Čiko

Viděl jsem už dobrou desítku podobných inscenací Filipa Nuckollse a tahle je další v řadě. Dobře seškrtaná, leč nezáživná, s nevýrazným Petrem Konášem v hlavní roli. Bez invence. Drahomíra je inscenace, která potřebuje důmyslnější scénu. Lukáš Kuchinka tou svou hercům velmi přitížil a dění na jevišti ještě více pohřbil. Výraznější byli Jan Maléř a Apolena Veldová.

75% Po zdejších hodnoceních jsem čekal opravdový skvost. Ten se nekonal, ale inscenace je celkem povedená. Některé scény jsou (místy opravdu škoda) vyškrtnuty, jinde je něco vtipně přidáno či doplněno. Nedávno jsem viděl ostravskou verzi, která je povedenější.

55%. Neotřelé téma v netradičním prostoru. Oceňuji samotný nápad, to že nahota zde není prvoplánová, vyzdvihnout bych chtěl výkon Veroniky Janků. Čekal jsem více tance... Chápu decentní svícení a práci se svíčkama, přesto bych na některých místech světla přidal.

Skvěle napsaná hra s prvky absurdního humoru, jejíž hlavním tématem je manipulace. Nastudování katedrou činoherectví DAMU je výborné. Zejména Adam Langer a Michala Gatialová. Výtečně jsem se bavil..

Při inscenování podobně složitých textů leckdy ani profesionální herci nevědí, jaká je jejich úloha na jevišti. To se se studentům DAMU naštěstí nestalo...

65% Zajímavé téma i hra. Nejvíce se mi líbila Apolena Veldová, nejméně Marie Málková, která navíc nebyla na několika místech slyšet..

Jak čas plynul, nudilo mě to stále více a více. Situace, které měly být vtipné, mi vtipné nepřišly a Jan Konečný mě nepřesvědčil..

Jsou věci, které neumíme ocenit a věci, které nechceme ocenit. Možná se jich trochu bojíme, nebo je nechceme přijmout. Zvláště pak od někoho, kdo je "jiný". Ale tu promarněnost si asi nikdo neuvědomuje. Velice silné a citlivě zpracované téma.

85% Těžko něco vytknout. Netypické téma pro muzikál, ale o to zajímavější. Líbila se mi režie, herecké výkony, scéna, líčení, naturalismus... Opravdu zážitek.

65%. Hodnotil bych asi méně, ale až když jsem si dodatečně přečetl stručný životopis Heleny Rubinstein, pochopil jsem, jak dobře ji Dana Syslová ztvárnila.

Nadchlo mě už uvedení této hry ve Stavovském divadle. Toto zpracování mě nadchlo ještě více. A cítil jsem, že nadšený je i herecký soubor. Výborné výkony, skvělá faustovská zábava.

Dobře udělaná a i přes tříhodinovou stopáž nenudící klasika. Vadilo mi jen příliš submisivní pojetí role Radka Valenty.

55% Samotné téma ani poetika hry mě příliš nebavily. Nenudil jsem se, spíše jsem to "odkoukal". Jestli mi zůstane něco v paměti, tak je to skvěle řešená scéna.

Viděl jsem 4.zpracování a pochopil jsem, jak je u této hry důležitá scéna, která tady byla velmi chudá a vůbec nedodala inscenaci patřičnou atmosféru. Také nešťastně seškrtané. L.Vlasáková hraje slavnou kadeřnici, která má v TV svůj pořad. Tenhle fakt prodává každá iscenace, protože to z ní dělá osobnost. Tady velmi okleštěné. Rovněž příliš malý prostor pro Jana Hofmana.

Určitě bych od Davida Drábka čekal trochu lepší úroveň. Hra plná pozměněných klišé a lacinosti. Hra dost o ničem. Já chci odcházet z divadla naštvaný, pobouřený, obohacený...jakýkoliv. Ale ne bez vzrušení a bez emocí a bez možnosti s někým sympatizovat

65% Inscenace, která pobaví a nic víc za za cíl neklade. Dramaturgie i inscenační tým správně odhadli, do čeho jdou. Silvestrovské představení rozhodně pobavilo. Humorně nápadité a bez laciných silvestrovských vtípků.

Sotva chodící trojici seniorů - vysloužilých vojáků na odpočinku, posílá autor na útěk na vysoký kopec s topoly. Což může být chápáno jako první záchvěv senility a konce racionálního uvažování tří hlavních protagonistů. Výborný nápad i přesto, že nic moc dalšího se z textu vykřesat nedá. Příjemná podívaná. Nejlépe si vedl Petr Kostka, jeho figura je ale také nejzajímavěji napsaná.

75% Krásně vyhraná incenace, ve které všechno klape, jak má. Velmi vtipné a dobře vypointované situace ve skvělé režii Víta Vencla. Z herců nejde nepochválit čtveřici I.Orozovič, V. Polák, P.Lerencová, A.Mohylová.

Je zajímavé začít sledovat inscenaci v kavárně divadla, pokračovat na rušné ulici (včetně částečné interaktivity) a po krátké pauze se přesunout do divadelního sálu. Trochu mám ale pocit, že na to inscenační tým sází jako na hlavní devizu a invenci. Karel Reisz je bezesporu zajímavá osobnost, ale jeho životopis se na jevišti objevil v některých velmi zajímavých momentech jeho života příliš fragmentovitě a některá méně zajímavá období byla zbytečně protahována. Jako celek to na mě působilo přes slibný start dost rozpačitě.. Herecky vyčníval René Šmotek.

Pozoruhodné je, že hra byla napsána v roce 1972, tedy dávno před Černobylem. Autoři této inscenace se přesto i o Černobyl částečně opírají. Jdou rovnou na dřeň, bez delšího úvodu, zasvěcení do situace v oblasti. Z tématu jako takového až mrazí a v divákovi se míchá podivná směs emocí a otázek. Trochu mám pocit, že se snažil Pavel Gejguš do těch 70 minut nacpat úplně všechno. Emoce, vývoj postav včetně jejích charakterů, seznámení se s problematikou (popisnější pasáže), důraz na dobré herectví (skvělý výkon Anny Cónové a Tomáše Jirmana. A povedlo se, tentokrát bych klidně 10 minut přidal.

Nápis na zadním jevišti upozorňuje diváka na časová období, ve kterých se děj právě odehrává. Namísto použití rekvizit, kostýmů... Jeviště je totiž plné stolů a židlí, ve kterých se herci doslova utápějí. Naprosto zbytečně. O holém jevišti ve druhé polovině (ale pořád lepší varianta) ani nemluvě. Navíc často vládne na jevišti zbytečný chaos. Do jisté míry mě to bavilo asi jen proto, že to bylo moje první setkání s Rokem na vsi. Snad bude to příští zajímavější.

35% Po Dvou úplně nazích mužích, kteří mají naprosto fádní dějovou linku se tady autor pokouší o absurdní komedii. Ta by snad komedií ani nebyla, nebýt Štěpána Kozuba. Děj naprosto předvídatelný téměř od začátku, herecky trochu zaujala Magdaléna Tkačíková. Chápu, proč hraje divadlo Mír převážně bulvární komedie, ale pořád čekám, kdy se dostanou o level výš, což jde i s tímto repertoárem.

Evidentně je dobře, že se stal autor hry i jejím režisérem. Braňo Holiček psal navíc hru pro DPB na objednávku. Velmi zajímavé a aktuální téma. Vtipně zpracované a přitom nutící k zamyšlení. 5 postav, které vám splývají v jednu jen do té doby, než na pláži spadne wifina. Teprve potom se začnou rozkrývat jejich osobnosti, povahy, pocity... Trochu slabší mi přišel výkon (občas i špatně artikulujícího) Michala Sedláčka. Při představení bylo vidět, že se baví více mladší, než starší publikum. Proto mě trochu udivuje, že DPB doporučuje hru až od 16 let. Stačilo vyhodit pár sprostých slov..

75% Takové řekl bych "čisté" divadlo. klasicky zpracovaná klasika, která nenudí a ještě jste svědky solidních hereckých výkonů. Skupině D10+ doporučuji.