Čiko

Oproti Času růží a Slunce, seno... vlastně opravdový skvost:-)
V hlavní roli jsem viděl obě alternace a byť mám osobnostně raději T.Maškovou, musím říct, že ji E.Burešová "strčila do kapsy". Hynek Čermák výborný hlavně typově, pořád bojuji s tím, jestli se mi vlastně nelíbil více než filmový K.Costner. Líbil se mi v menší roli F.Kňkovský. Dasha trochu zklamání, umí to "rozbalit" víc - to je ale asi i trochu vina režie.
Hezké kostýmy, hezká a funkční scéna. A.Novák svými texty nijak nepřekvapil, ale dno svého "umění" prokázal v jiných muzikálech.
Celkově příjemná podívaná se silnými momenty.

75%
Kromě výborného hereckého výkonu J.Koškové je inscenace mimořádně zajímavá a po vizuální stránce.
Velmi zajímavé kostýmy a scéna, stejně jako celkové pojetí a jedna z nejzajímavějších a nejodvážnějších režií D.Šoltýsové.

Plzeňská činohra zažívá celkem slušný restart a začíná mě bavit jezdit do Plzně nejen na muzikály, jako dříve. Tuto hru táhne vždy ústřední postava, tedy herec ztvárňující Richarda. Zároveň jsem přesvědčen, že postava Richarda je jedna z nejtěžších figur, které kdy Shakespeare napsal.
V tomto případě byl Vladimír Pokorný sázka na jistotu. Pro jedny odporný manipulátor, pro jiné chlap s kouzlem a charizmatem, pro někoho obojí. Tříhodinový svět intrik na jevišti. Svět, který mě bavilo sledovat.
Je asi málo českých herců, vhodných na roli Richarda. Ale po jmenovci Richardu Krajčovi mě přesvědčil i Vladimír Pokorný.
Stojí to za to!

Viděl jsem kdysi trailer k filmu, jinak jsem tímto dílem nepolíben. Čekal jsem sice, že to bude poněkud velkolepější a živější, ale jinak jsem byl docela mile překvapen. Líbil se mi samotný příběh, poměrně slušné herecké výkony, zejména L.Janota a D.Vitázek.
Scénu bych trochu oživil a prosvětlil.
Nejde o inscenaci, která by ve mně nechala nějaký zásadní otisk, ale v danou chvíli jsem se bavil...

I přes opakující se režijní stereotypy Jana Mikuláška mě tato inscenace bavila. A to o něco více, než ty předchozí. Zaujala mě i samotná hra, dále pak herecké výkony Miloslava Königa a Kateřiny Císařové. Velmi pěkné kostýmy a mimořádně vydařená scéna. Tolstého Vzkříšení se rovněž potkalo s režijním pojetím - moderní háv mu sluší.
Tuto inscenaci DnZ bych doporučil k návštěvě.

75%
Přestože jde o velmi zajímavý text, je u nás tato hra nasazována velmi málo a to je škoda. Téma manipulace s člověkem nepřestane být nikdy aktuální.
I když nemají všichni herci stejný prostor, podávají výborné herecké výkony.
Za mě inscenaci trochu sráží závěrečná prezentace Martiny Czyžové, která je až příliš deklamovaná ve stylu "tak a tady teď máte vysvětlivky"...
Jedná se o zajímavou hru, hodící se do prostoru Besedy.

75%
Pravomil se opravdu velmi povedl. Režisér T.Dianiška si odskočil do Dlouhé a dokázal, že se dovede s lehkostí napojit i na jiné soubory a jiná divadla. Toto "opuštění komfortní zóny" (nikoliv jediné) se mu velmi povedlo. Jeho režie je umírněnější a inscenaci prospívá. Mezi oběma polovinami je poměrně odlišný temporytmus. Z první poloviny cítím více Dianiškův režijní rukopis, druhá je poměrně vyklidněná. Přesto to funguje a inscenace se mi líbí jako celek.
Ke kladům patří dobré herecké výkony, kostýmy, scéna a zajímavá (i živá) hudba.
Slabinou byl živý zpěv a za mě dost nevýrazný P.Neškudla.

I hrůzy minulého režimu se zdají být nevyčerpatelným tématem a jsem rád, že se občas objeví takto méně známý příběh, aneb kterak se česká vlastenka do korunové ražby dostala... Stylizace koketuje s groteskou, hororem, nadsázkou. Je to typický Dianiškův rukopis. Přesto mi tam chybí jistá kompaktnost a inscenace se mi zdá příliš hlučná, až ukřičená. Je ale zajímavá a pobaví.

V mnoha směrech velmi zajímavá inscenace. Dobře poukazuje na bezmoc a beznaděj v absurdní situaci plné nepochopitelných průtahů. Mně se také líbil nejvíce začátek a konec, nicméně mě na rozdíl od několika jiných diváků prostřední část nenudila.
Černobílá barva (scéna a kostýmy) zde ve mně evokuje i barevnost daných situací. Bílá značí tu a tam naději a černá zase beznaději. Není nic mezi tím.
Inscenace je čitelná a srozumitelná, je v ní vidět jasná vize a rukopis režiséra J.Holce. Jáchym Kučera je jako pan K. výtečný.
Této dramatizaci dává punc výjimečnosti také výprava J.Tereby, expresivní líčení a zajímavá práce s kamerou.

65%
Příjemné zpracování Nory, které mě nenudilo, spíše bavilo a měl bych k němu jen minimální výhrady.
Bavilo mě především sledovat Kamilu Janovičovou, pro kterou byla Nora první hlavní rolí v NDM. Její naivně-infantilní projev je přesně těmi místy, kdy je slyšet smích diváků a po celou dobu bavil i mě. Škoda jen, že její reinkarnace v manželku, která posouvá vztah do reality, byla tak zbytečně rychlá. Ve své roli se mi líbil také Petr Panzenberger a v menší roli Robert Finta.
Vydařené jsou také vtipné kostýmy R.Vyplašilové a svůj účel plní i funkcionalistická scéna M.Sýkory.
Pro mě je ostravská Nora příjemným překvapením.

75%
Přesto že je tato neslavnější Marberova hra (vzpomeňme třeba ještě Don Juan v Soho a Dealer´s Choice) neprávem opomíjena, Komorní scéna Aréna ji uvádí již podruhé. Možná i proto, že se zdá, že toto téma bude do budoucna čím dál aktuálnější. Dnes ještě může otevřenost a chování hereckého kvartetu někoho šokovat, ale za pár let...? V době kdy se o monogamii začíná v odborných kruzích diskutovat jako o nepřirozené nebo jako o přežitku? To ukáže čas.
Herecky mě nejvíce zaujal Vojtěch Lipina (asi nejlépe napsaná figura), za kterým ale nikdo nezaostával.
Tento kaleidoskop událostí pobaví a přinutí vás k zamyšlení.

65%
Jediné s čím mám v této inscenaci problém, zato ale nemalý, je ztvárnění hlavní postavy Norbertem Lichým (kterého mám jinak velmi rád). Jeho uspěchaný a lakonický projev, konkrétně občasná smršť replik (pro člověka s Alzheimerovou chorobou vůbec ne charakteristická) prochází v průběhu děje minimální proměnou, typickou spíše pro krátký časový úsek takto nemocného člověka. A pro mě se to tím pádem stává celé těžko uvěřitelné. Nemohu to nesrovnat s výkonem J.Vlasáka ve Svojtkově inscenaci, kde byl právě na tento fakt kladen velký důraz.
Jinak je to téma bohužel stále velmi aktuální.

Pod hlavičkou Laterny Magiky uvádí NS Národního divadla Nezvalovu Valérii a týden divů. Pro mě dílo dosud neznámé. O to více mě překvapilo, že stejnou hru letos nasadilo i divadlo v Chebu. A pak také téma. Obdivuji Nezvalovu odvahu, popsat dospívání 17ti leté dívky.
Laterna se spojila (tak jako už několikrát) s činoherci ND a vznikla velmi originální inscenace. Zajímavá vizuálně, pohybově i herecky.
Nejvíce se mi líbila Eva Leinweberová. Hororově unikátní jsou Petr Stach a Filip Rajmont, Zdeněk Piškula se navíc dobře předvedl i v tanečních číslech.
Rozhodně stojí za vidění, i když laťka Laterny je ještě trochu výš.

65%
Inscenace se mi celkem líbí herecky, režijně i vizuálně. Ale trochu na mě působí jako obal bez náplně. V Hamletovi je obvykle vypíchnuto (pokud není výrazně stylizován) jedno z ústředních témat, o kterém se hraje, ale tady vše jaksi pluje po povrchu. Myslím, že by inscenace mohla vzbuzovat v divákovi větší emoce. Navíc začátek (do příchodu Resencrantze, Guildensterna a norského krále) trochu postrádá rytmus.
Pavel Neškudla mi přišel málo výrazný a měl jsem pocit, že si měl na Hamleta ještě pár let počkat. I přes hlasový handicap se mi líbil Igor Orozovič.
Oceňuji scénu a kostýmy a pojetí postav R. a G.

Dobrých komedií není mnoho, ale Blbec k večeři je jednou z nich. A na Kladně se tato inscenace v režii Petra Mikesky opravdu povedla.
Celé to stojí hlavně na excelentním výkonu Lukáše Pečenky v roli Francoise, který netuší, že se stal obětí humoru a jeho rozehraná naivita je odzbrojující. Tedy až do kýženého okamžiku, v němž všechno praskne. Dobře zahraný je také Pierre Jiřího Š. Hájka.
Účelová a jednoduchá (s jednou malou extravagancí) je scéna M.Syrového.
Vydařená komedie, která by nejednoho diváka mohla pobavit...

65%
Divadlo na Vinohradech v posledních letech komediální žánr trochu opomíjelo. Allenova hra Nepijte tu vodu malinko prorazila ledy a vypadá to, že to byla dobrá volba. Navíc zde dostává opět velkou příležitost herec Václav Vydra, který se v komediálním žánru pohybuje jako ryba ve vodě. Dobře mu sekunduje Andrea Černá a za zmínku stojí i pěkný výkon Viktora Javoříka.
Vtipné jsou kostýmy J.Hauskrechtové, trochu slabší je scéna K.Čapka.
Bavila mě místy groteskní stylizace, dobré pointování a vlastně i téma jako takové.
Pokud si chcete jen odpočinout a zasmát se, je to ta správná volba.

75%
Téma poukazující na lidskou touhu po dokonalosti těch, kteří se jí chtějí nadevše dotknout. Přitom netuší zda a jak moc jsou v danou chvíli vzdáleni realitě. Gorkij asi pojem Maloměšťáctví nevymyslel, ale lépe už jej sotva kdy někdo vystihne.
Velmi vydařená inscenace. Skvěle hrající (si) soubor v prostoru, který vás vtáhne do daného časového období.
Strávit s touto znuděnou rodinou plnou individualit v podobě egocentriků jeden večer v jejich obýváku mě velmi bavilo...

75%
Simpatico je syrová hra, která mi trochu připomíná stylem McDonagha. A já mám tenhle typ her rád. Navíc se toto komorní provedení náramně hodí do Klubovny v Jindřišské ulici.
Líbily se mi výkony všech herců, zejména ale Jana Jankovského, který je k podobným rolím tak trochu předurčen. Jeho Vinnie je chvíli sympatický a chvíli nesympatický a vlastně nikam nepatří. Příběh outsidera, který si ale sám staví překážky do cesty.
Vážnější téma, ale velmi zdařilá inscenace.

75%
Autor David Hare je po úspěchu Skleněného stropu sázkou na jistotu a nedivím se, že sáhl Ungelt po další jeho hře. Navíc, i když tomu tak není, v případě hry Nadechnout se života se jen těžko věří tomu, že nebyly role psány herečkám přímo na tělo.
Jitce Smutné velmi sluší poněkud drsnější skořápka, zatímco Tereza Brodská je uzlíček velmi křehkých vláken. Obě herečky podávají velmi slušné výkony.
Pěkná inscenace a třeba i možnost vidět T.Brodskou po více jak 20 letech (ke škodě nás všech) na jevišti, jistě přiláká do Ungeltu nejednoho diváka.

Určitě je výhoda znát Genetovy texty, pak na vás inscenace zapůsobí zřejmě silněji. Já jsem je neznal, což byla trochu sázka do loterie. Přesto mě tato inscenace velmi bavila, poněvadž se mi podařilo dostat se na stejnou vlnu s herci. Ale věřím, že v jiném termínu by to tak prostě být nemuselo. Tady opravdu hodně záleží na vašem momentálním rozpoložení.

Inscenace není špatná, ale vadí mi, že herci dostali hrozně malý prostor. Jako by někdo vodil po jevišti loutky. Kdo asi?:-)