Čiko

75% Toto je humor, na jehož vlně se rád vezu. Skvělá inscenace s výbornými hereckými výkony (zejména Marek Adamczyk a Anna Fišerová). Líbí se mi naturalismus a ta lehkost, se kterou je tak černý humor podáván. Tohoto výletu do Ústí nad Labem rozhodně nelituju.

Tady se povedlo opravdu téměř všechno. Pohádka skoro do puntíku kopíruje filmový originál, což je dobře, protože jde o kvalitní předlohu a nabízí se, aby jevištní podoba byla ušetřena experimentů. Krásné kostýmy Romana Šolce, hudba Petra Ulrycha, dotvářející atmosféru a citlivá režie Igora Ondříčka. Samozřejmě bezchybné herecké výkony. Velmi příjemná letní podívaná.

65% I já si nejvíce pamatuji tygra a šakala a i mě by zajímalo, jak vypadá inscenace, kterou jsem viděl v jihlavské ZOO, na jevišti divadla. Představení pro děti i dospělé, u kterého se nenudíte..

Opravdu milé překvapení. Bavil jsem se od začátku do konce. Škoda, že se tato Čapkova hra neuvádí častěji a jsem rád, že po ní D21 sáhlo. V roli konferenciérky jsem v premiéře viděl Stelu Chmelovou. Její výkon byl úžasný. Nezapomenutelné jsou rovněž mločí zvuky v bravurním podání Petra Pochopa.

Problém této politické satiry je dle mého názoru v tom, že tempo, nasazení a vtip po začátku ztrácí postupně na síle. Nápad dobrý, ale trochu nedotažený. Nejlépe vycházejí filmové skeče s dotáčkami. Hlasování diváků o pokračování pak už vyloženě budí rozpaky. Zejména mezi diváky.

65% Zajímavý střet dvou generací v poměru jeden ku čtyřem. Příběh plný lásky a laskavosti, ale i nepochopení a egoismu. Nejlepší je to, co chci já! Pro mě i pro tebe.. Čtyři lidé zapikolovaní do svého konzervativního světa nejen že nejsou schopni akceptovat potřeby toho druhého, ale nejsou o tom ochotni ani aspoň přemýšlet. Asi i proto je pro mě tento příběh obtížně uvěřitelný. Navíc ne úplně přesvědčivý výkon podává Milan Ligač a druhá polovina inscenace je o poznání lepší, než ta první..

Jak snadno se může člověk objevit v nekomfortní zóně. Tady z ní navíc není úniku. Paradoxem je ten kontrast. Komedie na tak ožehavé, možná až tabuizované téma. Je to velmi hravá inscenace, která lahodí skrze vjemy všem smyslům. Balóny, míče, nebo koule, chcete-li, se kterými se v inscenaci pracuje, jsou skvělý nápad. Všichni tři herci jsou ve všech proměnách výborní. Zaujal mě především představitel hlavní role, Ondřej Novák.

65% Homérův Odysseus v Chebu nepatří sice k vrcholu divadelní sezóny, ale je to povedené divadlo s nádhernou výpravou. A se živly. Až by se chtělo napsat Oheň, voda, vítr:-) Obdivuji herce, kteří celou inscenaci odehráli v bazénu s vodou. A ne že by do ní jen tak našlapovali... Herecky vyrovnané, menší rezervu má snad samotný Odysseus Jindřicha Skopce a Alkinoos Pavla Marka.

Udivuje mě celý tento neobyčejný lidský příběh, zrovna tak jako mě udivuje, že byly ženy ve vědě ještě v polovině minulého století takto diskriminovány. I přes větší množství přeřeků oceňuji výkon Evy Elsnerové. Myslím, že z mužských rolí šlo vytěžit více...

55% Inscenace by to nebyla tak problematická, kdyby měl divák dostatek informací, které ovšem nebylo kde získat - včetně programu. Mnoho věcí jsem pochopil až poté, co jsem si je nechal vysvětlit od jedné z hereček. Na první dobrou to totiž působí dost nedotaženě, nedivadelně. Ale to byl zřejmě částečně záměr. V každém případě herecky povedené, zejména Ivana Machalová jako autistka a Gustav Hašek jako nepřehrávající vtipný cizinec s dialektem. Zaujme taky hudba Darka Krále.

65% Nejslabším článkem Antigony zdála se mi býti samotná Antigona, tedy Andrea Berecková, které bylo v úvodních minutách dokonce špatně rozumět. Jinak jsem se s tímto zpracováním poměrně potkal. Výtečně implementována píseň Fuck You Daddy. Zábavné, plynoucí a s příjemnou stopáží.

Především výborná předloha, jejíž autor je - jak jinak - právník. Možná méně divadelní, o to více technické, autentické... člověk by až věřil, že jsou na jevišti obhájci a soudci, nikoliv herci. Skvělá rekonstrukce příběhu, ukázka naučených manipulativních postupů v oboru soudnictví, stoupající napětí... A na závěr rozhodne divák. Což není lehké. Jako jin a jang. Nic není černobílé. Z herců bych vyzdvihl Martina Siničáka a Evu Novotnou.

Předlohu jsem nečetl, ale na představení jsem byl připravený a věděl jsem, že je dosti upovídané, a proto se jako divák musím velmi soustředit. Stojí to na Dušanu Vitázkovi. A ten mě usnout nenechal. Inscenace se mi líbila, nicméně aby byla doceněna, musel bych ji asi vidět ještě jednou. Jde o náročnější kus a myslím, že je lepší ji vidět po přečtení knižní předlohy.

55% Opravdu zvláštní inscenace, která má určitě své místo na slunci, ale bude asi vždy bojovat s návštěvností ve velkých divadelních domech. Je tam vidět paralela s Revizorem a nemohu se zbavit pocitu, že je v tom i poetika Topolova Konce masopustu. Režisér Ivan Krejčí si herce pro tuto inscenaci evidentně získal. Obzvlášť smekám před Janem Grygarem. Druhá polovina, a zejména její závěr, je záživnější než ta první.

55% Decentně stylizovaná komedie, připomínající "Háta zájezdovky", což jsem na prknech MěDB nečekal. To přehrávání se vám za chvíli ohraje a těšíte se, až se to dohraje:-) Mám prostě rád jiný typ komedií. Nikdo z herců nebyl špatný, ale nikdo ani nepředvedl nic famózního. Ale v tomto typu hry se to ani neočekává..

65% Již třetí inscenace, kterou jsem viděl. Poměrně povedená a dobře vystavěná, zaujali zejména Oldřich Navrátil a Václav Šanda. Do této hry vulgarismy patří, ale ubrat by šlo, nevím, jak to přijme divák Fidlovačky. Skvělý nápad se scénou, zasahující do hlediště divadla, což bylo patřičně využito. Jsem rád, že se DNF nebojí experimentovat a uvádí věci, které by dříve neuvedlo, viz Srnky, Dánská dívka, Testosteron...

95% Vypadá to, že je David Drábek po trochu rozpačitých Kanibalkách opět ve formě! Elefantazie, tedy elefant a fantazie, které se tady mimochodem meze nekladou a to je důvodem naprosto originální a výjimečné inscenace, která nemá na českém jevišti (ani v éře Drábkova působení v HK) předchůdce. Vše plyne s neobyčejnou lehkostí. Spíše týmová herecká práce, než hraní si na sólo, krásné kostýmy, scéna. Skvělá hudba a skvělý humor, obojí občas na hranici kýče, což do této hry dobře zapadá - skoro bych řekl, že je to záměr. Na konci standing - přesto je jasné, že to není pro každého. Jsem Nekaždý:-)

55% Místy "jde" Martin Hofmann až příliš do Belmonda, na druhou stranu obdivuju, že ten styl drží celou hru, což je určitě ku prospěchu inscenace. Grády to ztrácí až s nástupem dvojice Wohanka - Cíl. V malé roli výborná Monika Zoubková.

45% Myslím, že tento oprášený muzikál je oprášený nedostatečně. Délka 2 hodiny je sice fajn, ale i tak je to zbytečně protahované, tohle je příběh na 45 minut. Líbila se mi Dasha, jinak mě nezaujal nikdo z účinkujících. Nzelíbilo se mi, že zúžená scéna je vyřešena v tomto velkém prostoru dvakrát třemi bočními šálami, zasahujícími do jeviště.

Na divadle dost ojedinělý počin. Vynikající hra, text, překlad. Skvělá B.Lukešová, skvělý L.Hampl. T.Rumlová za nimi trochu pokulhává...

Komedie, která opravdu pobaví. Neviděl jsem bohužel s Michalem Dlouhým a Luboš Veselý to úplně "neuhrál", ale i tak velmi zábavné. Dobrá Klára Cibulková a výborná Kristýna Frejová. -Je naprosto nezbytné- vidět ještě jednou:-)

Po přečtení zdejších anotací jsem pořád čekal, kdy přijde ten pomyslný vrchol, který popostrčil procentuální ručičku na nadprůměrných 84% a najednou byl konec. Chápu, že je to zajímavé téma jednoho lidského osudu, ale tím to pro mě končí. Inscenace mi přišla příliš kolážovitá, místy až estrádní. Vlastně mě nezaujal nikdo z účinkujících...

55% Nejde o zrovna vybroušený text, spíše o průměr. Přesto z něj kdysi Blanka Bohdanová a Josef Somr vytěžili maximum. To se dost dobře nepodařilo herecké dvojici Na Jezerce. Slabším článkem je Jiřina Bohdalová, která na mě působila dojmem, že jí dochází dech a to jak doslova, tak v přeneseném slova smyslu. Jako Fonsie mě nepřesvědčila. O poznání lépe si vede Milan Kňažko. Je si herecky jistý, krásně hlasitě artikuluje a nemusel jsem "chytat" jeho poslední slova v replikách. Není to promarněný čas, ale jde o představení, které zapadne do "divadelní šedi".

65% Témata světových válek nepřestanou dramatiky asi nikdy fascinovat. Ani mě. Těch her je spousta a každá má své nosné téma, stejně jako Želary. Přesto mi tato inscenace přijde trochu vyčpělá a nemohl jsem se zbavit pocitu, že dvojice E.Paciláková a V.Fridrich se snaží trochu víc než ostatní...