Redakční hodnocení

Hodnocení jsou řazena v tom pořadí, v jakém byla zadána (od nejaktuálnějších po nejstarší).

Další stránky: 1 2 3 4 5 > >>

(zadáno: 24.9.2020, počet hodnocení: 848)
Elisabeth není žádný suchý životopis historické postavy, je to příběh vyprávějící o nezdolné vůli jedné ženy žít podle toho, jak chce ona a ne jak ji diktují tehdejší společenské konvence. To je téma, jehož platnost se asi jen tak nevyčerpá. Hezké Levayovy melodie v přesném podání plzeňského souboru - M.Gemrotová bez problémů zvládá vyklenout životní oblouk kontroverzní císařovny (není to nic lehkého komplikovanost charakteru hlavní postavy je na muzikálové poměry nezvyklá), J.Kříž v roli Smrti často zcela ovládá jeviště, v malé roli se blýskne i P.Klimenda. Nepříliš povedená je scéna, která je zbytečně strohá.
(zadáno: 21.9.2020, počet hodnocení: 1431)
Přiznávám, že jsem o přestávce řešila, jak nejsem úplně pocitově srovnaná s tím, že se u tak silného dějinného tématu zdánlivě nahodile střídá jevištní nadsázka a vážné tóny. Druhá polovina a emotivně absolutně katarzní finále mně objasnily, v čem spočívá koncepce inscenace a její opravdový tah na diváckou/lidskou branku. Víc než 294krát smekám!

P.S.: Doplněná procenta u hodnocení jsou to poslední, na čem v tomto případě záleží.
(zadáno: 21.9.2020, počet hodnocení: 783)
Přiznávám, že mi zde úplně nesedl ten koncept střídání crazy scén s těmi vážnými, zvláště v první polovině. Více by mě sedlo držení se té vážnější linie, což z větší části splnila druhá polovina a určitě pro mě vylepšila celkový dojem. Samotný závěr byl též hodně vydařený a správně silný. Mimo to se hodně povedla hudební složka, která spoustu scén krásně dokresluje. V každém případě jsem určitě rád za tuto poctu všem, co se jakkoli podíleli na operaci Anthropoid a v mnoha případech jejímu úspěchu obětovali své životy. Zajděte se na toto podívat a připomenout si to.
(zadáno: 18.9.2020, počet hodnocení: 1431)
Dámská jízda mezi osmnácti golfovými jamkami, která má rozhodně něco do sebe. Do našich ženských duší je to pohled poměrně výmluvný, nabízející současně též prostor k sebezpytné rekapitulaci žebříčku životních hodnot, především pak významu skutečného přátelství. A co se pánské části publika týká, tipuji, že většina v tom najde něco z té své. ;) Všechny čtyři herečky jsou typově vhodně obsazené a jejich výkony na jevišti - odpališti zaujmou. Nutno zmínit také zdařilou hudební složku, tvořící trefné předěly a podtrhující jímavou tečku celé inscenace.
(zadáno: 15.9.2020, počet hodnocení: 783)
Duo P. Rímský a M. Finger opět dokazuje, že je velmi dobře sehrané a funguje to mezi nimi na jedničku. Když k tomu připočteme už samotný kvalitní text, získáme inscenaci, jenž opravdu nijak nenudí. Psychologická hra, co se přelévá od jednoho pólu k druhému, místy sice trochu ztratí na dynamice a stane se předvídatelnou, nicméně pak zase velmi mile překvapí nečekaným obratem. A samotná poslední třetina pracuje výborně s napětím, které se předtím vybudovalo, má skvělý spád i atmosféru a úplný závěr pak též vůbec nezklamal. Celkově další vydařený kus do sbírky silných komorních dramat tohoto divadla.
(zadáno: 15.9.2020, počet hodnocení: 212)
Rozhodně jedna z nejkvalitnějších inscenací současného repertoáru DD. To nejlepší z civilního herectví souboru se zde snoubí s hravou a lehkou režií Jiřího Havelky. Obě části představení jsou velmi rozdílné, jak formou, tak obsahem, přesto je zde mnoho společných jmenovatelů, ať už jde o svědomí, lež či pravdu. Žádný z herců zde není nucen do protiúkolů, každý hraje tak skvěle a zúročuje ty herecké kvality, které jsou o něm známy, přesto ani jeden nijak nevyčnívá na úkor kolektivu. Skvělý útvar na pomezí stand-upu a dokumentárního divadla na základě hamletovské synopse. Divadlo, které jde na dřeň.
(zadáno: 14.9.2020, počet hodnocení: 848)
85%. Koncept na hranici mezi divadlem a larpem si žádá aktivního diváka, který se nebude bát zapojit do příběhu. Při nezúčastněném pozorvání se obávám, že by tři a půl hodiny dlouhá městská inscenace přece jen trochu nudila. Pokud se ale člověk dokáže alespoň trochu vžít do své postavy, čeká ho poměrně emocionální cesta po různých lokacích na pomezí Vinohrad a Vršovic. Většina připravených materiálů hezky rozvíjí příběh, herci jsou naprosto přirození (P.Dostálová, M.Vejdělek a A.Krátký) a dávají člověku pocit, že se u stolu sešel s dobrým kamarádem/novým objevem z Tinderu atd.
(zadáno: 14.9.2020, počet hodnocení: 848)
65%. Hra se sice odehrává v církevním prostředí, ale není
o víře nebo hledání Boha. Hlavní zájem tvůrců míří 
k síle slova a odpovědnosti člověka za to, jaké informace šíří. Zničit něčí kariéru nepodloženou pomluvou je totiž nesmírně snadné. 
V době, kdy jedním ze zásadních mediálních témat je šíření fake news, vyznívá Krejčího inscenace aktuálně. Text je rafinovaně vystavěný, takže divák neví, zda jsou podezření ze zneužívání jednoho z chlapců pravdivé, vzhledem k charakterovému načrtnutí postav se staví spíš na stranu otce Flynna (J.Pejchal) než sestry Aloysie (J.Janoušková).
(zadáno: 14.9.2020, počet hodnocení: 1565)
84,99 % Malý zázrak, který má potenciál stát se velkým. Mnohem více viz blog.
(zadáno: 12.9.2020, počet hodnocení: 309)
Zdařilá inscenace podle osvědčeného vzoru vzít zajímavý pozapomenutý příběh o jinakosti. Ve srovnání s další Dianiškovou inscenací Transky, body, vteřiny, vše působí jakoby přes kopírák, ovšem s přihlédnutím ke kvalitnímu zpracování a tématu. Expozice Křížová cesta-Křížová výprava-Semínko tisu mohla být kratší.
(zadáno: 12.9.2020, počet hodnocení: 309)
Opět velmi zdařilá inscenace osvědčeného týmu Dvořák-Nesveda-(Peřina). Krásné marionety, loutkářské vtípky, prima jemná hudba.
(zadáno: 11.9.2020, počet hodnocení: 309)
Se slavným debutem Wernera Schwaba se dámský tandem Ha-divadla popasoval velmi dobře. Inscenace neztrácí tempo a herečky dovedně gradují sled scének až do vítězné prohry. Jedině Marjánka (jedinečná Kamila Valůšková) snad odjede do svého nebe. Avšak souhra Moniky Maláčové a Marie Ludvíkové za Marjánkou nezůstává nikterak pozadu. Inscenace je posazena do roku 2009, kdy Brno navštívil papež. V kontrastu s touto expozicí nemusí režisérka ve vulgaritách tolik tlačit na pilu jako jiní režiséři, kteří Prezidentky inscenovali.
(zadáno: 11.9.2020, počet hodnocení: 309)
Příběh ospalého městečka kdesi na Středozápadě či v Jižních Čechách. Zajímavě řešená scéna, několik různých hracích prostorů bez nutnosti přestaveb. Pokud by tři role hrál jeden herec, mohla by to být alespoň nenáročná zájezdovka. Text hry honí příliš mnoho motivů, které nedávají smysl, ale do přestávky je to alespoň legrace. Druhá půlka je k nepřežití. Postavy hledají smysl života, některé ho i najdou, ale diváci smysl inscenace nenaleznou.
(zadáno: 11.9.2020, počet hodnocení: 309)
Opět velmi zdařilá inscenace osvědčeného týmu Dvořák-Nesveda-(Peřina). Krásné marionety, loutkářské vtípky, prima jemná hudba, Mexiko a mexický temperament nenechá nikoho chladného. Pozor, Azorro způsobuje, že diváci ještě asi hodinu mluví "španelsky".
(zadáno: 10.9.2020, počet hodnocení: 783)
Tak tohle šlapalo opravdu na jedničku. Výtečná souhra všech aktérů, skvělé tempo, správné načasování jednotlivých výstupů a povedená gradace v závěru. Prakticky jsem tam neměl žádné hluché místo. Velmi dobře řemeslně provedená fraška, která se nemusí uchylovat k laciným, podbízivým vtipům a naopak pobaví svými funkčně napsanými dialogy a chytře vypointovanými scénami. Po herecké stránce nadchli hlavně J. Vondráček, M. Němec a K. Sedláčková-Oltová. Nemohu jinak než ze srdce doporučit ke shlédnutí.
(zadáno: 9.9.2020, počet hodnocení: 1431)
Inscenace, která sází na ironickou tóninu a velmi specifický jízlivý humor, jejichž prostřednictvím zobrazuje stinnější stránky našich rodinných vztahů a společenské předsudky. To poměrně dobře funguje po celou dobu odkrývání souvislostí příběhu, ale ne už tak zcela v závěrečné třetině a okamžiku rozuzlení. Divák se tak spíše lehce pozastaví, úsměv mu pozvolna ztuhne, ale nezatrne mu natolik, jak téma slibně naznačuje. Nelze nedodat, že moralizovat na vlně nadsázky je zkrátka kumšt. Kumšt, který je v tomto případě každopádně po herecké stránce bez výhrad, zvolenou koncepci naplňují všichni přesvědčivým způsobem.
(zadáno: 7.9.2020, počet hodnocení: 848)
55%. Režisér Stanislav Moša se rozhodl antický příběh inscenovat jako velké plátno, nějaký zajímavý klíč se mu ale k Shakespearově hře nalézt nepodařilo. Hercům text ve skvělém překladu J.Joska problémy nedělá, s charakterizací postav je to trochu horší, inscenaci jakoby chybělo napětí. Herecky nejzajímavější je M.Isteník jako glosátor Enobarbus. (více v článku na blogu)
(zadáno: 2.9.2020, počet hodnocení: 212)
Velké zklamání. Nudná hra přesycená nesčetnými zbytečnými vulgarismy a vulgaritou. To by bylo ale to nejmenší. V tomto dramatu jsou oba bratři tak zlí a tak nenávistní, že to vyvolává čirou depresi. Tak nepochopitelně "zlou" hru bez jediné špetky naděje jsem snad ještě neviděla. Herecké výkony také nejsou, navzdory zvučnosti jmen, žádná sláva. Oba herci notně zestárli a na role už se příliš nehodí. Marek Taclík má tendenci se často odbourávat a absolutně mu není rozumět. Inscenace má svá nejlepší léta za sebou a je zralá na derniéru.
(zadáno: 27.8.2020, počet hodnocení: 655)
--- Taková normální rodinka v karanténě --- (více v článku na blogu)
(zadáno: 25.8.2020, počet hodnocení: 212)
Takhle si představuji kvalitní oddechovku. Vtipnou, ale bez zbytečných vulgarit a lacinností. S lehkým dějem nevyžadujícím přemýšlení, přesto s nosnými myšlenkami a názory. Můj báječný rozvod to vše splňuje. Ano, text není zrovna nějaký vrchol kvality, ale zato pomáhá udržet pozornost po celou poměrně dlouhou dobu monodramatu. Eliška Balzerová je nepřekonatelná, bryskně a s gracií přeskakuje do dalších rolí, v inscenaci je viditelně "zabydlená". Překonalo mé očekávání.
75%
(zadáno: 18.8.2020, počet hodnocení: 655)
--- Oheň, voda, vítr v jednom bytě --- (více v článku na blogu)
(zadáno: 11.8.2020, počet hodnocení: 783)
Rozhodně dobře vybudovaná atmosféra, které dokáže strhnout a udržet pozornost. Moc pěkně využité prostředí letní scény, výborná hudba a s ní také přidružený rap, to patřilo rozhodně k nejsilnějším momentům večera. Po herecké stránce nikterak nezklamalo, zvláště T. Dastlík byl jako Herkules výtečný a přesvědčivá byla také E. Josefíková. Rozhodně opět velmi vydařený počin Antické Štvanice. 75%
(zadáno: 11.8.2020, počet hodnocení: 848)
Tahle netradičně pojatá inscenace disponuje hutnou atmosférou i povedenými hereckými výkony. T.Dastlík v nadsázce ztvárňuje machistického superhrdinu, E.Josefíková je zase osudu vzdorující, ale čím dál vyděšenější manželku. Funkčním nápadem je proměna promluv chóru do jakýchsi raperských výstupů. Celkově se na to pěkně kouká, nechybí tomu humor, nejsem si ale úplně jistý, že se Senecův text potkává s výkladem inscenačního týmu. Herkulovo šílenství není v textu nijak psychologicky motivované, je to pomsta bohyně Juno, což nutně relativizuje některé otázky, které si autoři inscenace pokládají.
(zadáno: 6.8.2020, počet hodnocení: 212)
Velmi obtížné hodnotit. Vajdička Hilského nádherný text osekal tak nemilosrdně, že zmizely nejen klíčové monology (Jak mistrovský kousek je člověk, Náš synovče a synu, Být či nebýt), ale hlavně většina důležitých dějových oblouků a motivace všech postav. Nelze tak pochopit vývoj Ofélie a její vztah k Hamletovi, u Gertrudy je zase až přemrštěně zdůrazňována mateřská láska hraničící s Oidipovským komplexem. Horacio jako Hamletovo alter ego nemá opodstatnění, byť vlivem něho je konec natolik neortodoxní.Jde tu spíše o zhuštěné rodinné drama, ale to v tomto případě nestačí. Malou kompenzací je vynikající hudba M. Novinského.
(zadáno: 3.8.2020, počet hodnocení: 2895)
75 % Díky své nové verzi získala inscenace svěžejší tvář, což se týká nejen pěveckého nastudování, ale hlavně choreografie vycházející z původního Balašova konceptu, který nyní rozpracovala J. Burkiewiczová. Povedl se i nový casting, herecky a pěvecky je obsazení, až na jednu výjimku (J. Vrána, jenž nedokázal využít potenciál postavy), vyrovnané. Pokud bych měl zmínit některá jména herců, kteří mě zaujali o něco více, patřili by mezi ně F. Kaňkovský, který přesvědčivě ztvárnil tragický Bučův osud, D. Sitek coby otec Zobar a L. Molínová v roli Izergil. R. Balaš obnoveným nastudováním vychytal nedostatky toho předchozího.
(zadáno: 3.8.2020, počet hodnocení: 325)
Inscenovaný koncert je přesné označení tvaru této inscenace a mně to tedy hodně sedlo. Tvůrci dali dohromdy tým velice talentovaných lidí. Díky tomu mělo představení spád, bylo zábavné, většinu času bez problémů udrželo pozornost. Zároveň nezůstalo nic dlužno antické tragédii tak, jak ji známe z hodin literatury.
Opravdu povedený počin se skvělou atmosférou.
(zadáno: 29.7.2020, počet hodnocení: 212)
Na Shakespearovu velmi hořkou pozdní komedii (hlavně kvůli jejímu konci) nahlíží Pitínský prizmatem duchovna a biblických symbolů, které však v naší ateistické společnosti příliš nerezonují (většinou nepochopená žába je zde symbolem plození dětí, ryba je jasná).Navzdory strohé scéně a naopak obvyklým křiklavým kostýmům Jany Prekové se však víceméně podařilo přiblížit ducha a mentalitu Shakespearovy doby.Raně novověké duchovno a expresivita se zde produktivně snoubí.Nelze zapomínat, že námět hry pochází z Dekameronu, proto ta zdánlivá roztříštěnost. Výborná A. Fialová, M. Durnová a O. Pavelka. Určitě stálo za shlédnutí.68%
(zadáno: 28.7.2020, počet hodnocení: 212)
Komorní tragikomedie rozehrává motiv závislostí, ať už na drogách, alkoholu, či prášcích. Z hlediska komediálního je její potenciál velmi dobře využit, otázkou však je, zda vlivem neposkytnutí nějaké skutečné katarze a procitnutí jejím postavám dá něco více i samotnému divákovi. Téma je to totiž citlivé, problematické a rozšířené. Vyústění hry jaksi do prázdna a stále dosti nevážně člověku moc optimismu paradoxně nedodá, zvlášť má-li s problematikou zkušenosti. Každopádně vedle jednostrunného Vincenta Navrátila a Petra Stacha, který trochu bojuje s protiúkolem, jednoznačně vyniká Bára Štěpánová. Role jí velice sedla.
(zadáno: 28.7.2020, počet hodnocení: 848)
Na Vyšehradě vznikla zábavná retroinscenace, která nabízí několik nestárnoucích melodií a nekomplikovaný příběh vhodný pro letní večery. Základní dějová linka pracující s kdysi tabuizovaným tématem sexuality mladých lidí se dnes může zdát už dost úsměvná, ale pravdou zůstává, že individualita je často na obtíž a ve společnosti se lépe prosadí jedinec, který se přizpůsobí nastaveným pravidlům, o kterých příliš nepřemýšlí. I.Lupták a B.Kohoutová na sebe "slyší" a tvoří zábavný ústřední pár, ještě zajímavější mi ovšem připadal P.Ryšavý v roli Honzy. (více v článku na blogu)
(zadáno: 27.7.2020, počet hodnocení: 1565)
Je to prča. A taky je to megachytré a megadivadelní. Více viz blog.
(zadáno: 24.7.2020, počet hodnocení: 1431)
65 %. Především vizuálně působivá, mysl a smysly škádlící inscenace poměrně věrně odráží ponurost nálad Beckettovy tvorby, její záměrnou nedoslovnost a nejednoznačnost. Nervní atmosféru a vnitřní neklid postav dotváří hudební a výtvarná složka, včetně účelné práce s prostorem, i důsledný důraz na hereckou práci s intonací a pohybem. Závislost, nejistota, samota, prázdnota, zbytnost slov. A marnost lidského počínání podtržená abstraktním výjevem na oponě životní cesty. Konec hry. Ačkoli jsem nebyla stržena zcela, divácké uspokojení z obrazu poskládaného noc a den doznívajícími pocity se přece jen dostavilo.
(zadáno: 24.7.2020, počet hodnocení: 848)
75%. Jedna z nejlepších inscenací, co jsem na LSS viděl. Khekovi se podařilo vybalancovat poměr romantických, komediálních a tragických prvků, které tahle nepříliš často uváděná Shakespearova hra obsahuje. Především ale jsou k vidění výborné herecké výkony - M.Isteník je skvělý jako žárlivý blázen i třesoucí se troska, zapamtovatelné výkony předvádí i A.Mihulová, P.Špalková, S.Rašilov či R.Madeja. Líbí se mi relativizování happy endu připomenutím toho, že mladému sicilskému princovi už život nic nevrátí. Občas trochu hapruje tempo a sloučení postav Antigona a Pastýře také není úplně šťastné.
(zadáno: 23.7.2020, počet hodnocení: 783)
Dobře zvolené politické téma, které nabízí několikero různých paralel k současné situaci a nás. Zajímavé charaktery, jejich osudy stojí za to sledovat. A vznikající zápletka a odhalování minulosti působí správným způsobem a vyvolává rostoucí zájem o další proniknutí do děje. Také se mi velmi líbilo využití prostor a celé rozvržení jednotlivých scén. Jediné co jsem očekával silnější byl samotný závěr, nicméně to jsem si dost možná způsobil sám svoji volbou sledování charakterů.
(zadáno: 22.7.2020, počet hodnocení: 212)
Poměrně příjemná romantická komedie o odvaze měnit se díky těm, které milujeme. Miroslav Táborský je jako autista skvělý a má dobrý timing humorných situací. Na Petře Nesvačilové je trochu vidět, že to není zcela primárně divadelní herečka. Stačí si jen zvyknout na její specifickou "americkou" dikci, jinak je velmi autentická a uvolněná. Bylo moc fajn slyšet zase Alenu Vránovou, byť pouze ze záznamu. Možná bych jen pozměnila název, který je poněkud matoucí, protože o tanec v této inscenaci jde až v poslední řadě.
(zadáno: 20.7.2020, počet hodnocení: 848)
Psychedelická fantasy se sci-fi prvky. Marián Amsler dokáže o vážných věcech vyprávět zábavně, apokalyptickou atmosféru tak střídají lehce absurdnín dialogy doplněné nenásilným situačním humorem. Inscenace je aktivistická, ale není ideologicky jednorozměrná, tvůrci se nedopouští plakátového vidění světa. Je to postmoderní mix vypomáhající si popkulturními odkazy, stejně jako reminiscencemi na Bibli. Jediným problémem je, že tvůrci občas „bojují na příliš mnoha frontách“, a žánrová a stylová nekonzistentnost snižuje vypovídací hodnotu celku.

Další stránky: 1 2 3 4 5 > >>