Redakční hodnocení

Hodnocení jsou řazena v tom pořadí, v jakém byla zadána (od nejaktuálnějších po nejstarší).

Další stránky: << < 1 2 3 4 5 6 7 8 > >>

(zadáno: 7.7.2019, počet hodnocení: 1407)
85 %. Ve smyčce je důmyslně gradačně vystavěná hra, dobře inscenačně uchopená, nabízející pocity i myšlenky, s nimiž jsem postupně čím dál tím víc rezonovala a atmosféra v hledišti mi vítaně napovídala, že v tom zdaleka nejsem sama. Emaptická režie i herecká souhra všech tří protagonistů s citem pro pointování jednotlivých replik a situací nás neomylně dovedla ke katarzní tečce, či spíše výmluvnému otazníku. Zkrátka- takhle skrz divadelní prkna podle mě voní život!
(zadáno: 3.7.2019, počet hodnocení: 610)
--- Tři veteráni v době míru --- (více v článku na blogu)
(zadáno: 1.7.2019, počet hodnocení: 1548)
25 % Podivný experiment ultrakrátkého doletu, dvě inscenace v jednom. Herci hráli Dorsta, vedle toho v časoprostoru představení existovala zcela autonomní výtvarná složka (kostýmy, scéna, projekce), jejíž význam jsem po částech ani v celku naprosto nepochopil. Mé po čtvrt hodině se objevivší úvahy, zda bych se dokázal nepozorovaně vytratit ze sálu, byly dovršeny úprkem ihned po děkovačce, aby se mě snad někdo nestihl zeptat na dojmy, v tu chvíli bych byl nejspíš sprostý.
(zadáno: 28.6.2019, počet hodnocení: 788)
85%. Inscenace přetéká mrazivou krutostí v mezilidských vztazích, která se vhodně snoubí s ironií typickou pro Mikuláškovy inscenace a horrorovým nádechem některých scén. Skvěla je scéna M.Cpina, jež evokuje moderní dřevostavbu v severském stylu, která je ale už na první pohled strohá a odosobněná. Dialogy vesměs ukazují to pravé domácí peklo, postavy se navzájem zraňují. Herecky propracovaným kreacím tentokrát vévodí Jakub Žáček a Petra Bučková, kteří dostali nejvíce prostoru. Persony se hodně podobají jiným inscenacím DNZ, ale člověk jim to dokáže odpustit, protože je to opravdu dobré divadlo...
(zadáno: 28.6.2019, počet hodnocení: 788)
Štindlova inscenace se odehrává na současné návsi. Výbor tvoří příslušníci obecních zájmových skupin – myslivců, dobrovolných hasičů či včelařů. Malicherné spory v mnohém připomínají Formanův film Hoří, má panenko. Furiantství tu provází xenofobie, korupce a všudypřítomná snaha polepšit si na úkor druhého. Trochu zvláštně zní spojení připsaných dialogů s jazykem Stroupežnického hry, archaické výrazy znějí v aktualizované inscenaci poněkud divně. Herecky je to velmi povedená inscenace, herci dokáží na malém prostoru ostře charakterizovat postavy, nejlepší jsou J.Zapletal, K.Sedlárová, M.Nováková, J.Sklenář či N.Holíková.
(zadáno: 28.6.2019, počet hodnocení: 788)
Smoljak byl vždy mistrem v pohrávání si s českou (i světovou historií) a vsazování známých událostí do nových kontextů. Malý říjen by tak mohla být hodně zábavná konverzačka. Jenže autor u ní úplně neodhadl délku. Slabý dramatický oblouk neutáhne celovečerní inscenaci. Místy je to dost didaktické a tempo se vytrácí. Herci jsou ovšem dobří, zvlášť F.Richtermoc a Z.Valchařová-Poulová.
(zadáno: 27.6.2019, počet hodnocení: 610)
--- Osm lidí a desítky novinářů --- (více v článku na blogu)
(zadáno: 27.6.2019, počet hodnocení: 788)
Dianiška zpracoval osudy pozapomenuté atletky Zdeny Koubkové, která vytvořila světový rekord v běhu na 800 metrů, než testy prokázaly, že se ve skutečnosti narodila jako muž. Autor a režisér tradičně drolí příběh do série dobře pointovaných scén. Dokáže v nich skloubit humor (místy velmi hrubozrnný), naturalismus, dojemné i mrazivé okamžiky. Jakkoliv to na první pohled může vypadat jako nesourodý koktejl nápadů, nakonec se z toho vyloupne příběh až bolestivě popisující lidské předsudky, neschopnost přijmout jinakost. Výrazný je v hlavní roli Jakub Burýšek i ostatní bezručovští herci přistoupili na Dianiškův styl.
(zadáno: 26.6.2019, počet hodnocení: 788)
Režisér Jan Nebeský se soustředil především na herce a na text, ctil přitom bergmanovskou atmosféru, díky čemuž jsou Soukromé rozhovory krutě zábavnou podívanou. Bergman je neúprosným pozorovatelem lidských charakterů, své postavy obnažuje až na dřeň a ukazuje tak jejich směšnost. Dialogy manželského páru jsou zraňující, zrcadlí se v nich hluboké nepochopení, přes všechnu tragičnost v sobě ale nesou i nezanedbatelnou dávku humoru a ironie.
(zadáno: 24.6.2019, počet hodnocení: 788)
K Revizorovi byl režisér Drábek až překvapivě uctivý. Samozřejmě jednotlivé situace vyšperkoval svým stylem humoru, udělal mnoho změn, zároveň ale v inscenaci zbylo i dost z Gogola. Dryáčnická komika se tu mísí s tepáním do hlouposti a zpupnosti mocných, tématem je pro Drábka i rasismus. Režisér se naštěstí nenechal zlákat ke komunální satiře, takže tu nenajdeme přímé narážky na současnou politickou situaci. Některé Drábkovy nápady obstojí a klasickou komedii řádně oživí, jiné jsou zbytné (třeba stěna pravdy). K řachandě sklouzává Revizor jen minimálně, herecky vyniknou T.Havlínek, V.Kopta a hlavně P.Tomicová.
(zadáno: 23.6.2019, počet hodnocení: 292)
Standartní drakácká inscenace. Osvědčený rámec, zde tři herečky coby mořské víly, hrají s loutkami u kulatého stolu. Jelikož je režisér i mnoha cenami ověnčený scénograf, je scéna plná hry světel a barev, ať už pod mořem, na moři, na ledu nebo na ostrově. Ubohý racek!
(zadáno: 21.6.2019, počet hodnocení: 610)
--- Horké nitro divadelníků --- (více v článku na blogu)
(zadáno: 21.6.2019, počet hodnocení: 788)
65%. Moderní interpretace opouští půdu carského Ruska a myšlenkově i esteticky se přibližuje dnešku. Režisér Jan Holec buduje vizuálně silné obrazy, v nichž se ale neztrácí ústřední příběh velké a zničující lásky. Do centra pozornosti se v hradecké inscenaci dostává i společnost a její pokrytecká pravidla. Sára Venclovská si s titulní rolí poradila skvěle. Dokázala uvěřitelně ztvárnit přechod od sebevědomé a okouzlující společnice až po uzlíček nervů se závislostí na morfiu. Zbytečně působí odkazy na Pussy Riot i nadužívání mikrofonů.
(zadáno: 21.6.2019, počet hodnocení: 788)
75%. Drsná komedie, která v lecčems připomíná hry M.McDonagha. Třígenerační rodina přežívá v jednom rozpadajícím se domě, obklopuje ji spousta starého harampádí i nepochopení dalších členů rodiny. Vedle obligátního sledování nefunkčních rodinných vazeb a mezilidských vztahů se autorka pouští do kritiky přehnané byrokratizace dnešní doby. Charaktery jednotlivých postav jsou groteskně zveličené, hercům tahle poloha sedí (skvělá je hlavně L.Loubalová). V inscenaci převládají komické a ironické tóny, do kterých se prolamují i pocity osamění a odcizení.
(zadáno: 19.6.2019, počet hodnocení: 1407)
Forma "vyprávěného divadla" zde účelně a efektivně souzní s tím, co z textu má zarezonovat a oslovit publikum. Přiměřeně provokativní interpretace, ctící nadsázku, podtrhuje apelativnost obsahu, který obnažuje nebezpečí xenofobie a demagogie v nejrůznějších podobách, jejichž živnou půdou je stádnost a zlenivělá mysl letargické společnosti plné předsudků. Inscenace, která rozhodně jen nevypráví, ale otevřeně a naléhavě promlouvá k dnešku, čímž svému názvu více než smysluplně dostojí.
(zadáno: 14.6.2019, počet hodnocení: 1407)
Může vůbec současný svět plný devalvace víry a morálních hodnot povalujících se mezi haraburdím z vysloužilých pouťových atrakcí nabídnout ještě vůbec nějaké uspokojení faustovským tužbám po poznání a nevšedních p(r)ožitcích? Nelichotivou cestu za ještě méně lichotivou odpovědí divákům Jan Klata - rebel v rouše režisérském každopádně neusnadňuje. Opět žádné laciné prvoplánové efekty, opět si tu provokativní tón podává ruku s expresí a jistou exhibicí. Krácení několika pasáží by, tuším, poselství příběhu nechalo silněji vyznít a většímu počtu diváků setrvat v hledišti až do konce.
(zadáno: 13.6.2019, počet hodnocení: 1407)
Velmi dobře napsaná hra o ozvěnách minulosti, kterou nelze odložit a schovat do krabic na půdu, nota bene v domě děděném z pokolení na pokolení, jehož zdi by o jeho obyvatelích měly rozhodně co vyprávět. Poměrně nelítostný (prů)řez vztahovými peripetiemi několika generací jedné rodiny, ovlivňované více než méně politicko-společenskými kontexty té které aktuální doby naší historie. Adekvátnímu napojení se publika na poutavý příběh vycházejí vstříc empatická a nápaditá režie, soustředící se i na drobné (ale důležité) detaily, účelné scénické řešení a precizní herecká souhra všech protagonistů. Silný divácký zážitek.
(zadáno: 13.6.2019, počet hodnocení: 788)
75%. Mýcení je text, jehož povaha dobře koresponduje s režijním rukopisem Jana Mikuláška. Vznikla tak inscenace, která je zábavným rýpnutím do přetvářky jisté části společnosti, která žije v sebeklamu o vlastní důležitosti. Vyznění podporuje i scéna M.Cpina a disciplinované herecké výkony. Rakouská předloha je částečně adaptována na české poměry, inscenace není ale tak útočná a kousavá, aby se někdo mohl cítit uražen. Neadresnost ironie ale nepovažuji za nějaký zásadní problém, obecná témata umí inscenace podchytit a komentovat zdařile. Více viz blog (více v článku na blogu)
(zadáno: 13.6.2019, počet hodnocení: 1407)
65 %.
(zadáno: 12.6.2019, počet hodnocení: 788)
Emocionální bomba, která jistě zapůsobí i na otrlé diváky. To ale neznamená, že by režisér Svojtka nějak tlačil na pilu, téma dokáže vyvolat emoce samo o sobě. Zajímavá je struktura textu, která dokáže diváka znejistit a dává nahlédnout do světa člověka, kterému se svět rozpadá před očima a který už ani nepoznává své blízké. Připojím se ke chvále J.Vlasáka v hlavní roli. Na postavu nešel silově, ztvárnil ji lidsky uvěřitelně. V jeho nejistých gestech a smutných očích se zračí utrpení člověka, který je postupně připraven o vše, co mu bylo drahé. Více viz blog (více v článku na blogu)
(zadáno: 11.6.2019, počet hodnocení: 610)
--- Nechci být host --- (více v článku na blogu)
(zadáno: 11.6.2019, počet hodnocení: 788)
Dramatizace Goethova románu se celkem povedla, dobře vycházející dialogické pasáže, ke snížení dramatičnosti dochází snad jen na začátku druhé půlky. V souladu s preromantickou předlohou není jednání postav vždy úplně pochopitelné, víc než rozum ho řídí emoce. Režisér vedl herce k lehké nadsázce, nebál se přiznané divadelnosti a drobných gagů, které odlehčují tíživou atmosféru. Zbytečně nadužívaná jsou ovšem hudební intermezza, byť je hudba D.Fikejze podařená.
(zadáno: 11.6.2019, počet hodnocení: 1407)
(zadáno: 8.6.2019, počet hodnocení: 2860)
85% Unikátní divadelní projekt s detailně promyšlenou koncepcí a realizací. Jeho největší devízou je ovšem fakt, že se nehraje a neinscenuje pouze na efekt. Pod hravým a zábavným hávem silně rezonuje aktuální celospolečenská situace, přičemž je divák konfrontován s různorodými lidskými charaktery, jejichž prostřednictvím tvůrci nenásilnou formou poukazují na věci, vůči kterým bychom neměli zůstávat neteční. Interakce mezi hercem a divákem je příjemným zpestřením a překvapivě vůbec nestresuje. Šest hodin v tomto adaptačním táboře uteče jak nic. Doporučuji zůstat až do samého závěru, který přináší více než výmluvnou tečku.
(zadáno: 8.6.2019, počet hodnocení: 1407)
Intergalaktické setkání bytostí, které nás prostřednictvím velmi originální divadelní formy a promyšlené, do detailu propracované koncepce celé inscenace nechá zamyslet se nad našimi lidskými egy a společenskými postoji. Nebývale silný divácký zážitek a pro mě jednoznačná událost sezony.
(zadáno: 8.6.2019, počet hodnocení: 317)
Nepopsatelně bohatý zážitek. Projekt s takovým rozsahem, že lze jen těžko uvěřit, jak se vše povedlo.
Východiska žánru science-fiction umožňují tvůrcům vyjádřit se k mnoha problémům dnešní globální společnosti a poukázat na jejich nejednoznačnost. Najdete zde vše, co si jen od dramatu můžete přát - vybrat si z tak našlápnutého menu je téměř nemožné.
I přes šestihodinové trvání bych si přála, aby inscenace pokračovala dál a dál. Nasazení všech herců (a vlastně určitě i další spousty lidí kolem) je obdivuhodné a já tleskám.
(zadáno: 7.6.2019, počet hodnocení: 610)
--- Relativně obyčejný příběh --- (více v článku na blogu)
(zadáno: 7.6.2019, počet hodnocení: 1534)
Velkolepá imerzivní inscenace, která svým rozsahem v českém divadle dosud nemá obdoby. Výtečně vymyšlené a zkoordinované, výtvarně pozoruhodné, mimořádné nasazení pohotově reagujících herců. Divácky atraktivní, nenásilně kontaktní formu se povedlo skloubit s myšlenkou. Tábor pro mimozemšťany, čekajících na „pozemský azyl“, je výmluvnou metaforou. Objevuje se zde populismus, intriky, obohacování, manipulace, zkreslování skutečnosti, citové vydírání, ale i účast, pochopení, pocity bezmoci, strach o planetu apod. Délka únosná, ve střípcích informací se lze zorientovat bez problémů. Projekt, jehož ambice byly naplněny.
(zadáno: 4.6.2019, počet hodnocení: 610)
--- Kdo miluje, nespí --- (více v článku na blogu)
(zadáno: 4.6.2019, počet hodnocení: 788)
Topolův román jsem nečetl, ale Mikuláškova inscenace mi nepřišla nijak nepřehledná. Nedořečené věci byly spíše dráždivíé než frustrující. Zároveň je to však inscenace dost odtažitá, která se ale vyznačuje výrazným výtvarným řešením a slušnou atmosférou vesnice, kde má každý kostlivce ve skříni. Jednotlivé charaktery jsou rozehrány spíše ve zkratce, zaujal žoviální i nebezpečný Polka v podání D.Prachaře, J.Dudziaková obdařila Zuzu kombinací dětské naivity a koketnosti. Více viz blog (více v článku na blogu)
(zadáno: 31.5.2019, počet hodnocení: 610)
--- Skrytá hrozba - drony útočí --- (více v článku na blogu)
(zadáno: 30.5.2019, počet hodnocení: 317)
Musím říct, že text mi přišel nápaditý a zajímavý - nikoliv dějem, ale množstvím nicneříkajících vět a celých dialogů. A to myslím v dobrém. Nejvíce se to projevuje v rozsáhlých promluvách manažera Douga, který za použití opravdu mnoha slov neřekne nikdy nic konkrétního.
Herecké výkony vyrovnané. Závěr poněkud neurčitý (takže diváci i celkem dlouho čekali s potleskem).
(zadáno: 30.5.2019, počet hodnocení: 788)
Zdařilý muzikál, který je atraktivní kombinací líbivých melodií, dojemně humorného příběhu i sociálně kritického exkurzu do doby vlády Margaret Thatcherové ve Velké Británii. Billy Elliot nabízí divákovi humorné i dojemné pasáže, které se vzájemně vhodně doplňují. Š.Fikar titulní roli zvládl se ctí. Působí přirozeně a také zpěv patří k jeho nejsilnějším stránkám. Tanečním číslům zatím trochu schází lehkost. Výborný je J.Dezort jako Michael, v této roli prokazuje velký komický potenciál a společné hudební číslo s Billym patří k vrcholům představení. Skvěle si s rolí paní Wilkinsonové poradila L.Zvoníková.
(zadáno: 30.5.2019, počet hodnocení: 1534)

Další stránky: << < 1 2 3 4 5 6 7 8 > >>