Denisa H.

To už je doba, co jsem inscenaci viděla! Čekala jsem víc, než se mi nakonec dostalo, ale co mě uchvátilo, byla hudba. A taky se mi líbila scéna.

65 %. Když se řekne Anna Karenina na Zábku, předně se mi vybaví nepříjemně ostré světlo při přechodech mezi některými obrazy. A pak zdařilá scéna a výkon T. Vilišové. Jinak mi příliš hra v paměti neutkvěla...

Nesedlo mi to a připadalo mi, že i herci jsou nějací prkenní, strnulí :-( Komu jedinému jsem věřila, že si to užívá, byl Míla Tichý (ten mě opravdu bavil!). Špatní nebyli ani V. W. Kraus nebo falsety A. Petráše. Vtipy se povedly, ale že bych řičela smíchy, to ne. Bohužel mi byla jasná i zápletka (ač předlohu neznám), takže i proto u mě inscenace ztratila body...
No jo no. Pravděpodobně se mi jen netrefili tvůrci do nálady, ale necítím potřebu dát jim druhou šanci :-( To leda na Tichého bych se přišla podívat ještě jednou :-D

Většinou představení, kde hrají jen ženy, nevyhledávám, ale tady mě anotace chytla, navíc předchozí zkušenosti s Burany byly dobré. Už je to dlouho, co jsem hru viděla a nezahlédnout na hl. straně i-divadla, že hru nastudují v Kladně, zcela bych na tuto brněnskou verzi zapomněla... Vybavuji si matně scénu, víc mě hra, abych si ji i po letech pamatovala, asi nezaujala...

65 %. Pro mě nevyvážené představení. Nejvíce pěveckého prostoru dostala M. Křížová. A role jí sedla. Na druhou stranu myslím, že je škoda obsadit J. Kříže a pak mu nedat víceméně prostor pořádně ukázat, co v něm je. A P. Jeništovi se ho taky moc nedostalo, aspoň co se zpěvu týče. Zato herecky exceloval a byl určitě nejlepší na place! Davové hudební scény byly zbytečné, hlavně aspoň v horních patrech jsem stejně polovině textů nerozuměla... A nejvíc procent dolů jde za tu zářivě zelenou podlahu, ta mě prostě neskutečně iritovala!!!

Viděno ze záznamu. Nejvíc mě zaujalo nasazení herců, jak si to celé užívali. Obzvlášť T. Vilhelmová byla skvělá, její energie byla nakažlivá a neuvěřitelná.
Bylo to vtipné, poetické, ale dost rozmělněné.

Viděno ze záznamu.
Tuhle hru si z hodin literatury nepamatuji, neznala jsem ji. No a nezaujala mě. Myslím, že kvalita inscenace z velké části padá i kvůli předloze samotné. Povyšuje ji jen opět vypiplaný a hravý překlad M. Hilského. Jejímu divadelnímu ztvárnění pak pomáhá obsazení některých rolí, ze všech nejvíc mě bavila Š. Vaculíková, o trošku méně T. Císařová, D. Bambas a V. Javořík hned v několika úlohách. Scéna a kostýmy se mi též docela líbily, ač nic světaborného to není. Průměrná inscenace, která občas sklouzne a o něco méně často se vyhoupne.

Viděno ze záznamu.
Přiznám se, že o názoru na hru jsem se musela poradit se zde již psanými hodnoceními. Velmi se ztotožňuji s KSnow a J.S. Postava Krále je dost upozaděna a že je tou hlavní divák neznalý předlohy jen tuší. Připadalo mi, že záměrem je vyhnout se politikaření, ale nechat ho jen v nepatrných náznacích hře škodí. Člověk se pak taky dost ztrácí v době - bezčasí, bezčasí, bezčasí - bum! - soudruzi a družstevníci... Bezčasí, bezčasí...
Zaujali V. Javořík, D. Bambas, M. Lambora, M. Frösslová, P. Rychlý. Podařené, byť mnohdy docela divoké masky a kostýmy, pěkná hudba.

Viděno ze záznamu.
Jak už tu padlo, inscenace, co neurazí, ale ani nenadchne. Přes obrazovku je to náročnější, než naživo v hledišti, toho si jsem vědoma, ale i přesto na mě představení nedýchlo dobovou atmosféru, o kterou se tak usilovně snaží. A přišlo mi to dlouhé, příliš hra neodbývala. Nicméně byly situace, scény nebo nápady, které mě bavily a rozesmály. Vlastně věřím, že vidět představení v divadle, dám mu až o 10 % víc.
Herecky a pěvecky mi to celé moc nesedlo.

65 %. Viděn záznam.
Po náročném dni v práci mi tahle komedie rozhodně sedla, několikrát jsem se za monitorem nahlas smála. A představovala si, jaká atmosféra (by) asi musela být naživo s ostatními diváky v sále...
Bavily mě mnohé slovní hříčky, stylizace a samozřejmě herecké výkony. I když z těch mě zaujal nejvíc ten jeden z vážnějších a sice J. Meduny, byl výborný! Bohužel ústřední duo (tedy vlastně alternované trio) mi připadalo poněkud fádnější.
Policejní vsuvka je ve hře fakt jak vetřelec bůhví odkud, první výstup poplety V. Zavřela sice pobavil, ale pak už to byl jen opakovaný vtip...

Ještě dlouho po začátku jsem se sama sebe ptala, o co tady vlastně jde, co se autor snaží říct, jak a proč je to zrovna takhle uchopeno. Nezajímalo mě však ponořit se hlouběji, spíš mě to rozčilovalo, což nebylo dobré znamení... Celkový dojem ze hry je rozpačitý. Výkony herců a herečky pěkné, ale nic nadprůměrného. Scéna fajn. Délka inscenace opravdu neúměrná. Příliš mě to nebavilo a asi jsem i poněkud zklamaná nejen očekáváním toho, že to bude o něčem trochu jiném, ale i očekáváním od režie M. Němce. Holt Terminem si u mě nasadil laťku šíleně vysoko a těžko ji něčím dalším překonává...

Dva hlavní dojmy, co se mi vybaví při vzpomínce na představení, jsou boj s velkým jevištěm a dupající Petráš.
Nikdy mi nepřipadalo vinohradské jeviště tak velké, jako tady. Spoustu času herci strávili jen tím, aby někam došli - a to buď účelově třeba ke kolegovi a nebo jen aby se plocha jeviště využila... A když takhle chodil Petráš, výrazně u toho dupal, což mi poměrně záhy lezlo krkem :-D
Bylo to mé první setkání s touto hrou a vlastně se mi i líbila, ale potenciál to má větší - hrát se v komornějším prostředí... Výborný pan herec I. Bareš!

Zinscenovat tuhle předlohu dle mě vyžaduje hodně odvahy a hlavně zapálení. Ani jedno se adaptaci nedá upřít, nicméně je to tak známý a kvalitní seriál, že není vůbec lehké diváka přesvědčit. Problém byl, že to celé prostě drhlo. Nevím, kolikrát už soubor inscenaci odehrál, ale možná si to jen ještě potřebuje trochu sednout. Chyběl mi humor pro seriál typický, nadhled a lehkost (i v těžkých situacích). A umění opravdu dojmout, když na to přijde. Ač jsem psala o absenci humoru, rozhodně to není tak, že by se člověk nesmál - směje se vlastně skoro pořád :-) + Kalina, Klimeš, Černý. - Hornáčková.

Pro mě přinejmenším zvláštní hra, respektive její pojetí a ztvárnění. Zkraje mě bavily výstupy K. Rímského a J. Jankovského, ale i ty se nakonec omrzely. Jednoduché kostýmy a kulisy, ale nevadilo. Pod širým nebem by hra možná měla lepší kouzlo... :-)

Tak za prvé mi vadilo "přehrávání" J. Zadražila. Sice tak hrál snad pokaždé, co jsem ho někde na divadle viděla, ale stále si na tento jeho styl nemohu zvyknout. Za druhé mě velmi záhy omrzely zpívané části nebo ty se několikrát opakující. Obsah ustoupil formě a ještě se někde schoval, jen občas vykoukl zpoza rohu. Byl sice zážitek sedět uprostřed toho všeho hmyzího hemžení, i to však nestačilo. A osobně jsem čekala víc té akrobacie a nového cirkusu, když jsem viděla všechny ty provazy, tyče a podobně...

Jak se mi podobné variace "skečů" na určité téma z dílny DNz líbí (Požitkáři, Hamleti nebo Anamnéza), u Posedlosti je tomu naopak... Zkraje mě trochu zklamalo zaměření pouze na posedlost láskou, čekala jsem širší škálu různých posedlostí. Pár scének se vydařilo, význam jiných mi uniká doteď... Herci jsou výborní, utkví asi zejména J. Plodková nebo L. Noha. A nesmím zapomenout na jak jinak než výborné kulisy M. Cpina!

V Ypsilonce jsem nikdy nebyla a i toto představení jsem viděla v rámci festivalu Mezi ploty. Každopádně jsem od hry čekala něco zcela jiného (byť prý zapadá do ypsilonkovské "filozofie") a i z toho důvodu jsem nakonec byla mírně zklamaná z toho, co jsem zhlédla. Ale pobavilo mě přetextování písničky "Já jsem muzikant" a potěšil L. Karda, kterého myslím znám jako rozhodčího Kolouška z improvizačních zápasů :-)

Hodně velké zklamání! Film miluju, takže muzikál neměl lehkou výchozí pozici, ale i tak to bylo velmi slabé, bohužel. Nejvíce uškodilo představení špatné nazvučení, kdy hercům nebylo přes živý orchestr chvílemi vůbec rozumět, zejména v 1. půlce. Očekávala jsem také lepší synchronizaci company - působili na mě, že se každý naučil choreografii samostatně a až na pódiu se poprvé sešli pohromadě...
Nebýt písní 7 divů světa, Goodbye a sóla Brendy Strong, dám bez mrknutí oka i jen procent 40... Z herců stojí za zmínku akorát M. Stránský. M. Harich naopak moc šťastnou volbou do role Franka nebyl...

Tehdy, před 4 roky jsem si zapsala: Tak jsem právě asi objevila hru, kterou, když budu citovat z Havlovy Asanace, pochopím zřejmě až po padesáté repríze. Otázkou však je, zda dalších 49 repríz chci absolvovat... :-D Cantos byl slabý odvar!!!
Ale vidět na jevišti více než po roce opět hrát Jiřího Ornesta bylo nádherné. A podle závěrečné děkovačky nevím, kdo z toho měl nakonec větší radost - pan Ornest jen zářil!! :-)

William (Liška): Podržíte mi ten byt? Do zítra. (:-D :-D kdo viděl, pochopil, proč to bylo tak vtipné...)

Byla jsem na derniéře značně rozladěná z chování diváků, absolutně nepasujícího do divadelních prostor, do hodnocení to ale nepromítám...
Bylo to dloooooooooooooooouhý :-( Ale za těch několik repríz si stačili herci se svými postavami vyhrát, takže jim lépe padli a tím pádem i hru o něco více oživili. A aspoň na derniéře jsme se dočkali, když na generálce nebo prvních opakováních ne - "A přece se točí!" :-) M. Mejzlík podával standardní výkon, bavil I. Lupták. Líbily se mi kostýmy.

Těžko se mi chce věřit,že za Ujetou rukou stojí stejní pánové jako za Osiřelým západem nebo Panem Polštářem...
Příběh je dostatečně absurdní až ujetý, ale styl vyprávění je značně rozvleklý. Potenciál černého humoru se utápí v moři nudy, které jen občas zbrázdí podařený vtip. Nejzábavnější postavou je recepční Mervyn M. Fingera, který jediný dokáže rozesmát a vytrhnout diváka z dřímot. S odstupem za sebou nechává i takové herecké eso, jakým je M. Taclík. O. Sokola jako herce nemám ráda, navíc jsem se předem obávala trapnosti jeho převleku a maskování za černocha, ale ani jedno se nevyplnilo.

55 %. Tohle byl spíše film než divadlo. Možná mi tenhle dojem na celém představení nesedl za všeho nejvíc.
Svižné momenty (a zas tolik jich nebylo...) se střídaly s těmi "ukecanými", kdy tvůrci chtěli diváky zahltit až přespříliš informacemi. Hra přetékala spoustou narážek, ve kterých se dle mého ani nešlo zorientovat. Nehledě na to, že inscenace tak byla dlouhá. Naštěstí se mohla opřít o kvalitní herce jako J. Štěpničku, J. Dolanského, I. Bareše či M. Šplechtovou.
Rozhodně si nemyslím, že měla hra špatný scénář, byl v něm obrovský potenciál. Jen divadlo nebylo dle mého vhodné médium...

Hra pokládala otázky, ale k odpovědím se neměla. Abych o nich přemýšlela sama, to mě ani nelákalo - kvůli tomu, jak byla hra stavěna... Přehrávání T. Červinky mě iritovalo. Anotace lákala úplně na něco jiného, než divák (nebo aspoň já) nakonec dostal...

Jsou hry,které jsou nejen divadlem zpracovány tolikrát,že je těžké přijít s novým nápadem.Tím jedinečným má být,jaké reálie a jaké 'nyní' si tvůrci vyberou.V DvD na to šli ještě fikaněji:Tři mušketýři zůstali v 17.století,ale kulisou je pavlačový dům z 60.let.V něm bydlí 9letá Hanka.D'Artagnan a ona,to je 1 tělo,1 duše.Velkou škodou je,že obdobně konzistentně nepůsobí i představení.Dalším mínusem je neúnosná délka.Nic nezachraňují ani herci,M.Němec (d'Artagnan) navíc velmi přehrává.Většinu plusových bodů tak plyne z myšlenky sama o sobě-připomenout na jevišti radost a okouzlení z četby knihy.

To bylo dlouuuuhý... První čtvrtina hry mě ještě bavila, přestože jsem úplně nepřišla na chuť ztvárnění. Od scénky - mimochodem výborné - s francouzštinou už to však šlo s mým zájmem o hru z kopce... Když jsem si zvykla na zvláštní způsob výpravy, byl ten tam a... Do svého konce ztratil jednotu. Ani bych v tom neviděla záměr, jako spíš neumět navázat, či gradovat. Délka představení je pak o to úmornější. O přestávce pár diváků odešlo, což mě předtím nikdy nenapadlo, že mohu v DD být svědkem. A ono se jim vlastně ani moc nedivím...
J. Plesl výborný a hlavní důvod, proč jsem zůstala do konce.