Šípal

Viděno 20. listopadu 2021. Jakožto bývalý hráč larpu "Legie: Sibiřský příběh" a fanoušek "Hamiltona" jsem si to samozřejmě moc užil. Zpětně i cením, jak scénáristé zjednodušili dlouhou a komplikovanou politickou situaci v první světové válce na "tři kluci na třech stranách barikády," protože to v rámci děje funguje. Jediný velký nedostatek představení byl v tom, že zpěvu nebylo moc rozumět. Nevím, jestli to byla chyba zvukaře nebo skladatele, protože se tam silné hudební motivy tlučou s extrémně rychlým, občas až zarapovaným textem. On je důvod, proč "Hamilton" nemá žádné výrazné melodie.

Nejlepší nápady, nejchytřejší myšlenky, nejvtipnější vtipy, nejhezčí holky. Je to pecka.

Viděno 12. 1. 2021. Není to zas tak špatné a je tam pár cenných nápadů, ale celkově to prostě nedrží. Na začátku a na konci je fiktivní dialog Čapka z Havlem, na konci se dvakrát mihnou postavy z Čapkových her a ve finále je projektován Ovčáčkův tweet. Všechno z toho by možná mohlo být dobré, ale je to tam našroubováno tak nekoncepčně, že mě to jenom ruší. A pak ty zatracené faktické vsuvky. Navíc tomuhle představení očividně chyběla oprašovačka, protože Málková neuměla text, Bílík neuměl psát a Hána se zapomněl oholit. Lidi, pokud vás to nebaví hrát, tak mě nebude bavit se na to dívat.

Kdybych byl opilý a viděl to zadarmo na nějaké vesnické zábavě, tak bych se možná bavil. Ale tohle bylo za střízliva, za peníze, v proslulém pražském divadle. A to se fakt nedalo. Je to prostě jednoduchá estráda s levnými vtipy a narážkami.

Velmi příjemný zážitek. Ypsilonce tenhle dramaturgický "krok stranou" do vážných současných her moc hezky vyšel. Jen houšť!

Ruský dramatik působící v Polsku napsal pro Prahu divadelní hru o černoších v USA. A to je to nejrozumnější, co se o téhle inscenaci dá říct. Možná tam byla pointa někde v těch 30 minutách v první půlce, kdy jsem spal.

Hodně zajímavá záležitost. Asi to ocení hlavně znalci H. P. Lovecrafta. Nečekejte ale žádné chobotnicové godzilly, hlavním motivem této hry je tušení jakéhosi děsivého, nepochopitelného zla, ze kterého se dá jen zešílet. A nebo se na to koukejte jako na parodii na konzumní společnost a soutěžní pořady. Obojí je cajk.

Vždycky jsem si říkal, co na té Roxaně všichni vidí, když se chová jako taková kráva. Včera jsem to pochopil. Eliška Hanušová totiž ztvárnila Roxanu s takovým charismatem, grácií a krásou, že se vůbec nedivím mužům, kteří pro ni chtějí obětovat život. Děkuju.

Viděno 27. října 2021. Je to krásná věc a zejména chovám (asi jako všichni) hluboký respekt k fyzickému i hereckému výkonu Filipa Březiny. Bohužel jsem viděl představení, kde v rámci druhé poloviny dostali herci totální okno a minimálně čtvrt hodinu jim muselo být nahazováno. Takže celá zápletka s italským diktátorem pro mě byla úplně zabitá. Inu, stane se. Škoda, jinak bych tomu dal mnohem víc.

Je to moc hezký. Tomík Weisser se Samem Tomanem se znají už léta a jejich vzájemná chemie na jevišti je už téměř legendární. Všichni moji židovští přátelé říkají, že je to velmi židovská inscenace a že prostor synagogy je pro to ideální a jinde se to hrát nedá. Já se o tom s nimi hádat nesvedu, ale myslím si, že ten prostor je dost nešikovnej, protože žádný divák to představení neuvidí ze svého místa celé. Ale jinak dobrý.

Rozděleno na dvě půlky. První je skoro až cimrmanovský seminář o životě Clinta Eastwooda, což docení hlavně jeho fanoušci, ale i tak je to moc fajn. Druhá půlka je pak Irelandova jednoaktovka o úloze moderního muže. Taky moc fajn