Heda Gablerová

Skvělé herecké výkony ústřední trojice (Stryková, Punčochář, Pechlát) v nápadité režii Dana Špinara se skvělou scénou i hudbou, ovšem druhá polovina působí velice zdlouhavě.

(Viděno v listopadu 2011)

65%
Stryková a Pechlát dobří až výborní, Veldová a Frejová se mi zdály skoro až tragické, jako by hrály role z jiné hry, ostatní trošku nemastní neslaní. Nejasné je umístění do doby = digitální regulace topení z konce 20.století, hudba Velvet Underground (70.léta 20.st.) vs. pošta poslem, perkusní pistole, nepřítomnost TV, rozhlasu nebo telefonů (18.-19.století). Výborná scéna i kostýmy (boty), při nečekaně hlasitých výstřelech jsem se dost lekl (dobrý fór). Žel ke konci hra negradovala, ale naopak ztrácela dech. Od Ibsena i Špinara jsem čekal jsem mnohem víc.

Spíše 75%

Jedna z klasičtějších režií Daniela Špinara, který se v této inscenaci zaměřoval především na obsah textu a ne na jeho prudkou modernizaci. Scéna tvořená třemi stěnami, na kterých byla vyfocena příroda norských zemí, dobře charakterizovala místo děje. Kostýmy byly zajímavě zpracovány a k typu inscenace se hodily. Jen kostým A. Veldové byl trochu přitažený za vlasy. Hudba, která byla tvořena jednotlivými tóny, vystihovala probíhající cítění postav. Z herců u mě jednoznačně zvítězila Jana Stryková, která roli Hedy dotáhla do skvělého závěru. Mimořádné výkony předváději i L. Veselý a M. Pechlát.

Myslím, že spojení Špinar + Švandovo divadlo + Ibsen pro mě není úplně šťastné, největší slabinou ovšem pro mě bude samotná hra plus děsivý výkon A. Veldové a nevýrazný Punčochář a Pechlát (výběr dle výšky? kdo má nad kým navíc?), jinak co se týče koncepce (scéna, ústřední píseň, charakteristika Hedy pomocí bot), tam nemám problém a to si budu z představení pamatovat. Taky je vidět, že Špinar umí vést herce, někde ale není co vést. J. Stryková mi přišla občas trochu moc afektovaná, příliš mi psychologii postavy nepřiblížila.

mnoho povyku pro nic. jako u Špinara skoro vždycky.

75%

Velice dobrá Stryková + fajn hudba

V jednoduchosti je krása a genialita! Jana Stryková se mi moc líbila.

Velmi dobré představení, ale něco mi tam chybělo. A nevím, jestli to byla chyba režijní nebo interpretační. Asi se přijdu kouknout ještě jednou...

nádherný minimalismus a obdivuhodně dramaturgicky přesné.

1.3.2010: Špinar zase ukázal cit pro jevištní formu a hereckou práci. Inscenace na nic netlačí. Užíval jsem si děj bez nějakých těžkostí a "kudrlinek". Některé obrazy jsou hodně působivé. V hledišti bylo hodně zvědavců, o přestávce se probíral Vojcek a Marie Stuartovna (proč asi), našel se i pár, který byl znechucen, ale proti gustu... :-). Ukazuje se, že Špinar je opravdu výraznou osobností současného divadla.

Tato hra pro mne byla výrazným zklamáním - jediné, co mě nějak oslovilo byla ústřední melodie..

Skvělé herecké výkony ústřední trojice (Stryková, Punčochář, Pechlát) v nápadité režii Dana Špinara se skvělou scénou i hudbou, ovšem druhá polovina působí velice zdlouhavě.

(Viděno v listopadu 2011)

65%
Stryková a Pechlát dobří až výborní, Veldová a Frejová se mi zdály skoro až tragické, jako by hrály role z jiné hry, ostatní trošku nemastní neslaní. Nejasné je umístění do doby = digitální regulace topení z konce 20.století, hudba Velvet Underground (70.léta 20.st.) vs. pošta poslem, perkusní pistole, nepřítomnost TV, rozhlasu nebo telefonů (18.-19.století). Výborná scéna i kostýmy (boty), při nečekaně hlasitých výstřelech jsem se dost lekl (dobrý fór). Žel ke konci hra negradovala, ale naopak ztrácela dech. Od Ibsena i Špinara jsem čekal jsem mnohem víc.

Spíše 75%

Jedna z klasičtějších režií Daniela Špinara, který se v této inscenaci zaměřoval především na obsah textu a ne na jeho prudkou modernizaci. Scéna tvořená třemi stěnami, na kterých byla vyfocena příroda norských zemí, dobře charakterizovala místo děje. Kostýmy byly zajímavě zpracovány a k typu inscenace se hodily. Jen kostým A. Veldové byl trochu přitažený za vlasy. Hudba, která byla tvořena jednotlivými tóny, vystihovala probíhající cítění postav. Z herců u mě jednoznačně zvítězila Jana Stryková, která roli Hedy dotáhla do skvělého závěru. Mimořádné výkony předváději i L. Veselý a M. Pechlát.

Myslím, že spojení Špinar + Švandovo divadlo + Ibsen pro mě není úplně šťastné, největší slabinou ovšem pro mě bude samotná hra plus děsivý výkon A. Veldové a nevýrazný Punčochář a Pechlát (výběr dle výšky? kdo má nad kým navíc?), jinak co se týče koncepce (scéna, ústřední píseň, charakteristika Hedy pomocí bot), tam nemám problém a to si budu z představení pamatovat. Taky je vidět, že Špinar umí vést herce, někde ale není co vést. J. Stryková mi přišla občas trochu moc afektovaná, příliš mi psychologii postavy nepřiblížila.

Tato hra pro mne byla výrazným zklamáním - jediné, co mě nějak oslovilo byla ústřední melodie..

mnoho povyku pro nic. jako u Špinara skoro vždycky.

75%

Velice dobrá Stryková + fajn hudba

V jednoduchosti je krása a genialita! Jana Stryková se mi moc líbila.

Velmi dobré představení, ale něco mi tam chybělo. A nevím, jestli to byla chyba režijní nebo interpretační. Asi se přijdu kouknout ještě jednou...

nádherný minimalismus a obdivuhodně dramaturgicky přesné.

1.3.2010: Špinar zase ukázal cit pro jevištní formu a hereckou práci. Inscenace na nic netlačí. Užíval jsem si děj bez nějakých těžkostí a "kudrlinek". Některé obrazy jsou hodně působivé. V hledišti bylo hodně zvědavců, o přestávce se probíral Vojcek a Marie Stuartovna (proč asi), našel se i pár, který byl znechucen, ale proti gustu... :-). Ukazuje se, že Špinar je opravdu výraznou osobností současného divadla.

Spíše 75%

V jednoduchosti je krása a genialita! Jana Stryková se mi moc líbila.

Jedna z klasičtějších režií Daniela Špinara, který se v této inscenaci zaměřoval především na obsah textu a ne na jeho prudkou modernizaci. Scéna tvořená třemi stěnami, na kterých byla vyfocena příroda norských zemí, dobře charakterizovala místo děje. Kostýmy byly zajímavě zpracovány a k typu inscenace se hodily. Jen kostým A. Veldové byl trochu přitažený za vlasy. Hudba, která byla tvořena jednotlivými tóny, vystihovala probíhající cítění postav. Z herců u mě jednoznačně zvítězila Jana Stryková, která roli Hedy dotáhla do skvělého závěru. Mimořádné výkony předváději i L. Veselý a M. Pechlát.

75%

1.3.2010: Špinar zase ukázal cit pro jevištní formu a hereckou práci. Inscenace na nic netlačí. Užíval jsem si děj bez nějakých těžkostí a "kudrlinek". Některé obrazy jsou hodně působivé. V hledišti bylo hodně zvědavců, o přestávce se probíral Vojcek a Marie Stuartovna (proč asi), našel se i pár, který byl znechucen, ale proti gustu... :-). Ukazuje se, že Špinar je opravdu výraznou osobností současného divadla.

Myslím, že spojení Špinar + Švandovo divadlo + Ibsen pro mě není úplně šťastné, největší slabinou ovšem pro mě bude samotná hra plus děsivý výkon A. Veldové a nevýrazný Punčochář a Pechlát (výběr dle výšky? kdo má nad kým navíc?), jinak co se týče koncepce (scéna, ústřední píseň, charakteristika Hedy pomocí bot), tam nemám problém a to si budu z představení pamatovat. Taky je vidět, že Špinar umí vést herce, někde ale není co vést. J. Stryková mi přišla občas trochu moc afektovaná, příliš mi psychologii postavy nepřiblížila.

Velice dobrá Stryková + fajn hudba

Skvělé herecké výkony ústřední trojice (Stryková, Punčochář, Pechlát) v nápadité režii Dana Špinara se skvělou scénou i hudbou, ovšem druhá polovina působí velice zdlouhavě.

(Viděno v listopadu 2011)

mnoho povyku pro nic. jako u Špinara skoro vždycky.

65%
Stryková a Pechlát dobří až výborní, Veldová a Frejová se mi zdály skoro až tragické, jako by hrály role z jiné hry, ostatní trošku nemastní neslaní. Nejasné je umístění do doby = digitální regulace topení z konce 20.století, hudba Velvet Underground (70.léta 20.st.) vs. pošta poslem, perkusní pistole, nepřítomnost TV, rozhlasu nebo telefonů (18.-19.století). Výborná scéna i kostýmy (boty), při nečekaně hlasitých výstřelech jsem se dost lekl (dobrý fór). Žel ke konci hra negradovala, ale naopak ztrácela dech. Od Ibsena i Špinara jsem čekal jsem mnohem víc.

nádherný minimalismus a obdivuhodně dramaturgicky přesné.

Velmi dobré představení, ale něco mi tam chybělo. A nevím, jestli to byla chyba režijní nebo interpretační. Asi se přijdu kouknout ještě jednou...

Tato hra pro mne byla výrazným zklamáním - jediné, co mě nějak oslovilo byla ústřední melodie..