Redakční hodnocení

Hodnocení jsou řazena v tom pořadí, v jakém byla zadána (od nejaktuálnějších po nejstarší).

Další stránky: 1 2 3 4 5 > >>

(zadáno: 11.12.2019, počet hodnocení: 811)
Procentuální hodnocení je v tomto případě potřeba brát s rezervou, protože Sonety jsou racionálně zcela neuchopitelná inscenace. Záleží na konkrétním divákovi, zda bude emocionálně zasažen. U mě k tomuto zásahu ani v nejmenším nedošlo, s režijní koncepcí SKUTRu jsem se tentokrát bohužel minul velkým obloukem. Po řemeslné stránce je to ale poctivá inscenace, vizuálně je podmanivá, plná nápadů a symbolů, jen ta Shakespearova poezie se tam nějak ztrácí... (více v článku na blogu)
(zadáno: 11.12.2019, počet hodnocení: 811)
Hodně rozporuplný zážitek. Zhruba dvě třetiny představení jsou zábavnou a nápaditou podívanou. Režisér Hába Ibsenovu hru dekonstruoval, ponechal sice základní dějovou linii, ale tu opatřil mnoha komentáři a komentáři komentářů. Celé to navíc zabalil do kabaretního formátu, ve kterém si herci počínají suverénním způsobem (především M.König jako doktor Stockmann i jeho ideový protivník starosta). Klíčové čtvrté dějství ale celkový dojem notně pokazí. Hába ho pojímá jako ekologickou agitku, divadelně dost bezradnou. Spadlý řemen už se pak nepodaří nahodit. Škoda, první tři dějství by si zasloužily aspoň 80%
(zadáno: 9.12.2019, počet hodnocení: 765)
Svým způsobem opravdu ten správný "divadelní bizár". Je to absurdní a strhující, šílené a pohlcující. Určitě bude dost individuální co si z toho kdo odnese. Pro mě pohled do života lidí, kteří pohrdají vlastními životy, ale nejsou schopni si to sami přiznat a připustit. Sourozenci, jenž se nenávidí a obviňují, ale nejsou schopni bez sebe žít. Ne vždy je to jasně čitelné, nicméně je to rozhodně zajímavý pohled do lidské duše a svůj odraz tam může spatřit každý. Pochvala za jednoduchou a výraznou doprovodnou hudbu a výtečné herecké výkony všech aktérů. Hlavně S. Rašilov měl několik skvělých výstupů. 75%
(zadáno: 8.12.2019, počet hodnocení: 811)
Vynikající hudba A.L.Webbera doplněná povedeným přebásněním M.Prostějovského. Plzeňská inscenace je svižná a má dva velké trumfy v představitelech hlavních rolí. P.Klimenda je ideálním Josefem - pěvecky bezchybný, dostatečně sympatický, aby mu (nejen) dětské publikum mohlo fandit. Do role Vypravěčky "naskočila" M.Nosková a její znělý hlas dokáže bez obtíží utáhnout celý part. Drobné nepřesnosti v nástupech se časem jistě vyladí. Trochu mě zklamal J.Kopečný v roli Faraona. (více v článku na blogu)
(zadáno: 7.12.2019, počet hodnocení: 1413)
65 %. Král Oidipús jako detektivní puzzle? A proč by vlastně ne?! Zvolená forma modernizace antické tragédie mě oslovila, s textem pracuje povětšinou účelně, navíc s důrazem na pronesené slovo a odvyprávění příběhu. I míra nadsázky funguje a zpřístupňuje témata hry optice současnosti. Herci naplňují režijní koncepci beze zbytku a vše podtrhuje i zdařilá scénografická stránka, která zarezonuje především v působivém finále. Škoda jen, že celková dynamika inscenace ztrácí místy vyváženost a moji pozornost tak nesvedla udržet v plynulejší koncentraci.
(zadáno: 7.12.2019, počet hodnocení: 298)
Výborně sepsaná hra a standardně dokonalé provedení. Jen ty loutky by mohly být dřevěnější. Ovšem transformace trouby na raketu, která zachrání děj jako deus ex machina, je geniální! 75%
(zadáno: 5.12.2019, počet hodnocení: 765)
Je třeba přiznat, že nějak výrazně nadšen jsem určitě neodcházel. Převedení filmového děje na jeviště zde pro mě nedopadlo nejlépe. Spousta scén v tomto srovnání pokulhává a nemá to správné kouzlo. Často si jen v duchu odškrtáváte splněnou pasáž ze seznamu toho co dobře znáte. Ale příjemným osvěžením jsou prakticky všechny hudební výstupy. Jen škoda, že některé nejsou i o trochu delší. Pěkně působí i kostýmy a choreografie. Co se povedlo výborně je provedení většiny kouzel, jenž působí opravdu správně efektně. Po herecké stránce ale spíše průměr, vybočoval jen moc pěkný zpěv V. Příhodové a také potěšil výkon S. Remundové.
(zadáno: 5.12.2019, počet hodnocení: 194)
"Oidipe, domů!" Jan Frič poslední dobou tenduje k metafyzickým, filozofickým tématům a Oidipus do této linie jednoznačně zapadá. Zdůrazněn je zde především motiv člověka, který se v tvrdohlavé touze po sebepoznání řítí do propasti. Forma detektivního příběhu, kdy Oidipus/poručík Colombo po vzoru Robbe-Grilletovych Gum pátrá po vrahovi, jímž je on sám, sice není příliš invenční, ale funguje. Vychází i několik sympatických gagů, jinak je to ale spíše jen další pelmel, kterému plně rozumí asi jen tvůrčí tým. Dosti rušivé jsou hudební vložky, kde navíc hercům není dobře rozumět. Myslím, že velká scéna Fričovi příliš nesedí.45%
(zadáno: 5.12.2019, počet hodnocení: 617)
--- Prášky pro všechny --- (více v článku na blogu)
(zadáno: 5.12.2019, počet hodnocení: 2864)
75 % Výborně zpracovaná komedie, kterých je na českých jevištích jako šafránu. Inscenace navíc od herců vyžaduje (i kvůli bezpečnosti) velké soustředění a dodržení timingu jednotlivých situací, přičemž klade nemalé nároky na technickou složku. Celé obsazení musí dodržet přesnou míru stylizace, aby pointy fungovaly. Tím vším se nastudování K. Heřmánka může chlubit. Vyrovnané herecké výkony, snad jen občasně přidávaný humor (J. Carda parodující Z. Srstku) není namístě. Tato komedie obstojí sama o sobě, bez podobně dodávaných vtipů. Zpracovat crazy komedii, aby nebyla lacině podbízivá, je kumšt. V DBz se to povedlo.
(zadáno: 4.12.2019, počet hodnocení: 194)
Poměrně šťastné zpracování jinak silně archaického legionářského dramatu, které eliminovalo řadu nerezonujících pasáží (viz komparace s kompletním textem v programu) a současně zdůraznilo a ponechalo to důležité, tedy výpověď o odvaze a významu českých jednotek během bojů na východní frontě. Možná bych jen zkrátila obšírné popisy jednotlivých bitevních střetnutí, které řeknou něco snad jen vojenským historikům. Vzhledem k populárně-naučnému charakteru inscenace bych představení doporučila především školám.
(zadáno: 3.12.2019, počet hodnocení: 765)
Výborně zvolená forma, jenž trefně zvolenými metaforami a přirovnáními krásně reaguje na všemožné aktuální společenské problémy. Jednotlivé výstupy mají nápad a jsou jasně i přesně zacílena. Zároveň je to též ve správné míře vtipně odlehčené, takže se netřeba bát nějaké vážné moralizující agitace. Ale v každém případě daná témata mají sílu upoutat vaši pozornost a jistě i přivést k zamyšlení, což je zde to hlavní. Velmi dobré herecké výkony, zvláště od T. Vilišové a S. Rašilova. Lze jen a jen doporučit.
(zadáno: 2.12.2019, počet hodnocení: 811)
Saavedra vystavěla samostatný příběh, který zachovává dějový oblouk původního dramatu, ale v mnoha věcech se s ním rozchází. Teorie dospělosti v názvu hry ukazuje na možné čtení této inscenace. Postavy jsou vrstevníky, jsou to znudění třicátníci, kteří odmítají se pro něco závazně rozhodnout. Trochu mi tu chybí gradace zoufalství hlavní hrdinky. Heda je v podání Magdaleny Tkačíkové od začátku cynická, nespokojená a události, ke kterým v inscenaci dojde, ji nedostávají na úplné dno. Na vině jsou dějové posuny. Ale přesto jde o zdařilou inscenaci nabízející nový náhled na Ibsenovu hru.
(zadáno: 2.12.2019, počet hodnocení: 811)
Drobná nadsázka proniká do výstavby mnoha jevištních situací a místy jde o velmi povedené nápady. J.Fišar hraje Riegra jako unaveného muže, částečně smířeného s tím, že pomalu upadá do zapomnění. Je pod silným vlivem dominantní přítelkyně Ireny (L.Bělašková) a neuvědomuje si, že ho postupně o vliv připravují jeho bývalí podřízení. Jako trochu zbytečný úkrok ke komunální satiře působí snaha ukázat, že inspirací pro Kleina byl nejspíš Klaus starší. Výborně ve Štěpánkově inscenaci fungují Havlovy scénické poznámky, které v záznamu čte sám režisér.Drobné problémy s temporytmem snad během přibývajících repríz vymizí.
(zadáno: 2.12.2019, počet hodnocení: 811)
Ostravský Divadelník se odehrává na scéně připomínající jatka jak z nějakého béčkového hororu. To dobře kontrastuje se vznosnými cíli Bruscona. Toho M.Cisovský představuje jako člověka posedlého dokonalostí, tyrana a manipulátora. Rozpor mezi jeho vysokými uměleckými a životními cíli a realitou ušmudlané štace v Utzbachu je stálým zdrojem napětí. Nikdy nenaplněné cíle dává Bruscon za vinu svému okolí, nejvíc to odnáší dvojice jeho dětí. Ty jsou V.Lipinou a A.Polcrovou hrány ve výrazné groteskní nadsázce, která bohužel trochu oslabuje vyznění Brusconova tyranství.
(zadáno: 1.12.2019, počet hodnocení: 765)
Příjemné, vtipné a smysluplné pojednání o mužské nevěře a vlastně i tak trochu celkově o mezilidských vztazích. Je pravda, že v některých momentech mi chování postav přišlo už trochu za hranou a čistě nucené pro prospěch hry, nicméně uznávám, že to má svůj smysl. Neb za někdy i lehce laciným humorem se zde skrývá řada trefných a poučných situací či pravd, jenž si stojí za to poslechnout a odnést si je k zamyšlení. Potěšila mě forma zpracování i samotné tempo hry, oboje mi dobře sedlo. Též herecké výkony nezklamaly, pochvala hlavně pro R. Stärze, D. Švába, Z. Žáka i M. Šteindlera. Celkově za mě opravdu povedené. 75%
(zadáno: 1.12.2019, počet hodnocení: 811)
55%. Ionescův nelehký text se v Ostravě nepodařilo režiséru Vojtěchu Štěpánkovi uspokojivě vyložit. Zůstává poněkud nejasné, o čem chce vlastně hrát. Nejprve to vypadá, že hlavním tématem bude svět, který se rozkládá, zatímco za zdmi paláce se stále „tančí“, i když se vše propadá v chaos. Postupně ale převezme prim osobní linie krále Bérengera I., který prochází různými fázemi umírání – od vzteku přes smlouvání až ke smíření. Právě v závěrečné fázi je inscenace, i díky výkonům Františka Večeři v roli Bérengera a Anny Cónové jako jeho první manželky Markéty, nejsilnější.
(zadáno: 1.12.2019, počet hodnocení: 320)
Zrodila se nám tu zjevně kontroverzní inscenace. Mám štěstí, že patřím do skupiny těch, kterým se líbí.
Především první polovina úžasně buduje atmosféru a dává dostatek prostoru nahlédnout do složitého Einarova nitra. Hudební čísla vhodně zvolená a umístěná, scéna s písní Girls and Boys byla pro mě vrcholem inscenace.
Po přestávce se ústřední dvojice rozděluje a tím se bohužel tříští celistvost inscenace. I když bych v tom možná dokázala najít režijní záměr, celkový dojem to u mě sráží.

Výkon Dana Krejčíka fenomenální.
(zadáno: 1.12.2019, počet hodnocení: 1413)
75 %. Inscenace se svébytně poetickou formou, silným puncem autenticity a uhrančivým přízrakem Modrého abbé dokáže, že spolutrpíte depresemi Vladimíra Holana a spolusdílíte pochybnosti Jana Wericha. A je vám úzko, svíravo a marno. Po všech stránkách působivý konfrontační duel životních postojů a mezí tvůrčí svobody dvou velkých, složitých osobností na pozadí bizarní doby.
(zadáno: 1.12.2019, počet hodnocení: 811)
Z úst herců vychází velké množství slov, často záměrně banálních, absurdních či pseudofilozofujících, aby se čas od času vynořila skutečně působivá pasáž o lidském hledání Boha, lásky, životního údělu. Je znát autorův odpor k dnešnímu individualizovanému způsobu života, kdy se lidé bojí převzít zodpovědnost za cokoliv jiného mimo sebe. Režisér L.Brutovský umístil herce na prázdnou scénu, kde je nechal rozehrávat jednotlivé opilecké etudy. Všech 14 protagonistů dokáže věrohodně ztvárnit alkoholem ovlivněné, nešťastné lidi.
(zadáno: 1.12.2019, počet hodnocení: 811)
Překladatel T.Vůjtek hru aktualizoval a posunul do současnosti, což se ale ukázalo jako dvojsečná zbraň. Slušně funguje pozměněný závěr, naopak přidané vulgarismy z inscenace dost čouhají. U Ostrovského kladná postava Žadova je v NDM tyran, který je ve svém fanatismu občas odpudivější než všichni ti cyničtí úředníci. Nejzajímavější postavou je Bělogubov (M.Cisovský), u kterého je dobře zachycen vývoj od patolízala v protřelého mafiána. Téma korupce je stále aktuální, v Krejčího inscenaci je ale znázorněno v dost hrubých obrysech na tříhodinový kus.
(zadáno: 1.12.2019, počet hodnocení: 1025)
94,99 % :) -bude doplněno-
(zadáno: 30.11.2019, počet hodnocení: 765)
Určité rezervy tam bezpochyby jsou, hlavně poslední dějství o odjezdu dokáže myslím zanechat ještě silnější dojem. Nicméně jinak to bylo opravdu povedené a zapůsobilo to na mě moc pěkně. Všichni aktéři se s tím poprali se ctí, hlavně bych rád vyzdvihl Z. Černou, K. Dvořáčka a V. Kuzníka. Jako host pak výtečný D. Klapka, jeho výstupy neměly chybu. K tomu hezky udělaná scéna a příjemná živá doprovodná hudba. Celkově je to pro mě velmi slušně zpracovaná klasika co rozhodně nijak neurazí, ba naopak.
(zadáno: 29.11.2019, počet hodnocení: 811)
Hra C.Michela je klasickou situační komedií, která ale vůbec není špatně napsaná a má v sobě výrazný komický potenciál. V režii A.Čuby se jedná o svižnou inscenaci, škoda, že tvůrci hře až tak nedůvěřovali a občas si tam dodávají (nutno říct že dost pokleslé) vtípky. Š.Kozub má nesporný komediální talent, ale místy je jeho přehrávání už na hraně únosnosti. O moc lépe tak působí třeba projev K.Leichtové.
(zadáno: 29.11.2019, počet hodnocení: 811)
Zpočátku je to především svižná konverzačka, stejně jako u jiných autorových her se tu řeší téma bezvýchodnosti partnerských vztahů. Postupně se těžiště inscenace ale stále víc přesouvá z čistě rodinných problémů do sféry celospolečenských problémů (vyrovnání se s nacistickou minulostí, vznik a šíření totalitního myšlení). Opravdu skvělé herecké výkony celé pětice představitelů, jmenovat jednoho tentokrát nejde. v Aréně si s Schimmelpfennigem rozumí.
(zadáno: 28.11.2019, počet hodnocení: 617)
--- Já zas chci pryč, než po mně bude veta --- (více v článku na blogu)
(zadáno: 28.11.2019, počet hodnocení: 811)
Hru v Ostravě dost krátili, přesto působila hodně rozvleklým dojmem.Problém vidím v tom, že absurdní a komická místa textu jsou buď zatlačena do pozadí, nebo úplně vyškrtnuta a inscenace má zamířeno někam do vod psychologického dramatu. Což je ale nonsens, protože v tomhle žánru nemůže fungovat, hlavní postavy nejsou napsány tak, aby bylo možné jejich jednání jednoduše racionálně odůvodnit. Chápu snahu tvůrců ukázat, že zlu se nedá přitakávat bez následků, dělají to ovšem bohužel dost fádním způsobem.
(zadáno: 28.11.2019, počet hodnocení: 811)
Machiavelliho text z období renesance je z hlediska obsahového aktuální dodnes – peníze a sex vždycky byly klíčovým hnacím motorem přirozené lidské tendence ke špatnostem všeho druhu. Struktura hry je však diskutabilní, vrší na sebe krkolomné komediální zvraty a eskapády. Hovoří se o ni jako o kruté komedii, v Aréně z ní dělají ale spíš řachandu. Došlo k aktualizaci a zhrubnutí jazyka, herci vedou postavy až na samou hranu karikatury, bohužel vtipu z tohoto přístupu dokáží vydestilovat jen pomálu. Nejlépe se asi daří Š.Krupovi a A.Langerovi. Průměrný provozní titul.
(zadáno: 28.11.2019, počet hodnocení: 811)
Dramatizace K.Menclerové se soustředí především na Wolanda a jeho suitu. Scénám dodává šmrnc lehce pokleslé, kabaretní ztvárnění, ale i propracované kostýmy D.Janoška. Všechno to z pozice chladnokrevného, i když už trochu unaveného dirigenta řídí Woland v podání N.Lichého. Titulní postavy se na scénu překvapivě dostávají až po více než hodině představení a jejich příběh tak působí spíš jako vedlejší motiv. I přes tříhodinovou délku ovšem inscenace Alexandra Minajeva plyne hladce kupředu a komplikované předivo románu převádí na jeviště srozumitelně, aniž by ale došlo k přilišnému zploštění.
(zadáno: 27.11.2019, počet hodnocení: 298)
Vánoční příběh z roku 1932, kdy byl v Československu ještě klid a blahobyt, a většina lidí věděla, co je chanukije. Činoherní inscenace, ve které hrají dva loutkáři a studenti 4. ročník KALD DAMU (a jeden herec MDP), zachází s marionetami jako s předměty. Aspoň pak o to více potěší krátká stínohra. Inscenace se odehrává především v tělocvičně a na kluzišti, avšak nejdramatičtější scény se odehrávají v ředitelně. Na zadním prospektu maminka Svobodová postupně zapaluje adventní věnec. Maminka Ackermann kupuje dceři chanukiji. Od autora se tentokrát jedná o velmi srozumitelnou hru, a režisérka činoherní režii zvládla výborně. (více v článku na blogu)
(zadáno: 24.11.2019, počet hodnocení: 252)
65% - Milá a laskavá inscenace, v sympatickém režijním provedení, s velmi dobrými výkony – zejména Charlotte Režné.
(zadáno: 24.11.2019, počet hodnocení: 252)
85% - Silný a skvělý příběh, výborně zpracovaný (s jedinou chybou – působí až příliš jednostranně ve prospěch hlavního hrdiny) – ve velmi působivé scéně, které by prospělo vyladění zvuku ze skleněné kostky ve středu.
Výborné herecké výkony – Petra Konáše, Petry Tenorové, Marie Málkové i Milana Kačmarčíka.
(zadáno: 24.11.2019, počet hodnocení: 252)
Esteticky a výtvarně velmi povedená inscenace s výbornými (byť ne zcela vyrovnanými) hereckými výkony, která však z předchozí tvůrčí praxe SKUTRů nijak zvlášť nevyčnívá a nepřináší nic příliš nového a objevného.
(zadáno: 24.11.2019, počet hodnocení: 1413)
Už před začátkem může divák přemítat, jakpak se asi hra zvrtne, obzvlášť, dočte-li se v programu, že se ji bude snažit představit amatérský soubor Živel. A to jeho název ještě zdaleka nepředznamenává vše, čeho jsme nakonec svědky. ;) Tleskám, doporučuji a přiznávám, že už se mi dlouho nestalo, abych na konci komedie od samého smíchu málem nemohla popadnout dech. Díky za tuto inscenaci, která ho ani na okamžik neztrácí, a která je po herecké, režijní a v neposlední řadě též technické stránce precizně promyšlená a obdivuhodně zvládnutá do nejmenšího detailu a posledního gagu.
(zadáno: 23.11.2019, počet hodnocení: 811)
Tíživá atmosféra doby je zachycena poměrně sugestivně, u mnoha scén mrazí. Po hudební stránce se také jedná o zdařilý muzikál. I přes depresivní téma se autoři nevyhýbají humoru, je tu prostor i pro naději - že vnitřní sílu a vůli přežít není jednoduché porazit, i když jsou k tomu použity brutální prostředky. M.Havelka v hlavní roli Daniela září v činoherních scénách, bohužel pěvecky na tento part nestačí. Typově přesní a pěvecky zajímaví jsou K.Daňhelová a D.Vitázek, z menších rolí zaujmou hlavně L.Vlček a R.Jícha. (více v článku na blogu)

Další stránky: 1 2 3 4 5 > >>