Blogy

65 %       Oslava nudy, rozplizlé rodiny a hovniválství. Pasivně agresivní Babi, verbálně agresivní Děda, neobyčejně tělesně i duševně flexibilní Ludánek, patetická Heduš a dvojčata. Film pro znalce hlášek a milovníky nové vlny čili pro gurmány. Ten zbytek to nepochopí a často odchází (vlastní zkušenost, otec obvykle uraženě vypínal televizi a všechny vyháněl, řka, že na takovou blbost koukat nebude. A když ne on, tak nikdo.) Proto tato inscenace nebude mít úplně jednoduchý život. Ale blíže k věci...      Rozdělit scénu do “krabiček” je už běžnou a zde i funkční věcí, “pokojíčkování” ostatně n...

Muzikál Fun home je ukázkou, že i tento žánr umí silné téma a emoce.  Písničky na první poslech nepůsobí jako velké, muzikálové hity, ale hned při druhém poslechu se vám silně zaryjí pod kůži. Pěvecky se mi nejvíc líbila Ema Karpeles, Eva Staškovičová a Lucie Dolejšková. Stejně tak celé podání není rozhodně žádný, povrchní, líbivý muzikál. Příběh vás zavede do Ameriky 70.let a příběhu malířky Alison. Celý příběh pak podtrhují kostýmy a nádherná scéna Andrey Pavlovičové. Představení je bez přestávky čemuž rozumím, jelikož první půlka je věnovaná spíše dětským hercům, opravdové emoce přichází až...

Za tuhé doby covidové pandemie divadla dlouho nemohla hrát, a tak divadelníci hledali inspiraci i jinde. Tvůrci a herci Divadla Petra Bezruče ji našli v Domově s pečovatelskou službou v Bystřici nad Olší, kam získali přístup díky známosti s vedením a kde mohli rozmlouvat se seniory, kteří se jim po několikáté návštěvě otevřeli, o jejich životě, rodině, láskách a práci. Autor konceptu a režisér Jan Holec spolu s dramaturgyní Annou Smrčkovou vytvořili unikátní projekt ve formě multimediální výstavy, jakousi site specific, kterou umístili v nejvyšším patře Domu umění a instalovali ve spolupráci s...

Nový a ještě komornější prostor KS Aréna nazvaný Komůrka se pro diváky poprvé otevřel inscenací hry Tomáše Vůjtka ZÁPAS O GENERÁLA. Zachycuje tragikomický vzestup a pád generála Jana Šejny, který se dostal do širšího povědomí aférou s osivem jetele a vojtěšky jako "semínkový generál" a před vyšetřováním utekl na Západ. To bylo dávno, na počátku roku 1968, kdy ještě straně a lidu vládl Antonín Novotný a schylovalo se na lepší, ale vzápětí na horší časy.... Premiéra inscenace v režii Ivana Krejčího byla 7.května. Před diváky se otevře scéna, na níž v popředí na gauči sedí dvojjediný Šejna 1 a Š...

30% Nová inscenace Krásky a zvíře. Hrubín. V Národním naposled 1980. Ještě předtím Herzův děsivý polohorror Panna a netvor, 1978. Krása a hrůza. Hudba, kostým, scénický pohyb, Hrubínovo přebásnění. Co by se ještě tak mohlo pokazit. No, hodně. Ale popořadě, nespěchat.  Cirkusová estetika. Věčný zdroj pro umění všeho druhu, včetně umění jevištního. Koneckonců, cirkus a jeho umění je tu možná déle než tradiční divadelní formy, z nichž třeba pantomima je zcela převzatým uměním cirkusovým. Estetika klaunů a klaunství od tradičních pierotů, na ně navazujících bílých a “plačících” klaunů, módní vliv...

Inscenace hry ŠIKMÝ KOSTEL byla dlouho a napjatě očekávána díky popularitě knihy Karin Lednické. Osudy obyvatel města Karviná, které už dlouho není, zaujaly někdejší uměleckou šéfku DPB Janku Ryšánek Schmiedtovou natolik, že iniciovala Annu Saavedra ke zpracování dramatizace, na scénáři se s ní podílela Karin Lednická. Ke spolupráci byl přizván skladatel Ivan Acher, který navrhl také speciální projekce, scéna a kostýmy jsou dílem Davida Janoška, na pohybové spolupráci se podílela Hana Achilles a jako jazykový poradce byl přizván Przemek Traczyk. Světová premiéra inscenace se uskutečnila v DPB ...

Detektivek na divadle je málo. Vršovická Mana nově láká na Mléčné sklo scénáristy Marka Epsteina. Ten ve filmových střizích nabízí současný příběh o lžích, smrti a vině. Komisař hospodářské kriminality Schwarz vyšetřuje podezřelé transakce podnikatele Holmana, ale vpadne rovnou doprostřed tragédie jeho rodiny. Osmiletý autistický syn se chtěl zabít a vzít s sebou i svou matku. Ta naštěstí dávku barbiturátů přežila. Kriminální komisař Miller je s verzí o sebevraždě spokojený, ale Schwarz má pochybnosti a začne do toho vrtat… Diváci by mohli očekávat, že tu Martina Dejdara uvidí v tradiční úlo...

        Hmmmm…. Násilí, to jsou tedy radosti! Mladý muž, poměrně pohledný. Potká na Štědrý večer nějakého divného týpka. Hm. Je to dle mínění policistů magridský typ. Asi zřejmě tmavší pleti. A vezme ho k sobě do bytu..už tohle mi přijde zvláštní.  Je k němu neodolatelně přitahován. A mají spolu sex. Dobrovolný. No, budiž, ať si každý dělá, co uzná za vhodné. Mladý muž je dospělý a nikdo ho nenutí. Ale pak nechce, aby ten druhý odešel a stále ho zdržuje. Ve chvíli, kdy se svléká, aby se vysprchoval, mu ten druhý sebere všechno, co najde.       A teď, v tomto okamžiku, se věc zauzluje. Zjistí...

Kontroverzní inscenace. A zcela to chápu. Toto pojetí prostě někomu sedne a někomu nikoliv. Já jsem někde na pomezí. Herecky se mi líbili Anna Fialová, Vladislav Beneš a Pavlína Štorková. Líbila se mi zadní bílá scéna, celkové pojetí zvířete a jeho černý, všude se plížící chór. Měl jsem ale pocit, jako by režii stačilo, že D.Prachař (kvituji, že je už správně nazvučen a je mu rozumět) je zvíře s technickými možnostmi a s vizuálem. Jeho zvíře mohlo být daleko propracovanější. Také vztah mezi jím a kráskou vlastně nijak nevznikl. Po první návštěvě řekne kráska v příštím obraze "už sem chodím rok...

69 % Eastern Jiřího Křižana Je třeba zabít Sekala po Brně, Plzni a Zlínu doputoval také na vinohradské jeviště, v úpravě Martina Františáka a režii Pavla Kheka. Silná a neobyčejně nosná tragédie až antického střihu navíc má i filmovou podobu, oceněnou deseti českými lvy, takže očekávání bylo vysoké.  Představení používá otevřenou scénu, v pozadí se šikminou, která je však využívána až v závěru v soubojovém obrazu, v přední části pak dva oddělené uzavřené prostory, oficínu holiče Lžičaře a dílnu kováře Barana, forbína je pak určena pro hospodské scény a z pohledu diváka levá strana jeviště pak ...

 První letošní premiérou v KS Aréna jsou Stroupežnického NAŠI FURIANTI, divadelní klasika, která je na našich scénách neustále přítomna už od roku 1887. Náš první dramaturg v nich realisticky zachytil nelichotivý obraz života v české vsi, kde panuje furiantství, snaha předvést se před druhými a přetrumfnout souseda. Předhánějí se tu dva nejzazobanější sedláci a radní se hádají, komu přidělit ponocenství, přitom jeden z nich je pytlák, druhý karbaník a další se staré jen o své včely. Děj proložili upravitelé textu hry Tomáš Vůjtek a Petr Svojtka řadou tanců a písniček, v nichž komediálně ironiz...

Divokou pánskou jízdu slibuje druhá premiéra Divadla pod Palmovkou v sezóně 2021/22, Shakespearovo Zkrocení zlé ženy v režii uměleckého šéfa Michala Langa. Dnes již v původním smyslu nehratelnou machistickou komedii o tom, jak si zcela podmanit svou manželku, Lang podrobil razantním inscenačním úpravám. Kromě audiovizuálních hrátek je tou největší obsazení obou ženských rolí muži. Ústřední pár, Petruccia a Kateřinu, představují Ondřej Veselý a Jakub Albrecht. Jiskří to mezi nimi od prvního setkání, k němuž dochází ještě v první půli. Jejich úvodní duel je pouze slovní a uřvaně sebevědomý Petr...

 Představení je mnohovrstevnatě strukturované. Kdo nepřijde včas, tzn. před prvním zvonění, nebude mít ponětí, že to bude sen. Před oficiálním začátkem totiž ve vaně usne výrostek s rošťáckým výrazem. Každý ví, že sny jsou pestrou nahodilou složeninou pozoruhodně zvláštních věcí, bytostí i dějů. Význam nesou pro každého jiný a jejich výklad je věcí individuální, stejně jako odnesené zážitky z představení. V čase určeném programem se v hledišti objeví Jiří Štrébl. Hraje autora hry 68 letého D. A. F., markýze de Sade (nar. 2.6.1740), který dozoruje průběh představení sehraného chovanci blázince ...

Jakožto milovnice operety si opravdu nemohu vybírat. Tento žánr jsem si našla v předválečných filmech evropských i hollywoodských a ačkoli jsem z Prahy, je to buď Hudební divadlo Karlín nebo nic. Nedospěla jsem tak daleko, abych za operetou cestovala, ale vyhledávám si alespoň záznamy nebo televizní a filmové adaptace.  Moje lístky na Veselou vdovu patří k těm, které si musejí počkat na dobu znovuotevření divadel a čekání je to skutečně předlouhé. Aktuálně doufám v listopad 2021.   Abych nemarnila čas, podívala jsem se na němý film The Merry Widow (1925) Ericha von Stroheima. V tomto podání...

Tohle není blog, akorát delší názor. Hedwig and Angry Inch je jeden z mých oblíbených filmů. Po té, co jsem poprvé uslyšela "Chci bejt, lásko, na dně kefíru*" promo, jsem si preventivně nastavila očekávání do mínusových hodnot. Takže ano – má očekávání to sice předčilo, nicméně: Přetextování některých písní je na významné pozvednutí obočí. Zatím jsem pořád nepochopila rozhodnutí nechat Hedwig zpívat „Vzteklej prst“ (což je samo o sobě na pováženou), ale kapele ponechat jméno Angry Inch. Make it make sense, díky. Hedwig má být osobnost. Ikona a tak trochu trash. Tomeš se možná snaží, ale tut...

Plzeňský muzikálový soubor představuje další novinku - komorní muzikál Fun Home tria amerických autorek (Kron/Tesori/Bechdel), a to jako jedna z prvních evropských scén. Nutno dodat, že jde o další úspěšný zářez ve spanilé jízdě Lumíra Olšovského a jeho týmu. Možná hned z kraje drobné varování - tohle vážně není představení pro rodiny s dětmi, jak by možná někdo mohl usoudit z plakátu, fotek malých dětiček a komiksového vizuálu. V představení sice děti účinkují, ale obávám se, že pro jejich vrstevníky není příliš vhodné jak strukturou, délkou (1:45 bez přestávky), tak srozumitelností. Moje os...

Pod dvěma taktovkami se odehrává plzeňský Fun Home - Pavel Režný diriguje muzikálový orchestr (a činí tak s noblesou a plným zaujetím), Eva Staškovičová pak od kreslířského stolku diriguje dění na jevišti. Vypravuje o svém dětství a dospívání z pozice dospělé kreslířky komiksů. Třemi časovými rovinami, které se střídají a proplétají, nás Lumír Olšovský a Pavel Bár provázejí s jistotou, nenechají nás tápat, ale zároveň neprozrazují víc, než je nutné.  Kreslířka Alison je autentická a krásná ve všech třech svých podobách - já kromě Evy Staškovičové viděl Emu Karpeles a Markétu Jindrovou. Velkým...

Pamatuji se, že hudební film Hedwig and the Angry Inch z roku 2001 byl pro mě naprostým zjevením, uchvátil mě při prvním zhlédnutí a rád se k němu čas od času vracím. Přemýšlel jsem, jaké by to asi bylo převést ho na česká jeviště a kdo by asi tak mohla hlavní roli ztvárnit. Pamatuji se, že mě tehdy napadl Vojta Dyk, ještě když hrál v DISKu a v Homo 06. Doteď si myslím, že by to byla dobrá volba.Se zájmem jsem přivítal informaci, že se Hedwig skutečně bude hrát a hned jsem si koupil lístky na premiéru. Musím v první řadě pochválit překlad a převedení scénáře do češtiny včetně vtipných a trefn...

První letošní premiérou v Divadle Petra Bezruče byla americká hra Davida Ivese VENUŠE V KOŽICHU, poprvé uvedená roku 2011. Inspirována byla stejnojmenným románem, který vyšel roku 1870 a proslavil jméno Leopolda von Sacher-Masocha, když podle něj později vznikl pojem masochismus. Hra vešla v širší známost díky jejímu převedení do filmového tvaru roku 2013 Romanem Polanskim. Vystupují v ní pouze dva herci, začínající autor a divadelní režisér v jedné osobě a nezaměstnaná herečka ucházející se u něj o roli. Během konkurzu se mezi nimi rozehraje nebezpečná smyslná hra... Premiéra inscenace v přek...

Kateřina Herčíková a Nikola Ďuricová byly skvělé, jednotlivě i spolu. Taky se mi líbil Marian Vojtko jako Čaroděj, pěkně vystihl ambivalentnost téhle postavy. Znám Čaroděje ze země Oz, četla jsem knížku (jen první díl, ostatní ne), viděla jsem klasické filmové zpracování, ale nejsem tak úplně fanoušek (i když "it grew on me in time"). A bohužel villain backstory není můj oblíbený trope. Nejsem ani cílovka WestEndových/Broadwayských muzikálů dělaných na efekt. Na představení jsem se ocitla náhodou, jako náhradník. Takže Čarodějka to měla se mnou těžké. Nicméně Elphabina backstory nebyla nakone...