Redakční hodnocení

Hodnocení jsou řazena v tom pořadí, v jakém byla zadána (od nejaktuálnějších po nejstarší).

Další stránky: 1 2 3 4 5 > >>

(zadáno: 20.11.2019, počet hodnocení: 614)
--- Srdce plné... --- (více v článku na blogu)
(zadáno: 20.11.2019, počet hodnocení: 795)
Havlova hra je stále aktuální, dnes umně popisuje propojení organizovaného zločinu se státní správou. D.Radok inscenuje Havla celkem pietně. Je to ale spíš mechanické převyprávění příběhu, důraz na patřičných místech chybí. Přesto bych inscenaci neoznačil za nudnou nebo vyloženě nepovedenou. Některé herecké výkony jsou velmi zajímavé, hlavně M.Donutil a jeho švihácké provedení Macheatha (brilantní je scéna, kde přesvědčuje své manželky o výhodách bigamie). Zaujme také J.Vlasák (škoda častých výpadků textu), T.Marečková či E.Salzmannová. Příliš mi naopak nesedělo pojetí Jenny Z.Stavnou, ubral bych na hysterii. (více v článku na blogu)
(zadáno: 18.11.2019, počet hodnocení: 1410)
Každým coulem poctivé, moderní divadlo dorazilo na Fidlovačku a já s povděkem smekám a držím palce tomuto trendu jejího směřování. Inscenaci zdobí obdivuhodný výkon Daniela Krejčíka, který s odzbrojující autenticitou zvládne "ďábelskou" přeměnu Einara v Lili s andělem v těle. Nelze nezmínit též působivé scénografické řešení. Škoda jen, že sympaticky svébytný režijní výklad, který s očividnou zarputilostí nekopíruje film, místy sází na nápady, které vývoj děje spíše shazují než účelně posouvají a zbytečné neúměrně ho protahují. Poselství příběhu zůstalo každopádně čitelné a zatajený dech s katarzní slzou se u mě dostavily.
(zadáno: 17.11.2019, počet hodnocení: 319)
Groteskní inscenace o míru a blahobytu pro všechny. Dostatek jídla pro všechny, na věčné časy! Odkud? Ale, kdo by se ptal. A kdyby se někdo přeci jen ptal, čeká ho cesta do ráje - do Masoráje!
Velice nadějný činoherecký ročník předvedl vyrovnané výkony, stejně jako mnozí další i já musím vyzdvihnout Jindřišku Dudziakovou a Vojtu Vodochodského.
(zadáno: 17.11.2019, počet hodnocení: 249)
V Dánské dívce pro mě prostě modernizace, ač smysluplná s ohledem na to, že téma rezonuje dodnes, nefunguje. Téma snad, ale Dánská dívka je prostě příběh té jedné konkrétní ženy, jež žila před sto lety a jako jedna z prvních si připustila, že se narodila v nesprávném těle a jala se tento problém řešit. Tahle její jedinečnost se z inscenace na Fidlovačce onou modernizací vytrácí. Mnohé hudební a taneční vstupy rozmělňují to, co zbývá. Pro komorní příběh, v němž by vyniklo herectví D.Krejčíka a P.Horváthové, Fidlovačka není vhodný prostor a navíc ony (až zbytečné) hudební vsuvky a modernizace ten lidský příběh přebíjí.
(zadáno: 17.11.2019, počet hodnocení: 249)
75% - Není divu, že se Grillparzerova hra na česká jeviště v českém jazyce dostala až nyní – z historie si bere jen postavy a základní události, na něž nahlíží jednostranně, volně a leckdy velmi nepřesně. Možnost hrát ji „vážně“ se tak dnes vlastně nenabízí a Michal Hába se o to ani nesnaží. Jeho inscenace v Divadle Komedie je jedna velká show, hravá, plná nadhledu, ironie, hudby. Byť je místy až příliš ukřičená a v několika částech trochu ztrácí tempo, mě fraška o touze po moci, pádu a různých způsobech vládnutí bavila. Skvěle ji podtrhují herecké výkony, zejména Martina Pechláta v titulní roli.
(zadáno: 17.11.2019, počet hodnocení: 249)
85% - Velmi silný příběh a jeho výborné jevištní ztvárnění silné svou jednoduchostí, ať po stránce výtvarné – prostá scéna skvěle slouží inscenaci (na rozdíl od úvodních a průvodních projekcí, které na mě způsobem provedení působily spíš rušivě) – tak po stránce hudební – obecně skvělá hudba, navíc při výběru prostého klavírního doprovodu o to výraznější – a režijní. Skvělé herecké výkony obou představitelů (Lukáše Adama a Richarda Pekárka) jsou příjemnou třešničkou na dortu.
(zadáno: 17.11.2019, počet hodnocení: 249)
Fascinující příběh, velmi sympaticky a působivě inscenovaný – výborné žánrové uchopení, které při převyprávění životního osudu výrazně pracuje s humorem (leckdy značně černým), ale nejen s ním, i působivá, ve své podstatě jednoduchá scéna. Výborné herecké výkony v čele s Jakubem Albrechtem, skvělým nejen s ohledem na fyzický výkon, který předvádí.
(zadáno: 17.11.2019, počet hodnocení: 2863)
75 % Zdařilé nastudování dramatizace románu K. Keseyho. Režie se soustředila na pečlivé vybudování vztahů mezi postavami, a především pak na jejich postupnou věrohodnou proměnu. M. Hrabě v hlavní roli velmi přesvědčivě zvárnil proměnu McMurphyho z frajerského týpka přes člověka, který si začne uvědomovat nebezpečí, v němž se ocitl, až po naprostou katatonickou trosku. Podobně lze hovořit o výkonu A. Kulované coby vrchní zdravotní sestry a velkým (milým) překvapením byl pro mě v roli Bromdena L. Malínek. Inscenace se vyznačuje vyrovnanými hereckými výkony, jen uchopení postavy Dr. Spiveya M. Ronešem bylo poněkud nešťastné.
(zadáno: 15.11.2019, počet hodnocení: 760)
Upřímně mohu prohlásit, že jsem se několikrát dobře zasmál, to ano. A rozhodně to nepostrádá několik dobrých, trefných momentů. Ale také je to až příliš upovídané, roztahané. Je zde vidět snaha dostat tam co nejvíce témat, upozornit na spoustu věcí, ve výsledku je z toho pak tak trochu jeden velký guláš, nebo zde spíše slepice na paprice a ne moc dobře okořeněná. Často mi to taky přišlo příliš prvoplánové a laciné a určitě se nedá říct, že by mě to nějak více zasáhlo nebo donutilo k zamyšlení. Spíše u mě pak převládalo čekání na konec, což není to co bych si chtěl pamatovat. 45%
(zadáno: 13.11.2019, počet hodnocení: 614)
--- Klidem obestřené divadlo --- (více v článku na blogu)
(zadáno: 13.11.2019, počet hodnocení: 795)
Na Provázku si vzali Cervantesovu předlohu jen jako inspirační zdroj, na jehož základě napsali originální scénář, který zkoumá donkichotství ve 21. století. Mikuláškova inscenace, která je rámována jako televizní debata, sleduje hned několik nosných témat, není ale naštěstí významově přehlcená. Nejzásadnější je přitom obraz člověka, který má problém s pochopením okolního světa, jehož relativita překročila únosnou mez. Přes komediální začátek se inscenace propadá do jakéhosi horečného denního snění s lehce hororovým nádechem. Skvěle si vede D.Hřebíček v roli Moderátora, kompaktně ale působí celý herecký ansámbl.
(zadáno: 10.11.2019, počet hodnocení: 760)
Geniální hudba, která mě hned od začátku hodně upoutala. Výborné herecké i pěvecké výkony prakticky od všech představitelů, jmenovitě určitě potlesk pro I. Orozoviče, E. Stárkovou, P. Smolárika a N. Horákovou, všichni za mě zazpívali více než dobře. I zvolená forma inscenace mě dost sedla, hlavně vizuální stránka byla skvělá a i použitá scéna do toho správně zapadla. V neposlední řadě pak nelze opomenout též výbornou živou kapelu. Prostě myslím, že tohle dílo vás buď naprosto vtáhne nebo úplně mine, nic mezi tím.
(zadáno: 9.11.2019, počet hodnocení: 760)
Velké překvapení se nekonalo. Samotný příběh mě až tolik nezaujal a vcelku věřím, že to strhne hlavně toho kdo na čaroději ze země Oz vyrůstal. Hudebně to též nepovažuji za nějak geniální. U žádné písně nebo motivu jsem si neříkal, že bych si ho někdy jen tak pustil. Co se ale povedlo jsou určitě kostýmy. Samotná scéna však, jak je již hodně zmiňováno, také nenadchne. I company a hromadné choreografie u mě zůstaly bez většího povšimnutí. Nicméně důvodem proč to stojí za vidění jsou výborné pěvecké a herecké výkony obou hlavních představitelek. V mém případě na prvním místě N. Ďuricová a hned za ní čarodějka M. Pešková. 65%
(zadáno: 7.11.2019, počet hodnocení: 2863)
Nedokážu přesně odhadnout, co tento tvar absolventské inscenace může poskytnout studentům DAMU, nicméně diváky osloví jen stěží. S tímto problémem se v posledních několika letech potýká většina ročníků KALDu. Inscenace vypadají spíš jako školní cvičení na dané téma, postrádají výpovědní hodnotu a jistý přesah. V Moři klidu mě zaujala práce s vizuální stránkou inscenace, herecky však nikdo ze studentů neměl moc šanci upoutat pozornost.
(zadáno: 7.11.2019, počet hodnocení: 2863)
Režijně do detailů propracovaná inscenace se dvěma neskutečně vyrovnanými výbornými výkony L. Adama a R. Pekárka. Druhý jmenovaný mě zaujal možná o něco více, a to zejména tím, jak přesně vystihl charakter zvrhlého a vypočítavého uvažování postavy Richarda. Oba herci na jevišti rozehráli opravdové strhující drama, ze kterého místy doslova mrazilo. Herecky i pěvecky maximálně přesvědčivé. Představení, na které se nezapomíná.
(zadáno: 6.11.2019, počet hodnocení: 1410)
Jsou mladí, neklidní a zjevně znepokojení aktuální společensko-politickou situací. A také jsou talentovaní a svou generační variaci na podstatu Machiavelliho textu servírují se sympatickou vervou. Škoda jen, že výsledný tvar inscenace ne zcela důsledně míří k jednoznačnějšímu přesahu a poselství, ale naplnění dojde spíše to neotřelé a experimentální.
(zadáno: 6.11.2019, počet hodnocení: 614)
--- Byl jednou jeden král --- (více v článku na blogu)
(zadáno: 3.11.2019, počet hodnocení: 296)
Krásné dřevěné loutkové divadlo. Natálie Vaňová a Filip Bednár hrají s různými typy loutek, hlavní postavy Maminky a Zuny jsou řezbované marionety na drátě, avšak bez vodicích nití, zlí týpci jsou jávajky, a rozkošné duo růžovoučkých dešťoviček je vlasně také jávajka. Příběh vypráví o touze po dítěti, a to jak u Maminky, tak u Čarodějnice, která chce mít ze Zuny svou nástupkyni. Děti se nejvíce baví dešťovkami a jejich dilaogy se Zunou.
(zadáno: 2.11.2019, počet hodnocení: 760)
Poctivá dávka Ibsenovy klasiky. Zvolená forma mi dobře sedla, ze začátku příjemně vtipně odlehčeno, v závěru potom hutné a správně intenzivní. V některých momentech byla ta marnost a beznaděj až krutě hmatatelná. Výborná M. Tkačíková a s ní V. Johaník. Jejich společná scéna ke konci mě rozhodně silně zasáhla. Vedle nich se pak nijak neztratila ani M. Matulová, která má též nesporný talent. A za zmínku stojí i dobře zvolená doprovodná hudba. Bezruči mají další působivou inscenaci. 85%
(zadáno: 2.11.2019, počet hodnocení: 760)
Pěkné! Velmi dobře zobrazený rozpor mezi tím udržet určité rodinné vazby k minulosti a tím jít vlastní cestou. Kde je ta hranice a co ještě objetovat? Krásný příklad domu, který formuje a zároveň ničí jednotlivé životy. Určitě potlesk pro autorku B. Hančilovou, moc hezky napsáno. Režijně též dobře uchopeno, líbilo se mi hlavně prolínání různých časových období. Po herecké stránce vše správně sladěno. Výtečná hlavně J. Kotrbatá a A. Elsnerová. Celkově opravdu povedený kus.
(zadáno: 1.11.2019, počet hodnocení: 760)
Výborně napsáno! T. Dianiška opět dokazuje, že opravdu umí. Silný příběh, jenž stojí za to vidět a je jen dobře, že se takto přenesl na divadelní prkna a dostane se tak více do podvědomí širší veřejnosti. Musím přiznat, že až do shlédnutí této hry jsem neměl ponětí, že se něco takového stalo a jsem rád za tuto osvětu. Po divadelní stránce vše funguje jak má, dramatické momenty jsou vyváženě a vkusně odlehčeny, atmosféru dokresluje dobře zvolená dobová hudba a herecké výkony jsou rozhodně přesvědčivé. Za vyzdvižení stojí jistě J. Burýšek a též P. Gajdošíková. Jednoduše po všech stránkách prostě dobrá práce. 85%
(zadáno: 31.10.2019, počet hodnocení: 795)
Přiznám se, že první část mě moc nebavila. Ale po přestávce ubylo sborových výstupů a režie se soustředila jen na zachycení duševního rozpoložení člověka, který bojuje se svými vnitřními běsy a zároveň musí jako katolický kněz obhajovat i svou úlohu ve společnosti. V tom je inscenace nejsilnější, jelikož N.Lichý je v zachycení rozhárané duše Jakuba Demla naprosto vynikající. Byl by to velmi depresivní kus, kdyby do něj Deml nepropašoval i dost sarkasmu a humoru, který se v bezručovském podání podařilo zachytit a vytěžit. Nakonec tedy zábavná inscenace, kde je o čem přemýšlet.
(zadáno: 29.10.2019, počet hodnocení: 760)
Nevyužitý potenciál, to je to hlavní, co mi zůstalo po představení v hlavě. Samotné téma hry přináší spoustu zajímavého k reflexi...nepatřičnou pomstu, prodejnost, povrchnost, lhostejnost a mnoho dalšího. Nicméně nic z toho ve mně nerezonuje. Chybělo tomu více emocí, nějaký náboj, co by mě nějak zasáhl. Takto to bylo příliš sterilní, strnulé, předvídatelné, velká gesta a proklamace, co nezasáhly. Závěr pak přinesl očekávaný konec a jinak nic. Jako pozitivum byl pro mě výkon T. Pavelky a A. Procházky, kteří mě jako jediní více upoutali. Též potěšilo obsazení televizního moderátora. Ale jinak bohužel nemohu příliš doporučit.
(zadáno: 29.10.2019, počet hodnocení: 795)
Tohle nastudování Revizora zdá se mi poněkud nedotažené. Režiséru Páclovi se příliš nedaří komediální linka. Byť je celá inscenace pojata ve velké nadsázce a groteskním duchu, smích se z hlediště neozývá zas tak často, skutečně dobře vystavěných je jen několik scén, zrychlení tempa by při této stylizaci neškodilo. Výraznější aktualizaci se v Boleslavi vyhnuli, ta ale ani není příliš potřeba. Postavy jsou v Páclově verzi pojaty spíše jako buranské a hloupé, než ziskuchtivé a nebezpečné. Nejvíce vyniknou M.Ligač jako Chlestakov a I.Nováčková jako Hejtmanka.
(zadáno: 28.10.2019, počet hodnocení: 795)
75%. Havelkův text velmi dobře reflektuje problém rozdělené společnosti, která se není schopná na ničem dohodnout. Hlavně je to ale komedie plná vtipných hlášek, nadstavbou je nenásilný komentář k současné politické situaci. Patrně každý divák v některé z typizovaných postav pozná některého ze svých sousedů. I když jde vlastně jen o schůzi a moc akce se v inscenaci nenachází, nemá téměř žádná hluchá místa. Jen by ji možná víc slušela komorní scéna a větší blízkost jeviště a hlediště.
(zadáno: 26.10.2019, počet hodnocení: 319)
75%
Kdyby byl původní muzikál nazván Vlasy I a Formanův film Vlasy II, pak režisér Caban přišel s Vlasy III. Inscenace kombinuje obě verze a přináší i nadstavbu. Zároveň jsem přesvědčena, že bez znalosti předchozích "dílů" se divák musí téměř jistě v ději ztratit.
Za mě perfektní nastudování, které se snaží ukázat nadčasové poselství. Zároveň v mnou viděných alternacích (jedna z předpremiér a repríza 26.10.2019) jednoznačně nejlépe zazpívaný kalichovský muzikál, bez slabších článků.
(zadáno: 25.10.2019, počet hodnocení: 249)
O tři a půl roku starší sourozenec Posledního důvodu, a dost mu podobný. Sled jednotlivých obrazů, scének a vtipů s podobnými náměty a v podstatě stejné herecké obsazení, které tu podobnost ještě zvyšuje. Jen v tomto případě to na mě nezapůsobilo tak vtipně, trefně a působivě jako onen Poslední důvod. Spojuji to i s méně jednotnou linkou všechny scény propojující.
(zadáno: 25.10.2019, počet hodnocení: 249)
Sled jednotlivých vzpomínek ohraničený jednotným rámcem, zajímavým a nápaditým. Působivé využití hudby, tentokrát s menším množstvím choreografií a pohybové složky než bývá u Skutrů obvyklé, výborné herecké výkony. Ale ač tam nějaká původní a průvodní myšlenka je, z celé hry ve výsledku zůstává spíš pocit, než právě ona - byť příjemný.
(zadáno: 25.10.2019, počet hodnocení: 249)
75% - Ač v podstatě všechny složky pracují naplno a skvěle fungují, dohromady ve mně Lazarus v Komedii nevyvolal pocity, jaké jsem očekávala. Oceňuji už muzikál jako takový - hudbu, příběh. Výkony - O.Rumla, E.Stárkové, N.Horákové i P.Smolárika - byly skvělé, stejně jako je výborná živá (byť tvrdší a příliš jednotně působící) hudba a kapela. Expresivní kostýmy "jako z klipů D.Bowieho" jsou sympatický nápad. Rozumím i použití strohé prosté scény, ale právě ta mi nesedla a ještě umocnila ten zásadní pocit - ne nepodobný Andělům v Americe - a sice, že to je tvrdé a nevyvolává emoce, jak by mělo.
(zadáno: 25.10.2019, počet hodnocení: 249)
75% - Skvělé herecké výkony - zejména S.Rašilova a vedle něj i M.Pechláta, P.Štorkové, J.Dudziakové a J.Suchého -, velmi výrazná, nápaditá a působivá scénografie. Modernizace a režijní pojetí v první polovině jsou sice lehce psychedelické, ale stále účinné, v druhé polovině pak převládá hlavně ta psychedeličnost - v některých momentech velmi působivá, jinde až přílišná a příliš zdlouhavá.
(zadáno: 25.10.2019, počet hodnocení: 249)
Celkem povedená rodinná podívaná - pohádka. S působivou scénou a projekcemi P.Hlouška, vcelku podařenými kostýmy, zejména pokud jde o gorily a další zvířata, velmi dobrými výkony P.Pechy, P.Vojtkové, M.Šemíka, a po pěvecké stránce výborné (byť herecky slabší) M.Gemrotové. Ubližuje mu nezajímavá choreografie, malé množství slibované akrobacie, panenka suplující miminko a naprostá karikatura herectví, kterou předvádí M.Vojtko. Navíc se z animované verze do divadelní formy nepodařilo funkčně převést ani původní příběh (chybí i napětí), ani působivou hudbu, které jej společně změnily v klasiku.
(zadáno: 25.10.2019, počet hodnocení: 795)
K sepsání hry Jařaba inspirovala řeč papeže Františka, ve které exkomunikoval z církve příslušníky italské mafie. Nastíněná situace je hodně modelová, nicméně je dobrým odrazovým můstkem k mnoha černohumorným hláškám i neveselému pohledu na svět, který ovládají peníze a moc. Přesto je právě scénář nejproblematičtějším aspektem inscenace, humor neschází, situace je ovšem načrtnuta trochu povrchně. Herecky tradičně silná - hlavně J.Vyorálek a J.Žáček, ostatní bohužel moc nemají co hrát. Povedla se scéna, která dobře zapadá do poetiky DNZ. (více v článku na blogu)
(zadáno: 23.10.2019, počet hodnocení: 296)
Velmi sugestivní obrazové divadlo, kdy sdělení je zprostředkováno pohybovou formou s minimem slov. Tvůrcům se podařilo navodit atmosféru strachu a manipulace, takže i když jde o stylizované pohybové divadlo, navozuje značně děsivé pocity. Některé obrazy se cyklicky opakují a představení negraduje, vlastně jediným posunem je, že nejdříve účastníky demonstrace mlátí při výslechu, a pak v blázinci. Nejvíce vyniká italská herečka Sara Bocchini, která ztvárňuje Natálii Gorbaněvskou, účastnici demonstrací v letech 1968 a 2013 a autorku předlohy.

Další stránky: 1 2 3 4 5 > >>