Romana35

Aktuální téma autismu jsem viděla inscenované v divadle poprvé. Představení velice působivé. Simona Babčáková v hlavní roli autistické dívky podává velice věrohodný výkon, ale líbili se mi i ostatní spoluhráči. (zejména Barbora Poláková v roli psycholožky.). Našly se i úsměvné situace, takže na mne hra nepůsobila svým obsahem tak depresivně. Praktická funkční scéna. Dobře zvoleny hudební prostředky. Svým obsahem a zpracováním se jedná o nevšední a zajímavé představení.

Prostě Cimrmani. V roli inspektora Trachty v naší alternaci Miloň Čepelka (klobouk dolů před jeho výkonem v jeho věku) a v roli mladého praktikanta Hlaváčka jeho syn Josef Čepelka). Podařilo se vidět naživo při hostování ŽDJC u nás v oblastním divadle.

Dobře typově zvolení představitelé dvou tak odlišných lidí, které osud svedl dohromady. On : kapitán lodi Charles Allnut, samorost, na první pohled nerudný morous, v jádru hodný chlap v podání Hynka Čermáka. Takové postavy Čermákovi přesně sedí. Ona : misijní sestra Rose Sayerová, ztvárněná Lindou Rybovou. Té se dobře podařilo zahrát postupnou proměnu upjaté jeptišky v sebevědomou a přitažlivou ženu. Herecká souhra mezi oběma herci + podařená scéna jsou kladem této výborné inscenace.

Divadlo Kalich se pustilo do zpracování klasické hry od Moliéra. Lakomce Harpagona ztvárnil svým osobitým způsobem Pavel Zedníček. V jeho podání je Harpagon spíše než odsouzeníhodným chamtivcem, chudák posedlý svými penězi hodný politování. Ostatní herci nejsou ve hře upozaděni, zaujala mě svým přirozeným komediálním talentem Marika Procházková (dcera Eliška). Škoda jen, že v naší alternaci nebyl Aleš Petráš. (syn Kleant). Tak snad příště.

Skvělá klasická hra, skvělý Čechov. Kvalitní herecké obsazení. Příjemně překvapila Iva Pazderková, Natálie Prozovová v jejím podání je perfektně zahraná "potvora". Tři sestry : Martina Randová, Zuzana Vejvodová, Andrea Černá ...... všechny herečky podaly neuvěřitelný výkon. Z mužů tradičně dobří otec a syn Brouskové. Rozsáhlejší délka představení mi vůbec nevadila. Dobře zvolený hudební doprovod.(Ondřej Brousek). Díky aplikaci DRAMOX.

Zajímavě řešená scéna. Děj se odehrává v místní tělocvičně, což je dáno tím, že mostecké jeviště je prostorově dosti velké, na rozdíl od jiných divadel.

Tohle byl pro mne divadelní zážitek. Strhující představení, výborně zachycena pochmurná atmosféra, přesně vystiženy charaktery jednotlivých postav příběhu. Tomáš Dastlík jako Heathcliff neuvěřitelný. Sylva Krupanská jako Kateřina rovněž. Představení Divadla Petra Bezruče jsou pro mne zárukou kvality.(škoda, že bydlím tak daleko). Tak alespoň ze záznamu (DRAMOX). Díky.

Psychologické drama z prostředí venkovského maloměsta z období kolem roku 1900. Bezručům se opravdu mistrně podařilo v této divadelní hře zobrazit zápas ženy za obyčejné lidské štěstí, za lásku, které se jí ale nedostává. Kladem je výtečné herecké obsazení hlavních rolí. Nadprůměrné herecké výkony Sylvie Krupanská (Štěpka), Lukáš Melník (Pavel Malina). Nesmím zapomenout na již tradičně dobrého Norberta Lichého v roli otce Killiána.

Konverzační hra pro dva herce, kteří svým zkušeným herectvím zachraňují poněkud slabý text. Milan Kňažko, kterého jsem viděla na divadle poprvé, mě oslovil svou rolí více. Oba protagonisté hráli přes svůj věk s chutí a nadšením.

Příjemná komedie se známými tvářemi divadelního světa. Zápletka hry mne pobavila, přestože byla dovedena až do absurdity. Ondřej Vetchý s Ivanou Chýlkovou dobře sehraní, "slyší na sebe". Pobavil Petr Nárožný jako ironický pozorovatel své nevěrné ženy, s nadhledem vše komentující a smířený se svým osudem. Zaujal také Jaromír Dulava jako "falešný" přítel hlavního hrdiny.

Představení zobrazuje poslední roky spisovatele Čapka v jeho životě před vypuknutím druhé světové války. Dobře a srozumitelně podané, takže děj a jednotlivé na sebe navazující souvislosti pochopí i ten, který není až tak obeznámen s naší historií.

Dokonalý herecký koncert. Strhující herecké výkony, především Ivan Trojan v roli starého Karamazova. Zaujali však také David Novotný, Igor Chmela, Radek Holub. Hezká kladná postava ve hře, v podání Martina Myšičky. Lidské emoce : vášeň, láska, nenávist, pohrdání... zobrazeny až na dřeň. Jednoduchá funkční scéna. Viděno pouze ze záznamu (DRAMOX), ale veliké díky za tuto možnost.

Černá komedie z prostřední velké Británie šedesátých let minulého století, kdy byl zrušen trest smrti. Provozovatelé tohoto řemesla jsou najednou bez práce. Silný příběh založený na základě skutečných událostí. Nové tváře mosteckého souboru Ján Burda a Kateřina Hlubíková mě ve svých rolí oslovili nejvíce. Jiří Kraus v hlavní roli se oprostil od svého obvyklého komického přehrávání a jeho Harry je velice uvěřitelný.

Základní myšlenka, téma či zápletka hry mohla být dobrá. Ovšem zpracování inscenace je špatné. Nelíbila se mi ani scéna. Komické výstupy na úrovni primitivního humoru vyzněly do prázdna. Jak již zmínili diváci přede mnou, každé imaginární otevření dveří provázeno citoslovci, totéž při napouštění vody, nalívání neexistujícího nápoje do skleničky, rozsvěcení světel.... jak v ochotnickém divadle. A pobíhání či prodírání se herců mezi řadami diváků muselo být pro ně neobyčejně obtěžující. Nemluvě o přehrávání Elišky Nezvalové ve všech postavách, které ztvárnila.

Působivé představení, líbila se mi scéna, kostýmy a obsazení hlavní herecké dvojice, manželů Helmerových. Tereza Dočkalová v roli Nory, naprosto přesně vystihla přerod z naivní a poddajné ženušky v samostatnou a nezávislou osobnost. Jan Teplý jako dominantní a kariéristický manžel, rovněž výborný.
Co se mi nelíbilo, byla hudební vložka, zpěv ukrajinské služky v podání Hany Seidlové byl k nepřečkání. Závěr hry bych si představovala poněkud jiný, zpívaný duet obou manželů mě neuchvátil. Celkově ale velice povedené.

Obdiv Elišce Balzerové za její ztvárnění hraběnky z Lansdorfu. Citlivě a lidsky zahrála postavu šlechtičny, která v nelehké době komunistického režimu padesátých let chce oslavit ve svém zabaveném zámku své sedmdesáté narozeniny. Herecký koncert pro dvě hlavní postavy. Tím druhým je bývalý komorník Alois, výborně zahraný Davidem Novotným. Závěrečný standing ovation na konci představení naprosto zasloužený.

Komorní drama rozehrávají tři herci : Daniela Kolářová, Ilona Svobodová a Luboš Veselý. O minulosti všech zúčastněných, o lásce, morálce, nevěře, svědomí. Aktéři postupně odkrývají jednotlivé střípky ze svého života, aby v závěru hry došli snad ke smíření. Noblesnost a kultivovanost v projevu paní Kolářové mě oslovila nejvíce.

Závěrečná scéna mezi Oněginem a Taťanou byla pro mě velice emotivní. Oba představitelé jak Dastlík, tak Vilišová dobře zvoleni. Dobře upravené verše, přitažlivě přiblížená klasika většinovému diváku. Škoda, že jsem viděla jen ze záznamu, myslím, že naživo by byl zážitek ještě větší. Ale díky za to. (Dramox).

Moje první setkání s touto hrou od Ibsena. Dobře propracované psychologické drama o osudech dvou rodin. Dilema o tom, zda je lepší žít v milosrdné lži, či se dozvědět pravdu i za cenu zhroucení všech jistot a zničení dosavadního rodinného života.

Herecký výkon mého oblíbeného herce Jana Ciny byl obdivuhodný. Ovšem toto představení se se mnou nepotkalo.

Dobře zahraná komedie s tématem k zamyšlení. Pětice herců skvěle sehraná. Linda Rybová svým herectvím příjemně překvapila. Hraje se bez přestávky.

Jednodušší komedie pro většinového diváka, který se chce především pobavit a o ničem hlubším nepřemýšlet. Z hereckých výkonů mě iritovala postava, kterou představovala Michaela Krausová. Myslím, že to bylo špatným vedením od režie, takové pitvoření snad není kvůli smíchu diváků nutné?
Jiří Kraus v komedii ve svém živlu, je to jeho parketa. Jakub Dostál přirozeně ztvárnil svoji postavu, rovněž Lukáš Kofroň, který se objevil až v druhé polovině představení. Celkově nijak výrazně zapamatovatelná hra, jednou stačí.

Konverzační hra pojednávající o dvou stárnoucích manželích hercích, kteří v očekávání slavnostního večera předávání Oskarů bilancují svůj život. Představení se nese v duchu štiplavých, ironických poznámek mezi oběma aktéry, které výborným způsobem ztvárnili Petr Kostka a Carmen Mayerová. Třetí postava v podání Václava Jílka vnese do života Emily a Henryho nečekané odhalení. Závěr představení kouzelný.

Přestože do věku našich hrdinů mám naštěstí ještě daleko, představení mě zaujalo. Líbilo se mi, jak staří veteráni z války ještě nerezignovali na svůj život a o něco v něm usilují. Vyrovnané herecké výkony, nemohu vyzdvihnout jen jednoho herce, všichni tři byli výborní.

Přehlídka pokrytectví, snobství, arogance a sebestřednosti na rádoby intelektuálském večírku. Sehraný kolektiv herců postupně odkrývá povrchnost a přetvářku hostitelů manželů Auersbergerových a jejich hostů. Celkový dojem umocňuje podařená scéna a vhodně zvolená hudba. Představení hrané necelé dvě hodiny, bez přestávky, graduje ve svém závěru, kdy vliv alkoholu ukáže jednotlivé aktéry v jejich "nahotě". U někoho doslova.