Redakční hodnocení

Hodnocení jsou řazena v tom pořadí, v jakém byla zadána (od nejaktuálnějších po nejstarší).

Další stránky: 1 2 3 4 5 > >>

zadáno: 20.5.2022, počet hodnocení: 691
--- Akčňák po česku --- více v článku na blogu
zadáno: 19.5.2022, počet hodnocení: 935
Nepříliš zajímavé zpracování Molièrovy poslední hry. Najde se tu pár dobrých režijních nápadů, ale i přes pouhou stominutovou délku je inscenace unylá. Společenskokritický podtón hry je potlačen ve prospěch komediálních situací. Asi nejlépe vychází postava služky Toinetty Evě Reiterové, jejíž společné scény s Petrem Bucháčkem v roli Argana většinou vyznívají celkem vtipně.
zadáno: 18.5.2022, počet hodnocení: 935
85%. Skvěle napsaná hra, která vedle jiskřivých dialogů přináší i zajímavé herecké příležitosti. Letts trefně ukazuje hořkosměšnost partnerských vztahů, hlavního hrdinu nechává bojovat s krizí středního věku. I přes tříhodinovou délku nemá inscenace příliš hluchých míst, zásluhu na tom má Sokolovo citlivé vedení herců, kteří dokáží jednotlivé scény zdařile pointovat a udržovat v nich napětí. Snad jen zdlouhavé přestavby a nepříliš povedené projekce narušují dynamiku celku. Linda Vista je tradiční (ale přesto docela odvážné) herecké divadlo v těch nejlepších intencích Činoherního klubu. více v článku na blogu
zadáno: 16.5.2022, počet hodnocení: 347
Silný text v Divadle v Řeznické ještě umocňují výrazné a velmi povedené herecké výkony všech tří obsazených dam, které přitom nejsou přepjaté a právě svou civilností dodávají představení na síle. Každý z jejich pohledů je jiný a z každého je diváku úzko. Zajímavé je i scénické řešení, které by si však zasloužilo i výraznější využití - přímo k tomu vybízí.
zadáno: 16.5.2022, počet hodnocení: 347
75% - Stále stejná a zoufale nezajímavá a utahaná Eva Režnarová a příliš početný a k tomu příliš statický sbor místních sedláků, z nichž mnozí působí skutečně jen jako němý sbor, jsou v podstatě jediná zásadní negativa inscenace. Jinak se Pavlu Khekovi velmi dobře a efektně daří v klasické inscenací budovat dusivou atmosféru. Výrazně k tomu napomáhá sólo na cello, a vůbec hudba. Matek Holý, Tomáš Dastlík a Daniel Bambas pak kralují hereckému obsazení, v němž vedle nich zaujmou i Aleš Procházka, Svatopluk Skopal a Jaroslav Satoranský. A pocit hnusu a odporu vůči všem (velmi správně) v průběhu představení vzrůstá a vzrůstá.
zadáno: 16.5.2022, počet hodnocení: 347
Výrazná hudební a v tomto případě zejména výtvarná stylizace, společně se zkráceními a zjednodušeními textu, jak je již v případě SKUTRu obvyklé, mají své nezastupitelné místo i v inscenaci Richarda III. Jejich (SKUTRů) režijní styl si navíc s Dejvickým divadlem skutečně sedl. Inscenace je tak plná symbolů a režijních nápadů (svlékání a oblékání kostýmů, šípy, sekáček atp.), objevuje se zcizení typické pro Dejvice a stejně tak výrazné herecké výkony. Za mě nejvýraznější Lukáše Příkazského, Václava Neužila, Tomáše Havlínka a všech čtyř dam.
zadáno: 16.5.2022, počet hodnocení: 347
Plzeňská inscenace muzikálu je naprosto klasická. Po výpravné (k tomu účelu zcela adekvátní a povedené) stránce i po stránce hudebního nastudování. Milovníkům naprosté klasiky tak jistě přijde vhod a na scéně velkého regionálního divadla najde své místo. Z hereckých výkonů jednoznačně nejvíce vyniká profesor Higgins Lumíra Olšovského, přesvědčí i Roman Krebs jako Plukovník Pickering. Inscenaci by nicméně rozhodně prospělo zkrácení. Zejména první polovina první poloviny se opravdu táhne a potřebovala by výrazně rychlejší tempo.
zadáno: 16.5.2022, počet hodnocení: 347
Něco shnilého není úplně nejvhodnější volbou pro českého diváka, který není tak znalý světového muzikálu, do nějž se dílo strefuje. Mnohé vtipy nevyzní, jak by měly. Spoustu dalších pak utopí sama inscenace, která není řádně vypointovaná, a zbytek špatný zvuk. V některých částech sálu (minimálně) není hercům rozumět. Jakkoli tedy inscenaci zdobí povedená výprava a velmi dobrý výkon company, nefunguje. Z herců v konkrétních rolích je nejpřesvědčivější L.Ondruš, ostatní splývají s celou nepříliš povedenou inscenací. Konkrétní představení ozvláštnil zajímavý nápad s náhradníkem, V.Koptou, vedeným přiznanou nápovědou režie.
zadáno: 13.5.2022, počet hodnocení: 1494
75 %. Imaginativnost obrazu a síla akce a slov ve vyváženém poměru, vše srozumitelně funguje od prvních replik po závěrečné Richardovy snové běsy před posledním kláním. Lehká ironie a nadsázka zde účinně shazují zákeřné, plíživé a úlisné zlo tak, aby poměrně zřetelně vyzněla především komičnost nesmyslné honby za mocenským vzestupem. Lhostejno, zda při tom její strůjce třímá v ruce sofistikovanou zbraň nebo řeznický sekáček, sekáče to z něj rozhodně neudělá. A i zištní nohsledi pocítí nakonec svůj pád.
zadáno: 13.5.2022, počet hodnocení: 2905
75 % V Divadle Kalich našli pro dobrý text režiséra P. Kheka, který spolu s J. Paulovou a V. Vydrou vytvořili dojemnou komedii, která zároveň skýtá spoustu zajímavých hereckých příležitostí. Režisér vedl herce k co nejvěrohodnějšímu ztvárnění různých lidských typů - ty J. Paulová i V. Vydra podávají bez známek přehrávání a zároveň dokazují, že je jejich herecký rejstřík mnohem vrstevnatější, než by se kdekomu mohlo (například po zhlédnutí komedií Kameňák) zdát. Chytrá komedie navíc dodává v této pohnuté době opravdovou naději, že nikdy není pozdě na cokoli. Bavil jsem se náramně.
zadáno: 13.5.2022, počet hodnocení: 2905
35 % Inscenace D. Špinar má několik krásných momentů, mezi něž patří zejména závěr, který se opravdu povedl. Bavila mě i postava "Francisky" v podání L. Brychtové, a to jak po pěvecké, tak herecké stránce. Ocenil jsem i pár vtipných momentů, zejména závěrečný výstup J. Dudziakové se záchvatem astmatu z kouře. Herecky se nedá obsazení nic vytknout, všichni plní režijní zadání. Bohužel inscenace, podobně jako předešlá Kráska a zvíře, upřednostňuje formu nad obsahem. Jako komedie funguje pouze na přidaných lacinějších fórkách. Celku nepřidává ani výtvarná koncepce. S tímto nastudováním jsem se míjel.
zadáno: 12.5.2022, počet hodnocení: 691
--- Jednoho času v jednom bytě --- více v článku na blogu
zadáno: 11.5.2022, počet hodnocení: 816
Dobře zpracovaná klasika s řadou výtečných scén a obrazů, které dokáží strhnout a silně zasáhnout. Od samého začátku inscenace dokáže zaujmout a nikterak v tom nepoleví prakticky až do konce. Napomáhají tomu i za mě výborné kostýmy a též zvolená dokreslující hudba. Líbili se mi i některé scénické prvky jako odcházení zemřelých a využití trofejí z nich či symbolika šípů. Po herecké stránce neuvěřitelně dobře sladěno a rozhodně potlesk pro všechny. Mile rád však vyzdvihnu L. Příkazkého, M. Issovou, V. Neužila, D. Barešovou a V. Polívku. Další inscenace ve zdejším repertoáru, jenž stojí jistě za vidění.
zadáno: 7.5.2022, počet hodnocení: 935
Režisér Petr Štindl propojil román Tři kamarádi s životem E.M.Remarqua, přičemž právě spisovatelovy osudy a názory hrají v inscenaci prim. Někdy se obě dějové linky prolínají, jindy stojí samostatně. K nejzajímavějším částem představení patří rozhovory Remarqua (tradičně soustředěný výkon podává J.Zapletal) s postavou jeho románu Na západní frontě klid Kammerichem (F.Richtermoc), v níž je absorbováno nacionalistické vidění světa se všemi obskurnostmi a nebezpečími. Celkově ovšem inscenace působí nevyrovnaně a stylově nejednotně, což se nejvýrazněji projevuje při podivných sborových choreografiích.
zadáno: 6.5.2022, počet hodnocení: 2905
35 % Během sledování představení jsem nabyl pocitu, jako bych se díval na inscenaci z Morávkových výstavních let zhruba před dvaceti lety. Tehdy mě každá jeho novinka fascinovala. Škoda, že se za tu dobu režisérův rukopis aspoň trochu neproměnil. Dle mého názoru je už tento přístup passé a určitě by se mohl tvůrce jeho kvalit podívat na divadlo zase trochu jinýma očima. V samotné inscenaci Marata je nesnadné se orientovat i pro znalce textu, docela by mě proto zajímalo, jaký příběh si z představení odnáší neobeznámený divák. Scénograficky výtečné, pěkná Pavlíčkova hudba v perfektní interpretaci K. M. Fialové.
zadáno: 6.5.2022, počet hodnocení: 2905
85 % Tohle se opravdu povedlo. Neskutečně vtipný, ale zároveň laskavý humor v projektu, jenž nabíjí energií. Co víc si přát?! J. Lesák vytvořil inscenaci jedoucí na retro vlně, v níž se najde téměř každý, ať už byl fanouškem či odpůrcem dané skupiny, nebo jen přihlížejícím rodičem... Navíc propojení s obecnějším pohledem na další podivnosti "devadesátek" bylo trefnou přidanou hodnotou. Čtveřici herců vévodil právě J. Lesák, zvlášť jeho zajímavé pohybové variace mě bavilo sledovat. Vždycky jsem rád, když odcházím z představení, které se snaží dívat na věci objektivně, a neuráží. Toto byl přesně ten případ.
zadáno: 6.5.2022, počet hodnocení: 935
75%. Dejvice uvádějí Ibsena bez velkých škrtů a aktualizací, což už se dnes vidí málokdy. Přesto se nejedná o žádný muzeální kousek, ale poctivé divadlo s propracovanými hereckými výkony, které ví, co chce říct. Snad jen závěr už dnes tolik nerezonuje, chybí mu onen punc skandálu jako v dobách premiéry Přízraků. Z herců mě nejvíc zaujal M.Myšička v roli pastora Manderse, ale i ostatní prokazují velký cit pro psychologickou drobnokresbu v kombinaci s lehkou ironií, která dobře odlehčuje těžké ibsenovské drama. více v článku na blogu
zadáno: 6.5.2022, počet hodnocení: 347
75 % - Zajímavá a efektní výprava i využití živé hudby a zpěvu, vedle toho výrazné a podařené herecké výkony a především Millerova skvělá a nestárnoucí hra - společně vytvářejí velmi dobrou kombinaci, která rozhodně činí z této inscenace záležitost, jež stojí za vidění. více v článku na blogu
zadáno: 6.5.2022, počet hodnocení: 347
Skvělé herecké výkony, efektní, byť velmi jednoduchá, scéna a zejména výborně napsaná hra, v níž nedochází jen k odhalení těch "jednoduchých" pravd o tom, že ne všichni byli hrdinové. Blíže v blogu, který však rovněž více a detailněji přibližuje děj (varování!). více v článku na blogu
zadáno: 6.5.2022, počet hodnocení: 347
Ve velmi rozvleklé a zdlouhavé první části se objevuje velké množství zbytečně natahovaných a v podstatě pro příběh tak, jak jej SKUTR podává, úplně nepodstatných motivů a scén - jako německý kabaret a skutečně neskutečně otravná píseň v něm. Další dvě části inscenace však již naštěstí fungují. Velmi efektní je ples příšer v druhé části, i celá třetí část. SKUTři jako obvykle pracují s krácením, výraznou výpravou i hudbou. Mistra a Markétku však zdobí především herecké výkony, zejména pak Jana Vondráčka, Ondřeje Rychlého a Marie Poulové. Velmi výrazní jsou i tři Ďáblovi průvodci a Vypravěčka v podání Zuzany Stavné.
zadáno: 4.5.2022, počet hodnocení: 319
Inscenace působí odtažitě, bez přesahu emocí do hlediště, ale v závěru němý řev Goopera a jeho ženy vše napraví. Copak je opravdu nikdo nechápe? Viz blog. více v článku na blogu
zadáno: 2.5.2022, počet hodnocení: 816
Vtipná, chytrá, dobře napsaná hra. Hezké zamyšlení nad životem a smrtí, nad přijmutím odpovědnosti a nevyhnutelného, ale též nad tím najít si radost ze života a uvědomit si co je důležité. Moc pěkná herecká souhra všech tří aktérů, primárně pak hlavně dua P. Liška a J. Dulava, kterým to společně funguje více než dobře. V první části se mi obzvláště líbilo skvělé vytěžení hry "my víme, postava neví". Vše pak bez jakéhokoli laciného zlehčování, mile a s citem. Za mě rozhodně spokojenost a mile rád doporučuji.
zadáno: 2.5.2022, počet hodnocení: 935
75%. Rozsáhlý Rudišův román se režiséru J.Honzírkovi a autorce dramatizace K.Koišové povedlo adaptovat do zajímavého tvaru, ve kterém se snoubí osobní rovina hlavních postav s "velkými" dějinami. I s omezenými jevištními prostředky se v industriálním prostoru daří vytvářet lehce melancholickou atmosféru road tripu po bývalém Rakousko-Uhersku. Postavy se během cesty vyrovnávají se svou minulostí a dochází ke smíření s vlastním životním osudem. Dobrou práci odvádí i trojice mladých herců.
zadáno: 30.4.2022, počet hodnocení: 1494
75 %. Sílu této inscenace umocňuje sugestivní budování atmosféry, která houstne postupně odtajňovanými okolnostmi příběhu a gradující akcentací veskrze nepříjemných životních pravd. Ano, všichni si pokrytecky lžeme do kapsy vlastní, ale nešetříme přitom ani naše blízké. Právě to dlouho nevyřčené, visící v zámlkách a mimice, se zde podařilo herecky dobře obsáhnout. Doposud jsem hru četla především jako drama rodinné. Aniž by tato linka zanikla, důraz na optiku "společensky osamoceného" jednotlivce, který by na rozpálené střeše komplikovaných vztahů měl udržet balanc primárně sám za sebe, ke mně tentokrát promluvil zřetelně.
zadáno: 29.4.2022, počet hodnocení: 816
Slavná, známá hra, s řadou silných témat a plná emocí. Paleta je rozhodně pestrá, přetvářka, nenávist, hamižnost, sebeklam, láska a snad i pochopení. O vypjaté scény v ní věru není nouze. Přesto všechno musím přiznat, že sem vnímal určitou odtažitost. Nezasáhlo mě to a osud jednotlivých aktérů mi byl z větší části lhostejný. Což mě mrzí, neb všichni herci se určitě snažili. Líbila se mi jak A. Fialová, tak rozhodně pochvala pro N. Konvalinkovou. I díky nim sem se rozhodně nijak nenudil, celkově to pěkně uteklo a ve výsledku tedy nelituji. Potenciál inscenace však vnímám o něco větší. 65%
zadáno: 29.4.2022, počet hodnocení: 935
45%. Připadá mi, že režisér V.Morávek už v poslední době vykrádá sám sebe. Weissův text je sice stále aktuální a boj jednotlivce o vlastní svobodu se neustále vrací jako zásadní téma každé epochy. Inscenace ovšem dává od začátku okatě najevo, jak moc velké téma se snaží uchopit. Expresi už pak není kam stupňovat a velice rychle začíná působit dost otravně. Hlavně ve druhé polovině se ale podařilo Morávkovi vystavět i silně působící scény, skvělá je pak Pavlíčkova hudba (zvlášť v podání K.M.Fialové). Jinak je ovšem tenhle opus divácky dost nevstřícný a ve všem tom hemžení se poselství ztrácí.
zadáno: 29.4.2022, počet hodnocení: 935
V Plzni nastudovali další kvalitní světový muzikál. Hudba A.L.Webbera je tradičně skvělá, na podařené scéně L.Loosové se pak odvíjí příběh, který dává vzpomenout na atmosféru filmů pro pamětníky. Pěvecky se hercům daří opět skvěle, velice hezké je přebásnění M.Prostějvského. Herecky mě nejvíce zaujala Ch.Režná. Vztah stárnoucí herečky (S.Topinková-Fořtová) a mladého scenáristy (P.Režný) pro mě zůstal trochu záhadným, rozvíjel se hlavně ve slovech. Vše obklopující pozlátko Hollywoodu je trochu kontraproduktivní, postavy v člověku moc sympatií nevzbuzují, pomíjivost slávy a života pak nepůsobí tak depresivně, jak by mohla.
zadáno: 29.4.2022, počet hodnocení: 691
--- Láska a mejdan --- více v článku na blogu
zadáno: 27.4.2022, počet hodnocení: 319
Ženy, hudba, zpěv. Romantické svícení. Dobře vystavěná pohádka, krátké etudy jsou spojené stále se opakujícím motivem, rámec, který je znám minimálně od sepsání textu Míček Flíček. Dvě herečky, jedna hraje muže, jsou v úvodní scéně oblečeny do červených zdobených kimon. Obě postavy jsou velmi bohaté, a chvástají se, kdo z nich připraví vzácnější pokrm. Madam napadne usmažit zlatou rybku. Zlatá rybka je prokleje na 1000 let a 1 rok, postavy přijdou o svůj život v přepychu, a postupně se propadnou až na samé dno. Zde hnusný černý igelit. Aničkovsky ulítlé, ale už velmi divadelně poučené.
zadáno: 27.4.2022, počet hodnocení: 1774
85%. Zprvu se může zdát, že uvidíme „jen“ vztahovou komedii, do níž autor chytře zakomponoval úvahu nad společenskými rozdíly. Dočkáme se však navíc zvratů dodávajících netušený přesah a nečekaně silného konce. Hra, u nás uváděná také pod titulem „Kočka v oregánu“, patří k nejlepšímu, co současná dramatika nabízí. V intimním prostředí Klubovny režisér upíná pozornost na čtveřici herců, kteří své postavy naplňují a dokáží vtáhnout diváky sedící na dosah. Z takové blízkosti je rozeznatelná sebemenší nevěrohodnost; o to více je třeba ocenit autenticitu, s jakou podala E. Elsnerová emočně náročný závěr.
zadáno: 27.4.2022, počet hodnocení: 1774
Dramatizace novely J. Štiftera z prostředí budějovických nevěstinců přibližuje divákům tvorbu, která není širší veřejnosti příliš známá. Synopse milostné historky může zavánět tuctovostí, ale autor ji povyšuje důkladným vystižením prostředí a poměrně překvapivým koncem odehrávajícím se po roce 1948. Řemeslně zdatná dramatizace O. Šubrtové je dobrým základem, režisérka M. Schlegelová nepodcenila žádnou složku. Herecky vyvážené, ve velkorysé výpravě a kostýmech vynikají choreograficky zvládnuté burleskní choreografie s výraznou živou hudbou J. Čtvrtníka. Inscenací Jihočeské divadlo navíc plní své regionální poslání.
zadáno: 27.4.2022, počet hodnocení: 1774
Pozoruhodná, osobitá novela J. Těsnohlídka ml. o milostném vztahu českého mladíka a polské dívky zaujme svou poetikou i jazykem. V inscenaci je novela šťastně doplněna a propojena s verši J. Kainara v povedeném novém zhudebnění a zvládnuté pěvecké interpretaci. Stejný herecký part podává každý ze čtveřice herců v různých pasážích po svém, roztříštěné přístupy se nakonec propojí. Přestože se celou dobu zdánlivě omílá totéž, pocity nepřestávají překvapovat a bavit. Záslužná popularizace novely, kterou stojí za to poznat.
zadáno: 27.4.2022, počet hodnocení: 1774
75%. Úspěšná komedie J. Havelky se po pražské inscenaci a filmu objevila na repertoáru několika regionálních divadel. Na míru liberecké inscenace režiséra Š. Dominika bylo hlediště Malého divadla pozměněno, diváci sedí kolem herců hrajících uprostřed. Tomuto řešení jsou uzpůsobeny i další složky. Ve výkladu charakterů se jde do velké hloubky a ansámbl je veden k méně „divadelnímu“ herectví. Blízký kontakt umožňuje sledovat nejmenší detaily. Tým vychází z textu, ale v drobnostech se nebojí i jiných možností řešení. Liberecká inscenace srovnání s jinými provedeními nejen snese, ale zároveň v něm obstojí.
zadáno: 27.4.2022, počet hodnocení: 1774
Komedie vznikla pro soubor Vosto5 a ukázalo se, že může fungovat ve filmu i v kamenných divadlech. Velké kukátkové jeviště má jiná pravidla než malé sály umožňující různorodé uspořádání a režisér P. Štindl svou koncepci prostoru vhodně přizpůsobil. Oslabení některých extrémnějších konfliktů (např. rvačky) autorovu původnímu poselství vysloveně nesvědčilo, ale volba realističtějšího vyznění je akceptovatelná. Projev herců režisérově záměru přesně odpovídá, v sehraném obsazení není slabý článek. Inscenaci dobře slouží i scénografie. Zmínku si zaslouží i některé drobné změny a nápady.
zadáno: 27.4.2022, počet hodnocení: 1774
V právem ceněném psychologickém dramatu autor mistrně prolnul několik problémů a položil otázky, které přemýšlivého diváka znepokojí tím, že na ně není jednoznačná odpověď. V precizně zrežírované a zahrané pardubické inscenaci se nic podstatného neztratilo, spornější je jen eliminace rasového motivu (byť opodstatněná). Do složitějšího nitra navenek nesympatické zásadové ředitelky s přísnou maskou nechala nahlédnout J. Janoušková. Knězovo tajemství zachoval J. Pejchal a ve společných dialozích se dostavilo potřebné napětí. Škoda, že titul vlivem okolností neměl delší život a že nepřinesl silný zážitek více divákům.

Další stránky: 1 2 3 4 5 > >>