Profil uživatele

Denisa H.

Volby

Hodnocení

Redaktoři s podobným hodnocením
jméno redaktora: průměrný rozdíl hodnocení (počet společně hodnocených inscenací)
Pavla Haflantová: 10 % (52)
Jan Pařízek: 11 % (164)
Lukáš Dubský: 11 % (142)
Veronika Boušová: 11 % (55)
Helena Grégrová: 12 % (169)

Seřadit dle: data přidání sestupně | názvu hry vzestupně | procenta hodnocení sestupně

(zadáno: 18.12.2013)
Riskovala jsem a na představení se už několik dní dopředu hodně těšila. Znala jsem filmovou předlohu, která mě nadchla a nadšení jsem tedy očekávala i od divadelní verze. A ono se mi tohle všechno nevymstilo! Bylo to perfektní! V hlavní roli Michal Dlouhý, u kterého si sice vždy musím zvyknout na afektovanější herecký projev, ale pak je dokonalý! Dále bych vyzdvihla Zuzanu Onufrákovou, která ztvárnila Marte a vůči své filmové předloze byla přesná! Zaujaly mě i obrovské a zdařilé kulisy. A zvláštní velký palec nahoru si zaslouží i hudba!
(zadáno: 10.5.2014)
Královská zábava! Umím si představit, že by s touhle...záležitostí Spolek sešlých vystupoval pod širým nebem, třeba na pouličních festivalech. Pokud takové představení dosud neodehál a schovává se jen v kamenných divadlech, rozhodně bych ho vyhnala i ven - slušelo by mu to. Nepamatuji se, kdy bych se tolik nasmála. M.Daniel, P.Liška a T.Vilhelmová byli jednoznačnými tahouny! Co věta, to perla; výborná improvizace a ještě lepší bubnované části. Bomba! Procenta dolů dávám za krkanou část - přišla mi jednak laciná, jednak zbytečně prodlužovaná. Určitě zajděte, až Spolek zavítá do vašeho okolí ;-)
(zadáno: 16.11.2014)
95 %. Hodně zajímavá hra, která sice má slabší rozjezd (úvodní monolog J. Žáčka je až příliš dlouhý), ale poté vás naprosto pohltí. Zcela nejlepší jsou "ťafky", které divákům hra uštědřuje. Ostatně - jako život sám... To se v jedné chvíli smějete (pozor, jedná se většinou o humor černý) a najednou prásk!, chce se vám brečet.
Nefungovalo by to však, pokud by herci neodvedli tak přesnou a výbornou práci! Jestli, tak vám v hlavě uvíznou vybrané výstupy, jednotlivé myšlenky.

Určitě doporučuji, ve všech ohledech hra stojí za zhlédnutí. A i za poslechnutí - živě na klavír doprovází M. König.
(zadáno: 8.1.2016)
Moc jsem se na toto téma těšila a jsem ráda, že jsem nebyla zklamaná. Je zde plejáda skvělých scének, z nichž bych jmenovala tu s J. Plodkovou jako zestárlou herečkou, s P. Čtvrtníčkem líčícím vystřízlivění z mladických snů začínajících herců, s V. Vašákem mluvícím o hereckém srdíčku a konečně mého favorita - I. Luptáka, kterak si sundavá několik vrstev masek, aby, když se dostane ke své skutečné tváří, jeviště potemnělo... Pro mě to nejlepší po Požitkářích. 95 %.
(zadáno: 7.4.2016)
Prosím, než na představení zajdete, zjistěte si, o čem je. Ať nedopadnete jako ty dvě dámy, co se během celého představení hloupě smály a kazily tím dojem divákům, ale především jako by se tím vysmívaly hercům na jevišti... Sice je ve hře několik vtipných momentů, jinak je to ovšem hutnou atmosférou naditá inscenace. Vše se odehrává v poměrně jednoduchých, zato účelných kulisách. A dopisování veršů na ně je jeden z nejlepších režisérských nápadů. K vrcholům pro mě také patří závěrečná halucinace Verlaina, u níž mám problém udržet oči suché... Obdivuhodné výkony M. Rumla a zejména P. Mikesky!
(zadáno: 19.6.2016)
Hra oplývá nádherně řešenou scénou a výbornými hereckými výkony nejen ústředního tria. Zejména J. Hána v hlavní charakterní roli potěší.
Text románu je ponechán ve verších a tím má hra ještě větší kouzlo, umocňované již zmíněnými krásnými kulisami. Tvůrci si dále hrají se světly, prostorem či zvukem, aby vytvořili perfektní divadelní kus... A to se jim daří. I přesto - nebo možná právě proto - že se místy dopouštějí odvážnějších kroků jako je např. použití moderní hudby. Ale právě to je - alespoň pro mě - tou pomyslnou třešničkou na dortu.
Jedná se o vypiplané představení; určitě doporučuji!
(zadáno: 18.8.2016)
Silný zážitek umocněný sezením v 1.řadě asi 3/4 m od herce,který je zhruba na vaší úrovni.Hlediště je malé,podijko ještě menší.O to intenzivnější prožitek tak dramatických příběhů.
M.Hofmanna jsem znala do té doby jen z TV,netipovala jsem ho na někoho,kdo s přehledem utáhne představení téměř zcela sám.Všechno jsem mu věřila.A ještě výborně hraje na akordeon!
V první půlce občas koutky cukly směrem nahoru,ale v druhé tedy ne-e.Když se na scéně objevila M. Šoposká jako jeho žena,sice nepromluvila ani slovo,jen ležela v posteli a hrála těžce nemocnou,ale já ji kolikrát žrala víc než Hofmanna!
(zadáno: 18.8.2016)
Další výtečný McDonagh, se kterým si výborně v Celetné poradili! Je to vtipné, řekla bych místy i "roztomilé" a především skvěle odehrané. Nejvíce žasnu nad M. Rumlem a bavila mě hodně i M. Prášilová. No a samozřejmě M. Hofmann jako Johnny Pateena Mika! :-D Super jsou i předěly mezi jednotlivými scénami. Doporučuji!
(zadáno: 18.1.2017)
95 %. Konečně mi někdo vysvětlil, co je to ten ofsajd... :-D Fotbalu neholduji, ale monolog L. Hampla? To jsem musela vidět (zkušenost z Termina). A zklamaná jsem rozhodně neodcházela a snad poprvé v životě mě fotbal i bavil - právě díky excelentnímu výkonu Hampla. Byla to sranda, bylo to vážné, bylo to zapálené. Doporučuji!
(zadáno: 19.3.2017)
Skvělé představení! Slovní hříčky neberou konce a přesto představení výborně funguje. Herci hrají naplno a nadšeně a tak velmi rychle studio opanuje smích a dobrá nálada. Přidávám se k tipu redakce a vřele doporučuji k návštěvě!
(zadáno: 24.4.2017)
(zadáno: 5.5.2017)
Pro mě možná až trochu překvapivě velmi dobré představení! Nádherná scéna (nebudu tajit, že ta mě nalákala k návštěvě nejvíc) i kostýmy, výborné herectví - viděno s V. Polívkou, P. Štorkovou a R. Máchou.
(zadáno: 14.5.2017)
Nemohu příliš srovnávat s pojetím hry v Dlouhé, neb si jej příliš nepamatuji... Přesto pár dojmů zůstalo a právě v nich se verze pro mě liší. V KSA mi hra připadala svižná a plynulá a asi vzhledem ke skutečnému stáří herců ztvárňující jednotlivé postavy i vážnějšího ladění. Kostýmy i líčení mi připadaly střídmější, což mi nevadilo. Obě verze každopádně disponují skvělými hereckými výkony, zde si ovšem dovolím vyzdvihnout naprosto vynikajícího Šimona Krupu!!!
(zadáno: 26.5.2017)
Místy mírně zdlouhavé, ovšem to je jediná výtka. Jinak je to totiž luxusní zábava, kdy si představení užívají nejen diváci, ale i samotní herci. Tedy byla a užívali... Ústřední trojice ukázala jedinečný komediální talent a nemálo i místy až gymnastických dovedností. A taky těch improvizačních. To, že hra byla na repertoáru KSA tak dlouho, dodalo hercům jistotu a souhru, takže si mohli dovolovat takto blbnout - navíc taková hra jako je Pension to unese. Škoda, že byla stažena z repertoáru :-(
(zadáno: 29.5.2017)
Neobvyklý, zato uchvacující divadelní zážitek. Alespoň pro mě. Dlouho se chystám jít znovu, ale není mi bohužel přáno. I po takové době - viděno cca před půl rokem - si živě vybavuji pestrobarevné kostýmy, vynikajícího J. Medunu a V. Lazorčákovou, děsivost příběhu. A ten pocit úžasu!
Cpin a Mikulášek se nezapřou a vzniklo opět výborné a neobyčejné představení.
(zadáno: 31.5.2017)
Váhám mezi 80 a 90 % (ale 85 % mi přijde neadekvátní)... Ze začátku jsem byla poněkud zaskočená, ale poměrně brzy si mě hra získala. Inscenace disponovala krásnými kostýmy, jednoduchými, leč velmi účelnými a nápaditými kulisami a výbornými hereckými výkony. Zejména Pavlína Štorková stojí za vyzdvihnutí, protože byla skvělá jak coby rozmarná panovnice, tak i jako žena bojující o život i čest svou i rodiny.
(zadáno: 8.6.2017)
Výborné zpracování! Možná dlouhé, ale rozhodně ne zdlouhavé. To, co herci, zejména M. Isteník na jevišti předvádějí, je - chce se až říct neuvěřitelné. M. Isteník je pan Herec a tímto to jen znovu potvrzuje. Dává ze sebe 150 %, za což ho - aspoň na dnešní repríze - diváci ocenili aplausem ve stoje. Brava! Z dalších jeho kolegů mě zaujali V. Lazorčáková a zejména J. Meduna. Dále představení disponuje krásně řešenou scénou. A hudbou, kterou minimálně z poloviny obstarávájí herci naživo přímo na jevišti. Ještě jednou - výborné! 95 %
(zadáno: 14.6.2017)
85 %. Že dané oblasti nerozumím, nevyhledávám ji, ještě neznamená, že na ni nemohu vyrazit do divadla. A že z něj musím odcházet zklamaná až otrávená. Ne, přesně naopak, Sudí A Studia Rubín a nebo právě Červená budiž toho příkladem. Hra si mou pozornost získala během pár prvních minut a neztratila ji do konce. Myslím, že hodně se o to zasloužilo nepřesycení inscenace příliš velkým množstvím filozofie. Je jí tam akorát, co lze vnímat a hlavně o řečeném stihnout i přemýšlet. A samozřejmě, největší zásluhy má M. Etzler. M. Kraus drobně pokulhává, maličko mě jeho výkon rušil...
(zadáno: 23.6.2017)
85-90 % Včera jsem zhlédla (poněkolikáté) Hráče v MDP, takže pro srovnávání jsem je měla v živé paměti. Nejvíc jsem byla zvědavá na rozdíl ve stopáži zhruba 30 min. Pochopila jsem záhy - v KSA upustili od všemožných legrácek a vyprávěli Gogola. Hra měla tempo, spád, ráz. A ačkoliv jsem večer předtím brečela smíchy, když M. Dlouhý vypadl z okna, když M. Písařík měnil polohu, když zkrátka herci blbli, vůbec mi to v pojetí KSA nechybělo. A nakonec se mi to přeci jen líbilo víc, ač laťka byla vysoko. Bylo to takové... jak to říct... poctivější. Spolehli se sami na sebe a na Gogola a - vyšlo to!
(zadáno: 4.8.2017)
95 %. S návštěvou jsem váhala, stejně jako loni s Cikánským boxerem, kterého Burani tehdy přivezli do Prahy. A jsem ráda, že jsem ani tentokrát nepodlehla lenosti, spolehla se na minulou zkušenost a šla. Stejně jako Cikánský boxer to byl totiž jedinečný zážitek, byť úplně jiný. Bylo to krásné a kouzelné. Obava z neporozumění znakovaných částí se ukázala jako zcela lichá, protože právě propojení světa slyšících s neslyšících bylo geniálně zpracované! A. Vaculčiaková byla skvělá, stejně jako včera v Něžné. Ostatní také. Moc dobře jsem se bavila! :-)
(zadáno: 16.10.2017)
Jedná se o představení velmi silného obsahu, umocněného tím, že brutalita války i toho, co následovalo, se odehrává mezi spolužáky, kamarády, byť může být tato třída jen symbolem celé společnosti. Přestože má samotná hra jen málo pod 3 hodiny, nedala mi příležitost si její délku uvědomit v jakékoli negativní souvislosti. I díky hereckým výkonům (vyzdvihla bych zejm. L. Daňhela jako Zikmunta a O. Jiráčka coby Valka) a nápadité režii jsem byla celou dobu vtažena do děje. Ne vždy to bylo příjemné, neboť brutální scény jsou zobrazeny velmi věrohodně.
Doporučila bych minisérii Válečná generace.
(zadáno: 31.10.2017)
98 %. To musím vidět znovu! Nejen proto, že jsem nedoplnila sbírku programů, ale samozřejmě pro hru samotnou. Je to vymazlené představení, zejm. po stránce scénáře a dramaturgie s těsným závěsem režie a herectví. Obsah hry je sám o sobě dost mrazivý, o to mrazivější ale je, že mnohé ve hře nejen řečené je zase/stále aktuální. Stěží jsem zadržovala slzy a mnohdy právě i jen z uvědomění si, že se historie - v jakési obměně - opakuje...
Z herců jsou J. Hána, P. Tenorová či J. Smutná tradičně skvělí, ale trochu překvapivě mě zaujali i M. Vykus a M. Kačmarčík (který to má u mě jak na houpačce).
(zadáno: 7.11.2017)
95 %. Obdivuji, jak se dvojice Vůjtek-Krejčí dokáže chopit tak obsáhlých a náročných témat s určitou lehkostí a srozumitelností. Kabaretní pojetí mi nevadilo, spíš možná občas rušilo - odvádělo pozornost od promlouvaného. Vlastně to bylo zvláštně matoucí, když to, co bylo říkáno, budilo hrůzu, ale JAK to bylo říkáno, vzbuzovalo spíš smích... Každopádně to nic nemění na tom, že ústřední trojice podala dokonalý výkon; zejména M. Cisovský je podle mého geniální herec!
(zadáno: 7.11.2017)
Opětovně silný zážitek, který mě fascinoval i tím - stejně jako S nadějí, i bez ní a Slyšení - s jakou určitou lehkostí dokáže duo Vůjtek-Krejčí převyprávět, shrnout historii a trefovat se (ukazovat) tentokrát i do vlastních řad... Skvělé použití zdánlivého humoru k odlehčení situace a přitom zachovat všechnu mrazivost... Těžko se mi popisuje, to se musí vidět. Ale připravte se, že i když se budete někdy smát, dobře vám po zhlédnutí nebude...
(zadáno: 31.12.2017)
Hra, co mi kápla do noty i do nálady. Nenáročná, ztřeštěná a narozdíl od Naháčů uzavřená (čímž si u mě získává procenta navíc). Není objevná, ale díky hereckým výkonům přesto jedinečná - nejvíce mě bavili R. Ferro a A. Čuba. Výborná legrace, ke které i to občasné přehrávání prostě patřilo a nebylo na škodu, ba naopak.
Na předsilvestrovské repríze jsem měla dojem, že si představení hojně užívají i herci - byli uvolnění, asi i odpočatí a zkrátka plní energie, což se pozitivně odrazilo i v předvedených výkonech.
Skvěle jsem se bavila! :-)