Maranta

Slušná adaptace vynikajícího filmu. Pro mě představovala problém asi jen Dana Batulková, typově hodně vzdálená Cecilii Roth; chyběla mi její neokázalá důstojnost a přirozená krása, která diváka provází celým filmem a které Batulková nemohla dosáhnout už jen vinou svého diblíkovského somatotypu.

Hra, která snad nikdy nenudí. Výtečná Vilma Cibulková, slabší Aleš Procházka.

Artistická čísla jsou strhující, z vystoupení na trampolíně se přímo tají dech. Mně osobně ale nesedla spojující linie "putyky". Klauny, vtípky a sebeironii jsem v tomto představení nepotřebovala; příliš kontrastovaly s vystoupeními artistů, ne úplně vždy byly povedené (ale to je možná jen můj problém, publikum se smálo), a bylo jich moc. Každopádně však mimořádné představení, doporučuju.

Rozhodně zajímavá inscenace. Na počátku mládí, plány, představy o budoucnosti. Někdo má cestu umetenou, jiný musí bojovat s předsudky, finanční nouzí a v neposlední řadě i se sebou samým, svými závislostmi, alibismem a temnými stránkami své duše. Na konci bilance a snad i nastolení otázky co je vlastně vítězství a co prohra. Filosofické machistické projevy pronášené kouzelnou archaickou češtinou nepůsobí ani tolik jako podnět k zamyšlení, spíše jako fascinující exkurz do jiné doby a sféry uvažování. Skvělé herecké výkony, zajímavý nápad s projekcí na jevišti. A hlavně: nechybí lehkost a humor.

T.Wilder je klasik, a to plným právem. Jeho text není jen zábava pro nenáročného diváka a kdo chce, najde v něm i poučení a recept na to, jak nebrat život zbytečně vážně. Představení stojí na Elišce Balzerové, skvělá je i S. Pogodová a ostatní herci. Mám jen výhradu k typovému obsazení tety Flóry (18.1.17 to nebyla J.Pazderková), kterou si přestavuju jako obtloustlou šedesátnici a ne jako sošnou krásku s dokonalým tělem a bílou parukou. Jinak pochvala kostýmům a výpravě.
Už jsem jistě viděla i podnětnější kusy, ale dávám s respektem 70%.

Solidní inscenace věrná klasikovi - a to je asi dobře. Divák ví, co může očekávat, a dostane to. Obsazení funguje a Š.Vaculíková svou energií opanuje jeviště. Moc se mi líbily kulisy.

Dobrá oddechovka, na scéně to šlape, herce představení baví a je to vidět. Stereotypy chování muž - žena asi nikdy neomrzí a tady dobře fungují.

Dějová linka spojuje řadu téměř autonomních etud, z nichž některé jsou úžasné, jiné trochu slabší. Např. celá poměrně dlouhá a repetitivní scéna hádky hrdinky s vlastním alter egem; objevný výraz "přednasraná"(pokud byl vůbec nutný) by mně osobně stačilo slyšet jednou a ne snad osmkrát. Celkově ale představení baví, zvlášť v první třetině nadchne přímo vodotrysk inscenačních nápadů, které jsou ve své jednoduchosti úžasně trefné (celá část s jezerem, pravěká potvora atd.) Také nápad s hrdinčiným druhým já se mi líbil. Obdiv Jenovéfě Bokové a všem hercům, dlouhou děkovačku si víc než zasloužili.

Možná je to vinou velkých očekávání spojených s obrovskou popularitou DD, ale můj divácký dojem byl spíš průměrný. Ano, je skvělé vidět na jevišti plejádu oblíbených herců, a hráli všichni výborně. Neupírám hře celou řadu gagů a přiznávám, že jsem se místy od srdce zasmála. Avšak charakterizovat hru jako "hledání lásky jako důkazu Boží existence", jak se uvádí v programu, je trochu nadnesené.Právě rádoby filosofické pasáže mi přišly jako relativně nudné mlácení prázdné slámy a závěr-nezávěr rozpačitě rozplizlý.
Moc hezká scéna a skvělý a vtipný Čermák na jevišti i při děkovačce v Čáslavi.

Pohodová nenáročná komedie, které se většinou daří nezklouznout do trapnosti. Jana Paulová je ve svém živlu a ve spolupráci s dalším obsazením diváka opravdu baví. A když se zdá, že hře začíná trochu docházet dech, objeví se na scéně geniální "retardovaný" trenér Jana Kříže. Kdo se chce odreagovat a pobavit nebude zklamán.

Samotná hra je hodně psycho a nemusí každému sednout. I tak se ale najde pár míst k zasmání a hodně k zamyšlení a herecké výkony obou představitelů jsou velmi přesvědčivé (mě osobně nadchla hlavně Sarah Hlaváčová).

Oddechová komedie, která pobaví a neurazí. Hra o ženách a pro ženy, o konfrontaci dvou sester a dvou dějinných etap, o vztazích a (ne)splněných představách o životě. Všem třem představitelkám jsem jejich postavy věřila a musím zatleskat především Anežce Rusevové. Po přestávce už děj trochu ztrácel na dynamice, ale celkově hodnotím příznivě.

Zajímavá a vypjatá inscenace, nosné téma, výborné výkony, originální, byť strohá, scéna. Proč tedy nedávám vyšší hodnocení? První půlku pro mě bylo utrpení poslouchat dialogy, které byly silně intimní, až na hranici trapnosti. Po přestávce se charakter děje změnil, místo debat o holení intimních míst a smrdění nastoupila vážná témata a předzvěst tragédie, která mě vtáhla a přesvědčila.

Hodně originální hra o literatuře a násilí, žádná limonáda. Překypuje nápady a zvraty, nečekanými vyústěními v neposlední řadě úchylně brutálními povídkami. Úvodní část s výslechem bych zkrátila, ale celkově hodnotím kladně. 75%

Příjemné a celkem záživné představení, které nevybočuje z řady.

Originální scéna s použitím kamerových záběrů, kostýmy (včetně jejich odkládání), režijní nápady. Působivé obrazy, u kterých, když jim přivyknete, se začnete ptát po významu a poselství. Mně se odpovědi v zásadě nedostalo.

Poctivě nastudované a s chutí zahrané představení, které však ničím nepřekvapí. Moc nechápu, proč inscenovat divadelního dvojníka něčeho, co existuje v dokonalé filmové podobě. Možná byla úcta k filmu tak veliká, že se režisér obával cokoli změnit, ale jistá přidaná hodnota by byla logickým posunem dnes už klasické pohádky. To ale asi nejspíš posoudí cílová skupina - dětský divák nebo milovník pohádek (já jsem se na představení ocitla spíše omylem, lístek jsem dostala).

Kaleidoskop krátkých výstupů na téma Žena a její strasti (zejména těhotenství, porody, mateřství, vztah dcera-matka) svázaný linií příbuzenství hlavních postav. Okrajově a letmo se vyskytne muž-partner, ale jako by se s Ženou a jejím světem zcela míjel. I když jsem se docela bavila a oceňuju nejeden vtipný výstup, trochu se mě dotklo, jak povrchně byl ženský element v této hře pojatý. Můj pánský doprovod se většinu času spíše nudil

Opravdu se snažím vidět tuto hru pozitivně a nemůžu upřít hereckému souboru skvělé a přesvědčivé výkony, zejména absolutně dokonalé výstupy L.Krobotové a K.Melíškové, ale míjím se s pojetím a poselstvím.
Mám-li brát děj vážně (a přenést se přes vulgarismy), jeví se mi zjednodušeně pesimistický až alibistický; má-li to být legrace, nevidím smysl ve "filozofické" druhé polovině představení.
Do přestávky jsem se nenudila, někdy dokonce bavila a rozhodně často žasla, pak už ani to ne.

Celkem průměrné představení. Vzhledem k poupravenému názvu inscenace jsem čekala něco navíc i od představení, ale hra měla mnoho hluchých míst a konverzační komika moc nefungovala, zejména do přestávky. Druhé části dámský souboj dodal akci a celkově byla záživnější. Nejvíc se mi líbily osvěžující tanečky pro vyplnění přestavby scény.

Z mého pohledu rozporuplná inscenace. Působivá scéna a kostýmy, nápadité scénické prvky, účast velkých osobností českého divadla. Naproti tomu absence emocí, rezignace na projev, v mnoha případech ploché odříkávání Erbenova básnického textu (zejména - omlouvám se, mistře - u F. Němce). Nejvíce to platí o Polednici, jejíž úžasný potenciál zůstal nevyužitý; naopak líbily se mi Svatební košile, kde jsem Lucii Polišenské jako snad jediné postavě (možná s výjimkou Jany Preissové) věřila, že se v jejím nitru něco skutečně odehrává. Asi to měl být režijní záměr - nezúčastněným přednesem vykontrastovat závažnost obsahu, u mě se však minul účinkem.

Nesmírně statická a relativně nudná hra. Zajímavý námět, v rozhlase bych ho asi ocenila, ale zde mi bylo líto, že divadlo rezignovalo na své výrazové prostředky. Chápu, že to mělo být originálním kladem představení, já jsem ho ale nebyla s to ocenit.