Profil uživatele

Varan

Volby

Hodnocení

Redaktoři s podobným hodnocením
jméno redaktora: průměrný rozdíl hodnocení (počet společně hodnocených inscenací)
Anežka Hrebiková: 9 % (15)
Pavel Širmer: 10 % (52)
Jan Pařízek: 11 % (51)
Jiří Landa: 11 % (63)
Lukáš Dubský: 11 % (28)

Seřadit dle: data přidání sestupně | názvu hry vzestupně | procenta hodnocení sestupně

Další stránky hodnocení: 1 2 3 > >>

(zadáno: 16.10.2018)
Další roky ve stejnou dobu - Divadlo Bez zábradlí: 60 %
Hned po týdnu jsem se vypravil na pokračování komedie Každý rok ve stejnou dobu, abych zjistil, jak se vztah Doris a George bude vyvíjet. Místy to sice bylo vtipné, ale chování postav v jednotlivých obrazech bylo tak odlišné, že to celé hře velmi ubíralo na přesvědčivosti. Určitě Zdeňku Žákovi jde ztvrárnění stárnoucího George mnohem přesvědčivěji. Veronika Freimanová je jistě velmi okouzlující, ale měla docela dost přeřeků. Divadlo nebylo zaplněno ani z poloviny, je vidět, že je hra v repertoáru již takřka dvacet let. V tomto divadle je obecně hodně velmi dlouho hraných kusů a málo premiér...
(zadáno: 9.10.2018)
Každý rok ve stejnou dobu - Divadlo Bez zábradlí: 60 %
Přehlídka šesti různě zábavných obrazů milenecké dvojice, které se odehrávají na stejném místě vždy s odstupem pěti let. Je vidět, že od premiéry uběhlo již 20 let a že oba představitelé notně zestárli. Věřit obarvenému Zdeňku Žákovi mládí a Veronice Freimanové těhotenství (a to až po 10 letech od prvního seznámení) úplně nejde. Přesto musím říci, že se jednalo o poměrně příjemný večer strávený ve společnosti Doris a George a jsem zvědavý na pokračování, kde oba herci již představují své starší já a mohli by tedy působit autentičtěji a uvěřitelněji.
(zadáno: 3.9.2018)
Vzkříšení - Dejvické divadlo: 80 %
Výborná hra o různých podobách lásek se skvěle vypointovanými dialogy. První polovina byla velmi vtipná, druhá část po přestávce se nesla již v poměrně vážnějším duchu a konec byl celkem dost mrazivý. Pokud jde o herecké výkony, vyzdvihl bych především Ivana Trojana a Pavla Šimčíka, z ostatních ale rozhodně nikdo nezaostával. Viděno v rámci živého TV přenosu.
(zadáno: 28.8.2018)
Příběhy obyčejného šílenství - Dejvické divadlo: 70 %
Těch šíleností bylo někdy možná až příliš mnoho, ale jinak se jedná o velmi zdařilou a zábavnou inscenaci, které kraluje výborný výkon Ivana Trojana. Viděno z TV záznamu.
(zadáno: 19.6.2018)
Hodinový hoteliér - Divadlo na Vinohradech: 50 %
Na jednu stranu je velký zážitek vidět velmi zblízka skutečné herecké bardy, jakými bezesporu Oldřich Vlach a Jaroslav Satoranský jsou, na druhou stranu ani sebelepší výkon nezmění nic na tom, že hra se místy neuvěřitelně táhne a nudí a navzdory dlouhému tlachání se v ní vlastně pořádně nic neděje.
(zadáno: 22.5.2018)
Vzpomínky zůstanou - Divadlo Ungelt: 60 %
Hra s těžko uvěřitelným a kostrbatým dějem. Vůbec jsem nevěřil tomu, že by se Tracy dokázala zamilovat do postavy Austina, ta dvojice postrádala jakoukoli chemii. Petr Štěpánek a Zlata Adamovská podali solidní výkony, možnost více vyniknout jim tato hra ale nedovolila. Postava Viléma Udatného byla zbytečná a směšná. Jelikož se jednalo o derniéru představení, které mělo za sebou asi 170 repríz, byla na konci poměrně sentimentální nálada a asi právě s ní související standing ovation, které by si ale tato jednoduchá hra jinak rozhodně zasloužit neměla.
(zadáno: 21.5.2018)
Léda (Manželskonemanželská povídka) - Činoherní klub: 60 %
Tuto vcelku průměrnou hru o pokryteckých vztazích mezi muži a ženami drží nad vodou výborný výkon Petr Nárožného, kterého jsem viděl již v několika hrách ČK a nikdy mě nezklamal. Na rozdíl od horších předešlých zkušeností se mi zde velmi líbil výkon Ondřeje Vetchého, konkrétně hlavně jeho opilecký výstup s Petrem Nárožným. Část po předstávce je výrazně lepší než ta po ní. Viděno z TV záznamu.
(zadáno: 9.5.2018)
Už je tady zas! - Divadlo Na Jezerce: 60 %
Ondřej Kavan je jak vizuálně, tak gestikulací velmi přesvědčivým Adolfem Hitlerem. Hra je ale spíše komedií, ačkoli se najdou okamžiky, kdy člověka lehce zamrazí, když si uvědomuje paralely se současností. Líbily se mi filmové dotáčky s reálnými moderátorkami (Drtinová, Surovcová), které tématu dodaly na autenticitě. Obecně ale musím bohužel říct, že jsem se s touto hrou asi úplně nepotkal, čekal jsem od ní přece jen trochu víc a odcházel lehce zklamaný.
(zadáno: 7.5.2018)
Paní plukovníková - Divadlo Na Jezerce: 70 %
Tato velmi jednoduchá a prostá hra stojí a padá na Jiřině Bohdalové, která předvádí mimořádný výkon, přesně ví, co na diváka platí, zbytečně se nepitvoří a má perfektní timing. Ostatní nemají moc co hrát, jejich postavy jsou nezajímavé a víceméně sekundují. Právě kvůli Jiřině Bohdalové ale nakonec hru hodnotím takto vysoko.
(zadáno: 30.4.2018)
Ples upírů - Goja Music Hall: 60 %
Superlativy z úst Františka Janečka k tomuto muzikálu jsou značně nadhodnocené, jedná se o průměrný muzikál s primitivním dějem a pár zajímavými hudebními čísly. Natálii Grossové se talent upřít nedá, ale vzhledem k jejímu věku a věku Mariana Vojtka ústřední dvojice působila značně nesourodě, ne-li zcela nevhodně. Iritovala mě otravná postava profesora Abronsia, naopak postava naivního Alfréda, navíc ve skvělém podání Lukáše Randáka, mě moc bavila. Chválím taneční a pěveckou company a lituji, že velmi talentovaný Jakub Hübner nedostává v muzikálech větší příležitost.
(zadáno: 19.4.2018)
Peer Gynt - Divadlo na Vinohradech: 50 %
Herecký výkon Ondřeje Brouska je skutečně impozantní a dlouhotrvající ovace poloprázdného hlediště Divadla na Vinohradech patřily bezesporu především jemu, přesto mě poetika tohoto monumentálního veršovaného Ibsenova dramatu bohužel nikterak významněji nezasáhla. Troufám si říct, že to bylo hlavně kvůli přílišné délce Čičvákova zpracování. Především část po přestávce (hlavně ta s toulkami v cizině) byla k uzoufání dlouhá a určité škrtání by celé věci jen prospělo.
(zadáno: 17.4.2018)
Touha jménem Einodis - Divadlo Ungelt: 70 %
Velmi příjemný muzikál, kde pochvalu zaslouží především krásná hudba a výborné a společně krásně ladící hlasy Marty Kubišové a Anety Langerové. Body srážím za místy velmi kostrbaté libreto a výkon Milana Heina, který označit pojmem "podprůměrný" je ještě poměrně velký eufemismus. Viděno z TV záznamu.
(zadáno: 13.4.2018)
Její pastorkyňa - Divadlo na Vinohradech: 60 %
Díky kostýmům, scéně, hudbě a dobové mluvě (ne vždy snadno srozumitelné) se tvůrcům podařilo velmi věrohodně vykreslit atmosféru venkova 19. století. Nicméně právě vzhledem k době a tématu je hra dnešnímu divákovi přece jen již poměrně vzdálená a možná by nebylo na škodu ji v určitých aspektech alespoň trochu modernizovat. Hlavní lákadlo vinohradského zpracování, tedy přítomnost D. Havlové, je v reálu spíše zklamáním. Omlouvám se, ale zmalovaný obličej poznamenaný kosmetickými zásahy nepřispívá dojmu respektované venkovské ženy a to nemluvím o místy neskutečném přehrávání. Viděno z TV záznamu.
(zadáno: 10.4.2018)
Jsme v pohodě - Národní divadlo: 60 %
Poměrně nekonvenční dílo, které ale předkládá jednoduchou myšlenku, že nezáleží na tom, jací jsme, jak vypadáme, jak nás vnímají ostatní, ale na tom, že se cítíme v pohodě. Velmi neotřelou formou jsou stand-up výstupy, kdy mě určitě nejvíc dostal ten poslední s výbornou Janou Bouškovou, při kterém se ze začátku smějete a ke konci je vám až trapné, že jste se předtím vůbec smáli. U mnou jinak oblíbeného Patrika Děrgela by určitě neuškodilo určité ubrání na vykreslení jeho homosexuální postavy, bylo to místy dost za hranou. Závěrečná scéna za sklem mi přišla zbytečně natahovaná a prázdná.
(zadáno: 10.4.2018)
Manon Lescaut - Národní divadlo: 90 %
Velká nádhera, jedno z nejlepších představení, které jsem kdy viděl. Ano, je patrné Špinarovo moderní pojetí, nicméně nesouhlasím, že by řešení scény bylo bůhvíjak rozporuplné. Kromě scény chválím i krásné kostýmy a hudbu a nenapadá mě vlastně nic, co bych mohl vytknout. Představení ovládl výborný výkon Patrika Děrgela v roli bláznivě zamilovaného rytíře des Grieux. Děrgel si krásné Nezvalovy verše vyloženě užívá. Pozadu ale určitě nezůstala skvělá Jana Pidrmanová jako kouzelná a hříšná Manon a úchvatný Radúz Mácha, jehož krátká scéna s vyznáním pro des Grieux mě vyloženě dostala.
(zadáno: 3.4.2018)
Půldruhé hodiny zpoždění - Studio DVA divadlo: 70 %
Vtipná, svižná, uvěřitelná hra ze společného života stárnoucí manželské dvojice s velmi sympatickým výkonem Milana Lasici. Viděno z TV záznamu.
(zadáno: 1.4.2018)
Vražedný pátek - Divadlo v Řeznické: 70 %
Text se pokouší šokovat, ale je v něm poměrně dost nelogičností, nerealisticky také působila náhlá změna v přístupu vyšetřovatele Goldberga k Freitagovi. Hru jako takovou pozvedává výkon Stanislava Zindulky, sedět v první řadě dva metry od něj je skutečně divadelní zážítek. Jakub Zindulka za výkonem svého otce nikterak nezaostával. Hra je velmi krátká, drobné prodloužení a zapracování na uvěřitelnosti zápletky by jistě nebylo na škodu.
(zadáno: 15.3.2018)
Popeláři - Švandovo divadlo: 50 %
Skvělý Patrik Děrgel v roli Don Juana. Chvílemi jsem se velmi bavil a chvílemi ukrutně nudil. Těžko v tomto případě hledám slova, kterými bych představení ohodnotil. Bylo to vše dosti bizarní, divné, zvláštní...
(zadáno: 19.12.2017)
Sugar (Někdo to rád horké) - Divadlo Na Fidlovačce: 60 %
Jsem asi jeden z mála, který neviděl původní film, což ale nemusí být na škodu, ba naopak. Moc se mi líbil bezkonkurenční výkon Lukáše Pečenky a krásně slizký Václav Svoboda, naopak herectví Anety Krejčíkové mi moc nesedělo (ale ne až tak jako v představení Famílie). Na můj vkus je v tomto zpracování příliš prvoplánových narážek na vyměněná pohlaví. Písničky jsou zapomenutelné a pouze spojují jednotlivé činoherní výstupy. Inscenace v druhé půlce místy ztrácela dech a vůbec se mi nelíbila scéna s bohatými starci v hotelu Ritz, ač s milým cameo výstupem Ladislava Trojana a Dalimila Klapky.
(zadáno: 12.12.2017)
Marie Stuartovna - Divadlo na Vinohradech: 70 %
Historické drama, kde by se napětí na jevišti dalo krájet (a to jsem viděl představení pouze z TV záznamu). Líbily se mi oba ústřední výkony (civilní Havlová, skvěle váhavá Juřičková), které výborně doplňoval Jan Šťastný. Hra měla spád a ani chvíli nenudila. V představení je vidět zřetelná režijní stopa Daniela Špinara (scéna, hudba, moderní kostýmy...).
(zadáno: 3.12.2017)
Famílie - Divadlo Na Fidlovačce: 80 %
Bezesporu krásná hra o dvou zcela odlišných polovinách. Tu první půlku se budete jen smát, budete mít rádi všechny ty čtyři kouzelné prarodiče, kteří zahrnují láskou svého vnuka, udělali by pro něj první poslední, skáčou si do řeči a i přes svůj věk jsou plní života. Tu druhou půlku vám naopak do smíchu moc nebude, přijde to, co bohužel se stařím přichází - nemoce a nakonec smrt. Přesto druhá polovina není zbytečně sentimentální. Kdybych měl vyzdvihnout dva herecké výkony, byla by to jistě dokonalá Ludmila Molínová a Zdeněk Maryška. Jen styl hraní Anety Krejčíkové mi připadal poněkud rušivý.
(zadáno: 30.11.2017)
Zrada - Činoherní klub: 60 %
Díky retrospektivnímu vyprávění od začátku víte, jak to vše dopadlo, a postupně se dozvídáte, co k tomu vedlo. Příběh hry je banální, vše se točí kolem vzájemných nevěr, odcizení, přetvářky, z jednání postav se člověku dělá místy špatně. Martin Finger z hereckého tria na jevišti nepochybně kraloval, Kateřina Lojdová solidně zahrála a navíc jí to moc slušelo, jen u Ondřeje Sokola jsem měl pocit, že ho celá hra nudí a nejsem si jistý, do jaké míry to byl jeho herecký záměr. Chválím řešení se SMS promítanými přímo na scéně.
(zadáno: 28.11.2017)
Hašler... - Divadlo na Vinohradech: 60 %
Hudební revue ze života Karla Hašlera, která místy působila poněkud těžkopádně. Potěšilo mě, že Petr Rychlý, pro mě doteď herec spíše nevalných kvalit, dokáže přesvědčivě vést celou hru bez zbytečného pitvoření se a včetně pěvecké stránky podal velmi příjemný výkon. Zato herectví Kateřiny Brožové bych nějak vysoko nehodnotil; ostatní herci vystupovali spíše v epizodních rolích. Narozdíl od některých zde mě režisérské vstupy Tomáše Töpfera nerušily, přišly mi vhodně načasované a dokázaly zajímavě oživit dění na jevišti. Moc potěšila živá kapela. Viděno v TV v rámci živého přenosu.
(zadáno: 26.10.2017)
Amadeus - Divadlo na Vinohradech: 70 %
Začátek hry byl pomalejší, scéna s uvedením první Mozartovy opery byla nevýrazná, ale pak dostala hra ten správný spád. Hlavní výhodou tohoto nastudování je bezesporu geniální hudební nadání Ondřeje Brouska, díky němuž můžeme slyšet část Mozartových skladeb naživo. Salieriho roli ztvárnil Denny Ratajský. Nejsem si jistý,zda ještě dochází k alternaci s Jiřím Dvořákem, ale umím si představit, že jeho Salieri by měl o trochu větší charizma. Chválím výborně řešenou scénu (hlavně dechberoucí zakončení první půle), neotřelý nápad s větříčky a úchvatný závěr se starým a zapomenutým Salierim.
(zadáno: 19.10.2017)
Zlomatka - Divadlo v Řeznické: 60 %
Nepochybně vážné téma, které by ale silněji rezonovalo před nějakými třiceti lety než v dnešní době, kdy homosexualitu jako problém bere málokdo a takto vyhraněné situaci lze hodně těžko uvěřit. Jitka Smutná, na jejímž výkonu hra stojí, byla ale výborná. Postava Diega mi místy dost lezla na nervy střídaním submisivní polohy s ukřičenými výstupy. Ve scéně s prostitutkou bylo kroucení zadku a roztahování nohou přespříliš. Body hře ubírá i to, že představitelé Diega a Alberta jsou pro své role studentů už staří, je vidět, že od premiéry uběhlo přes deset let. Finální scéna byla mrazivá!!!

Další stránky hodnocení: 1 2 3 > >>