Jirkan

23.1. 2013: Líbila se mi scéna, je nápaditě využitá a jeji perspektiva s využitím dětí je vtipná. O některých režijních aranžmá mohu mluvit stejně. Nejlépe celou inscenaci zvládá Ondřej Pavelka. Dnešní repríza byla zvláštní i záskokem A. Talackové za P. Beretovou, toho využilo několik hereckých kolegů :-). To, že hra není téměř uváděna, má asi svůj důvod a pokud se rozhodne divadlo o oživení textu, tak osvědčený režisér nestačí, musí k tomu být soubor. Podobně jako u inscenace Radoka jsem měl pocit, že tak trochu herci neví, tápou a někteří tak trochu hrají za sebe (bez kolegů).

23.4. 2015: Troufám si říct až "klasická fraška" s velmi rychlým spádem, ale postavena tak, že i přes prosmátá místa jste schopni převyprávět děj. Jednoduchý, ale na druhou stranu i satirický a romantický příběh. Rozhodně finále nevyzní úplně banálně, což celou věc lehce pozdvihuje. Práce paní Bohdalové je pozoruhodná. Myslím si, že velmi slyší na publikum a pokud se publikum baví, umí jim dát, co žádá, ale v takové formě, že se to hodí, zapadne to a nepředvádí se. To je umění. Byl to příjemný večer a délka představení pro nedivadelníky je velmi příznivá.

19.2. 2014: Hra sama o sobě je dobře vystavená a napsaná, to baví. Co se týče obsahu, tak je to spíše kousek na pobavení diváků, na této repríze se podle reakcí řada divaček našla a asi prožívají stejné situace. Žádný výjimečný pohled pro pochopení světa mužů po 30. Pěkné je nasazení protagonistů v čele se Z. Velenem. V textu je řada hlášek, které mají našlápnuto ke zlidovění. Trochu mne mrzel konec, přišel mi nedotažený (po stánce obsahu). /Je ale milé, že takový soubor se nebojí sáhnout po textu autora, který u nás není (zatím) znám. Přes výhrady mne to stejně navedlo na pár myšlenek./

7.11. 2012: Životní role Zuzany Onufrákové! Její MM je vydařená postava, žádná doslovná kopie, ta na jevišti žije po svém. Překvapením pro mnohé musí být i její (velmi příjemný) hlas. Velkou oporu má v hereckých partnerech. Apolena Veldová a David Punčochář odehrají řadu postav ze života MM, všechny jsou takové karikaturní figurky, ale žádná z nich není herecky přehnaná. Doplněním (třešničkou na dortu) je živá hudba Jakuba Kudláče. Vyzdvihnout musím i nazvučení inscenace. U Švandů je zaděláno na diváckou hitovku. (Mne se to hodně líbilo, určitě ještě zajdu.)

20.3. 2017, 19.4. 2018: Nápaditá inscenace, která si hraje i s řadou forem a jako celek to funguje. Jednoduchá scéna o to více podtrhuje jednotlivé herecké výkony a zde je co chválit. Povedený je i překlad. Bavil jsem se celou dobu, místy mne inscenace i mile překvapila. To je přesně ten divadelně-radostní moment. / Vydařený počin DNV a inscenace zdraje jako víno, škoda blížící se derniéry.

18.4. 2013 - Divadlo v Celetné: Myslím, že anotace, která je uvedena v profilu inscenace, je tentokrát více než vystihující. Anna Petrželková napěchovala inscenaci nápady (symboly). S žádným jsem tentokrát neměl problém, všechny byly pro mne čitelné. Byla by škoda tu nějaké prozrazovat, pak další diváci přijdou o to "kouzlo". Opravdu neuvěřitelná fantasmagorie, která mne bavila. Musím pochválit i herecký soubor, ale k nejsilnějším momentům pro mne patří společné výstupy T. Vilišové a S. Krupanské.

8.9. 2016 - Festival Divadlo / Plzeň, 15.1. 2017 - DvD: Hravé, dojemné, humorné, skutrovské a klicperovské. Velký podíl na té divadelní radosti má i živá hudba. Herecké výkony zaujmou. Dlouze jsem přemýšlel jak toto hodnocení pojmout, protože celé je to jízda a nikdo nepoleví. Je v tom tolik nápadů, že je škoda je prozrazovat. V první části se hodně bavíte a s přicházejícím finále tuhne úsměv, u mnohých asi došlo i k dojetí. A to nejsou všechny důvody proč si z Prahy udělat výlet do Hradce nebo si počkat (snad) na další hostovačku... :-)

19.1. / 19.2.2010 / 22.2. 2012: Vrátil jsem se ze Švandova divadla, kde jsem viděl něco neuvěřitelného, divadelního, krásného, tak nahánějící smích, husí kůži i pláč. Nevěřil jsem vlastním očím, jak silné může být divadlo, takový pocit nedokáže dát každá inscenace. O přestávce se mluvilo o tom, jak je to dojemné, po představení na zastávce jak je to nádherné. Děkovačka nebrala konce (publikum se vždy zvedlo). Smekám před herectvím paní Marie Málkové a Věry Kubánkové. Dobré je i to, že žádná postava v inscenaci není "černobílá".

23.3. 2018: Vděčný kousek pro pobavení publika. Bude to mít úspěch i na zájezdech. Naštěstí to nevsází jen na humor ve dvousmyslech. Při repríze došlo i k několika vtipným kolizím, takže diváci mají bonusový zážitek. Některé pointy krásně využité, něco je zase trochu navíc. Závěr trochu (vtipně) "hororový"... A proč toto vidět? Nevyčerpatelná energie Patrika Děrgela, který nesleze z jeviště a "husarské" kousky Lukáše Příkazkého!

21.3. 2013: Bavil jsem se. Humor v této inscenaci není trapný. Myslím, že ta forma se povedla. Od výpravy, přes nápadité projekce, hudbu až po pohybovou stránku inscenace. Začátek propojený s projekcí na mne udělal velký dojem. Obsahově tam jsou slabší místa, která inscenaci rozkolísávají. Nápadů inscenace srší tolik, že ke konci už tolik nepřekvapují. Rozhodně ale stojí za vidění už díky hereckému nasazení a pojetí celé inscenace.

10.4. 2013 - Švandovo divadlo: Štěpán Pácl překvapuje! Líbí se mi, jak k poměrně naivnímu textu přistupuje s kabaretní lehkostí, to v této inscenaci dělá hodně. Herecké výkony vyrovnané a moc pěkné. Pochválit musím i scénu a kostýmy. Třešničkou na moravském zákusku je hudba Jakuba Kudláče v živém provedení. Ano, jsou tam pro mne, jako pro diváka, místa, u kterých (kdyby to bylo možné) bych zmáčkl tlačítko na ovladači a přetočil je, ale jako celek působí inscenace velmi příjemně. Byl to fajn večer a mohu doporučit.

13.11. 2017: Trochu jsem měl problém s "chórem", někdy (z mého pohledu) jeho přítomnost či reakce (opakování se) jsou rušivé. Děj plyne celkem pomalu, ale není to asi na škodu, má to své kouzlo. Podařená je scéna, choreografie. Je to hodně o herecké práci. Publikum hodně zaujal Igor Bareš. E. Režnarová opět ukázala, že není malých rolí. A pak jsou tu hlavní představitelé a jejich naprosto soustředěná práce. Oba si zasluhují obdiv. Marek Lambora navíc prakticky nesleze z jeviště a dokázal si udržet (alespoň mou) pozornost a zaujmout.

21.8. 2016: OH beru jako určitou atrakci, kde mne baví využití pohybu hlediště, prostoru parku a světel. Pokud se navíc použije dav lidí, ohně, zvířata... pak je to divácky vděčné a více opravdové. To si asi uvědomuje i Petr Zelenka a plně toho využil. Takže v tomto směru jsem si celou inscenaci užil. K tomu obdiv pro J. Suchého z Tábora jako S. H. za jeho energii a soustředěnost. (Druhá strana mince: velký prostor, množství diváků, potřebný způsob herectví, jaké hry či dramatizace zde hrát... Myslím, že je tu větší potenciál než jsou jen komedie.)

10.9. 2016 - Festival Divadlo: Brněnský soubor si může jen gratulovat. Měl jsem za poslední rok tu čest nejenom s činohrou a pokud vše půjde touto cestou, pak jen radost a gratulace. Zde se velmi vydařila dramatizace. Martin Glaser využívá otáčivého jeviště a staví vše až do filmového střihu. Jde po příběhu bez symbolů. Jak vizuálně jednoduché a fungující. Snad jen scéna mrtvého Kiliána a "zdravého" Maliny trochu ruší tu opravdovost. Celou inscenaci pak podtrhává na jedničku výkon H. T. Briešťanské a především M. Siničáka. Troufám si říct, že o tomto výkonu ještě uslyšíme.

11.4. 2015: Zajímavá myšlenka a začátek, který mne zaujal a bavil. Ovšem pak se to celé přelije do opakování bez dalšího nápadu a rozvíjení s dávkou abstrakce, která mi moc nesedla a začala se vytrácet má koncentrace. Výborná je tu práce s prostorem a světlem.

15.5. 2015: Na začátku poměrně slibné, ale pak se to celé začne vytrácet a celá hlavní linka začne unikat a ve finále odcházíte s pocitem z kabaretu, který je naplněn vydařenými i nevydařenými výstupy a přemýšlíte nad výsledkem, který se nějak nedostavil. Hra tak trochu na hraně, tak trochu dada, s perfektní prací především Martiny Krátké, ale...

17.5. 2016: Vedle povedené (a jednoduché) výpravy má inscenace opravdu dobré a uvěřitelné napětí. S tou hrou jsem se setkal prvně a jsem mile překvapen. Závěr jsem čekal trochu jiný (další překvapení). Možná jen by ten jazyk mezi vojáky mohl být o něco ostřejší, někdy to bylo moc uhlazené (a to DNV na kouření na jevišti a expresivní výrazy upozorňuje na webu). Určitě doporučuji.

13.2.2010: Poměrně zajímavá inscenace, ale asi ne pro diváka, který do divadla jde jednou za rok. Pochválit musím komický výkon M. Zoubkové :-).

17.4. 2014 a 15.10. 2014 (DvD)(85%): Celé to začalo tak, že jsem se dozvěděl, co divadlo chystá, téma mne zaujalo, vzal jsem do rukou knihu, která mne uchvátila, takže bylo rozhodnuto, že to musím vidět. Mé hodnocení tedy asi není objektivní. Celá inscenace mne bavila. Velkou zásluhu na tom má velmi soustředěný výkon Š. Benoniho! Vyrovnaným partnerem je mu M. Štípková (takový strážný anděl, který Vám zmizí ve chvíli, když už není třeba). Je fajn, že inscenace doslovně nepopisuje a o to více podporuje představivost, takže to celé do sebe zapadá. A na závěr pro uchvácené malý bonus...

26.10. 2014 - DNV (85%): Ostravská inscenace se více věnuje dějové lince vztahů, než tomu kdo je to Christopher a jak kolem sebe vnímá svět. Většina těchto částí byla škrtnuta. Dokonce i Siobhan zde není tolik strážným andělem jako reálnou postavou z jeho okolí. Vše to působí jako hromadná terapie nebo rekonstrukce událostí. Nepovažuji to za chybu, je to jiný pohled a o to více pro mne zajímavější. Podstata povedeného příběhu byla zachována. Vedle dobrého výkonu Roberta Finty mne velmi zaujal Ed v podání Františka Strnada. Problém jsem měl trochu s uchopením postavy Judy.

20.3. 2015: 1) Princip projekce a prolínání s životem na jevišti je téměř běžnou záležitostí a v tomto směru se nějak soubor neposouvá dále. 2) Poměrně velký potenciál tématu byl velmi špatně využit. Více se mělo pracovat s dílem J. Verna (jako v závěru) a vztahy a filmaře nechat stranou. Mohla to být podívaná! Scénicky a hudebně velmi zdařilé. Trochu pokulhává pohybová stránka. Překvapil mne (tentokrát krotký) J. Zapletal. Zaujmou i B. Pavlíková, A. Sadirov a M. Mochnáčová. D. Drábek umí být více nápaditý. Dobré pro rodiny s dětmi (na seznámení se s divadlem).

30.5. 2011: Jdu s hodnocením hodně vysoko. Mám rád druh této dramatiky a myslím, že se v Divadle v Dlouhé podařila hodně pěkná inscenace. Počátek toho je už ve využití sálu, což má své kouzlo, následuje výtvarné řešení a pak samotné herecké výkony. Ze všech čtyř herců zmíním především Helenu Dvořákovou a Marka Němce - smekám před výkony této dvojce! Pro mne jeden z největších divadelních (činoherních) zážitků této sezony. Určitě zajdu (minimálně) ještě jednou. (P.S.: dokonce se mi i dobře sedělo :-)).

Incenace dost naráží na současnou politiku (vajíčková kauza, krizové balíčky...). Ovšem několik chyb divadla: 1) MARKETING - k předpremiéře nejsou programy, divák se nic nedozví o tvůrcích a protagonistech (které nezná), je jako pokusný králík, co vidí nehotovou věc za stejnou cenu jako běžná repríza (a ta cena není malá). 2) OZVUČENÍ - orchestru a pěvců, to došlo rekonstrukcí k chybám v akustice? Měl jsem pocit, jak když se dívám na film a zvuk se trochu opožďuje. Díky tomu nemají někeré scény dost rychlý švih. 3) OBSAZENÍ - pěvci opery či operety společně s "muzikálovníky" v operetě, děsně se to bije...

21.10. 2016: Setkání s tímto projektem už po druhé (a nejsem sám). Došlo na několik úprav a rozpracování příběhů. Projekt pro labužníky, kteří se nebojí být součástí "tady a teď", protože občas se zapojení nevyhnete (a byla by to škoda). Asi nepojmete všechny příběhy, ale to není cílem. Stačí si jen vyhledat to, co vám sedí a zažijete něco (téměř) opravdového. Může z Vás být až detektiv. Scénicky velmi zajímavě řešený prostor. Nasazení všech protagonistů je na společné velké ocenění! Když se vše setká s dobrým publikem, pak je tu "reality show" v hutném pojetí.