Profil uživatele

Varan

Volby

Hodnocení

Redaktoři s podobným hodnocením
jméno redaktora: průměrný rozdíl hodnocení (počet společně hodnocených inscenací)
Pavel Širmer: 9 % (59)
Anežka Hrebiková: 10 % (18)
Helena Grégrová: 11 % (57)
Jan Pařízek: 11 % (54)
Jiří Landa: 11 % (67)

Seřadit dle: data přidání sestupně | názvu hry vzestupně | procenta hodnocení sestupně

Další stránky hodnocení: 1 2 3 > >>

(zadáno: 16.4.2019)
Kati - Činoherní klub: 80 %
Výborná černočerná komedie odehrávající se ve Velké Británii šedesátých let v době, kdy byl fakticky zrušen trest smrti. Bývalý kat vede hospodu se svojí na alkoholu závislou manželkou (výborná Dana Černá), a stýská si po své někdejší práci. Pro místní hospodské zoufalce je sice celebritou, ale jeho život je najednou tak prázdný. Jak rád by si alespoň ještě jednou připomenul svou zašlou slávu a práci, kterou tak miloval, i když sem tam možná popravil někoho nevinného... Skvělý divadelní zážitek, jen mě trochu mrzelo, že se neobjevil Alois Švehlík (jeho krátkou roli převzal Jaromír Dulava).
(zadáno: 10.4.2019)
Manželské vraždění - Divadlo Na Jezerce: 50 %
Komedie o dvou manželech, v jejichž vztahu již prakticky nic není v pořádku, ale jedna nehoda jim, byť neplánovaně, dává druhou šanci. Celkem se mi líbilo střízlivé herectví Jaroslava Duška, méně mě ale oslovila Nataša Burger, obzvláště tam, kde měla hrát lehce podnapilou. Zatímco první polovina mě poměrně bavila, ta druhá (naštěstí kratší) se velmi táhla, byla plná různých mouder o manželství a upřímně jsem se nemohl dočkat konce. Celkově tato hra není nikterak objevná ani originální.
(zadáno: 20.3.2019)
Cock - Divadlo v Řeznické: 80 %
Hra, která není ani tak o tématu sexuální orientace, ale hlavně o fatální nerozhodnosti, která ničí život všem zúčastněným. Absence jakýchkoli rekvizit (pokud nepočítám čtyři židle) klade vysoký nárok na herce. Fantastický výkon předvedl Daniel Krejčík, který svá váhání a dilemata podal naprosto uvěřitelně. I zbylí herci ale nezůstali pozadu a společně tak přispěli k velmi tíživé atmosféře na jevišti, kterou místy odlehčily vtipnější momenty.
(zadáno: 15.3.2019)
Teror - Městská divadla pražská: 70 %
První půlhodinu by se atmosféra v divadle dala krájet. Část s výslechem pplk. Lauterbacha (výborný Lukáš Jurek) byla jednoznačně nejlepší z celé hry a v jejím průběhu jsem uvažoval o svém vůbec prvním stoprocentním hodnocení. Následující část s výslechem paní Meiserové ale měla velmi sestupnou tendenci a přišla mi jako vytržená z jedné epizody Soudkyně Barbary (stejně jako některé výstupy M. Kačmarčíka a Z. Kaliny v průběhu celé hry). Obecně jde ale o velmi zdařilý koncept a tíha zodpovědnosti při závěrečném hlasování, ač vlastně o nic nešlo, byla vysoká. Naše hlasování 15% vinen, 85% nevinen.
(zadáno: 7.3.2019)
Krvavá svatba - Národní divadlo: 60 %
Představení, ve kterém krásné vizuální zpracování malinko upozaďuje text jako takový. Líbilo se mi zajímavé použití spousty alegorií (citron, klubíčko, rtěnka), naopak moc se mi nezdála kombinace španělských motivů a moravského folkloru. Z herců mě nejvíce oslovily Taťjana Medvecká a Pavlína Štorková, Anna Fialová krásně zpívala, Soňa Červená mě jako Luna až děsila a Jana Boušková se poměrně často přeříkávala. Druhá polovina mě překvapila svým velmi krátkým trváním.
(zadáno: 10.1.2019)
Ifigenie v Aulidě - Divadlo na Vinohradech: 60 %
Antická tragédie, kterou se Martin Čičvák rozhodl uvést v moderním hávu, minimálně co se kostýmů a "neantického" zjevu protagonistů týče. Výborná byla scéna, kdy 90% výstupů probíhá ve vyvýšeném tubusu, byť za cenu snížené viditelnosti pro část diváků (předposlední uvedení této hry ale zdaleka nebylo vyprodáno). Co se hereckých výkonů týče, vyzdvihl bych Václava Vydru a Oldřicha Vlacha. Petr Rychlý se se svou rolí nepotkal a Kateřina Brožová byla hlavně velmi krásná. Přes velké nasazení všech a velmi závažné téma mě toto uvedení nikterak neoslovilo, pán vedle mě dokonce první polovinu prospal.
(zadáno: 13.12.2018)
Znovusjednocení Korejí - Městská divadla pražská: 80 %
Série mikrohistorek, jejichž společným jmenovatelem je láska ve všech možných podobách. Některé historky byly vtipné, u jiných přecházel mráz po zádech. Našly se vyloženě mistrovské kusy (učitel a jeho láska k žákoví, imaginární děti manželů), ale i ty, jež mě vůbec nezaujaly (dvojice rozhádaných starých kamarádů). Celkově ale jednoznačně převládá pozitivní dojem. Pokud bych měl vyzdvihnout něčí herecké výkony, byl by to určitě Jiří Hána a Anna Kameníková.
(zadáno: 6.12.2018)
Oddací list - Městská divadla pražská: 70 %
Dějově vcelku jednoduchá hra s momenty, které byly až na pomezí frašky. Bavil jsem se ale velmi dobře a to především díky bezkonkurenční Taťjaně Medvecké. Velmi mile mě ale překvapili svými výkony i Martin Hofmann a Marika Procházková. Pokud by někdo nebyl nadšený z první poloviny hry, prozradím, že ta druhá je mnohem lepší.
(zadáno: 16.10.2018)
Další roky ve stejnou dobu - Divadlo Bez zábradlí: 60 %
Hned po týdnu jsem se vypravil na pokračování komedie Každý rok ve stejnou dobu, abych zjistil, jak se vztah Doris a George bude vyvíjet. Místy to sice bylo vtipné, ale chování postav v jednotlivých obrazech bylo tak odlišné, že to celé hře velmi ubíralo na přesvědčivosti. Určitě Zdeňku Žákovi jde ztvrárnění stárnoucího George mnohem přesvědčivěji. Veronika Freimanová je jistě velmi okouzlující, ale měla docela dost přeřeků. Divadlo nebylo zaplněno ani z poloviny, je vidět, že je hra v repertoáru již takřka dvacet let. V tomto divadle je obecně hodně velmi dlouho hraných kusů a málo premiér...
(zadáno: 9.10.2018)
Každý rok ve stejnou dobu - Divadlo Bez zábradlí: 60 %
Přehlídka šesti různě zábavných obrazů milenecké dvojice, které se odehrávají na stejném místě vždy s odstupem pěti let. Je vidět, že od premiéry uběhlo již 20 let a že oba představitelé notně zestárli. Věřit obarvenému Zdeňku Žákovi mládí a Veronice Freimanové těhotenství (a to až po 10 letech od prvního seznámení) úplně nejde. Přesto musím říci, že se jednalo o poměrně příjemný večer strávený ve společnosti Doris a George a jsem zvědavý na pokračování, kde oba herci již představují své starší já a mohli by tedy působit autentičtěji a uvěřitelněji.
(zadáno: 3.9.2018)
Vzkříšení - Dejvické divadlo: 80 %
Výborná hra o různých podobách lásek se skvěle vypointovanými dialogy. První polovina byla velmi vtipná, druhá část po přestávce se nesla již v poměrně vážnějším duchu a konec byl celkem dost mrazivý. Pokud jde o herecké výkony, vyzdvihl bych především Ivana Trojana a Pavla Šimčíka, z ostatních ale rozhodně nikdo nezaostával. Viděno v rámci živého TV přenosu.
(zadáno: 28.8.2018)
Příběhy obyčejného šílenství - Dejvické divadlo: 70 %
Těch šíleností bylo někdy možná až příliš mnoho, ale jinak se jedná o velmi zdařilou a zábavnou inscenaci, které kraluje výborný výkon Ivana Trojana. Viděno z TV záznamu.
(zadáno: 19.6.2018)
Hodinový hoteliér - Divadlo na Vinohradech: 50 %
Na jednu stranu je velký zážitek vidět velmi zblízka skutečné herecké bardy, jakými bezesporu Oldřich Vlach a Jaroslav Satoranský jsou, na druhou stranu ani sebelepší výkon nezmění nic na tom, že hra se místy neuvěřitelně táhne a nudí a navzdory dlouhému tlachání se v ní vlastně pořádně nic neděje.
(zadáno: 22.5.2018)
Vzpomínky zůstanou - Divadlo Ungelt: 60 %
Hra s těžko uvěřitelným a kostrbatým dějem. Vůbec jsem nevěřil tomu, že by se Tracy dokázala zamilovat do postavy Austina, ta dvojice postrádala jakoukoli chemii. Petr Štěpánek a Zlata Adamovská podali solidní výkony, možnost více vyniknout jim tato hra ale nedovolila. Postava Viléma Udatného byla zbytečná a směšná. Jelikož se jednalo o derniéru představení, které mělo za sebou asi 170 repríz, byla na konci poměrně sentimentální nálada a asi právě s ní související standing ovation, které by si ale tato jednoduchá hra jinak rozhodně zasloužit neměla.
(zadáno: 21.5.2018)
Léda (Manželskonemanželská povídka) - Činoherní klub: 60 %
Tuto vcelku průměrnou hru o pokryteckých vztazích mezi muži a ženami drží nad vodou výborný výkon Petr Nárožného, kterého jsem viděl již v několika hrách ČK a nikdy mě nezklamal. Na rozdíl od horších předešlých zkušeností se mi zde velmi líbil výkon Ondřeje Vetchého, konkrétně hlavně jeho opilecký výstup s Petrem Nárožným. Část po předstávce je výrazně lepší než ta po ní. Viděno z TV záznamu.
(zadáno: 9.5.2018)
Už je tady zas! - Divadlo Na Jezerce: 60 %
Ondřej Kavan je jak vizuálně, tak gestikulací velmi přesvědčivým Adolfem Hitlerem. Hra je ale spíše komedií, ačkoli se najdou okamžiky, kdy člověka lehce zamrazí, když si uvědomuje paralely se současností. Líbily se mi filmové dotáčky s reálnými moderátorkami (Drtinová, Surovcová), které tématu dodaly na autenticitě. Obecně ale musím bohužel říct, že jsem se s touto hrou asi úplně nepotkal, čekal jsem od ní přece jen trochu víc a odcházel lehce zklamaný.
(zadáno: 7.5.2018)
Paní plukovníková - Divadlo Na Jezerce: 70 %
Tato velmi jednoduchá a prostá hra stojí a padá na Jiřině Bohdalové, která předvádí mimořádný výkon, přesně ví, co na diváka platí, zbytečně se nepitvoří a má perfektní timing. Ostatní nemají moc co hrát, jejich postavy jsou nezajímavé a víceméně sekundují. Právě kvůli Jiřině Bohdalové ale nakonec hru hodnotím takto vysoko.
(zadáno: 30.4.2018)
Ples upírů - Goja Music Hall: 60 %
Superlativy z úst Františka Janečka k tomuto muzikálu jsou značně nadhodnocené, jedná se o průměrný muzikál s primitivním dějem a pár zajímavými hudebními čísly. Natálii Grossové se talent upřít nedá, ale vzhledem k jejímu věku a věku Mariana Vojtka ústřední dvojice působila značně nesourodě, ne-li zcela nevhodně. Iritovala mě otravná postava profesora Abronsia, naopak postava naivního Alfréda, navíc ve skvělém podání Lukáše Randáka, mě moc bavila. Chválím taneční a pěveckou company a lituji, že velmi talentovaný Jakub Hübner nedostává v muzikálech větší příležitost.
(zadáno: 19.4.2018)
Peer Gynt - Divadlo na Vinohradech: 50 %
Herecký výkon Ondřeje Brouska je skutečně impozantní a dlouhotrvající ovace poloprázdného hlediště Divadla na Vinohradech patřily bezesporu především jemu, přesto mě poetika tohoto monumentálního veršovaného Ibsenova dramatu bohužel nikterak významněji nezasáhla. Troufám si říct, že to bylo hlavně kvůli přílišné délce Čičvákova zpracování. Především část po přestávce (hlavně ta s toulkami v cizině) byla k uzoufání dlouhá a určité škrtání by celé věci jen prospělo.
(zadáno: 17.4.2018)
Touha jménem Einodis - Divadlo Ungelt: 70 %
Velmi příjemný muzikál, kde pochvalu zaslouží především krásná hudba a výborné a společně krásně ladící hlasy Marty Kubišové a Anety Langerové. Body srážím za místy velmi kostrbaté libreto a výkon Milana Heina, který označit pojmem "podprůměrný" je ještě poměrně velký eufemismus. Viděno z TV záznamu.
(zadáno: 13.4.2018)
Její pastorkyňa - Divadlo na Vinohradech: 60 %
Díky kostýmům, scéně, hudbě a dobové mluvě (ne vždy snadno srozumitelné) se tvůrcům podařilo velmi věrohodně vykreslit atmosféru venkova 19. století. Nicméně právě vzhledem k době a tématu je hra dnešnímu divákovi přece jen již poměrně vzdálená a možná by nebylo na škodu ji v určitých aspektech alespoň trochu modernizovat. Hlavní lákadlo vinohradského zpracování, tedy přítomnost D. Havlové, je v reálu spíše zklamáním. Omlouvám se, ale zmalovaný obličej poznamenaný kosmetickými zásahy nepřispívá dojmu respektované venkovské ženy a to nemluvím o místy neskutečném přehrávání. Viděno z TV záznamu.
(zadáno: 10.4.2018)
Jsme v pohodě - Národní divadlo: 60 %
Poměrně nekonvenční dílo, které ale předkládá jednoduchou myšlenku, že nezáleží na tom, jací jsme, jak vypadáme, jak nás vnímají ostatní, ale na tom, že se cítíme v pohodě. Velmi neotřelou formou jsou stand-up výstupy, kdy mě určitě nejvíc dostal ten poslední s výbornou Janou Bouškovou, při kterém se ze začátku smějete a ke konci je vám až trapné, že jste se předtím vůbec smáli. U mnou jinak oblíbeného Patrika Děrgela by určitě neuškodilo určité ubrání na vykreslení jeho homosexuální postavy, bylo to místy dost za hranou. Závěrečná scéna za sklem mi přišla zbytečně natahovaná a prázdná.
(zadáno: 10.4.2018)
Manon Lescaut - Národní divadlo: 90 %
Velká nádhera, jedno z nejlepších představení, které jsem kdy viděl. Ano, je patrné Špinarovo moderní pojetí, nicméně nesouhlasím, že by řešení scény bylo bůhvíjak rozporuplné. Kromě scény chválím i krásné kostýmy a hudbu a nenapadá mě vlastně nic, co bych mohl vytknout. Představení ovládl výborný výkon Patrika Děrgela v roli bláznivě zamilovaného rytíře des Grieux. Děrgel si krásné Nezvalovy verše vyloženě užívá. Pozadu ale určitě nezůstala skvělá Jana Pidrmanová jako kouzelná a hříšná Manon a úchvatný Radúz Mácha, jehož krátká scéna s vyznáním pro des Grieux mě vyloženě dostala.
(zadáno: 3.4.2018)
Půldruhé hodiny zpoždění - Studio DVA divadlo: 70 %
Vtipná, svižná, uvěřitelná hra ze společného života stárnoucí manželské dvojice s velmi sympatickým výkonem Milana Lasici. Viděno z TV záznamu.
(zadáno: 1.4.2018)
Vražedný pátek - Divadlo v Řeznické: 70 %
Text se pokouší šokovat, ale je v něm poměrně dost nelogičností, nerealisticky také působila náhlá změna v přístupu vyšetřovatele Goldberga k Freitagovi. Hru jako takovou pozvedává výkon Stanislava Zindulky, sedět v první řadě dva metry od něj je skutečně divadelní zážítek. Jakub Zindulka za výkonem svého otce nikterak nezaostával. Hra je velmi krátká, drobné prodloužení a zapracování na uvěřitelnosti zápletky by jistě nebylo na škodu.

Další stránky hodnocení: 1 2 3 > >>