Profil uživatele

Vladimír Rogalewicz

Vladimír Rogalewicz
Volby

Hodnocení

Redaktoři s podobným hodnocením
jméno redaktora: průměrný rozdíl hodnocení (počet společně hodnocených inscenací)
Jan Pařízek: 14 % (285)
Pavla Haflantová: 14 % (82)
Helena Grégrová: 15 % (346)
Iva Bryndová: 15 % (77)
Lukáš Dubský: 15 % (221)

Seřadit dle: data přidání sestupně | názvu hry vzestupně | procenta hodnocení sestupně

(zadáno: 22.4.2013)
Velice tradiční ztvárnění známé grotesky, ovšem při kvalitách souboru Divadla v Dlouhé se jedná o herecký koncert. Mě to k vysokému hodnocení tentokrát stačí.
(zadáno: 14.6.2013)
Ty fláky od Pepíka Kainara jsou fakt dobrý. Úžasná příležitost, jak strávit příjemný večer.
(zadáno: 14.10.2013)
Milé, nenásilné, nepatetické. Jasný důkaz, že šanson má v Čechách druhý domov.
(zadáno: 14.11.2013)
Herecky výtečně zvládnutá, režijně přesto nepatrně nedotažená fraška z konce 60. let. Nejzábavnější je představovat si, jaké pozdvižení tehdy muselo každé představení vyvolat. Dnes už nás taková hra nešokuje, Orton však dokáže velice přesně mířit na pokrytectví a přetvářku všech vrstev společnosti. Výtečná scéna.
(zadáno: 12.12.2013)
Vtipná hravá inscenace. Přesná nápaditá režie, skvělé herectví. Jaroslav Plesl je angličtější než Anglie. Pouze v druhé půli představení trochu ztrácí tempo, závěr je ale opět zdařilý.
(zadáno: 10.1.2014)
Děkuji!
Slovy Jana Pařízka: Aktuální, trefné a reflektující. Je-li toto názor mladých, nemusíme se obávat o budoucnost této země.
Pamatuji se na Karla Kryla z počátku 90. let, kdy do všeobecného veselí vnášel spoustu skepse. Připadalo nám, že se zbláznil; asi si nevšiml, že proběhl listopad ´89 a pokračuje stále ve stejné notě, jako za Husáka.
Dnes tyto texty dokonale rezonují s českou realitou posledních 24 let.
Intelektuálně mimořádně náročné představení. Jsem přesvědčen, že látku bylo možné zpracovat zajímavější formou, která by lépe připomněla osobu Karla Kryla a ukázala i souvislosti.
(zadáno: 23.2.2014)
Pročítám komentáře a není k nim co dodat. Nejvíc musím souhlasit s Pavlem Širmerem, nicméně pocit něčeho mimořádného přetrvává (možná díky mimořádnému prostoru a těsnému kontaktu s herci).
(zadáno: 12.3.2014)
Velice povedené převedení Páralova textu v kondenzované formě na scénu. Zajímavé, soustředěné představení, herecky i režijně nadprůměrné. Těžko se však hodnotí představení po klinické smrti divadla... (Divadlo v Celetné, Praha, 12.3.2014)
(zadáno: 13.3.2014)
(Divadlo v Celetné, Praha, 13.3.2014)
(zadáno: 2.5.2014)
Inscenace, která bere Havlovi i dalším postavám svatozář, nebere vážně ani sama sebe. Takové laskavé odmytičtění Havla už bylo potřeba. Určitě stojí za vidění. Miloš Orsoň Štědroň zraje, toto představení je z jeho posledních podobných variací určitě nejzdařilejší. Z herců si dovolím vyzvednout Petra Jeništu (to je ale nošení dříví do lesa).
(zadáno: 23.11.2014)
Groteska, která vypadá jako pochybný kýčovitý televizní pořad. Kdyby jenom nebyla každá scéna dokonale vypointovaná a nemrazilo z ní. Zdařilé masky, úctyhodný sportovní výkon "Věry Čáslavské" (dnes Vladimíra Polívky). Oba herci se bravurně pohybují přesně na hraně, přísně se drží režijního záměru a nenechají své postavy sklouznout k samoúčelným exhibicím (což by v tomto případě bylo tak snadné). Gustav Husák jako mimořádně inteligentní technolog moci. Dnes (23.11.2014) bylo představení bohužel mnohem aktuálnější, než jsme si ještě před měsícem uměli představit.
(zadáno: 16.2.2015)
Velká stylizace zpočátku ruší; její přísné dodržení v celém představení je pak nakonec hlavní devizou a má výrazný podíl na tom, že diváci odcházejí spokojení. Už jen tímto představením Daniel Špinar ukázal, že (režisérské) řemeslo umí. Lucie Polišenská září (její role je na druhé straně hodně vděčná).
(zadáno: 25.2.2015)
Totální úlet. Naprostá bomba pro všechny, kteří vyrostli na medvídkovi Pů (a taky na Stounech).
(zadáno: 18.3.2015)
Ta hra vlastně nudí. Je ale formálně tak dokonalá, že se člověk celou dobu těší na další scénu. Skvělé přesně vypointované minimalistické dialogy, spousta režijních nápadů, které přesně zapadají do celé koncepce, nadprůměrná hudba, špičková scéna a kostýmy a navrch znamenití David Novotný a zejména Lenka Krobotová. Můj tip!
(zadáno: 25.3.2015)
Pro mě je to zejména návrat toho Karla Dobrého, kterého si pamatuju ze Zábradlí Léblovy doby. Opravdu strhující výkon! Sama hra je sice vcelku působivá, ale stále přemýšlím, nakolik je to pouhý intelektuální konstrukt.
(zadáno: 26.3.2015)
HaDivadlo přivezlo do Prahy poměrně staré představení - proč ne dřív? Výborně propracované charaktery postav, režie, scéna. Opět chybí nosný příběh - asi jako Přelet nad kukaččím hnízdem bez McMurphyho. (Švandovo divadlo, Praha, 26.3.2015)
(zadáno: 24.4.2015)
Asi nejlepší produkce ND posledních několika let. Špinarovi se inaugurační režie povedla. Vysoce moderní představení, které však nepopírá Shakespeara. Funkční a nápaditá scéna, dobré kostýmy, nadprůměrné herecké kreace. Takto by měl vypadat standard Národního divadla.
(zadáno: 17.5.2015)
Soubor srší energií a nápady. Výborně provedené šansony plné (někdy až přehnané) expresivity jsou přehlušeny bizarním dějem v kavárně. Malé etudy bez valného smyslu, jen tak pro radost.
(zadáno: 25.6.2015)
Šťastná ruka dramaturgie pro letní scénu. Dobře zvolené charaktery. Jak je v Ungeltu obvyklé, tíha představení leží na znamenitých hercích, zatímco režie zůstala v nepříliš objevné popisné rovině. Dodnes si pamatuju, jaký dojem na mne hra udělala při památné inscenaci Oty Ornesta v Komorním divadle v roce 1969. Očekávání bylo víceméně naplněno i tentokrát.
(zadáno: 18.8.2015)
Očekával jsem pěvecky znamenité Martu Kubišovou a Anetu Langerovou, podprůměrného Milana Heina i další pány. Překvapením pro mne byl vlastní muzikál - sám o sobě zajímavý, se smysluplnými texty, určitě schopný samostatného života. A překvapením největším byla Aneta Langerová: herečka. Přirozená, živá, ovládající jeviště, jakoby to dělala denně. Ondřej Novák byl dobrý, Igor Orozovič nenadchnul, ale nerušil, Milan Hein by měl zůstat u produkce, tu umí znamenitě. Režie Pavla Ondrucha jako obvykle nezajímavá (naštěstí to vynahradí obě dámy).
(zadáno: 10.9.2015)
(zadáno: 21.10.2015)
Dobře udělané, netriviální, zábavné. Bulvární, poměrně povrchní text dokázal Daniel Špinar zvládnout tak, že ve výsledku jeho slabiny mizí. Na Špinarovu éru se bude v Kladně dlouho vzpomínat. Velké sólo Pavlíny Štorkové. (Divadlo v Dlouhé, Praha, 21.10.2015)
(zadáno: 2.11.2015)
Skoro bych se přidal k hodnocení Pavla Širmera (i dalších členů redakce). Vše už bylo řečeno. Přesto se zdá, že inscenace po přestávce ztrácí tah na branku. První polovina je snad bezchybná, byl bych ochoten dát i 100 %. Ve druhé polovině přeci jen chybí děj, forma si sama nevystačí a všeho je najednou příliš. Tam se to už začíná blížit Mikuláškovým kreacím ze Zábradlí. Hodnocení je tedy průměrem obou polovin. Výprava a snad všechny herecké kreace jsou však kandidáty do letošní Ankety. Jako celek v Praze v současné době vysoce nadprůměrné.