Národosolsobě

asi takhle: https://www.youtube.com/watch?v=oT8p7YOztOE

humor o dost hrubozrnější (a chce se říct i samoúčelnější) než bývá u J. M. zvykem, vlastně takový sled občas vtipných gagů - metodou zřejmě byla poměrně mechanická ironizace asi tak každé repliky. Hraje se groteskní ultraexpre a hodně se to stříhá a zcizuje, zřejmě kvůli co největšímu komickému účinu(?), provedeno ovšem jako vždy v Dlouhé skvěle. Občas padá tempo, trochu. Scéna pěkná a řada magických obrazů. Story nebo téma (kromě nejpovšechnějšího "výsměchu buržoazii" a rozšířené praxi sebescénování) asi nemá cenu řešit?

pocit rozpolcení. Třetí dějství, řešení postav Aňa-Péťa a jejich vztahu, Raněvská v pozdější fázi, scénografie, celková syrovost, neživotnost, soundtrack, závěrečná scéna - budí nadšení. Inscenace nefunguje jako celek, diskontinuita je však patrně záměrná. Režijní nápady často vyvstávají poněkud neorganicky (nahá scéna, topení).
Zejména v prvních dvou dějstvích je trochu nejasná práce s divadelním jazykem. Krajní zjednodušení postav není vždy výhodné - viz. Varja, Jaša, Charlotta,do jisté míry Raněvská. Každopádně radši Čechov takto.

Pěkně hraná, 'příjemně duchaplná', elegantně sexistická síť bonmotů ve stylu Woody Allen meets suchý dva-tři humor, v první části na široce přístupné palčivé téma What Is Love(Baby Don't Hurt Me), zatímco ve druhé spíš What If God - v hodně hezké scéně.

Eskapistická inscenace v intencích lifestylového trendu slow living.

ZA: Vždy je hezké vidět, když herci s potěšením říkají text, který dobře umí.
-
Sebeobviňování navzdory kompetentním hercům a efektnímu settingu dost nezajímavé.

v Plzni se to prý nepovedlo.

text nechápu