VOJCEK_jednorozměrný člověk

Představení 26.5.2025 (Dream Factory Ostrava)

Postmoderně levicová jízda s vynikajícím Hochmanem v hlavní roli. Úvodní část jsem vnímal trochu rozpačitě, když pak dostal prostor hlavní protagonista bylo to vynikající. Závěrečná vodní klouzačka na mě působila dojmem, že režisér neví , jak to smysluplně ukončit.

Jé, tak to mi sedlo nějak extra. Asi tak extrémní divadlo tolik neznám. Někdy jsem si říkal, že mě to i štve, hodně to řve, ale je to moc chytrý. A MK Hochman smekán totálně, to je výkon, fyzický i herecký.

Už tady bylo všechno napsáno. A všechno je to pravda. Až na jedno:
Prý je Hába levičák.
Hába pouze říká, že bychom si měli nově rozmyslet, co to znamená být levicový v dnešním světě. Staré cíle levice byly naplněny. Tak přemýšlejme, a Vojckův příběh nás může provázet.

Skvělé tempo, výkony, drsná sdělení vnímaná přes smích. Jak je tu uvedeno v jedné nepříliš kladné recenzi: "Intersekcionalita je tu s námi skoro stejně dlouho jako Frankfurtská škola". Super! Tohle poselství tam ještě chybělo.

Respekt!

Bylo to zábavné zejména hudbou a popkulturními odkazy, jenže chytrá stavba se ke konci zacyklí. A hlavně, slovy Marie Machové: ženy tu byly zas jen za kurvy. Jak by asi vypadal závěrečný monolog, kdyby patřil postavě Marie? Vždyť to by mohl mít tolik levicových témat, v souladu s originálem i s paralelami Britney Spears. Promarněná šance mluvit o tom, co přesahuje omílané prohlášení, že žijeme v kapitalismu a nikoho to neděsí. Intersekcionalita je tu s námi skoro stejně dlouho jako Frankfurtská škola.

Jsem ráda, že jsem to viděla: ano
Doporučila bych to dále: ne

Lachende Bestien nezklamali a naopak - nadchli. Dvoj-hodinová jazda a oceňuj výkon MHK.
Jedine môžem doporučiť. (Uuuua...)

Jízda od začátku do konce!

Postmoderna, alternativní divadlo, levice, kritika, reifikovaná kurva.
Pokud se vám ani jedno z těchto slov nelíbí, na Vojcka nechoďte.
Jedná se o postmoderní jízdu, absolutní rozklad původního textu a témat obsažených v něm, kterou diváka bez zastavení provází absolutně skvělý herecký ansámbl v čele s Hochmanem, který předvádí téměřv nadlidský výkon v dvou naprosto odlišných polohách.
Nesedne to každému, to je jasné a ostatně v kontextu Hábovy tvorby to vlastně dává smysl. Mně to ale sedlo, hodně a určitě plánují jít na více repríz.
No jak jinak tuto glosku uzavřít než tím, že jsme všichni tak trochu Vojcek. Reifikovaný kurvy.

Takové divadlo by se mělo dělat v Národním. Čirá krása.

Michal Hába je známý svými antikapitalistickými až extrémně levicovými postroji, které se významně odrážejí v jeho divadelní tvorbě a zde "opět nezklamal". Vzal si z Buchnerova dramatického torza především to co korespondovalo s jeho ideologickou výbavou a napsal bláznivou tragikomedii o střetu ponižovaného proletáře s nelítostnými arogantními představiteli kapitalistického světa. Vojcek je v první části pojat jako pasivní ponižovaná figura monotónně se zmítající v jakémsi rapovém rytmu, aby v závěrečných partiích zcela ovládl jeviště v bez mála one man show. Smysl těch bez mála dvou hodin, mimo triviálního ideologického sdělení, mi unikl?

Nevtipné, poloamatérské, nicneříkající, ale hlavně zcela zbytečné představení. Rozjuchaní herci, salvy smíchu z části publika a přitom je to úplně debilní paskvil, aneb výplod šílence. Kouř byl, nahota a transky taky, narážky na kapitalismus též = kritici spokojení, ale divák se táže: proč?!?

Juchů. Všichni jsme Vojcek. Anebo reifikovaná kurva. Anebo vůbec.
Moje druhé setkání s Vojckem, veskrze podařené. Levicový háv mu sedí perfektně. Bravo!

Třeskutá komedie? Hmm. Navíc je to posedlý tím, že to chce mít myšlenku! Realita je však průser. 2 hodiny plný drhnoucích citací, blbých symbolů a metafor (protože samoúčelných) a ještě blbějších fórů. Do toho ta nacpaná banální message - bože, kdyby to aspoň měla být jen prdel. Většina mladších diváků mlaskala blahem, pro mě naprosto zbytečná věc. Těch 20% za konec, který něco přinesl, byť měl být o 90 min dřív.

Opětovné potvrzení, že jakmile se to líbí kritikům, tak to pro mě nebude...
Těšil jsem se na herectví M. K. Hochmana - dostal jsem ho málo (ale o to lepší) - kdyby dostal větší prostor, bylo by to určitě něco jiného. Skvělá též i M. Machová.
Výkon J. Čížka komentovat nebudu - to nebylo ani amatérské.
Zbytečná nahota, depilace zadku a další.
Epilog extrémně natahovaný a hlavně naprosto zbytečný - opravdu je potřeba 15 minut koukat, jak se herci kloužou?

První část - prolog - byla vydařená, pregnantně poukazovala na situaci malého, obyčejného, řekněme bezvýznamného jedince v soukolí systému (zdaleka ne jenom kapitalistického), což okořeňovaly velmi solidní herecké výkony a skvělá práce s hudbou i minimalistická scénografie. Naopak druhá část, včetně obšírné promluvy "hauptfigur", působila zdlouhavě a ve své improvizovanosti rozpačitě. Chápu, že se tvůrci patrně snažili alespoň v hrubých rysech vztáhnout k Büchnerově předloze (před řadou let jsem ji četl a zdá se mi, že text tohoto dramatického zlomku nebyl v inscenaci výslovně použit), ale bylo už to takové zbytečné natahování. Škoda.

Büchnerův Vojcek je uznáván jako drama otevřené interpretacím. Soubor Lachende bestien je naplnil obsahem nanejvýš originálním a zábavným odkazujícím především na filozofické úvahy Herberta Marcuseho podané ale s nadhledem a ironií. Herecké výkony, především představitele titulní role, jsou strhující. Vzhledem k omezené ploše pro hodnocení, mohu odkázat např. na kvalifikovanou recenzi Marcely Magdové v Divadelních novinách. Pro mě je inscenace divadelní událostí roku a Michal Hába je jednička dramatik. Výzva: snažme se nebýt jednorozměrní.

Vojcek...voni sou kabrňák. A nejen Mark Kristián v titulní roli, ale i Kryštof Bartoš, který na Vojckovi nenechá nit suchou (a v závěru inscenace není suchý vůbec nikdo). Dá se říct "typická Hábovina", kterou já můžu a plně jsem si to užil. A nebýt srab, vezmu příště plavky na klouzačku :)

Je radostné přerušit delší pauzu od divadla právě touto inscenací; velmi osvěžující kousek. Jen tak dál Vojcek!

Divoká, strhující jízda dnešním světem, průvodce traumaty levicového intelektuála. Inscenace se paradoxně docela jasně drží Büchnerova torzovitého dramatu. Skvělí Hochman a Bartoš v rolích Vojcka a Hejtmana. Aneb ubavme se az k smrti! Vypadá to, že režisér Hába došel na samu mez levičáckého vidění světa. Neměl by ji napříště překročit?

Inscenace roku! Dlouho sem nebyl takto zasažen. Mark Hochman podruhé Vojcek, a pořád lepší a lepší!

work bitch

Bez pardonu byl to nářez, doslova PRDEL. K pobavení, zamyšlení ?.ani já stále nevím, co je v boudě?asi to tak i zůstane. Tleskám konceptu, výkonům herců, zejména nejednorozměrnému Markovi ( včetně jeho tanečního nasazení)a taky Kryštofovi Bartošovi. A příště si vezmu plavky!

Na červeném baletizolu světa tančí v kraťasech, tričku a čepici Vojcek. Je plný energie a poslušně plní instrukce ostatních. Tančí, aby zahříval prostor, aby (se) bavil, aby žil.
Büchnerův text je pro Michala Hábu východiskem, odrazovým můstkem k výpovědi o světě, k přemýšlení o svobodě, k tomu, aby si dělal legraci z diváků i ze sebe samého. S hravostí, s maximáním nasazením, bez vytáček a kompromisů.
My všichni sice - stejně jako Büchner - co je v boudě nevíme, ale naštěkat do ní musíme. A message? Ta se vejde do lahve od kolči.

A jestli si chcete představení užít naplno, přijďte v plavkách. Jako fakt.

Vojcek, von je něco jako Britney Spears! Nebo jako Clyde? Nebo Brad Pitt z filmu Fight club? Nebo Georg Büchner? Nebo Sluha dvou pánů? Určitě bude fragment! Stop!

Byla to prdel, a nebylo jí málo. Většinu scén se mi dešifrovat nepodařilo, u některých mám za to, že to vůbec nešlo, ale myšlenkově poskvrněn jsem byl. No a až na to půjdu příště, třeba mi něco docvakne. Možná budu i reifikovanej.

No a teďka, Vojcek, do tance! Protože dneska si už člověka nekoupíte, jenom jeho práci. Peace!

85%
Na betonu (a červeném baletizolu), který znamená svět, poskakuje fragment, jednorozměrný člověk Vojcek (Mark Kristián Hochman). Ochotně, beze smyslu, s jazykem venku, s elánem a inteligencí zlatého retrívra. Hauptfigur, která ochotně a kdykoli poslechne Doktora i Hejtmana. Takže, jaká on je hauptka, řeknou, Vojcek! Nechaj si hubu vopatlat a volízaj mi boty, Vojcek! Když ji miluješ, není co řešit!
Bravo, bravissimo! Nejenže mi pečlivě vysvětlili, že tomu (nejen divadlu) nerozumim, ale vymáchali mi i čumák v blbých slovních hříčkách (třikrát!), a mně se to líbilo! Se mi chtělo plácat a hejkat jak lachtan a pořádně něčím praštit...

Je to sračka.


Nemůžu říct, že bych chtěla, aby toto představení nevzniklo, ale už to nikdy nechci vidět. Asi už nikdy nechci vidět žádné divadlo.
Jsem vyčerpaná. Občas jsem se nudila a nebylo ani o čem přemýšlet.
Těžko tomuto představení vyčítat chybějící dramaturgii. Snad jen: nová doba vyžaduje nové formy boje a dada už tu bylo.
Obecně těžko této inscenaci něco vyčítat, nenechá se.
Už to nechci vidět a doporučila bych ji jen sebemrskačům nebo pozérům.

Každopádně tleskám a smekám klobouček.

Styl pana Háby šel vždy tak trochu mimo mne. Zlomilo se to až s "Gretou" a MKH - kompaktní a zábavný kus. Moje očekávání bylo v případě Vojcka asi přehnané, zákonitě přišlo zklamání. Mám asi dost jiný smysl pro humor a vkus od inscenačního týmu. Herci deklamují abstrakta z filozofických statí, prvoplánové asociace na n-tou, laciné zcizovačky na n-tou, upachtěné vtípky na n-tou. Prostocviky v choreografii Olinky Šípkové. A ty "prdele" a "kurvy" ani neuráží ani nebaví...jen neskutečně nudí. MKH dostal za tuto roli cenu? Podle mne tam ale neměl šanci cokoliv (u)hrát. A že takhle Vojcka u nás ještě nikdo nikdy nedělal... To opravdu stačí?

Je to sračka.


Nemůžu říct, že bych chtěla, aby toto představení nevzniklo, ale už to nikdy nechci vidět. Asi už nikdy nechci vidět žádné divadlo.
Jsem vyčerpaná. Občas jsem se nudila a nebylo ani o čem přemýšlet.
Těžko tomuto představení vyčítat chybějící dramaturgii. Snad jen: nová doba vyžaduje nové formy boje a dada už tu bylo.
Obecně těžko této inscenaci něco vyčítat, nenechá se.
Už to nechci vidět a doporučila bych ji jen sebemrskačům nebo pozérům.

Každopádně tleskám a smekám klobouček.

Představení 26.5.2025 (Dream Factory Ostrava)

Postmoderně levicová jízda s vynikajícím Hochmanem v hlavní roli. Úvodní část jsem vnímal trochu rozpačitě, když pak dostal prostor hlavní protagonista bylo to vynikající. Závěrečná vodní klouzačka na mě působila dojmem, že režisér neví , jak to smysluplně ukončit.

Jé, tak to mi sedlo nějak extra. Asi tak extrémní divadlo tolik neznám. Někdy jsem si říkal, že mě to i štve, hodně to řve, ale je to moc chytrý. A MK Hochman smekán totálně, to je výkon, fyzický i herecký.

Už tady bylo všechno napsáno. A všechno je to pravda. Až na jedno:
Prý je Hába levičák.
Hába pouze říká, že bychom si měli nově rozmyslet, co to znamená být levicový v dnešním světě. Staré cíle levice byly naplněny. Tak přemýšlejme, a Vojckův příběh nás může provázet.

Skvělé tempo, výkony, drsná sdělení vnímaná přes smích. Jak je tu uvedeno v jedné nepříliš kladné recenzi: "Intersekcionalita je tu s námi skoro stejně dlouho jako Frankfurtská škola". Super! Tohle poselství tam ještě chybělo.

Respekt!

Bylo to zábavné zejména hudbou a popkulturními odkazy, jenže chytrá stavba se ke konci zacyklí. A hlavně, slovy Marie Machové: ženy tu byly zas jen za kurvy. Jak by asi vypadal závěrečný monolog, kdyby patřil postavě Marie? Vždyť to by mohl mít tolik levicových témat, v souladu s originálem i s paralelami Britney Spears. Promarněná šance mluvit o tom, co přesahuje omílané prohlášení, že žijeme v kapitalismu a nikoho to neděsí. Intersekcionalita je tu s námi skoro stejně dlouho jako Frankfurtská škola.

Jsem ráda, že jsem to viděla: ano
Doporučila bych to dále: ne

Lachende Bestien nezklamali a naopak - nadchli. Dvoj-hodinová jazda a oceňuj výkon MHK.
Jedine môžem doporučiť. (Uuuua...)

Jízda od začátku do konce!

Postmoderna, alternativní divadlo, levice, kritika, reifikovaná kurva.
Pokud se vám ani jedno z těchto slov nelíbí, na Vojcka nechoďte.
Jedná se o postmoderní jízdu, absolutní rozklad původního textu a témat obsažených v něm, kterou diváka bez zastavení provází absolutně skvělý herecký ansámbl v čele s Hochmanem, který předvádí téměřv nadlidský výkon v dvou naprosto odlišných polohách.
Nesedne to každému, to je jasné a ostatně v kontextu Hábovy tvorby to vlastně dává smysl. Mně to ale sedlo, hodně a určitě plánují jít na více repríz.
No jak jinak tuto glosku uzavřít než tím, že jsme všichni tak trochu Vojcek. Reifikovaný kurvy.

Takové divadlo by se mělo dělat v Národním. Čirá krása.

Styl pana Háby šel vždy tak trochu mimo mne. Zlomilo se to až s "Gretou" a MKH - kompaktní a zábavný kus. Moje očekávání bylo v případě Vojcka asi přehnané, zákonitě přišlo zklamání. Mám asi dost jiný smysl pro humor a vkus od inscenačního týmu. Herci deklamují abstrakta z filozofických statí, prvoplánové asociace na n-tou, laciné zcizovačky na n-tou, upachtěné vtípky na n-tou. Prostocviky v choreografii Olinky Šípkové. A ty "prdele" a "kurvy" ani neuráží ani nebaví...jen neskutečně nudí. MKH dostal za tuto roli cenu? Podle mne tam ale neměl šanci cokoliv (u)hrát. A že takhle Vojcka u nás ještě nikdo nikdy nedělal... To opravdu stačí?

Michal Hába je známý svými antikapitalistickými až extrémně levicovými postroji, které se významně odrážejí v jeho divadelní tvorbě a zde "opět nezklamal". Vzal si z Buchnerova dramatického torza především to co korespondovalo s jeho ideologickou výbavou a napsal bláznivou tragikomedii o střetu ponižovaného proletáře s nelítostnými arogantními představiteli kapitalistického světa. Vojcek je v první části pojat jako pasivní ponižovaná figura monotónně se zmítající v jakémsi rapovém rytmu, aby v závěrečných partiích zcela ovládl jeviště v bez mála one man show. Smysl těch bez mála dvou hodin, mimo triviálního ideologického sdělení, mi unikl?

Nevtipné, poloamatérské, nicneříkající, ale hlavně zcela zbytečné představení. Rozjuchaní herci, salvy smíchu z části publika a přitom je to úplně debilní paskvil, aneb výplod šílence. Kouř byl, nahota a transky taky, narážky na kapitalismus též = kritici spokojení, ale divák se táže: proč?!?

Juchů. Všichni jsme Vojcek. Anebo reifikovaná kurva. Anebo vůbec.
Moje druhé setkání s Vojckem, veskrze podařené. Levicový háv mu sedí perfektně. Bravo!

Třeskutá komedie? Hmm. Navíc je to posedlý tím, že to chce mít myšlenku! Realita je však průser. 2 hodiny plný drhnoucích citací, blbých symbolů a metafor (protože samoúčelných) a ještě blbějších fórů. Do toho ta nacpaná banální message - bože, kdyby to aspoň měla být jen prdel. Většina mladších diváků mlaskala blahem, pro mě naprosto zbytečná věc. Těch 20% za konec, který něco přinesl, byť měl být o 90 min dřív.

Opětovné potvrzení, že jakmile se to líbí kritikům, tak to pro mě nebude...
Těšil jsem se na herectví M. K. Hochmana - dostal jsem ho málo (ale o to lepší) - kdyby dostal větší prostor, bylo by to určitě něco jiného. Skvělá též i M. Machová.
Výkon J. Čížka komentovat nebudu - to nebylo ani amatérské.
Zbytečná nahota, depilace zadku a další.
Epilog extrémně natahovaný a hlavně naprosto zbytečný - opravdu je potřeba 15 minut koukat, jak se herci kloužou?

První část - prolog - byla vydařená, pregnantně poukazovala na situaci malého, obyčejného, řekněme bezvýznamného jedince v soukolí systému (zdaleka ne jenom kapitalistického), což okořeňovaly velmi solidní herecké výkony a skvělá práce s hudbou i minimalistická scénografie. Naopak druhá část, včetně obšírné promluvy "hauptfigur", působila zdlouhavě a ve své improvizovanosti rozpačitě. Chápu, že se tvůrci patrně snažili alespoň v hrubých rysech vztáhnout k Büchnerově předloze (před řadou let jsem ji četl a zdá se mi, že text tohoto dramatického zlomku nebyl v inscenaci výslovně použit), ale bylo už to takové zbytečné natahování. Škoda.

Büchnerův Vojcek je uznáván jako drama otevřené interpretacím. Soubor Lachende bestien je naplnil obsahem nanejvýš originálním a zábavným odkazujícím především na filozofické úvahy Herberta Marcuseho podané ale s nadhledem a ironií. Herecké výkony, především představitele titulní role, jsou strhující. Vzhledem k omezené ploše pro hodnocení, mohu odkázat např. na kvalifikovanou recenzi Marcely Magdové v Divadelních novinách. Pro mě je inscenace divadelní událostí roku a Michal Hába je jednička dramatik. Výzva: snažme se nebýt jednorozměrní.

Vojcek...voni sou kabrňák. A nejen Mark Kristián v titulní roli, ale i Kryštof Bartoš, který na Vojckovi nenechá nit suchou (a v závěru inscenace není suchý vůbec nikdo). Dá se říct "typická Hábovina", kterou já můžu a plně jsem si to užil. A nebýt srab, vezmu příště plavky na klouzačku :)

Je radostné přerušit delší pauzu od divadla právě touto inscenací; velmi osvěžující kousek. Jen tak dál Vojcek!

Divoká, strhující jízda dnešním světem, průvodce traumaty levicového intelektuála. Inscenace se paradoxně docela jasně drží Büchnerova torzovitého dramatu. Skvělí Hochman a Bartoš v rolích Vojcka a Hejtmana. Aneb ubavme se az k smrti! Vypadá to, že režisér Hába došel na samu mez levičáckého vidění světa. Neměl by ji napříště překročit?

Inscenace roku! Dlouho sem nebyl takto zasažen. Mark Hochman podruhé Vojcek, a pořád lepší a lepší!

work bitch

Bez pardonu byl to nářez, doslova PRDEL. K pobavení, zamyšlení ?.ani já stále nevím, co je v boudě?asi to tak i zůstane. Tleskám konceptu, výkonům herců, zejména nejednorozměrnému Markovi ( včetně jeho tanečního nasazení)a taky Kryštofovi Bartošovi. A příště si vezmu plavky!

Na červeném baletizolu světa tančí v kraťasech, tričku a čepici Vojcek. Je plný energie a poslušně plní instrukce ostatních. Tančí, aby zahříval prostor, aby (se) bavil, aby žil.
Büchnerův text je pro Michala Hábu východiskem, odrazovým můstkem k výpovědi o světě, k přemýšlení o svobodě, k tomu, aby si dělal legraci z diváků i ze sebe samého. S hravostí, s maximáním nasazením, bez vytáček a kompromisů.
My všichni sice - stejně jako Büchner - co je v boudě nevíme, ale naštěkat do ní musíme. A message? Ta se vejde do lahve od kolči.

A jestli si chcete představení užít naplno, přijďte v plavkách. Jako fakt.

Vojcek, von je něco jako Britney Spears! Nebo jako Clyde? Nebo Brad Pitt z filmu Fight club? Nebo Georg Büchner? Nebo Sluha dvou pánů? Určitě bude fragment! Stop!

Byla to prdel, a nebylo jí málo. Většinu scén se mi dešifrovat nepodařilo, u některých mám za to, že to vůbec nešlo, ale myšlenkově poskvrněn jsem byl. No a až na to půjdu příště, třeba mi něco docvakne. Možná budu i reifikovanej.

No a teďka, Vojcek, do tance! Protože dneska si už člověka nekoupíte, jenom jeho práci. Peace!

85%
Na betonu (a červeném baletizolu), který znamená svět, poskakuje fragment, jednorozměrný člověk Vojcek (Mark Kristián Hochman). Ochotně, beze smyslu, s jazykem venku, s elánem a inteligencí zlatého retrívra. Hauptfigur, která ochotně a kdykoli poslechne Doktora i Hejtmana. Takže, jaká on je hauptka, řeknou, Vojcek! Nechaj si hubu vopatlat a volízaj mi boty, Vojcek! Když ji miluješ, není co řešit!
Bravo, bravissimo! Nejenže mi pečlivě vysvětlili, že tomu (nejen divadlu) nerozumim, ale vymáchali mi i čumák v blbých slovních hříčkách (třikrát!), a mně se to líbilo! Se mi chtělo plácat a hejkat jak lachtan a pořádně něčím praštit...

Na červeném baletizolu světa tančí v kraťasech, tričku a čepici Vojcek. Je plný energie a poslušně plní instrukce ostatních. Tančí, aby zahříval prostor, aby (se) bavil, aby žil.
Büchnerův text je pro Michala Hábu východiskem, odrazovým můstkem k výpovědi o světě, k přemýšlení o svobodě, k tomu, aby si dělal legraci z diváků i ze sebe samého. S hravostí, s maximáním nasazením, bez vytáček a kompromisů.
My všichni sice - stejně jako Büchner - co je v boudě nevíme, ale naštěkat do ní musíme. A message? Ta se vejde do lahve od kolči.

A jestli si chcete představení užít naplno, přijďte v plavkách. Jako fakt.

85%
Na betonu (a červeném baletizolu), který znamená svět, poskakuje fragment, jednorozměrný člověk Vojcek (Mark Kristián Hochman). Ochotně, beze smyslu, s jazykem venku, s elánem a inteligencí zlatého retrívra. Hauptfigur, která ochotně a kdykoli poslechne Doktora i Hejtmana. Takže, jaká on je hauptka, řeknou, Vojcek! Nechaj si hubu vopatlat a volízaj mi boty, Vojcek! Když ji miluješ, není co řešit!
Bravo, bravissimo! Nejenže mi pečlivě vysvětlili, že tomu (nejen divadlu) nerozumim, ale vymáchali mi i čumák v blbých slovních hříčkách (třikrát!), a mně se to líbilo! Se mi chtělo plácat a hejkat jak lachtan a pořádně něčím praštit...

Opětovné potvrzení, že jakmile se to líbí kritikům, tak to pro mě nebude...
Těšil jsem se na herectví M. K. Hochmana - dostal jsem ho málo (ale o to lepší) - kdyby dostal větší prostor, bylo by to určitě něco jiného. Skvělá též i M. Machová.
Výkon J. Čížka komentovat nebudu - to nebylo ani amatérské.
Zbytečná nahota, depilace zadku a další.
Epilog extrémně natahovaný a hlavně naprosto zbytečný - opravdu je potřeba 15 minut koukat, jak se herci kloužou?

Vojcek...voni sou kabrňák. A nejen Mark Kristián v titulní roli, ale i Kryštof Bartoš, který na Vojckovi nenechá nit suchou (a v závěru inscenace není suchý vůbec nikdo). Dá se říct "typická Hábovina", kterou já můžu a plně jsem si to užil. A nebýt srab, vezmu příště plavky na klouzačku :)

Vojcek, von je něco jako Britney Spears! Nebo jako Clyde? Nebo Brad Pitt z filmu Fight club? Nebo Georg Büchner? Nebo Sluha dvou pánů? Určitě bude fragment! Stop!

Byla to prdel, a nebylo jí málo. Většinu scén se mi dešifrovat nepodařilo, u některých mám za to, že to vůbec nešlo, ale myšlenkově poskvrněn jsem byl. No a až na to půjdu příště, třeba mi něco docvakne. Možná budu i reifikovanej.

No a teďka, Vojcek, do tance! Protože dneska si už člověka nekoupíte, jenom jeho práci. Peace!

Juchů. Všichni jsme Vojcek. Anebo reifikovaná kurva. Anebo vůbec.
Moje druhé setkání s Vojckem, veskrze podařené. Levicový háv mu sedí perfektně. Bravo!

Michal Hába je známý svými antikapitalistickými až extrémně levicovými postroji, které se významně odrážejí v jeho divadelní tvorbě a zde "opět nezklamal". Vzal si z Buchnerova dramatického torza především to co korespondovalo s jeho ideologickou výbavou a napsal bláznivou tragikomedii o střetu ponižovaného proletáře s nelítostnými arogantními představiteli kapitalistického světa. Vojcek je v první části pojat jako pasivní ponižovaná figura monotónně se zmítající v jakémsi rapovém rytmu, aby v závěrečných partiích zcela ovládl jeviště v bez mála one man show. Smysl těch bez mála dvou hodin, mimo triviálního ideologického sdělení, mi unikl?

Bez pardonu byl to nářez, doslova PRDEL. K pobavení, zamyšlení ?.ani já stále nevím, co je v boudě?asi to tak i zůstane. Tleskám konceptu, výkonům herců, zejména nejednorozměrnému Markovi ( včetně jeho tanečního nasazení)a taky Kryštofovi Bartošovi. A příště si vezmu plavky!

Büchnerův Vojcek je uznáván jako drama otevřené interpretacím. Soubor Lachende bestien je naplnil obsahem nanejvýš originálním a zábavným odkazujícím především na filozofické úvahy Herberta Marcuseho podané ale s nadhledem a ironií. Herecké výkony, především představitele titulní role, jsou strhující. Vzhledem k omezené ploše pro hodnocení, mohu odkázat např. na kvalifikovanou recenzi Marcely Magdové v Divadelních novinách. Pro mě je inscenace divadelní událostí roku a Michal Hába je jednička dramatik. Výzva: snažme se nebýt jednorozměrní.

Divoká, strhující jízda dnešním světem, průvodce traumaty levicového intelektuála. Inscenace se paradoxně docela jasně drží Büchnerova torzovitého dramatu. Skvělí Hochman a Bartoš v rolích Vojcka a Hejtmana. Aneb ubavme se az k smrti! Vypadá to, že režisér Hába došel na samu mez levičáckého vidění světa. Neměl by ji napříště překročit?

Skvělé tempo, výkony, drsná sdělení vnímaná přes smích. Jak je tu uvedeno v jedné nepříliš kladné recenzi: "Intersekcionalita je tu s námi skoro stejně dlouho jako Frankfurtská škola". Super! Tohle poselství tam ještě chybělo.

Postmoderna, alternativní divadlo, levice, kritika, reifikovaná kurva.
Pokud se vám ani jedno z těchto slov nelíbí, na Vojcka nechoďte.
Jedná se o postmoderní jízdu, absolutní rozklad původního textu a témat obsažených v něm, kterou diváka bez zastavení provází absolutně skvělý herecký ansámbl v čele s Hochmanem, který předvádí téměřv nadlidský výkon v dvou naprosto odlišných polohách.
Nesedne to každému, to je jasné a ostatně v kontextu Hábovy tvorby to vlastně dává smysl. Mně to ale sedlo, hodně a určitě plánují jít na více repríz.
No jak jinak tuto glosku uzavřít než tím, že jsme všichni tak trochu Vojcek. Reifikovaný kurvy.

Je radostné přerušit delší pauzu od divadla právě touto inscenací; velmi osvěžující kousek. Jen tak dál Vojcek!

První část - prolog - byla vydařená, pregnantně poukazovala na situaci malého, obyčejného, řekněme bezvýznamného jedince v soukolí systému (zdaleka ne jenom kapitalistického), což okořeňovaly velmi solidní herecké výkony a skvělá práce s hudbou i minimalistická scénografie. Naopak druhá část, včetně obšírné promluvy "hauptfigur", působila zdlouhavě a ve své improvizovanosti rozpačitě. Chápu, že se tvůrci patrně snažili alespoň v hrubých rysech vztáhnout k Büchnerově předloze (před řadou let jsem ji četl a zdá se mi, že text tohoto dramatického zlomku nebyl v inscenaci výslovně použit), ale bylo už to takové zbytečné natahování. Škoda.

Inscenace roku! Dlouho sem nebyl takto zasažen. Mark Hochman podruhé Vojcek, a pořád lepší a lepší!

Jé, tak to mi sedlo nějak extra. Asi tak extrémní divadlo tolik neznám. Někdy jsem si říkal, že mě to i štve, hodně to řve, ale je to moc chytrý. A MK Hochman smekán totálně, to je výkon, fyzický i herecký.

Respekt!

Jsem ráda, že jsem to viděla: ano
Doporučila bych to dále: ne

Lachende Bestien nezklamali a naopak - nadchli. Dvoj-hodinová jazda a oceňuj výkon MHK.
Jedine môžem doporučiť. (Uuuua...)

Třeskutá komedie? Hmm. Navíc je to posedlý tím, že to chce mít myšlenku! Realita je však průser. 2 hodiny plný drhnoucích citací, blbých symbolů a metafor (protože samoúčelných) a ještě blbějších fórů. Do toho ta nacpaná banální message - bože, kdyby to aspoň měla být jen prdel. Většina mladších diváků mlaskala blahem, pro mě naprosto zbytečná věc. Těch 20% za konec, který něco přinesl, byť měl být o 90 min dřív.

work bitch

Jízda od začátku do konce!

Postmoderně levicová jízda s vynikajícím Hochmanem v hlavní roli. Úvodní část jsem vnímal trochu rozpačitě, když pak dostal prostor hlavní protagonista bylo to vynikající. Závěrečná vodní klouzačka na mě působila dojmem, že režisér neví , jak to smysluplně ukončit.

Už tady bylo všechno napsáno. A všechno je to pravda. Až na jedno:
Prý je Hába levičák.
Hába pouze říká, že bychom si měli nově rozmyslet, co to znamená být levicový v dnešním světě. Staré cíle levice byly naplněny. Tak přemýšlejme, a Vojckův příběh nás může provázet.

Nevtipné, poloamatérské, nicneříkající, ale hlavně zcela zbytečné představení. Rozjuchaní herci, salvy smíchu z části publika a přitom je to úplně debilní paskvil, aneb výplod šílence. Kouř byl, nahota a transky taky, narážky na kapitalismus též = kritici spokojení, ale divák se táže: proč?!?

Bylo to zábavné zejména hudbou a popkulturními odkazy, jenže chytrá stavba se ke konci zacyklí. A hlavně, slovy Marie Machové: ženy tu byly zas jen za kurvy. Jak by asi vypadal závěrečný monolog, kdyby patřil postavě Marie? Vždyť to by mohl mít tolik levicových témat, v souladu s originálem i s paralelami Britney Spears. Promarněná šance mluvit o tom, co přesahuje omílané prohlášení, že žijeme v kapitalismu a nikoho to neděsí. Intersekcionalita je tu s námi skoro stejně dlouho jako Frankfurtská škola.

Představení 26.5.2025 (Dream Factory Ostrava)

Takové divadlo by se mělo dělat v Národním. Čirá krása.

Styl pana Háby šel vždy tak trochu mimo mne. Zlomilo se to až s "Gretou" a MKH - kompaktní a zábavný kus. Moje očekávání bylo v případě Vojcka asi přehnané, zákonitě přišlo zklamání. Mám asi dost jiný smysl pro humor a vkus od inscenačního týmu. Herci deklamují abstrakta z filozofických statí, prvoplánové asociace na n-tou, laciné zcizovačky na n-tou, upachtěné vtípky na n-tou. Prostocviky v choreografii Olinky Šípkové. A ty "prdele" a "kurvy" ani neuráží ani nebaví...jen neskutečně nudí. MKH dostal za tuto roli cenu? Podle mne tam ale neměl šanci cokoliv (u)hrát. A že takhle Vojcka u nás ještě nikdo nikdy nedělal... To opravdu stačí?

Je to sračka.


Nemůžu říct, že bych chtěla, aby toto představení nevzniklo, ale už to nikdy nechci vidět. Asi už nikdy nechci vidět žádné divadlo.
Jsem vyčerpaná. Občas jsem se nudila a nebylo ani o čem přemýšlet.
Těžko tomuto představení vyčítat chybějící dramaturgii. Snad jen: nová doba vyžaduje nové formy boje a dada už tu bylo.
Obecně těžko této inscenaci něco vyčítat, nenechá se.
Už to nechci vidět a doporučila bych ji jen sebemrskačům nebo pozérům.

Každopádně tleskám a smekám klobouček.