Příběh ze zoo

Nepříliš často uváděný kus E.Albeeho začíná jako zábavná konverzačka, aby se postupně změnil v existenciálně laděnou hru s prvky absurdního dramatu. Skvělé výkony předvádí jak D.Švehlík jako burcující životní ztroskotanec Jerry, tak O.Brousek, jenž dokáže často jen mimikou vyjádřit myšlenkové pochody zdánlivě spokojeně žijícího Petera. Ve skutečnosti jsou obě postavy jen dvěma stranami téže mince, vyjadřují osamělost moderního člověka a neschopnost navázat vztahy se svým okolím, každý na to ovšem reaguje trochu jinak. V době svého vzniku musela být hra kontroverzní, detabuizovala třeba téma homosexuality, tahle linka už dnes ale nefunguje.

Určitě ne příliš lehce stravitelná hra, která ale přináší silný divácký zážitek, jenž ve vás bude rezonovat i dlouhé po odchodu z divadla. Alespoň u mě tomu tak bylo. Existenciální téma o hledání cesty ven z klece do které se, ne vždy dobrovolně, zavíráme. Ač často smysl textu nebude ihned dávat smysl, tak bez problémů dokáže udržet a upoutat vaši pozornost. Na tom má velkou zásluhu vynikající sugestivní výkon D. Švehlíka, který má bezmála skoro hodinu trvající strhující monolog. Vedle něj potom též neméně skvělý, krásně minimalistický O. Brousek, jenž v závěru předvede svou užasnou proměnu. Rozhodně zasloužený potlesk. 75%

Skvělé výkony obou obsazených – jednoznačný herecký koncert Davida Švehlíka, který při interpretaci rozervaného Jerryho předvádí celou škálu emocí, a vedle toho nenápadnější, ale o to působivější minimalistický výkon Ondřeje Brouska v roli Petera žijícího svůj klidný, obyčejný život v ulitě přísně oddělené od vnějšího světa a problémů ostatních. Jejich střetnutí otevírá mnoho témat a zajímavých myšlenek. Bohužel výrazný a v podstatě překvapivý závěr mě nezasáhl tak, jak bych očekávala.

Všechno má svůj rub i líc, naše vlastní nitro nevyjímaje, v každém z nás se pere něco z Jekylla i Hydea, v daném případě Jerryho a Petera. Překročit komfortní zónu vlastního já, přiznat si a pojmenovat i nepříjemnou pravdu a nahlédnout sebe sama, svůj život a postoje bez iluzí a sebeklamu, je aktem bolestným, ale zároveň i očistným. Jak je ve hře řečeno: i ztráta může být ziskem. Zajímavých, interpretačně náročných hereckých příležitosti se oba protagonisté zhostili bravurně. O co méně má postava Petera textu, o to více emocí musí obsáhnout pouze prostřednictvím mimiky, což se Ondřeji Brouskovi podařilo opravdu skvěle. Silný divácký zážitek.

75%. Komorní drama, podobně jako Albeeho pozdější hry, zpochybňuje iluzi životní spokojenosti spojenou s jednoduchostí. Jerry se vlivem své povahy nesvedl od negativních prožitků oprostit a hledá pravdu. Forma hry může poměrně dlouho odrazovat, ale Jerryho slova stále intenzivněji znepokojují a pravdivě otiskují běsy, které se více či méně a v různých podobách skrývají uvnitř většiny z nás. Česká divadla po hře často nesahají, Divadlo Ungelt ji připomnělo v novém překladu. Pod precizním vedením režiséra J. Pokorného podává D. Švehlík mimořádně soustředěný výkon. Jako Peter má O. Brousek možnost výrazněji se projevit až v silném závěru.