Šípal

Za mě dalece nejlepší inscenace ze Shakespearovských slavností. Má to švih, má to styl. Němec při správném nasvícení s cigaretou v puse vypadá fakt hustě. A taky je to asi nejlépe pojatá Lady Macbeth, co jsem kdy viděl.

Jakoby není to úplně špatné. Pleslovo charisma tu inscenaci drží v patřičných kvalitách. Ale krucinál, vždyť ten Plesl jenom vykrádá Davida Tennanta, a to grimasu po grimase. Navíc je původní text tak brutálně seškrtán, zpřeházen a změněn, že to snad skoro ani není Hamlet. A jak to teda vlastně dopadlo? Pokud je Horatio jenom Hamletův přelud (nebo duch nebo alter ego), tak kdo sakra na konci zastřelil Claudia? Kde se krucinál na jevišti vzala pistole? A kde se vzala ta druhá pistole? Mám podezření, že režisér půjčil dvouletému dítěti text a černou fixu a pak udělal inscenaci z toho, co zbylo.

Nejlepší nápady, nejchytřejší myšlenky, nejvtipnější vtipy, nejhezčí holky. Je to pecka.

Ano je to trochu stručnější, než by mělo, ale aspoň je tam určitá žánrová čistota a tempo. A navíc je na konci pořádný šermířský souboj. Považte, kdy naposledy jste v Shakespearovi viděli, že by se v něm doopravdy šermovalo? Dneska je to samá symbolika a střílení z pistole. Takže je velmi osvěžující, když kluci popadnou meče a štíty a pořádně se do sebe pustí.

Za mě úplně geniální inscenace, a to zejména kvůli geniálnímu textu. Leitmotivem inscenace je znásilnění, na které různé postavy nahlížejí z různých pohledů. A skvělé na tom je, že hra samotná si žádný pohled nevybírá ani nemoralizuje, to nechává na postavách. Takže si divák může vybrat, s čím souhlasí, a je podnícen k diskuzi, aniž by měl pocit, že ho někdo poučuje, co si má myslet. Další skvělá rovina hry je prolínání profesního a soukromého života, kdy zkušení advokáti přenášejí své rétorické schopnosti do partnerských hádek, čímž vzniká docela zajímavé napětí. Prostě pecka

Viděno v srpnu 2020 v Ploskovicích. Tak z tohohle mám dlouhodobé trauma. Trvá to tři hodiny, ale nic se tam nestane. Nikdo tam nic neřeší, nemá to děj, napětí, situaci, vůbec nic. Jsou tam jenom špatní herci a zpěváci, kteří jsou navíc špatně ozvučení, a kteří se plahočí po jevišti a provádějí nízkou komedii. Je to vlastně taková Mrtvá nevěsta Tima Burtona, kdybyste si odmysleli zápletku, vývoj postav a cokoliv vizuálně zajímavého.

Jak se vám líbí je především hrozně pitomý text. Jedna z těch Shakespearových komedií, které tak nějak tušíte, že existují, ale zaboha si nevzpomenete, o čem to vlastně je. No a tady je chyták, protože to není o ničem. Je tam pár fajn monologů a hlášek, ale celek prostě nikoho nezajímá. V takové situaci, pokud to někdo chce inscenovat, tak musí ale sám vymyslet vlastní silný koncept, o čem to chce hrát, protože ten text mu nepomůže. No a to se tady nestalo. Vidíme známé a kvalitní herce, kteří hrají o stošest, ale chvilku po poslední děkovačce si žádný divák nebude pamatovat, o čem že to vlastně bylo.

Já si prostě myslím, že Matěj Balcar neumí psát postavy a režírovat herce. Umí jenom nutit lidi, aby dělali hloupý humor. I normálně schopní herci tady prostě jenom tak přeříkávají hloupé vtipy nebo mravokárné monology, přičemž nejsou v postavě ani v situaci. Mám podezření, že je to proto, že je tam prostě nikdo nenarežíroval. A teda ten text, ty bláho... Hlavní poučení je, že pokud má někdo deprese nebo pochybuje o svém genderu, tak je to proto, že mu v dětství málo četli pohádky. No, taky názor. Těch 30% dávám za Martina Letáka, Johanu Jedličkovou a Vandu Chaloupkovou, kteří dělají všechno, co můžou.

Tady holt budu v menšině. Ale nelíbilo se mi to. Voskovec a Werich byly fascinující osobnosti a rád se o nich dozvídám více. A Vašák s Vyorálkem jsou výteční herci a baví mě na ně koukat. Ale dohromady to za mě prostě nefunguje. Je to málo divadlo, ti dva tam jenom sedí na scéně a předčítají dopisy. Žádná situace, minimum interakce, minimum gradace. V první polovině jsem upřímně usnul. Asi by se mi to mohlo líbit jako knížka. Ale divadlo to prostě nebylo.

Tohle se vážně nepovedlo a já vůbec nevím, kde začít. Tak třeba scéna: Na forbíně vpravo je obrovská studna, která polovině diváků dokonale blokuje výhled na jeviště, takže z toho mají rozhlasovku. Herectví: Herci zapomněli, že teď nedělají Pratchetta, takže jedou přepálený charakterní herectví, který se sem ani trochu nehodí. Dramaturgie: Došlo k opomenutí úplně všech motivů z předlohy a místo toho je z toho taková nepovedená variace na biblický příběh o Jobovi. Do toho jsou tam nedořešené zápletky z cestováním v čase (cože?), a zlé dějové zkratky, kdy například se dozvíme jen z vyprávění, že některým hlavním postavám je zle nebo že umřely.

Jakoby je to blbý. Ale docela v pohodě blbý. Vlastně je to variace na Smrtonosnou past, akorát místo Bruce Willise máte ministryni životního prostředí a místo Alana Rickmana ekoteroristy. A končí to přímou citací Blade Runnera