Snímek 51

Must see. Skvělé herecké výkony a příběh, který je vlastně naprosto nadčasový (bohužel).

2.12.2024 v Celetne, 105 min bez prestavky, 1 rada. 80 % studentu.
Vedecky ustav King´s College ve Velke Britanii mezi roky 1951-1953. R. Franklinova / E. Elsnerova, anglicka zidovka a odbornice na "fotografovani rentgenem" udelala nekolik objevu pri poznavani genu a DNA, ale Nobelovu cenu dostali jini. Vykresleny uspechy, neuspechy i britska narodni mentalita. Kolega M. Wilkins / L. Juza, asistent R. Gosling / J. Zadrazil, konkurenti J. Watson / M. Ruml a F. Crick / M. Tichy.
Nemohu se vyhnout porovnani s Eleganci molekuly od DD. Snimek 51 je sice jeji chudsi pribuzny, ale je pusobivy, velmi vyrazny a nedoceneny. Dekuji

Zivot neni fer

Skvela Rosalind!

Hru jsem viděl pár dní po povolení hrát za přísných pandemických opatřeních a  k spočítání diváků v hladišti stačily bezmála prsty dvou rukou. Přesto herci hráli s ohromnou chutí a nasazením, což třeba ocenit. Hra s silným feministickým nádechem (v dobrém slova smyslu) nás zavádí do rigidního prostředí britských elitních univerzit ovládaných muži, kde mladá nekonvenční Britka s židovskými kořeny a silně ovlivněná pažížským postdoktorálním pobytem, má obtíže se prosadit. Její zásluhy o objevení struktury DNA byly uznány až po její smrti. Velmi dobrý dramaturgický počin Divadla v Celetné.

Udivuje mě celý tento neobyčejný lidský příběh, zrovna tak jako mě udivuje, že byly ženy ve vědě ještě v polovině minulého století takto diskriminovány. I přes větší množství přeřeků oceňuji výkon Evy Elsnerové. Myslím, že z mužských rolí šlo vytěžit více...

dojemné i vtipné.. zároveň zamyšleníhodné. vřele doporučuju

Zajímavé, ale chyběla jiskra. Na rozdíl od ostatních hodnotících mě E. Elsnerová nijak nezaujala. Její postava byla stále stejná - sebevědomá, arogantní, žádný posun či vývoj. Jestli se Rosalinda Franklinová skutečně chovala tak, jak v představení, je zázrak, čeho dosáhla. Na této úrovni se už musí spolupracovat.

90% především kvůli výbornému výkonu Evy Elsnerové. Všechny ostatní strčila do kapsy.

Samotné hře o vědkyni, která v mužském světě vyznává zásadu, že nejlepší obrana je útok a kvůli vášni pro bádání nestihne poznat osobní život, lze máloco vytknout.
Opožděný začátek nás příliš nenaladil. S výjimkou přednesu J. Zadražila jsme v 5. řadě měli problém s porozuměním mluvenému slovu. Herci drmolili, v chvatu polykali slova. Srozumitelný, akcentovaný přednes je v divadle zásadní. Poněkud přehrávali. Herecký projev Evy Elsnerové plynul v jedné lince, nebyl dostatečně variabilní s ohledem na různé situace. Rušily informace k ději, podávané herci, kompaktnější by byla postava vypravěče.

Neuvěřitelně poutavé představení lásku a ctižádost (jak mužskou tak především tu ženskou) v době, kdy ženy sále ještě "neměli" tolik ve vědě co dělat. Stejně je neuvěřitelné, že ze snímku černobílého nic, je několik hlav schopno vidět jak vypadá to, co je základem nás všech. Základem tak důležitým a přesto tak malým a jak to malé něco, někdo dokáže přenést na snímek černobílých puntíků.
Děkuji

60-70% Bylo to dobré a přesně takové, jak je popsáno ve zdejších komentářích. Možná proto mě nic nepřekvapilo a měla jsem pocit, že tomu něco schází. Trochu jsem měla dojem, jako bych si pustila hru v televizi - herci se zapnuli a "jeli". Zkrátka tam nefungovala určitá chemie mezi účinkujícími a publikem, chybělo něco, co by člověka vtáhlo, pohltilo, ohromilo a nutilo vracet se v myšlenkách zas a znovu. Líbilo se mi to, to ano, ale myslím, že tahle inscenace mohla být přímo strhující. Ale nebyla.

Standardní velmi slušné životopisné drámo překukovala Eva Elsnerová.

Moc krásné.

Zajímavý příběh o ženě, která si zaslouží pozornost a díky Evě Elsnerové, která je skvělá, ji i má. Jednoduše a efektně řešená scéna a text bez zbytečných slov, dobré herecké výkony (i když by pánové mohli někdy méně tlačit na pilu, kromě Jana Zadražila, který byl přirozený a nenucený) a zajímavé téma je to, co inscenaci dělá působivou a dojemnou.

Vynikající scéna, působivý příběh, perfektní výkon hlavní protagonistky. Muži by mohli lehce ubrat.

Výborné, dvě hodiny dlouhé představení bez přestávky zaujme, dojme, potěší. Herecké výkony vedlejších i hlavních postav jsou velmi zdařilé a měly mou plnou pozornost od začátku do konce. Oceňuji také originální scénu a využití celého prostoru divadla.

65% - Mam rad zivotopisne hry. A tento pribeh si urcite zaslouzi sve predstaveni. Rad jsem se poucil. Doporucuji vam totez.
Musim rict, ze pro me bylo osvezenim prave vystoupeni panu vedcu jako lidi z masa a kosti.
Pravda, vypodobnit nositele Nobelovy ceny jako skoro diletanty je pro me trochu zvlastni. Ale jistoty se maji nabouravat. Kdo bude dalsi?

Výborná hra, která v člověku po skončení zanechá zvláštní pocit. Paní Elsnerová excelovala a její vědkyně byla perfektně zahraná. Je k zamyšlení, jak náročné v té době bylo prorazit. Zároveň bych také chtěla vyzdvihnout scénu.

Ani jsem to tak nečekala, ale inscenace mě moc bavila a zaujala, asi málokdo tenhle příběh zná. Rozhodně bych se nebála tématu vědy, vše je podáno srozumitelně. E. Elsnerová v hlavní roli byla suverénní, role jí skvěle sedla, ale všichni muži jí zdatně sekundovali. Pěkná scénografie s projekcemi.

Viz předchozí recenze uživatele Coriolanus, vystihl to přesně. Viděno ve stejný den :)

Překvapivě živý příběh ze zdánlivě sterilního prostředí vědy. Strhující výkon Evy Elsnerové! Rovnocenným partnerem je jí Lukáš Jůza v roli nadřízeného Wilkinse. Pozoruhodné, jak různobarevná může suchopárnost (pramenící z hlubokých osobních nezdarů) být. Skrytým tahounem představení je pak Jan Zadražil odvádějící plno černé práce nejen v herecky nevděčných vysvětlivkách. M. Ruml a M. Němec předvádí svůj nadprůměrný herecký standard.
Citlivá režie a na Kašpar až výpravná scéna se zdařilými projekcemi, plus kostýmy a masky, slouží skvělému dojmu z inscenace. #mustsee - (14.5.2018)

Především vynikající Eva Elsnerová. Tak nesnesitelná, až dojemná. Uvěřitelná. Pravdivá. Pánové mají co dělat, aby s ní drželi krok. Jako by jim to po letech Rosalind Franklinová vracela i s úroky. Ze vší té upatlané soutěživosti vědců se člověku dělá zle, a přece právě z toho hnusu se rodí zázraky. Působivé divadlo.

12.3. 2018: Velmi dobrá divadelní práce trochu naráží na nejasný žánr mezi dokudivadlem a detektivkou... Do jaké míry to ovlivňuje text či režie?
Podstata inscenace:
1) Je to o vztazích, respektu, intrikách, ženách na vysokých (zajímavých) postech a přístupu k nim... (a může to být jakákoliv společnost a řešit jakýkoliv problém nebo objev).
2) Objevení zajímavého textu a autorky a odvaha Kašparu do toho jít (jako soukromé divadlo, fandím tomu).
O výkonu E. Elsnerové se tu určitě ještě bude psát. Šel jsem s její postavou, fandil jí... Díky za příjemný večer.

Docela náročné představení na udržení koncentrace. Chvíli mi trvalo, než jsem se do příběhu dostala a začala ho plně vnímat. Střídavé komentáře vedlejších postav zpočátku, když jsem se v nich ještě úplně neorientovala, působily trochu rušivě. Postupem času mě však hra vtáhla do děje a závěr na mě silně zapůsobil. Velkou zásluhu na tom má výborný výkon Evy Elsnerové. Chválím i dobře vymyšlenou scénu.

Přes počáteční mírné rozpaky, zda hra přeci jen není moc "odborná" a běžnému "nevědeckému" publiku vzdálená, přišlo uklidnění, které dalo nahlédnout i mimo fascinující svět velké vědy, a to do duše a srdce jedné neobyčejné ženy. Stalo se tak velmi elegantně a s grácií vynikající Evy Elsnerové, nic proti výkonům jejich mužských kolegů, ale byla to ona, kdo dokázal publikum strhnout a dojmout. Velmi doporučuji a po dlouhé době musím pochválit v DvC i povedenou scénu.PS:viděno s kamarádkou, která přednáší o DNA, dle jejích slov "to nejlepší co jsem kdy v divadle viděla", a v očích se jí zalesklo.

Skvělé představení, které Vás vtáhne do děje, že ani nedýcháte.

Skvělé - hezká scéna, skvěle podaný příběh a pro mně velice blízké téma.

Must see. Skvělé herecké výkony a příběh, který je vlastně naprosto nadčasový (bohužel).

2.12.2024 v Celetne, 105 min bez prestavky, 1 rada. 80 % studentu.
Vedecky ustav King´s College ve Velke Britanii mezi roky 1951-1953. R. Franklinova / E. Elsnerova, anglicka zidovka a odbornice na "fotografovani rentgenem" udelala nekolik objevu pri poznavani genu a DNA, ale Nobelovu cenu dostali jini. Vykresleny uspechy, neuspechy i britska narodni mentalita. Kolega M. Wilkins / L. Juza, asistent R. Gosling / J. Zadrazil, konkurenti J. Watson / M. Ruml a F. Crick / M. Tichy.
Nemohu se vyhnout porovnani s Eleganci molekuly od DD. Snimek 51 je sice jeji chudsi pribuzny, ale je pusobivy, velmi vyrazny a nedoceneny. Dekuji

Zivot neni fer

Skvělé představení, které Vás vtáhne do děje, že ani nedýcháte.

Skvělé - hezká scéna, skvěle podaný příběh a pro mně velice blízké téma.

Skvela Rosalind!

Hru jsem viděl pár dní po povolení hrát za přísných pandemických opatřeních a  k spočítání diváků v hladišti stačily bezmála prsty dvou rukou. Přesto herci hráli s ohromnou chutí a nasazením, což třeba ocenit. Hra s silným feministickým nádechem (v dobrém slova smyslu) nás zavádí do rigidního prostředí britských elitních univerzit ovládaných muži, kde mladá nekonvenční Britka s židovskými kořeny a silně ovlivněná pažížským postdoktorálním pobytem, má obtíže se prosadit. Její zásluhy o objevení struktury DNA byly uznány až po její smrti. Velmi dobrý dramaturgický počin Divadla v Celetné.

Udivuje mě celý tento neobyčejný lidský příběh, zrovna tak jako mě udivuje, že byly ženy ve vědě ještě v polovině minulého století takto diskriminovány. I přes větší množství přeřeků oceňuji výkon Evy Elsnerové. Myslím, že z mužských rolí šlo vytěžit více...

dojemné i vtipné.. zároveň zamyšleníhodné. vřele doporučuju

Zajímavé, ale chyběla jiskra. Na rozdíl od ostatních hodnotících mě E. Elsnerová nijak nezaujala. Její postava byla stále stejná - sebevědomá, arogantní, žádný posun či vývoj. Jestli se Rosalinda Franklinová skutečně chovala tak, jak v představení, je zázrak, čeho dosáhla. Na této úrovni se už musí spolupracovat.

90% především kvůli výbornému výkonu Evy Elsnerové. Všechny ostatní strčila do kapsy.

Samotné hře o vědkyni, která v mužském světě vyznává zásadu, že nejlepší obrana je útok a kvůli vášni pro bádání nestihne poznat osobní život, lze máloco vytknout.
Opožděný začátek nás příliš nenaladil. S výjimkou přednesu J. Zadražila jsme v 5. řadě měli problém s porozuměním mluvenému slovu. Herci drmolili, v chvatu polykali slova. Srozumitelný, akcentovaný přednes je v divadle zásadní. Poněkud přehrávali. Herecký projev Evy Elsnerové plynul v jedné lince, nebyl dostatečně variabilní s ohledem na různé situace. Rušily informace k ději, podávané herci, kompaktnější by byla postava vypravěče.

Neuvěřitelně poutavé představení lásku a ctižádost (jak mužskou tak především tu ženskou) v době, kdy ženy sále ještě "neměli" tolik ve vědě co dělat. Stejně je neuvěřitelné, že ze snímku černobílého nic, je několik hlav schopno vidět jak vypadá to, co je základem nás všech. Základem tak důležitým a přesto tak malým a jak to malé něco, někdo dokáže přenést na snímek černobílých puntíků.
Děkuji

60-70% Bylo to dobré a přesně takové, jak je popsáno ve zdejších komentářích. Možná proto mě nic nepřekvapilo a měla jsem pocit, že tomu něco schází. Trochu jsem měla dojem, jako bych si pustila hru v televizi - herci se zapnuli a "jeli". Zkrátka tam nefungovala určitá chemie mezi účinkujícími a publikem, chybělo něco, co by člověka vtáhlo, pohltilo, ohromilo a nutilo vracet se v myšlenkách zas a znovu. Líbilo se mi to, to ano, ale myslím, že tahle inscenace mohla být přímo strhující. Ale nebyla.

Standardní velmi slušné životopisné drámo překukovala Eva Elsnerová.

Moc krásné.

Zajímavý příběh o ženě, která si zaslouží pozornost a díky Evě Elsnerové, která je skvělá, ji i má. Jednoduše a efektně řešená scéna a text bez zbytečných slov, dobré herecké výkony (i když by pánové mohli někdy méně tlačit na pilu, kromě Jana Zadražila, který byl přirozený a nenucený) a zajímavé téma je to, co inscenaci dělá působivou a dojemnou.

Vynikající scéna, působivý příběh, perfektní výkon hlavní protagonistky. Muži by mohli lehce ubrat.

Výborné, dvě hodiny dlouhé představení bez přestávky zaujme, dojme, potěší. Herecké výkony vedlejších i hlavních postav jsou velmi zdařilé a měly mou plnou pozornost od začátku do konce. Oceňuji také originální scénu a využití celého prostoru divadla.

65% - Mam rad zivotopisne hry. A tento pribeh si urcite zaslouzi sve predstaveni. Rad jsem se poucil. Doporucuji vam totez.
Musim rict, ze pro me bylo osvezenim prave vystoupeni panu vedcu jako lidi z masa a kosti.
Pravda, vypodobnit nositele Nobelovy ceny jako skoro diletanty je pro me trochu zvlastni. Ale jistoty se maji nabouravat. Kdo bude dalsi?

Výborná hra, která v člověku po skončení zanechá zvláštní pocit. Paní Elsnerová excelovala a její vědkyně byla perfektně zahraná. Je k zamyšlení, jak náročné v té době bylo prorazit. Zároveň bych také chtěla vyzdvihnout scénu.

Ani jsem to tak nečekala, ale inscenace mě moc bavila a zaujala, asi málokdo tenhle příběh zná. Rozhodně bych se nebála tématu vědy, vše je podáno srozumitelně. E. Elsnerová v hlavní roli byla suverénní, role jí skvěle sedla, ale všichni muži jí zdatně sekundovali. Pěkná scénografie s projekcemi.

Viz předchozí recenze uživatele Coriolanus, vystihl to přesně. Viděno ve stejný den :)

Překvapivě živý příběh ze zdánlivě sterilního prostředí vědy. Strhující výkon Evy Elsnerové! Rovnocenným partnerem je jí Lukáš Jůza v roli nadřízeného Wilkinse. Pozoruhodné, jak různobarevná může suchopárnost (pramenící z hlubokých osobních nezdarů) být. Skrytým tahounem představení je pak Jan Zadražil odvádějící plno černé práce nejen v herecky nevděčných vysvětlivkách. M. Ruml a M. Němec předvádí svůj nadprůměrný herecký standard.
Citlivá režie a na Kašpar až výpravná scéna se zdařilými projekcemi, plus kostýmy a masky, slouží skvělému dojmu z inscenace. #mustsee - (14.5.2018)

Především vynikající Eva Elsnerová. Tak nesnesitelná, až dojemná. Uvěřitelná. Pravdivá. Pánové mají co dělat, aby s ní drželi krok. Jako by jim to po letech Rosalind Franklinová vracela i s úroky. Ze vší té upatlané soutěživosti vědců se člověku dělá zle, a přece právě z toho hnusu se rodí zázraky. Působivé divadlo.

12.3. 2018: Velmi dobrá divadelní práce trochu naráží na nejasný žánr mezi dokudivadlem a detektivkou... Do jaké míry to ovlivňuje text či režie?
Podstata inscenace:
1) Je to o vztazích, respektu, intrikách, ženách na vysokých (zajímavých) postech a přístupu k nim... (a může to být jakákoliv společnost a řešit jakýkoliv problém nebo objev).
2) Objevení zajímavého textu a autorky a odvaha Kašparu do toho jít (jako soukromé divadlo, fandím tomu).
O výkonu E. Elsnerové se tu určitě ještě bude psát. Šel jsem s její postavou, fandil jí... Díky za příjemný večer.

Docela náročné představení na udržení koncentrace. Chvíli mi trvalo, než jsem se do příběhu dostala a začala ho plně vnímat. Střídavé komentáře vedlejších postav zpočátku, když jsem se v nich ještě úplně neorientovala, působily trochu rušivě. Postupem času mě však hra vtáhla do děje a závěr na mě silně zapůsobil. Velkou zásluhu na tom má výborný výkon Evy Elsnerové. Chválím i dobře vymyšlenou scénu.

Přes počáteční mírné rozpaky, zda hra přeci jen není moc "odborná" a běžnému "nevědeckému" publiku vzdálená, přišlo uklidnění, které dalo nahlédnout i mimo fascinující svět velké vědy, a to do duše a srdce jedné neobyčejné ženy. Stalo se tak velmi elegantně a s grácií vynikající Evy Elsnerové, nic proti výkonům jejich mužských kolegů, ale byla to ona, kdo dokázal publikum strhnout a dojmout. Velmi doporučuji a po dlouhé době musím pochválit v DvC i povedenou scénu.PS:viděno s kamarádkou, která přednáší o DNA, dle jejích slov "to nejlepší co jsem kdy v divadle viděla", a v očích se jí zalesklo.

Udivuje mě celý tento neobyčejný lidský příběh, zrovna tak jako mě udivuje, že byly ženy ve vědě ještě v polovině minulého století takto diskriminovány. I přes větší množství přeřeků oceňuji výkon Evy Elsnerové. Myslím, že z mužských rolí šlo vytěžit více...

Především vynikající Eva Elsnerová. Tak nesnesitelná, až dojemná. Uvěřitelná. Pravdivá. Pánové mají co dělat, aby s ní drželi krok. Jako by jim to po letech Rosalind Franklinová vracela i s úroky. Ze vší té upatlané soutěživosti vědců se člověku dělá zle, a přece právě z toho hnusu se rodí zázraky. Působivé divadlo.

12.3. 2018: Velmi dobrá divadelní práce trochu naráží na nejasný žánr mezi dokudivadlem a detektivkou... Do jaké míry to ovlivňuje text či režie?
Podstata inscenace:
1) Je to o vztazích, respektu, intrikách, ženách na vysokých (zajímavých) postech a přístupu k nim... (a může to být jakákoliv společnost a řešit jakýkoliv problém nebo objev).
2) Objevení zajímavého textu a autorky a odvaha Kašparu do toho jít (jako soukromé divadlo, fandím tomu).
O výkonu E. Elsnerové se tu určitě ještě bude psát. Šel jsem s její postavou, fandil jí... Díky za příjemný večer.

2.12.2024 v Celetne, 105 min bez prestavky, 1 rada. 80 % studentu.
Vedecky ustav King´s College ve Velke Britanii mezi roky 1951-1953. R. Franklinova / E. Elsnerova, anglicka zidovka a odbornice na "fotografovani rentgenem" udelala nekolik objevu pri poznavani genu a DNA, ale Nobelovu cenu dostali jini. Vykresleny uspechy, neuspechy i britska narodni mentalita. Kolega M. Wilkins / L. Juza, asistent R. Gosling / J. Zadrazil, konkurenti J. Watson / M. Ruml a F. Crick / M. Tichy.
Nemohu se vyhnout porovnani s Eleganci molekuly od DD. Snimek 51 je sice jeji chudsi pribuzny, ale je pusobivy, velmi vyrazny a nedoceneny. Dekuji

Zivot neni fer

65% - Mam rad zivotopisne hry. A tento pribeh si urcite zaslouzi sve predstaveni. Rad jsem se poucil. Doporucuji vam totez.
Musim rict, ze pro me bylo osvezenim prave vystoupeni panu vedcu jako lidi z masa a kosti.
Pravda, vypodobnit nositele Nobelovy ceny jako skoro diletanty je pro me trochu zvlastni. Ale jistoty se maji nabouravat. Kdo bude dalsi?

Ani jsem to tak nečekala, ale inscenace mě moc bavila a zaujala, asi málokdo tenhle příběh zná. Rozhodně bych se nebála tématu vědy, vše je podáno srozumitelně. E. Elsnerová v hlavní roli byla suverénní, role jí skvěle sedla, ale všichni muži jí zdatně sekundovali. Pěkná scénografie s projekcemi.

Docela náročné představení na udržení koncentrace. Chvíli mi trvalo, než jsem se do příběhu dostala a začala ho plně vnímat. Střídavé komentáře vedlejších postav zpočátku, když jsem se v nich ještě úplně neorientovala, působily trochu rušivě. Postupem času mě však hra vtáhla do děje a závěr na mě silně zapůsobil. Velkou zásluhu na tom má výborný výkon Evy Elsnerové. Chválím i dobře vymyšlenou scénu.

Standardní velmi slušné životopisné drámo překukovala Eva Elsnerová.

Neuvěřitelně poutavé představení lásku a ctižádost (jak mužskou tak především tu ženskou) v době, kdy ženy sále ještě "neměli" tolik ve vědě co dělat. Stejně je neuvěřitelné, že ze snímku černobílého nic, je několik hlav schopno vidět jak vypadá to, co je základem nás všech. Základem tak důležitým a přesto tak malým a jak to malé něco, někdo dokáže přenést na snímek černobílých puntíků.
Děkuji

Přes počáteční mírné rozpaky, zda hra přeci jen není moc "odborná" a běžnému "nevědeckému" publiku vzdálená, přišlo uklidnění, které dalo nahlédnout i mimo fascinující svět velké vědy, a to do duše a srdce jedné neobyčejné ženy. Stalo se tak velmi elegantně a s grácií vynikající Evy Elsnerové, nic proti výkonům jejich mužských kolegů, ale byla to ona, kdo dokázal publikum strhnout a dojmout. Velmi doporučuji a po dlouhé době musím pochválit v DvC i povedenou scénu.PS:viděno s kamarádkou, která přednáší o DNA, dle jejích slov "to nejlepší co jsem kdy v divadle viděla", a v očích se jí zalesklo.

Zajímavé, ale chyběla jiskra. Na rozdíl od ostatních hodnotících mě E. Elsnerová nijak nezaujala. Její postava byla stále stejná - sebevědomá, arogantní, žádný posun či vývoj. Jestli se Rosalinda Franklinová skutečně chovala tak, jak v představení, je zázrak, čeho dosáhla. Na této úrovni se už musí spolupracovat.

Hru jsem viděl pár dní po povolení hrát za přísných pandemických opatřeních a  k spočítání diváků v hladišti stačily bezmála prsty dvou rukou. Přesto herci hráli s ohromnou chutí a nasazením, což třeba ocenit. Hra s silným feministickým nádechem (v dobrém slova smyslu) nás zavádí do rigidního prostředí britských elitních univerzit ovládaných muži, kde mladá nekonvenční Britka s židovskými kořeny a silně ovlivněná pažížským postdoktorálním pobytem, má obtíže se prosadit. Její zásluhy o objevení struktury DNA byly uznány až po její smrti. Velmi dobrý dramaturgický počin Divadla v Celetné.

90% především kvůli výbornému výkonu Evy Elsnerové. Všechny ostatní strčila do kapsy.

Zajímavý příběh o ženě, která si zaslouží pozornost a díky Evě Elsnerové, která je skvělá, ji i má. Jednoduše a efektně řešená scéna a text bez zbytečných slov, dobré herecké výkony (i když by pánové mohli někdy méně tlačit na pilu, kromě Jana Zadražila, který byl přirozený a nenucený) a zajímavé téma je to, co inscenaci dělá působivou a dojemnou.

Vynikající scéna, působivý příběh, perfektní výkon hlavní protagonistky. Muži by mohli lehce ubrat.

Skvela Rosalind!

60-70% Bylo to dobré a přesně takové, jak je popsáno ve zdejších komentářích. Možná proto mě nic nepřekvapilo a měla jsem pocit, že tomu něco schází. Trochu jsem měla dojem, jako bych si pustila hru v televizi - herci se zapnuli a "jeli". Zkrátka tam nefungovala určitá chemie mezi účinkujícími a publikem, chybělo něco, co by člověka vtáhlo, pohltilo, ohromilo a nutilo vracet se v myšlenkách zas a znovu. Líbilo se mi to, to ano, ale myslím, že tahle inscenace mohla být přímo strhující. Ale nebyla.

Samotné hře o vědkyni, která v mužském světě vyznává zásadu, že nejlepší obrana je útok a kvůli vášni pro bádání nestihne poznat osobní život, lze máloco vytknout.
Opožděný začátek nás příliš nenaladil. S výjimkou přednesu J. Zadražila jsme v 5. řadě měli problém s porozuměním mluvenému slovu. Herci drmolili, v chvatu polykali slova. Srozumitelný, akcentovaný přednes je v divadle zásadní. Poněkud přehrávali. Herecký projev Evy Elsnerové plynul v jedné lince, nebyl dostatečně variabilní s ohledem na různé situace. Rušily informace k ději, podávané herci, kompaktnější by byla postava vypravěče.

Moc krásné.

Výborná hra, která v člověku po skončení zanechá zvláštní pocit. Paní Elsnerová excelovala a její vědkyně byla perfektně zahraná. Je k zamyšlení, jak náročné v té době bylo prorazit. Zároveň bych také chtěla vyzdvihnout scénu.

Viz předchozí recenze uživatele Coriolanus, vystihl to přesně. Viděno ve stejný den :)

Překvapivě živý příběh ze zdánlivě sterilního prostředí vědy. Strhující výkon Evy Elsnerové! Rovnocenným partnerem je jí Lukáš Jůza v roli nadřízeného Wilkinse. Pozoruhodné, jak různobarevná může suchopárnost (pramenící z hlubokých osobních nezdarů) být. Skrytým tahounem představení je pak Jan Zadražil odvádějící plno černé práce nejen v herecky nevděčných vysvětlivkách. M. Ruml a M. Němec předvádí svůj nadprůměrný herecký standard.
Citlivá režie a na Kašpar až výpravná scéna se zdařilými projekcemi, plus kostýmy a masky, slouží skvělému dojmu z inscenace. #mustsee - (14.5.2018)

Výborné, dvě hodiny dlouhé představení bez přestávky zaujme, dojme, potěší. Herecké výkony vedlejších i hlavních postav jsou velmi zdařilé a měly mou plnou pozornost od začátku do konce. Oceňuji také originální scénu a využití celého prostoru divadla.

Must see. Skvělé herecké výkony a příběh, který je vlastně naprosto nadčasový (bohužel).

dojemné i vtipné.. zároveň zamyšleníhodné. vřele doporučuju

Skvělé představení, které Vás vtáhne do děje, že ani nedýcháte.

Skvělé - hezká scéna, skvěle podaný příběh a pro mně velice blízké téma.