MMK

Inscenace má silná (píseň Balíček karet) i hluchá místa. Těžko nalézt cílovou skupinu, protože na jedné straně cílí na teenagery až dvacátníky, ale přitom obsahuje mnoho narážek na 80. léta.

V inscenaci se do děje z doby před 100 lety vkládají vsuvky upozorňující na paralely se současností. Sice je to pravda, ale nejsem tak hloupý, abych na to nedokázal přijít sám. Některé pasáže jsou příliš rozvláčné a ztrácí se tak působivost děje. Na mě nejvíc zapůsobil kontrast mezi procesem a trestem pro Krügera a Kutznera.
Jako obvykle na českém divadle chyběl jakýkoli náznak snahy o správnou německou výslovnost - hlavní postava se jmenuje Krüger, ne Krieger. Reichswehr se nepřekládá, tedy pokus o puč nepotlačovala říšská obrana.

Inscenace je poněkud zkrácená, ale to podstatné zůstalo zachované. Bohužel herečky své role spíš odrecitovaly než odehrály. Emoce chyběly. Srovnání s inscenací ve Stavovském je nefér, ale i výkony mladých hereček (J. Pidrmanová, P. Beretová) byly výrazně přesvědčivější než v této interpretaci. Možná si Debut jenom ukousl velké sousto, ale i ve srovnání s DISKem jsou jeho výkony spíš ochotnické.

Už to není, co bývalo. Přibyly vtípky úrovně TV Nova na úkor inteligentního humoru, v průběhu představení se křečovitě dělá reklama velkému pivovaru, terčem posměchu jsou výhradně "inženýři", někteří účinkující (asi vlivem zubu času na jejich chrup) šišlají. Celkově je divadlo daleko za (nebo hluboko pod?) zenitem a měli by skončit, nechat hry jiným ochotníkům a žít z autorských práv. I když to je asi kvůli hamižnosti F. Smoljaka také nereálné https://kultura.zpravy.idnes.cz/cimrman-filip-smoljak-syn-reziserska-prava-zizkovske-divadlo-jary-cimrmana-17b-/divadlo.aspx?c=A180404_161507_divadlo_ts

Ve hře jsou zajímavé myšlenky (jak mocní manipulují lidmi a zneužívají moc ve svůj prospěch), ale představení je neúměrně dlouhé - skoro 2 hodiny bez přestávky se nedají vydržet. Inscenaci by proto prospěly nůžky, např. vložky doprovázené nepříjemně hlasitou hudbou by šly výrazně zkrátit či dokonce vypustit a navíc by tím hra získala spád a víc by vynikly výborné dialogy.

Nebýt Simony Stašové, hodnocení by bylo mnohem vyšší. S.S. nepřirozeně přehrává, ani v nejmenším není uvěřitelná. Téma je zajímavé, výborně hraje H. Karochová, velmi dobře Č Gebouský. Díky nim (a navzdory S. Stašové) to bylo koukatelné.

Oddechová komedie, která nemá sebemenší ambici překvapit. Vše předem odhadnutelné, a pokud by náhodou něco překvapit mohlo, předem se to vyzradí. Služebná v podání P. Mourkové už je hloupá až moc a není humorná, nýbrž trapná.

Kostýmy a orchestr v pořádku, ale to ozvučení... Všichni účinkující měli mikrofony, což hru dokonale srazilo. Zvuk z reproduktorů byl zkreslený (na úrovni tranzistorového rádia z 80. let) a ve srovnání s čistým zvukem orchestru to nepříjemně tahalo za uši. Když účinkující přicházel(a) ze zákulisí, nepřirozeně se z ticha ozval plný hlas (žádné postupné zesilování). Hlasově (by) dokázali bez mikrofonů zpívat L. Obručník Vénosová, R. Hoza a A. Briscein, což je na operetu opravdu málo.
Za Lehára mikrofony neexistovaly, ale současné české "hvězdy" se bez nich neobejdou, ani když orchestr nehraje.

Komedie měla být na odreagování, ale v mnoha pasážích nebyla vtipná, nýbrž trapná. Snad jediná myšlenka v celé hře je, že prolhaný hajzlík - manipulátor se ze svízelné situace dostane mnohem snáz než slušný poctivý člověk.

Provokativní - určitě. Zajímavé - místy. Humorné - místy. Přes čáru - místy.

Nechápu, proč se zmiňuje Lorca, s ním to má společné jen to, že to je divadelní hra. První část je zoufale dlouhá a nezáživná, spíš tlachání určené generacu "júťúberů" a oživuje ji jen skvělá E. Salzmannová. První části by prospělo zkrácení tak na třetinu. Po přestávce se úroveň zvedla, ale i tak se v ní střídají dramatické pasáže, v nichž se mi tajil dech, s "júťúberským" tlacháním. Občas se objeví zajímavé momenty či témata (například když někdo píše příspěvky na (a)sociální sítě a zmiňuje v nich své blízké, jak to ovlivňuje tyto lidi), ale celkové vyznění je dost rozpačité.

U Poea jsem čekal napětí, které se nedostavilo. Převleky byly o ničem.
V poslední době klasický nešvar Divadla v Řeznické, kdy sice lístky nejsou místenkami, ale jsou mezi námi někteří rovnější, kteří místa rezervovaná mají.

Upravit rozvláčného ruského klasika tak, aby nebyl rozvláčný, je nelehký úkol. ŠD ho nezvládlo. Ve hře je příliš mnoho linií, které spolu jen vzdáleně souvisejí. Například Levinovi jsou naprosto zbyteční a místo nich by bylo lepší se soustředit na Annu. Vzhledem k reakcím publika (část odešla o přestávce, část tleskala ve stoje) se zdá, že toto provedení má našlápnuto ke kontroverzní inscenaci.

Vlastní text je zajímavý, ale sráží ho interpretace. Za celou inscenaci účinkující neřeknou jediné slovo bez mikrofonu s kvalitou reprodukce na úrovni tranzistoráku z 80. let. Kdyby tímto "efektem" upravili některé Tchořovy repliky, umocnila by se tak jeho démoničnost. S tím se pojí i neskutečně hlasitý hudební doprovod, který je asi 100 dB nad hranicí snesitelnosti. Nechápu, co je uměleckého na tom, že doprovodný rámus pode mnou rozvibruje sedadlo. Za těchto podmínek si nejsem jistý, že A. Kalertová nezpívala z playbacku.
Kladně hodnotím, že v dnešní době neúměrného vlivu církve byla zachovaná role chlípného misionáře.

Ve srovnání s verzí ze začátku 90. let (B. Štěpánová jako Vlasta, S. Laurinová jako Šárka...) hluboký propad. Ačkoli se F. R. Čech vymezuje vůči humoru TV Prima, to, co předvádí na jevišti, je přesně on.

Nabízí se srovnání s legendárním filmem, který představuje opravdu tvrdé měřítko. I když se budu snažit nesrovnávat, opravdu mě zklamal "humor" na úrovni TV Nova. Horníček, Grossmann či Šimek se musí obracet v hrobě.

Hra jako taková je standard, který nenadchne ani neurazí. Zato S. Stašová byla otřesná, děsivě přehrávala, její projev byl nekoukatelný.

Téma zajímavé, ale výsledkem je zmatené, rozvláčné, těžko pochopitelné tlachání.

Angličtina pro začátečníky by mohla být dobrý nápad, kdyby mezi jednotlivými větami nebyly dlouhatánské pauzy. Vznikla tak zbytečně rozvláčná hra.

Co bylo účelem představení, mi zůstalo utajeno. Kdyby mělo přestávku, asi by nezvítězila zvědavost, zda druhá polovina bude stejně slabá jako první. Nevím, za co by měla Jana Boušková dostat cenu za nejlepší herecký výkon, mnoho rolí zvládla výrazně lépe.

O čem to vlastně bylo?