Profil uživatele

Varan

Volby

Hodnocení

Redaktoři s podobným hodnocením
jméno redaktora: průměrný rozdíl hodnocení (počet společně hodnocených inscenací)
Pavel Širmer: 9 % (71)
Anežka Hrebiková: 10 % (21)
Lukáš Dubský: 10 % (35)
Helena Grégrová: 11 % (72)
Lukáš Holubec: 11 % (22)

Seřadit dle: data přidání sestupně | názvu hry vzestupně | procenta hodnocení sestupně

Další stránky hodnocení: < 1 2 3 4 > >>

(zadáno: 14.2.2017)
Skvělá Věra Hlaváčková v hlavní roli arogantní a cynické Věry, která věří, že za peníze se dá koupit všechno, uráží všechny kolem sebe, aby pak zjistila, jaké to je ocitnout se na úplném dně. Tragikomedie, která má spád a rozhodně nenudí. (viděno z TV záznamu)
(zadáno: 10.4.2018)
Poměrně nekonvenční dílo, které ale předkládá jednoduchou myšlenku, že nezáleží na tom, jací jsme, jak vypadáme, jak nás vnímají ostatní, ale na tom, že se cítíme v pohodě. Velmi neotřelou formou jsou stand-up výstupy, kdy mě určitě nejvíc dostal ten poslední s výbornou Janou Bouškovou, při kterém se ze začátku smějete a ke konci je vám až trapné, že jste se předtím vůbec smáli. U mnou jinak oblíbeného Patrika Děrgela by určitě neuškodilo určité ubrání na vykreslení jeho homosexuální postavy, bylo to místy dost za hranou. Závěrečná scéna za sklem mi přišla zbytečně natahovaná a prázdná.
(zadáno: 6.12.2019)
Hra, při které se hodně smějete (převážně v první polovině) a kdy vám není dvakrát do smíchu a lehce běhá mráz po zádech (hlavně druhá polovina). Střet dvou světů, který byl asi nejvíce vidět v konfrontaci Antonie s Julií, kdy se krásně ukázalo, že prostitutka může být morálně mnohem výš než zajištěná žena z bohaté rodiny. Předvedené výkony byly vesměs vyrovnané a kvalitní, jen Václavu Šandovi jsem měl trochu problém jeho postižení uvěřit. Chválím chytře řešenou scénu na jevišti.
(zadáno: 16.4.2019)
Výborná černočerná komedie odehrávající se ve Velké Británii šedesátých let v době, kdy byl fakticky zrušen trest smrti. Bývalý kat vede hospodu se svojí na alkoholu závislou manželkou (výborná Dana Černá), a stýská si po své někdejší práci. Pro místní hospodské zoufalce je sice celebritou, ale jeho život je najednou tak prázdný. Jak rád by si alespoň ještě jednou připomenul svou zašlou slávu a práci, kterou tak miloval, i když sem tam možná popravil někoho nevinného... Skvělý divadelní zážitek, jen mě trochu mrzelo, že se neobjevil Alois Švehlík (jeho krátkou roli převzal Jaromír Dulava).
(zadáno: 9.10.2018)
Přehlídka šesti různě zábavných obrazů milenecké dvojice, které se odehrávají na stejném místě vždy s odstupem pěti let. Je vidět, že od premiéry uběhlo již 20 let a že oba představitelé notně zestárli. Věřit obarvenému Zdeňku Žákovi mládí a Veronice Freimanové těhotenství (a to až po 10 letech od prvního seznámení) úplně nejde. Přesto musím říci, že se jednalo o poměrně příjemný večer strávený ve společnosti Doris a George a jsem zvědavý na pokračování, kde oba herci již představují své starší já a mohli by tedy působit autentičtěji a uvěřitelněji.
(zadáno: 14.2.2015)
Naprosto se ztotožňuji s předchozím hodnocením. Výkon Veroniky Gajerové byl skutečně fascinující a při děkovačce bylo vidět, že její skvostné podání role Marthy ji totálně psychicky i fyzicky "odrovnalo". Velmi mě zaujala i Veronika Kubařová v roli naivní Honey, ale ani oba pánové svými výkony nezůstali pozadu, i když souhlasím s tím, že jejich společně scémy byly asi jedinými slabšími momenty celého představení, které ale jinak hodnotím velice pozitivně.
(zadáno: 4.3.2020)
Zajímavé a celkem originální představení, kdy pětice hereček hraje sama sebe. Dámy bilancují své herecké kariéry, vzpomínají a neschovávají se za své postavy. Průběh představení však narušuje na můj vkus až příliš kouře, třpytek, jinotajů a pro mně těžko uchopitelného pohybového divadla.
(zadáno: 7.3.2019)
Představení, ve kterém krásné vizuální zpracování malinko upozaďuje text jako takový. Líbilo se mi zajímavé použití spousty alegorií (citron, klubíčko, rtěnka), naopak moc se mi nezdála kombinace španělských motivů a moravského folkloru. Z herců mě nejvíce oslovily Taťjana Medvecká a Pavlína Štorková, Anna Fialová krásně zpívala, Soňa Červená mě jako Luna až děsila a Jana Boušková se poměrně často přeříkávala. Druhá polovina mě překvapila svým velmi krátkým trváním.
(zadáno: 19.12.2019)
Přiznávám se, že jsem se trochu obával své první divadelní zkušenosti s Janou Paulovou, která mi vždy v televizi přišla jako takový malý rozpustilý diblík. O to víc jsem byl překvapen jejím příjemným výkonem v této hře. Jistě, není to herečka na velké vážné role, ale komediální rovina zde jí solidně sedla. Nesnižovala se k žádnému zbytečnému pitvoření a šílenému přehrávání, jako jsem viděl např. u Simony Stašové. Lady Oskar je sice hra s poměrně banální zápletkou točící se kolem omylu s falešnou dcerou a vyměněnými kufry, jako odpočinkovou záležitost pro zasmání ji ale mohu určitě doporučit.
(zadáno: 3.10.2019)
Mé nadšení z první poloviny představení, především z části odehrávající se ke konci druhé světové války, během níž se atmosféra na jevišti dala krájet, bylo bohužel zkaleno druhou polovinou, kdy se děj již hodně vlekl a udržet pozornost byl prakticky nadlidský úkon. Epilog s namaskovanými stařečky měl asi vést k velkému zamyšlení a sebereflexi, ale vyzníval spíše extrémně směšně. Přes všechny zápory však nelze neocenit dobrý úmysl nastudovat takto obtížnou látku skvěle sehraným souborem Švandova divadla (byť se hrálo před poloprázdným publikem).
(zadáno: 10.6.2014)
Když jsem se dozvěděl o blížící se derniéře této hry, rozhodl jsem se na ni před ukončením zajít. Jelikož se totiž tato hra hrála skoro 9 let, měl jsem za to, že se bude jednat o povedený kousek, který bych si neměl nechat ujít. Musím ale bohužel říct, že za mě to byla hlavně velká nuda. Hra se dost táhla, skutečně vtipných momentů bylo jako šafránu a dlouhé dialogy paní Bohdalové mi přišly dost nezáživné. Po Paní Plukovníkové se jedná o další nezajímavý kousek s touto herečkou a doufám, že nově připravovaná hra (Generálka) poskytne paní Bohdalové lepší hereckou příležitost.
(zadáno: 21.5.2018)
Tuto vcelku průměrnou hru o pokryteckých vztazích mezi muži a ženami drží nad vodou výborný výkon Petr Nárožného, kterého jsem viděl již v několika hrách ČK a nikdy mě nezklamal. Na rozdíl od horších předešlých zkušeností se mi zde velmi líbil výkon Ondřeje Vetchého, konkrétně hlavně jeho opilecký výstup s Petrem Nárožným. Část po předstávce je výrazně lepší než ta po ní. Viděno z TV záznamu.
(zadáno: 15.11.2016)
Vtipná a milá hra plná suchého britského humoru, která ale ve druhé polovině obsahuje několik momentů až zbytečně se blížících laciné a ukřičené frašce. Nejtěžší roli měl určitě Petr Kostka, který musel balancovat na hraně mezi uvěřitelným ztvárněním Hawkinse a homosexuální stereotypní karikaturou, což se mu až snad na jeden moment úspěšně podařilo. Myslím, že František Němec bude i v civilu typ britského gentlemana, a proto mu ztvárnění Cecila sedlo náramně. Alena Vránová předvedla hezký výkon, ale přece jen mi seděla v Poslední romanci o trochu více.
(zadáno: 9.9.2014)
Hra na současné téma z velmi atraktivního prostředí rozhodně není špatná a obsahuje spoustu vtipných momentů (koho by napadlo, že se dá 2 hodiny smát něčemu, co se bude točit kolem dvou krocanů), i když některé z nich byly na můj vkus až příliš moc fraškoidní. Samozřejmě všemu vévodí vynikající (a jistě extrémně náročný) výkon Michala Dlouhého. Sprostých slov je v této hře skutečně požehnaně, ale rozhodně jsem nebyl nijak pohoršen, naopak celé hře slova dodávala tu správnou "šťávu". Finální indiánské číslo Zdeňka Vencla byla pomyslná třešnička na dortu.
(zadáno: 7.3.2015)
V porovnání s originální produkcí je ta česká bohužel o mnoho příček níže. Volba Kongresového centra (kromě toho, že se tam dá nacpat hromada lidí) nebyla nejlepší. Jeviště je obrovské a herci se v něm ztrácí, ozvučení je katastrofální, textům písní jsem prakticky nerozuměl. Daniela Šinkorová byla až na šilenou paruku docela fajn, Langmajerův civilní zpěv se mi líbil, Pavel Vítek se do role Harryho hodil výborně a jeho taneční kreace mě bavily, zato Jitka Asterová je docela průšvih, ta mi nesedla. Velká pochvala platí pro výborně sehranou company, jinak ale pro mě celkově docela zklamání.
(zadáno: 10.4.2018)
Velká nádhera, jedno z nejlepších představení, které jsem kdy viděl. Ano, je patrné Špinarovo moderní pojetí, nicméně nesouhlasím, že by řešení scény bylo bůhvíjak rozporuplné. Kromě scény chválím i krásné kostýmy a hudbu a nenapadá mě vlastně nic, co bych mohl vytknout. Představení ovládl výborný výkon Patrika Děrgela v roli bláznivě zamilovaného rytíře des Grieux. Děrgel si krásné Nezvalovy verše vyloženě užívá. Pozadu ale určitě nezůstala skvělá Jana Pidrmanová jako kouzelná a hříšná Manon a úchvatný Radúz Mácha, jehož krátká scéna s vyznáním pro des Grieux mě vyloženě dostala.
(zadáno: 10.4.2019)
Komedie o dvou manželech, v jejichž vztahu již prakticky nic není v pořádku, ale jedna nehoda jim, byť neplánovaně, dává druhou šanci. Celkem se mi líbilo střízlivé herectví Jaroslava Duška, méně mě ale oslovila Nataša Burger, obzvláště tam, kde měla hrát lehce podnapilou. Zatímco první polovina mě poměrně bavila, ta druhá (naštěstí kratší) se velmi táhla, byla plná různých mouder o manželství a upřímně jsem se nemohl dočkat konce. Celkově tato hra není nikterak objevná ani originální.
(zadáno: 12.12.2017)
Historické drama, kde by se napětí na jevišti dalo krájet (a to jsem viděl představení pouze z TV záznamu). Líbily se mi oba ústřední výkony (civilní Havlová, skvěle váhavá Juřičková), které výborně doplňoval Jan Šťastný. Hra měla spád a ani chvíli nenudila. V představení je vidět zřetelná režijní stopa Daniela Špinara (scéna, hudba, moderní kostýmy...).
(zadáno: 20.4.2017)
Kdybych měl hodnotit pouze tu část před přestávkou, dal bych pěkných 70%. Po přestávce se ale vše zvrhlo ve zcela absurdní frašku, kde některé výkony byly až na hranici snesitelnosti (Ivana Chýlková a zejména Dana Černá). Mile mě tentokrát překvapil Ondřej Vetchý, Jaromír Dulava byl i přes kvalitu hry jako vždy skvělý. Obecně ale nechápu, proč se zrovna tenhle kousek drží v repertoáru Činoherního klubu tak dlouhou dobu.
(zadáno: 25.5.2015)
Hra z ortodoxního židovského prostředí, jejíž ústřední téma je pro mě bohužel dosti vzdálené. Každopádně se ale jedná o skvělou divadelní příležitost pro osm hereček, z nichž nejvíce vynikají Iva Janžurová a Vanda Hybnerová, jimž zdatně sekundují ostatní (líbila se mi odlehčená role Jany Bouškové a drbna Taťány Medvecké). Ze začátku má hra možná trochu pomalejší rozjezd, ale druhá půle je strhující a ukáže se, že žádná z postav vlastně není záporná a každá je vedena dobrou vírou ve své činy. Chválím jednoduchou, ale účelnou scénu a živou hudbu, která představení výborně dokresluje.
(zadáno: 1.10.2019)
Velké zklamání. Jestli někdo jde na představení s očekáváním, že mu bude běhat mráz po zádech, nedočká se. Ondřej Sokol se rozhodl z původního dramatu s hodně temnou atmosférou vytvořit lacinou komedii. Zlata Adamovská se zcela minula ztvárnění vyšinuté ošetřovatelky, ze které jde čirá hrůza, a místo toho vytvořila parodii venkovské tetky. Herečka přehrává, pitvoří se a řve. Petr Štěpánek jen suše glosuje. Očekávané napětí zcela chybělo a diváci se celou dobu smáli, jako by mělo jít o výbornou komedii. Pochvalu si určitě zaslouží velmi dobře vymyšlená scéna s točnou.
(zadáno: 11.10.2014)
Excelentní Eliška Balzerová v roli životem zklamané a opuštěné Angely Kennedyové-Lipské. Po nedávném zhlédnutí hry Shirley Valentine s vynikající Simonou Stašovou se více než nabízí srovnání, jelikož jsou si hry velmi podobné. Za mě možná o malinko více vítezí Eliška Balzerová, ale i v případě této hry bych hodnotil ještě trochu výše být ženou ve středních letech. Naprosté nadšení mé maminky, kterou jsem na tuto hru pozval, je toho důkazem.
(zadáno: 8.12.2016)
Příběh tohoto muzikálu je hodně slabý a najde se v něm několik vyloženě hluchých míst (např. scéna s pečením bábovky). Šlo evidentně o to vymyslet jednoduchou kostru sloužící k tomu, aby zaznělo co nejvíce písní od Václava Neckáře, které do příběhu vlastně ani nezapadají (např. Mademoiselle Giselle). Dejdarovo herecké zpívání bylo fajn a celou náročnou roli zvládl velmi dobře, naopak Tereza Kostková mi úplně nesedla. Bezesporu nejvíce mě ale pobavil Josef Vágner v roli homosexuálního majitele cukrárny Ondřeje Skýpaly. Šlo sice o hodně stereotypní karikaturu, ale tady se to prostě hodilo.
(zadáno: 9.10.2014)
Na malém jevišti divadla Ungelt za minimálního použití rekvizit se před divákem odehrává skvostná road movie dvou zcela rozdílných žen, které by si za normálních okolností asi neměly ani co říct, ale společný útěk od zažitých stereotypů spojí jejich cesty dohromady. Výborné herecké výkony obou představitelek (Jana Štěpánková navíc musela bojovat s drobným nachlazením) a tudíž velký divácký zážitek umocněný komorním prostředím divadla.

Další stránky hodnocení: < 1 2 3 4 > >>