala v našem představení za paní Rázlovou. Herecky příjemně mě překvapila Aneta Krejčíková. Dobrá konzervativní komedie, která je vhodná pro Vinohradské publikum.