R.JELEN.21

V některých částech jsem sice trochu ztrácela pozornost, ale i tak jsem s výsledkem a celkovým vyzněním hry spokojená. Možná mi tam chybí trochu více charismatický prvek, jako u hry s panem Táborským. Nicméně jako sonda do ztracené generace je to zajímavý zážitek.

Vůbec to není zlé, dobře některé vulgarismy by mohli být omezené, ale jinak je to velice zajímavá zkušenost s tím co v divadle lze.
Dobře, asi se to není klasická činohra, ale na termín, že to není divadlo, bych byla velice opatrná.
Taky musím říct, že jsem jako první podle plakátů očekávala p. Pechláta xD Je to super, že se i kolegové chodí dívat na představení. Mě někdo přijít do práce tak bych ho hnala xD
Narážka na Babiše je doslova geniální.

Konečně režie Daniela Špinara, která stála za to. Po katastrofální (aspoň pro mě) Manon Lescaut.
Výkon hereček je jednoduše výborný, visela jsem na nich a má to dynamiku a spád. Také ten nezvyklý úhel pohledu (divák sedí na jevišti a hra se odehrává v hledišti). Super
D. Špinar se do osoby K. H. Hilara trochu projektuje. Nemá úplně jednoduchou pozici, je mnoho výhrad vůči jeho osobě a říct: On taky byl takový despotický, ale změnil vnímání a pojetí činohry, pan Hilar měl na své straně diváky a kritiku. Nejsem si jistá, že se to může povést i D. Špinarovi.

Spokojenost jako vždy, tahle partička prostě stojí za vidění ;)
Hostující Ivan Lupták je v téhle roli jako plejtvák ve vodě.
Musím říci a bude to vlastně jediná výtka (ale malá), že jsem si přece jen zvykla na představení protkané písničkami, které mi zde chyběli, nejspíš budou někde vpravo dole mezi obrazy 3-10.

Ve finále to vůbec nebylo blbý. Já osobně mám z kusy Cirku La Putyky jeden problém, přijde mi, že samotné číslo mnohdy skočí dříve než pořádně vygraduje a než se začnu pořádně těšit.
Zde je ta řekněme výplňová část mezi samotnými čísly, dokonce možná ještě o fous lepší, než samotná akrobacie.
Konec konců doporučila bych to, jako nejlepší co jsem z La Putyky viděla, kdyby dnešní představení nebyla derniéra ;)

Jedním slovem: úžasné
Dvěma slovy: absolutně úžasné
Víc netřeba dodávat, tohle se musí vidět ;)

První letošní Dlouhá, do tohohle divadla se vracím vždycky ráda.
Racek mi ale příliš nesedl, celý soubor hraje dobře (pro mě jen velmi nevýrazná M. Poulová (v každé roli v jedné poloze a je si v ní jistá, ale trochu se to okouká). Zpátky k Rackovi scéna je zajímavá a rozhodně upoutá. Jen mi je dosti líto všech co musí v tom prachu ze skratovaných papíru nějaký čas dýchat. Na konci si především dámy mohou užít nahé půlky hlavního představitele (za mě bych to vynechala, ale kdo jsem já).
Určitě nejsem sama kdo do divadla jde bez znalosti předlohy. Chci hru poznat na jevišti a to se zde nedaří.

Neuvěřitelné! Nepopsatelné!
Předně říkám, že ta hra není pro každého a hlavně asi ne pro útlocitné matky. Každopádně slečna, která hraje hlavní (a jedinou postavu) je neuvěřitelná! Celou hodinu se jí povede naprosto zaplnit a naplnit neuvěřitelným výkonem. Tleskám a smekám!!

Tradičně záruka ztuhlých koutků a bolavých bránic ;) Ztuhlých u úsměvné křeči ;) Doporučuji

Vlastně největší lákadlo bylo zjistit, kde se vzalo to dost rozdílné hodnocení diváků a redakce.
Řekněme, že výkony jsou dobré, ale celkový dojem z hry je ZMATEK.
Velkou roli hraje i fakt, že o osobě A. Pammrové jsem do dnešního dne ani nevěděla, že existuje a po dnešním dnu u toho asi zůstanu.
Jsou hry u kterých si říkám: "Okey nesedí mi to, ale chápu že někomu jinému ano." Ale z Divadla na zábradlí, většinou odcházím s pocitem: "Tohle se vážně někomu líbí?" Čest výjimce jménem Korespondence V+W. Zase pokud máte hry DnZ rádi, bude se vám Antieva určitě líbit. Pokud ne, nemá to cenu.

Co všechno uděláte, abyste si udrželi lásku? Popřete sebe? Popřete svou pravdu? Budete se bít za to kým jste? Nebo popřete sebe, jen abyste si jeho náklonnost udrželi?
Nakonec budete říkat, to co si myslíte, že chtějí slyšet! Než to co si myslíte. Přijmete názory a budete se snažit odstranit každého, kdo ho nesdílí. Kdo ho nějak narušuje.
Připomíná mi to citát: Když najdeme přítele, uděláme si o něm určitý obraz. Čím víc ho poznáváme, snažíme se ho změnit. Obraz? Ne, člověka!
Jednoduše úžasný výkon pana Táborského!! A neméně skvělý výkon Filipa Cíle, stojí za návštěvu! Všem doporučuji!!

Já nějak nevím co napsat, je to naprostá haluz. Človek hodně momentů ke smíchu vlastně "nepostřehne". Celou dobu ho nějak nepouští pocit: Co z tohohle sakra bude!! A na konci jste vlastně spokojený, nebo lépe nejste naštvaný. Jen já osobně bych na to znovu nešla ;)

Cyrano se vrací pod Palmovku, já osobně sice o velké roli Borise Rösnera na prknech divadla pod Palmovkou slyšela jen z vyprávění, každý se ale říká, že byla úžasná. Já jsem ráda, že jsem dnes mohla být svědkem výborného podání Daniela Bambase, mimo jiné žáka Borise Rösnera (kdybych tuto skutečnost nevěděla z knihy Život jako divadlo, je uvedená i v programu). Jsem spokojená ;) Přece jen moje "feministické" srdíčko, by radši Roxanu, která sice je romantička ale ne naivní no slepička, no co už ;)

Konečně, konečně, konečně něco co mohu v Divadle Na zábradlí doporučit! Po jedné hře, kterou považuji za shit a dvou, které mi nesedli (a dost se divím, že někomu sedli). Je tu Korespondence V+W, je to svěží a krásně to vypráví život jednoho bratrství, které nerozdělil ani oceán, ani zrůdná ideologie, ani roky. Také bych si přála svého Wericha nebo svého Voskovce.
Velice důstojně zahrané takže jak p. Vyorálkovi, p. Vašákovi a p. Plodkové moc děkuji ;)

Pro mě je to výkon, plně adekvátní té budovy. Pro mě je to výkon, plně hodný toho potlesku ve stoje. Pro mě je to výkon, který za cenu vstupenky stojí.
Co více říci k Ivě Janžurové? Co více říci k ženě, kterou sám Jan Werich označil jako jednoho ze dvou klaunů. Strašně mě baví její projev, člověk u ní dokáže vidět až dětskou radost, když právě jako 5 letá holčička, klepe nožkami.
Nějak nemám moc více co říci, tohle se musí vidět. Snad jen, že mě mrzí, že jsem v roli W. Churchilla nestihla Václava Postráneckého.

Tohle představení je úlet ve všech směrech, kterým to slovo chápat. Předně říkám, že to nesedne všem a lidem mého věku ještě méně než těm co žili v divokých devadesátkách. Ano jde hodně na jednoduchý humor, takže čekat vysokou kulturní hodnotu je marné. Zdárně to paroduje všechna ta klišé z té doby (Jonák, ledvinka, boybandy, ty děsně kýčovitý klipy a sexy pohyby, ty seriály o životě americké zlaté mládeže, český filmy té doby, ...). Viděla jsem i Kanibalky v Rokoku a je to něco podobného, bavilo mě svým způsobem oboje ale znovu to vidět nepotřebuji.

Upřímně jsem se toho představení bála, už jen protože kniha patří k těm, které jsem rozečetla a nedočetla (tuhle konkrétně asi 6 krát). Takže obavy byli velké, stejně tak očekávání. Upřímně jsem příjemně překvapená, nadšená a unešená. Do Rokoka jsem se dnes vrátila už po sedmé.
Hra je úžasně zahraná především musím vyzdvihnout výkony A. Bilíka, J. Hány, P. Tenorové, M. Kačmarčíka a V. Dvořáka.
V téhle hře si zkrátka sedlo vše co mělo: dobré herecké výkony, scéna je krásně vymyšlená, hudba sedí a krásně pomáhá budovat atmosféru tam, kde je třeba. Rozhodně doporučuji!!

Kniha, kterou právem zhnusí povinná četba, když to sama kniha nedokáže (zatím jsem dala deset stránek a musela jsem to odložit).
S představením jsem více než spokojená, neříkám dalo by se najít nějaké momenty, které mi nevyhovovali, ale to bych musela být moc velký hnidopich.
Neříkám většinou mívám s alternativně pojatou "klasikou" problém, ale zde ne. Přece jen to téma se dá interpretovat i do dnešní doby velice snadno. Většinu Shakespearových adaptací, které jsem viděla, jsem neopouštěla zdaleka tak nadšená jako dnes.

Tohle jsem potřebovala se od srdce nenuceně zasmát ;)
Co k tomu víc říct, je to vtipný, je to hravý, dobře se na to kouká, dobře se to poslouchá a mě to stačí.
Nehraje si to na mistrovství světa v poetice, mistrovství v klauniádě, je to co to je a je to tak nejlepší ;) Možná snad jen Triptychon di voce byl o kousek lepší ;)
Ještě by možná bylo fajn nějak lépe oddělit přestávku a konec je to zmatečné ;)

Řekněme, že nevím jestli je takový zmatek, aby to podpořilo to co cítí lidé s touto nemocí, nebo je to zmatek vzniklý propojením prvků.
Strašně se mi líbí koncept scény, přijde mi ale, že potenciál takové úpravy se úplně nepodařilo na 100% využít.
Prostě nemůžu říct, že bych byla zklamaná, ale nemůžu říct, že bych byla úplně nadšená, je to někde mezi.

"Na světě není dostatek kávy, Lexaurinu a vztyčených prostředníků abych přežill(a) další pracovní týden!"
Tak jsem si řekla, že je na začátku pracovního týdne zjistit důvod proč vydržet až do pátku ;) Nebo mít ten poslední důvod proč se nezabít a vydržet minimálně do čtvrtka abych se ještě dozvěděla 1000 věcí co mě serou ;) Asi takhle pokud se vám ostatní produkce palmoffky líbí, nebudete zklamaní ani zde ;)

Dnešní představení je v mnoha místech hrané na základní humor a přestože mi to u Kanibalek v Rokoku tolik nevadilo, zde prostě nic. Mnohdy jsem ani nemohla pochopit kde je v tom ten humor, kterému se někdo směje. Nejlépe bych to asi přirovnala k opileckému pohledu, kdy když jsme opilý připadáme si neuvěřitelně vtipní ale oku střízlivého pozorovatele jsme jen smutně trapní (možná jsem prudérní).
Už podruhé jsem se rozhodla podlehnout TIPu. Požitkáři nebyli ani špatní ale nebyli pro mě ani dobří, nicméně měli své highlighty. Zde ani přesvědčivý výkon Honzy Hájka mi moc nepomohl. Bohužel

Nejsem zrovna muzikálový typ, ale zde to vůbec nevadí. Pěvecké a taneční pasáže jsou skvěle zvládnuté. Vata svou funkci plní obstojně, i když ten humor je někdo jednodušší. Z ústřední dvojice mě více zaujal Ivan Lupták, Berenika kohoutová mě příliš neoslovila. Stejně se člověk nejvíce těší na trio kytaristů.
Nákupem lístků prostě nikdo neprohloupí :) Poslouchat narážky na počasí v momentě kdy sedíte moknoucí pod pláštěnkou je prostě nejlepší :)

Tohle jednoznačně ano! Paní Simona Stašová předvádí neuvěřitelnou one woman show, při které se člověk směje a i se dojímá. Přece jen více se směje. Je třeba smeknout, že tenhle 2.5 hodinový koncert táhne sama. Naposledy mě takhle bolela bránice po Souborném díle WS v Dlouhé. Naprosto zasloužený potlesk ve stoje ;)

Neříkám, každý moment nebude dávat úplně smysl v tom jak se na to koukat, jak to vzít, jak to tvůrci mysleli. Kouká se na to ovšem skvěle ;) Ta projekce zezhora je vyloženě top. Někdy jsem měla i chvilku problém poznat co je vizualizace a co se na tom jevišti skutečně děje.
I když mě více seděla Zahrada ;)