Uživatelské blogy

"1000 tváří Adiny" autorky Daniely Sodomové, v režii Adély Stodolové, se skví v důmyslné scéně Marka Cpiny. Pozadí tvoří 6 panelů leštěného plechu = zrcadel. Časté je také spouštění mnoha diskokoulí, v kterých se tisíce tváří herečky skutečně odrážejí. Zvolený prvek mi evokuje záři hvězd. Záři prvorepublikové star... Postavy se pohybují po šachovnicovém jevišti. Přitom Adina je jedna jediná královna a na tahu, jsou vždy ti ostatní. Převážně muži, na které ona narazí a oni ochotně vrazí... Promiskuita. Tváře se odrážejí od zrcadel. Tváře se odrážejí také od jednotlivých představitelek. Na scén...

Národní divadlo moravskoslezské uvádí muzikál Chicago, který je klasicky zasazen do prostředí 20. let minulého století. Čím je scéna prostší - vystačí si s několika židlemi, stoly, páskou vymezený prostor na forbíně evokující lůžko, tím nastudování jeviště vyplňuje množstvím účinkujících. Company předvádí velké množství novinářů, odvádí výbornou choreografickou práci, kdy opravdu stačí jen pouhé pokrčení kolen na schodech v levé části scény a celá ta masa tak vytvoří ohromnou energii. Lze jen dodat, že na pravé straně zadní části jeviště je vhodně umístěn orchestr, který je tak součástí děje,...

Pucciniho La bohème se sice stala klasikou, přesto je toto dědictví operního verismu minimálně sporné. Co předcházelo turínské premiéře 1. 2. 1896? Spor o zhudebnění románu Henriho Murgera (1822-61) Ze života pařížské bohémy (Scènes de la vie de bohème, 1845-1851, česky 1893). Druhým skladatelem, který se stejného úkolu chopil, byl Ruggero Leoncavallo... jehož stejnojmenné dílo propadlo. Ale ačkoli drama nebylo tak zásadní, jak by se mohlo zdát, Leoncavallo zůstal nadále Pucciniho přítelem a dějiny opery ho znají minimálně jako libretistu Pucciniho Manon Lescaut (1893). Takže na počátku byla ...

  Ve Studiu G byl představen LIDSKÝ HLAS Jeana Cocteaua, v novém překladu studentek ostravské univerzity Kateřiny Fojtíkové, Markéty Maroszové a Kláry Zajíčkové, pod vedením Mariany Orawczak Kunešové, v dramaturgii Sylvie Rubenové-Vůjtkové a v režii Janusze Klimszi. Monodrama nedávno partnerem opuštěné a zoufalé ženy, která je neschopná se se situací vyrovnat a proměňuje se v telefonem pronásledujícího ztělesnila Lenka Kucharská Sedláčková. Premiéra byla 15.listopadu. Cocteau se tímto dramatem r.1930 prosadil, ještě před svou oslnivou divadelní a filmovou kariérou vrcholící dvacet či třicet ...

Inscenace se nezáměrně rozkročila mezi komedii a parodii, z nichž do prostoru občas vyskočily nesmělé záblesky klasické stylizace. Herecké výkony byly povětšinou samy o sobě výborné, avšak slušela by jim spíše forma stand-up s jednotlivými obrazy, bez okolní režie. Dílo nedrží pohromadě a jako celek se rozsypává. Piškulův Romeo je přitom vyzrálý a uvěřitelný, Merkutio je rozverně sebevědomý. Ostatní obsazení se však víceméně míjí a dotýká se až bizarnosti. Celkově by se dalo říct - žánr nenalezen. Piškulovi by slušelo klasičtější zpracování zaměřené na jádro příběhu, kde by svého Romea mohl ...

V premiéře byla v Komorní scéně Aréna uvedena (trochu hořká) německá komedie OŠKLIVEC Mariuse von Mayenburga. Hra vypráví o muži, který zjistí, že není dost atraktivní, aby předváděl svůj vynález, podstoupí plastickou operaci, je krásný, avšak svět kolem něj se proměňuje a on s ním. Inscenace vznikla v dramaturgii Tomáše Vůjtka a v režii Pavla Gejguše a vystupují v ní čtyři herci, z nichž tři mají dvojroli. Výpravu navrhli Matěj Sýkora a Lenka Javůrková jako strohou a nenápadnou, na scéně stojí vlevo dvě křesla, vpravo dvě židle a uprostřed u stěny je zády k publiku obrácený stůl s bílým kance...

V premiéře uvádí Divadlo Petra Bezruče současné řecké drama SLEPÁ SKVRNA Janise Mavritsakise sledující dnešní odcizený svět na zlomcích osudů dvou osamělých a od společnosti izolovaných žen, mladší a starší. Hra sestávající z útržkových scén s dlouhými monology a kratšími dialogy je upravena dramaturgem Peterem Galdíkem a režírovaná Klárou Voseckou, která se ve své tvorbě zaměřuje na animalitu a násilí ve společnosti. Hraje se na scéně navržené Annou Šmídovou, vlevo je pohovka, vpravo stojí chladnička a stolek se dvěma židlemi a uprostřed je velká projekční plocha s hranolovým posezením před n...

Přiznám se, že na zpracování muzikálu Oliver! jsem byl velmi zvědavý. I přesto, že představení pracuje s dětskými postavami a početným dětským sborem, díky za pěkné provedení již úvodní "Food, Glorious Food" (Sním o tom, že jím), což zvyšuje autenticitu, nemyslím si, že je představení prvoplánově určené dětem, ať pro jeho délku, ať pro komplikovanost příběhu, kdy sledujeme příběhy značného množství osob, či pro jeho "temnotu" a "tíhu" a krutost. Ale je otázka, zda to tak i děti vnímají. Každopádně bych nepočítal s odlehčenou rodinnou podívanou. Děj vychází z románu Charlese Dickense "Oliver T...

Mefisto literacki Klaus Mann, autor literackiego pierwowzoru, żył tylko 43 lata. Był synem Thomasa Manna, noblisty, autora „Czarodziejskiej Góry”. Jego powieść „Mefisto” opublikowana została w 1936 roku w Amsterdamie przez niemieckie wydawnictwo emigracyjne Querido Verlag. Mann, przebywający na emigracji z powodu prześladowań politycznych i wzrastającego wpływu nazizmu, nie mógł jej wydać w Niemczech, gdzie jego twórczość była zakazana. Bohaterem książki jest Hendrik Höfgen – aktor, którego pierwowzorem był przyjaciel Klausa Gustaf Gründgens. Gründgens najpierw ożenił się, a potem rozwiódł z ...

Judy Garland přijíždí do Londýna, kde ji čeká série koncertů. Ubytovává se v hotelovém pokoji, kterému dominuje křídlo, kde se setkává se svým známým - klavíristou Anthonym Chapmanem (důvěrník, opora citová) a nepřijíždí sama. Doprovází ji její nový objev - Mickey Deans - který jí dělá zároveň managera. Na jevišti pražského Studia Dva se seznamujeme s umělkyní, které do její smrti zbývá jen pár měsíců. Umírá v pouhých 47 letech. Možná proto je představení skromně svícené, scéně dominují tmavé barvy, i kostýmy obou pánů. Hvězda prostě hasne.   Režie Petra Gazdíka nabízí divákům přehlídku neu...

Po dlouhých pěti letech – dvou odkladech kvůli pandemii a nečekaném, ale radostném mezidobí naplněném mateřstvím se autorská inscenace MŮJ HOOD konečně představí živému publiku. Diváci jsou zváni 12. a 13. prosince do A studia Rubín na párty na přivítanou, kde se potkají dva světy – na večírek, který je výsledkem mnohaleté snahy a touhy po návratu na scénu. Inscenace vznikala v roce 2019 z iniciativy tanečnice, herečky a choreografky Anežky Hessové a performerky a tanečnice Evy Staré, které svedl dohromady zájem o propojení klasického indického tance Kathak s novým cirkusem. Tým utvořily spol...

Představení Les Misérables uváděné, již poněkolikáté, na jevišti GoJa Music Hall je odvarem nastudování z roku 2003 tamtéž. Domnívám se, že režiséra cast snad neviděl ani z rozjetého rychlíku. Představení je recyklovaným recyklátem, který prošel dalším recyklačním procesem. Chce to inovaci. Chce to upravené kulisy, chce to úpravu kostýmů. Chce to osvěžit. Chce to nový light design, chce to nový zvuk. Co vlastně uvádění má vyjádřit těžko říct. Nad hlediště se stále skví lustr z Fantoma. Na scéně jsou lože z Fantoma, které jsou jako pěst na oko k ponurému příběhu a jeho kulisám. Pokud mají Bídní...

Opera buffa Gaetana Donizettiho z roku 1832 patří mezi stále živá díla. Libreto napsal Felice Romani podle starší látky Eugène Scriba Le Philtre (původně určenou pro o rok starší operu Daniela Aubera). Různé divadelní záznamy Nápoje lásky jsou k vidění online a mezi nejoblíbenější patří inscenace vídeňské Státní opery s Annou Netrebko a Rolandem Villazónem z roku 2005.  A zatímco tradice předepisuje příběh odehrávající se na italském venkově 19. století, inscenace pražské Státní opery děj přesunula do zázemí moderního hotelu. Nebojí se hravé scény s projekcemi blankytného nebe doplněné o sous...

Raimund Theater v současné době hraje muzikál Lloyd Webbera "Fantom opery". Po totálním zklamání, po poslední návštěvě pražské verze v prosinci 2023, jsem jen pevně doufal, že si spravím chuť. K nápravě došlo vskutku plnohodnotně. Známý příběh sopranistky Christine Daaé, kterou velmi obdivuje duch opery a je jejím učitelem, který touží po tom, aby se stala hlavní star. Fantom tak znepříjemňuje bytí současné primadoně a připravuje nesnadné chvíle novým majitelům divadla. O přízeň Christine však usiluje Raoul, Christinin blízký kamarád z dětství a v současné době i její velká láska. Láska, kter...

Městské divadlo Brno uvedlo muzikál Heidi, který vychází z díla švýcarské spisovatelky Johanny Spyri. Hudba Michaela Schanze evokuje volnost švýcarských Alp. V nastudování je tak často slyšet troubení uklidňujících rohů, nechybí harmonika. Nabízí veselé popěvky např. "Jo, čagánek to chce mít a hučku nasadit", "Máš ji/máš mě". Představení předkládá příběh malé osiřelé dívky Heidi, která vyrůstá u své tety Edith, ale jelikož ta si najde nové místo, musí Heidi ke svému dědečkovi. Dědeček, starý mrzout, žije daleko v horách, daleko od městečka Maienfeldu, daleko ode všech. Je jasné, že osamělost ...

Ne, Kataríno, neviděla jste jiné představení než paní Kateřina Vodáková. Rozdíl je v tom, že vy jste přišla za zábavou, zatímco paní Vodáková se zřejmě vydala hodnotit s předem negativním přístupem. To lze vyčíst i z jejích dalších příspěvků na tomto portálu, kde Divadlu Palace nasazuje „psí hlavu“. Když píše o představeních v jiných divadlech, často přidává komentář typu „typický kus z Palacu“ nebo „palacovská kameňákovina“, a zdůrazňuje, že sama hledá „témata k zamyšlení“, protože je „náročnější divák“ než ti, kdo do tohoto konkrétního divadla chodí. Proč tam tedy jde, když i v samotné anota...

Rok 2024 je rokem české hudby, a proto soubor muzikálu nastudoval proslulý muzikál Dracula autorů Svoboda, Borovec a Hes. Dracula tak poprvé vykročil mimo hlavní město republiky. Svobodova hudba nestárne a je jistě jedním z důvodů, proč představení navštívit. Jeho osvěžující hudební nastudování, díky živé produkci, v řadě míst, pamětníka, překvapí.   Krátce po začátku předehry přibíhá po schodišti na scénu Mnich a volá "smilování". Předehra pokračuje a na jeviště přicházejí jednotliví účastnící mše. Mše probíhá. Je přerušena vtrhnutím Draculy, jenž spolu s rytíři shromáždění vyvraždí. Kněze ...

Czeska premiera musicalu Davida Bowie i Endy Walsh „Lazarus” odbyła się w 2019 roku. Oglądało mi się ten spektakl znakomicie, mimo że miałam w pamięci imponującą inscenizację z wrocławskiego Capitolu. Praska nie ma takiego rozmachu, scena jest kilka razy mniejsza, a i finanse nie te, niemniej sprytne rozwiązania scenograficzne, doskonała akustyka i przede wszystkim Erika Stárková jako Girl (Dívka) sprawiły, że uznaję ten spektakl za naprawdę dobry. Scena na środku jest pusta, w głębi mamy dwie przestrzenie, niewielkie pudełka, w jednej stoi łóżko Newtona, w drugiej gra orkiestra. A dookoła cią...

Bohaterami tego spektaklu są Karel Gott, Donald Trump i jego pierwsza żona Ivana. Mamy też bohaterów abstrakcyjnych: „Jů” i „Hele”, którzy pełnią trochę fukcje pomocnicze, trochę zastępcze – bo w potocznym języku czeskim te dwa słowa to wykrzykniki. „Jů” oznacza zachwyt, „hele” to takie „spójrz/popatrz” – zwrócenie uwagi, ale też podkreślenie wypowiedzi – w zależności od kontekstu. Jů i Hele to też bohaterowie popularnego, porannego, niedzielnego show dla dzieci, które powstało w latach osiemdziesiątych. Odniesień do programów telewizyjnych i do telewizji, jako medium kreującego rzeczywistość,...

Ztratili jsme Stalina uvedlo Dejvické divadlo na letošním Mezinárodním festivalu Divadlo Plzeň na tamní scéně Velkého divadla J. K. Tyla. Představení autorů Fabien Nury a Thierry Robin v režii Michala Vajdičky - má podtitul "Groteska z Kremlu".     Nahlížíme do minut, hodin, dnů, které plynou po nenadálé smrti Stalina. Z uvedené inscenace si můžeme jen domýšlet, zda zemřel přirozenou smrtí, nebo jej dorazilo, když slyšel vyžádanou nahrávku koncertu, ve které byly propašované tóny americké hymny, či dočetl kritický dopis klavíristky Judinové. Na scénu postupně přivrávorají hlavní postavy - St...