Veřejní nepřátelé

Falešný smích, pěkné myšlenky, hodně cigaretového kouře. Scénografie na jedničku. Konec se úplně nepovedl.

85%

Souhlas s komentarem P. Sirmera.

Od panu jsem znal jen jmena a nazory z dopisu bezely tak nejak kolem ve zmeti slov.
Panove herci ale hrali na vybornou.

Koncert!!! Nevěřil bych že mě tak uchvátí dva monology! Děkuji

Korespondenci jsem nečetl (jen Houellebecqovy romány), tak jsem se běhen představení trochu cítil zavalený myšlenkami z jeviště (zvláště v první řadě).

Dramaturgicky a scénograficky skvělé zpracování korespondence dvou předních francouzských myslitelů. Zatímco Lévyho jsem viděl naživo, Houellebecqa nakoukaného nemám a v podání jinak oblíbeného Königa mi přišel trošku moc. Celkově ale velmi dobré představení, které donutí přemýšlet a zanechá ocas.

Hezky vymyšleno a dáno dohromady. Já podruhé Na Zábradlí a podruhé dopisy. A vždy to funguje. I když tady už jsme o level výš.

Vytvořit z korespondence skvělé divadlo není vůbec jednoduché. Miloslav König (spisovatel Michel Houellebecq) a Václav Vašák (filosof Bernard-Henri Lévy) se však snad pro tyto své role narodili. Thalii by si nakonec zasloužili oba a také režisér Jan Mikulášek. Až neuvěřitelně zábavný zážitek.

75 %. Videno 23.11.2024 Na zabradli, 85 min, 1 rada. Dila Levyho ani Houellebecqa neznam
Zdramatizovana korespondence dvou intelektualu. Uvodni scenou je les, v nem stan, v nem Houellebecq / M. Konig s cigaretou v ruce a jednou obutou botou a probirajici spinu mezi prsty druhe nohy, pred stanem Levy / V. Vasak v saku orezavajici stale dokola jeden prut. Kouzelne. I dalsi sceny, projev i text byly zajimave a presvedcive, jen mi unikala ta vyrazna esence kvuli ktere M. Konig za tuto roli obdrzel Thalii. Kterou mel obdrzet jiz drive, za vyraznejsi role.

Ateismus v judaismu neni problem. Hanba za matku, za to ze jsem jeji syn a za to kym jsem

Moje první setkání s repertoárem a jevištním prostorem DNz. Tematicky velmi originální hra, na kterou mě přilákala až Thálie M. Königa. S V. Vašákem na malém jevišti roztáčejí spirálu filozofických úvah, ale pro mě (neznalou děl Houellebecqa a Lévyho) až moc neuchopitelných a těžkých na rozklíčování. Přesto kvituji rozumnou délku a přeměny scény - tedy postupnou práci s hloubkou jeviště, která oživuje myšlenkovou hutnost a zatěžkanost Veřejných nepřátel. Duo herců každopádně chemicky funguje výborně a nemám pocit, že by některý zůstal ve stínu toho druhého. Nejspíše na druhé vidění bych titulu již porozuměla lépe.

Knižně vydána korespondence jistě není prvoligová filozofická disputace (na tu by do divadla nikdo nešel). Kromě toho je otázkou, zda tvůrci inscenace si z tohoto dialogu vybrali to podstatné. Asi ne. BHL většinou pronáší liberální ideologická klišé, cynik MH reaguje ironií, relativizuje, nebo oba od tématu utečou jinam. Na půdě úvah, jako smysl literární činnosti, aktuální osud intelektuála, vztah k žurnalismu, rodina, náboženství, je to ale většinou vtipné, chytré, zábavné, i když oba protagonisté stále kopou ve svém tunelu. Herecky (jako vždy) výborné, scéna (většinou) nápaditá, režie dělá co může s materií, která není moc pro divadlo.

Přesně takovýdle divadlo miluju. Neustále se objevující mini zábavný střípky vyvažující tak akorát hutný dialogy.
Scénografie extrémně nápaditá a vtipná, úžasnej moment s miniaturou jeviště a hafíkem. Herecky špička.
A jako zlatý hřeb použití písničky úžasný kapely Gustaf, to je prostě lahůdka. Vytříbenej vkus a smysl pro humor v každym detailu.

Jasně, intelektuál se snadno stane nepřítelem veřejnosti, která lační po jednoduchosti odpovědí.
Netuším, za jakých okolností si zrovna tihle dva - Levy a Houellebecq - začali psát, ale výsledek je báječný.
Všichni víme, že je Jan Mikulášek odborníkem na inscenování korespondence, ale že mě to bude tolik bavit, to jsem věru nečekal.
Slova se před námi rozbalují jako bonbóny, znějí zábavně a prostě, a přece jsme svědky filozofického dialogu. Nádhera.
Václav Vašák byl výborný, u Miloslava Königa mám už dlouho podezření, že české divadlo momentálně nedisponuje talentovanějším hercem.

75%
Inscenování korespondence mívá trable. Zvlášť, jde-li o zahraniční autory, sice známé a přeložené do češtiny, ale přece jen...filosofy francouzské myšlenkové levice a pravice.
Mikuláškova inscenace se s tím vypořádala po svém a sesadila své dva hrdiny (M. König, V. Vašák) do společného prostoru a času. V něm jsou po počátečním intelektuálním okopávání schopni sdílet i velmi intimní obavy a myšlenky.
Herecky zvládnuto na vysoké úrovni, skvělá scéna, využití tří hloubek jeviště a ještě si zahraje i maličký scénografický model a dva maníci z kartonu...

Skvělé představení. Zapomeňte na filozofii, je to mimořádně zábavné zrcadlo současného stavu světa. Mikuláškova imaginace při inscenování takového nedivadelního textu je prostě nevyčerpatelná. A abych nezapomněl, skvělí jsou oba představitelé. Znamenitě to popsal Jan Pařízek, ale lajk mu nemohu dát kvůli podle mne nízkému bodovému hodnocení. Neváhejte! Doporučuji!

Nápaditou inscenaci se skvělou scénou a zajímavými výkony trochu uzemňuje, že přes řadu témat a podnětů k diskusi z ní zůstává pocit, že to celé vyznělo tak nějak do prázdna.

Zajímavé, těžké a odvážné představení. Je přesně na pomyslné opačné straně plytkych komedii. Herci to s touhle hrou lehké nemají a diváci také ne.
Já si jdu koupit knižní předlohu a do divadla si skočím časem znovu.
Jediná drobná výtka, možná maličko méně, by bylo více. Houllebecq by mohl být trošku méně odporný.

Dokonalé převedení nedivadelní předlohy na divadelní prkna. Mikuláškova režijní vize jako obvykle básnická, přesto oproštěná od zbytečnosti. Vašák i König jako voda a oheň. A z inscenace je zřejmé hluboké zaujetí všemi nahozenými tématy. Bravo! Třikrát bravo!!! Zábradlí je zkrátka a dobře nej.

Snaha zdramatizovat dopisový dialog dvou francouzských spisovatelů se příliš nepovedla. Zajímavé myšlenky, jiskřící intelektuální hra, krásné využívání jazyka, silné herecké nasazení i neotřelé režijní a scénografické nápady. To vše v inscenaci vskutku bylo v obdivuhodné míře. Ale dohromady se to nepovedlo příliš divadelně propojit. Vznikla tak jakási neurovnaná koláž bez hlubšího akcentu. Místy nudná, místy zajímavá. Jak to zrovna vyšlo.

chytrá a zajímavá scéna, akorát můj zájem během 90 minut trochu kolísal, má to hluchá místa, ale konec se mi líbil moc

Ani jsem nečekala, že to bude tak zábavné Spojení režiséra se scénografem Stojčevskim je velmi osvěžující. Vynikající herecké výkony jak je v tomto divadle pravidlem.

Viděno na veřejné generálce(26.10.2023).

Moc se mi líbila celá inscenace, dokázali Houellebecqa opravdu zlidštit, ale přistupovala bych k dílu s rezervou a informovaností. Byla jsem nadšená z vizuálních prvků a zařazení kamery do zpracování. Silný příběh, skvělí herci, autenticita.

Falešný smích, pěkné myšlenky, hodně cigaretového kouře. Scénografie na jedničku. Konec se úplně nepovedl.

85%

Souhlas s komentarem P. Sirmera.

Od panu jsem znal jen jmena a nazory z dopisu bezely tak nejak kolem ve zmeti slov.
Panove herci ale hrali na vybornou.

Koncert!!! Nevěřil bych že mě tak uchvátí dva monology! Děkuji

Korespondenci jsem nečetl (jen Houellebecqovy romány), tak jsem se běhen představení trochu cítil zavalený myšlenkami z jeviště (zvláště v první řadě).

Moc se mi líbila celá inscenace, dokázali Houellebecqa opravdu zlidštit, ale přistupovala bych k dílu s rezervou a informovaností. Byla jsem nadšená z vizuálních prvků a zařazení kamery do zpracování. Silný příběh, skvělí herci, autenticita.

Dramaturgicky a scénograficky skvělé zpracování korespondence dvou předních francouzských myslitelů. Zatímco Lévyho jsem viděl naživo, Houellebecqa nakoukaného nemám a v podání jinak oblíbeného Königa mi přišel trošku moc. Celkově ale velmi dobré představení, které donutí přemýšlet a zanechá ocas.

Hezky vymyšleno a dáno dohromady. Já podruhé Na Zábradlí a podruhé dopisy. A vždy to funguje. I když tady už jsme o level výš.

Vytvořit z korespondence skvělé divadlo není vůbec jednoduché. Miloslav König (spisovatel Michel Houellebecq) a Václav Vašák (filosof Bernard-Henri Lévy) se však snad pro tyto své role narodili. Thalii by si nakonec zasloužili oba a také režisér Jan Mikulášek. Až neuvěřitelně zábavný zážitek.

75 %. Videno 23.11.2024 Na zabradli, 85 min, 1 rada. Dila Levyho ani Houellebecqa neznam
Zdramatizovana korespondence dvou intelektualu. Uvodni scenou je les, v nem stan, v nem Houellebecq / M. Konig s cigaretou v ruce a jednou obutou botou a probirajici spinu mezi prsty druhe nohy, pred stanem Levy / V. Vasak v saku orezavajici stale dokola jeden prut. Kouzelne. I dalsi sceny, projev i text byly zajimave a presvedcive, jen mi unikala ta vyrazna esence kvuli ktere M. Konig za tuto roli obdrzel Thalii. Kterou mel obdrzet jiz drive, za vyraznejsi role.

Ateismus v judaismu neni problem. Hanba za matku, za to ze jsem jeji syn a za to kym jsem

Moje první setkání s repertoárem a jevištním prostorem DNz. Tematicky velmi originální hra, na kterou mě přilákala až Thálie M. Königa. S V. Vašákem na malém jevišti roztáčejí spirálu filozofických úvah, ale pro mě (neznalou děl Houellebecqa a Lévyho) až moc neuchopitelných a těžkých na rozklíčování. Přesto kvituji rozumnou délku a přeměny scény - tedy postupnou práci s hloubkou jeviště, která oživuje myšlenkovou hutnost a zatěžkanost Veřejných nepřátel. Duo herců každopádně chemicky funguje výborně a nemám pocit, že by některý zůstal ve stínu toho druhého. Nejspíše na druhé vidění bych titulu již porozuměla lépe.

Knižně vydána korespondence jistě není prvoligová filozofická disputace (na tu by do divadla nikdo nešel). Kromě toho je otázkou, zda tvůrci inscenace si z tohoto dialogu vybrali to podstatné. Asi ne. BHL většinou pronáší liberální ideologická klišé, cynik MH reaguje ironií, relativizuje, nebo oba od tématu utečou jinam. Na půdě úvah, jako smysl literární činnosti, aktuální osud intelektuála, vztah k žurnalismu, rodina, náboženství, je to ale většinou vtipné, chytré, zábavné, i když oba protagonisté stále kopou ve svém tunelu. Herecky (jako vždy) výborné, scéna (většinou) nápaditá, režie dělá co může s materií, která není moc pro divadlo.

Přesně takovýdle divadlo miluju. Neustále se objevující mini zábavný střípky vyvažující tak akorát hutný dialogy.
Scénografie extrémně nápaditá a vtipná, úžasnej moment s miniaturou jeviště a hafíkem. Herecky špička.
A jako zlatý hřeb použití písničky úžasný kapely Gustaf, to je prostě lahůdka. Vytříbenej vkus a smysl pro humor v každym detailu.

Jasně, intelektuál se snadno stane nepřítelem veřejnosti, která lační po jednoduchosti odpovědí.
Netuším, za jakých okolností si zrovna tihle dva - Levy a Houellebecq - začali psát, ale výsledek je báječný.
Všichni víme, že je Jan Mikulášek odborníkem na inscenování korespondence, ale že mě to bude tolik bavit, to jsem věru nečekal.
Slova se před námi rozbalují jako bonbóny, znějí zábavně a prostě, a přece jsme svědky filozofického dialogu. Nádhera.
Václav Vašák byl výborný, u Miloslava Königa mám už dlouho podezření, že české divadlo momentálně nedisponuje talentovanějším hercem.

75%
Inscenování korespondence mívá trable. Zvlášť, jde-li o zahraniční autory, sice známé a přeložené do češtiny, ale přece jen...filosofy francouzské myšlenkové levice a pravice.
Mikuláškova inscenace se s tím vypořádala po svém a sesadila své dva hrdiny (M. König, V. Vašák) do společného prostoru a času. V něm jsou po počátečním intelektuálním okopávání schopni sdílet i velmi intimní obavy a myšlenky.
Herecky zvládnuto na vysoké úrovni, skvělá scéna, využití tří hloubek jeviště a ještě si zahraje i maličký scénografický model a dva maníci z kartonu...

Skvělé představení. Zapomeňte na filozofii, je to mimořádně zábavné zrcadlo současného stavu světa. Mikuláškova imaginace při inscenování takového nedivadelního textu je prostě nevyčerpatelná. A abych nezapomněl, skvělí jsou oba představitelé. Znamenitě to popsal Jan Pařízek, ale lajk mu nemohu dát kvůli podle mne nízkému bodovému hodnocení. Neváhejte! Doporučuji!

Nápaditou inscenaci se skvělou scénou a zajímavými výkony trochu uzemňuje, že přes řadu témat a podnětů k diskusi z ní zůstává pocit, že to celé vyznělo tak nějak do prázdna.

Zajímavé, těžké a odvážné představení. Je přesně na pomyslné opačné straně plytkych komedii. Herci to s touhle hrou lehké nemají a diváci také ne.
Já si jdu koupit knižní předlohu a do divadla si skočím časem znovu.
Jediná drobná výtka, možná maličko méně, by bylo více. Houllebecq by mohl být trošku méně odporný.

Dokonalé převedení nedivadelní předlohy na divadelní prkna. Mikuláškova režijní vize jako obvykle básnická, přesto oproštěná od zbytečnosti. Vašák i König jako voda a oheň. A z inscenace je zřejmé hluboké zaujetí všemi nahozenými tématy. Bravo! Třikrát bravo!!! Zábradlí je zkrátka a dobře nej.

Snaha zdramatizovat dopisový dialog dvou francouzských spisovatelů se příliš nepovedla. Zajímavé myšlenky, jiskřící intelektuální hra, krásné využívání jazyka, silné herecké nasazení i neotřelé režijní a scénografické nápady. To vše v inscenaci vskutku bylo v obdivuhodné míře. Ale dohromady se to nepovedlo příliš divadelně propojit. Vznikla tak jakási neurovnaná koláž bez hlubšího akcentu. Místy nudná, místy zajímavá. Jak to zrovna vyšlo.

chytrá a zajímavá scéna, akorát můj zájem během 90 minut trochu kolísal, má to hluchá místa, ale konec se mi líbil moc

Ani jsem nečekala, že to bude tak zábavné Spojení režiséra se scénografem Stojčevskim je velmi osvěžující. Vynikající herecké výkony jak je v tomto divadle pravidlem.

Viděno na veřejné generálce(26.10.2023).

Ani jsem nečekala, že to bude tak zábavné Spojení režiséra se scénografem Stojčevskim je velmi osvěžující. Vynikající herecké výkony jak je v tomto divadle pravidlem.

Skvělé představení. Zapomeňte na filozofii, je to mimořádně zábavné zrcadlo současného stavu světa. Mikuláškova imaginace při inscenování takového nedivadelního textu je prostě nevyčerpatelná. A abych nezapomněl, skvělí jsou oba představitelé. Znamenitě to popsal Jan Pařízek, ale lajk mu nemohu dát kvůli podle mne nízkému bodovému hodnocení. Neváhejte! Doporučuji!

Viděno na veřejné generálce(26.10.2023).

Jasně, intelektuál se snadno stane nepřítelem veřejnosti, která lační po jednoduchosti odpovědí.
Netuším, za jakých okolností si zrovna tihle dva - Levy a Houellebecq - začali psát, ale výsledek je báječný.
Všichni víme, že je Jan Mikulášek odborníkem na inscenování korespondence, ale že mě to bude tolik bavit, to jsem věru nečekal.
Slova se před námi rozbalují jako bonbóny, znějí zábavně a prostě, a přece jsme svědky filozofického dialogu. Nádhera.
Václav Vašák byl výborný, u Miloslava Königa mám už dlouho podezření, že české divadlo momentálně nedisponuje talentovanějším hercem.

75%
Inscenování korespondence mívá trable. Zvlášť, jde-li o zahraniční autory, sice známé a přeložené do češtiny, ale přece jen...filosofy francouzské myšlenkové levice a pravice.
Mikuláškova inscenace se s tím vypořádala po svém a sesadila své dva hrdiny (M. König, V. Vašák) do společného prostoru a času. V něm jsou po počátečním intelektuálním okopávání schopni sdílet i velmi intimní obavy a myšlenky.
Herecky zvládnuto na vysoké úrovni, skvělá scéna, využití tří hloubek jeviště a ještě si zahraje i maličký scénografický model a dva maníci z kartonu...

chytrá a zajímavá scéna, akorát můj zájem během 90 minut trochu kolísal, má to hluchá místa, ale konec se mi líbil moc

75 %. Videno 23.11.2024 Na zabradli, 85 min, 1 rada. Dila Levyho ani Houellebecqa neznam
Zdramatizovana korespondence dvou intelektualu. Uvodni scenou je les, v nem stan, v nem Houellebecq / M. Konig s cigaretou v ruce a jednou obutou botou a probirajici spinu mezi prsty druhe nohy, pred stanem Levy / V. Vasak v saku orezavajici stale dokola jeden prut. Kouzelne. I dalsi sceny, projev i text byly zajimave a presvedcive, jen mi unikala ta vyrazna esence kvuli ktere M. Konig za tuto roli obdrzel Thalii. Kterou mel obdrzet jiz drive, za vyraznejsi role.

Ateismus v judaismu neni problem. Hanba za matku, za to ze jsem jeji syn a za to kym jsem

Souhlas s komentarem P. Sirmera.

Od panu jsem znal jen jmena a nazory z dopisu bezely tak nejak kolem ve zmeti slov.
Panove herci ale hrali na vybornou.

Moje první setkání s repertoárem a jevištním prostorem DNz. Tematicky velmi originální hra, na kterou mě přilákala až Thálie M. Königa. S V. Vašákem na malém jevišti roztáčejí spirálu filozofických úvah, ale pro mě (neznalou děl Houellebecqa a Lévyho) až moc neuchopitelných a těžkých na rozklíčování. Přesto kvituji rozumnou délku a přeměny scény - tedy postupnou práci s hloubkou jeviště, která oživuje myšlenkovou hutnost a zatěžkanost Veřejných nepřátel. Duo herců každopádně chemicky funguje výborně a nemám pocit, že by některý zůstal ve stínu toho druhého. Nejspíše na druhé vidění bych titulu již porozuměla lépe.

Nápaditou inscenaci se skvělou scénou a zajímavými výkony trochu uzemňuje, že přes řadu témat a podnětů k diskusi z ní zůstává pocit, že to celé vyznělo tak nějak do prázdna.

Knižně vydána korespondence jistě není prvoligová filozofická disputace (na tu by do divadla nikdo nešel). Kromě toho je otázkou, zda tvůrci inscenace si z tohoto dialogu vybrali to podstatné. Asi ne. BHL většinou pronáší liberální ideologická klišé, cynik MH reaguje ironií, relativizuje, nebo oba od tématu utečou jinam. Na půdě úvah, jako smysl literární činnosti, aktuální osud intelektuála, vztah k žurnalismu, rodina, náboženství, je to ale většinou vtipné, chytré, zábavné, i když oba protagonisté stále kopou ve svém tunelu. Herecky (jako vždy) výborné, scéna (většinou) nápaditá, režie dělá co může s materií, která není moc pro divadlo.

Dokonalé převedení nedivadelní předlohy na divadelní prkna. Mikuláškova režijní vize jako obvykle básnická, přesto oproštěná od zbytečnosti. Vašák i König jako voda a oheň. A z inscenace je zřejmé hluboké zaujetí všemi nahozenými tématy. Bravo! Třikrát bravo!!! Zábradlí je zkrátka a dobře nej.

Snaha zdramatizovat dopisový dialog dvou francouzských spisovatelů se příliš nepovedla. Zajímavé myšlenky, jiskřící intelektuální hra, krásné využívání jazyka, silné herecké nasazení i neotřelé režijní a scénografické nápady. To vše v inscenaci vskutku bylo v obdivuhodné míře. Ale dohromady se to nepovedlo příliš divadelně propojit. Vznikla tak jakási neurovnaná koláž bez hlubšího akcentu. Místy nudná, místy zajímavá. Jak to zrovna vyšlo.

Korespondenci jsem nečetl (jen Houellebecqovy romány), tak jsem se běhen představení trochu cítil zavalený myšlenkami z jeviště (zvláště v první řadě).

85%

Vytvořit z korespondence skvělé divadlo není vůbec jednoduché. Miloslav König (spisovatel Michel Houellebecq) a Václav Vašák (filosof Bernard-Henri Lévy) se však snad pro tyto své role narodili. Thalii by si nakonec zasloužili oba a také režisér Jan Mikulášek. Až neuvěřitelně zábavný zážitek.

Koncert!!! Nevěřil bych že mě tak uchvátí dva monology! Děkuji

Přesně takovýdle divadlo miluju. Neustále se objevující mini zábavný střípky vyvažující tak akorát hutný dialogy.
Scénografie extrémně nápaditá a vtipná, úžasnej moment s miniaturou jeviště a hafíkem. Herecky špička.
A jako zlatý hřeb použití písničky úžasný kapely Gustaf, to je prostě lahůdka. Vytříbenej vkus a smysl pro humor v každym detailu.

Hezky vymyšleno a dáno dohromady. Já podruhé Na Zábradlí a podruhé dopisy. A vždy to funguje. I když tady už jsme o level výš.

Dramaturgicky a scénograficky skvělé zpracování korespondence dvou předních francouzských myslitelů. Zatímco Lévyho jsem viděl naživo, Houellebecqa nakoukaného nemám a v podání jinak oblíbeného Königa mi přišel trošku moc. Celkově ale velmi dobré představení, které donutí přemýšlet a zanechá ocas.

Falešný smích, pěkné myšlenky, hodně cigaretového kouře. Scénografie na jedničku. Konec se úplně nepovedl.

Zajímavé, těžké a odvážné představení. Je přesně na pomyslné opačné straně plytkych komedii. Herci to s touhle hrou lehké nemají a diváci také ne.
Já si jdu koupit knižní předlohu a do divadla si skočím časem znovu.
Jediná drobná výtka, možná maličko méně, by bylo více. Houllebecq by mohl být trošku méně odporný.

Moc se mi líbila celá inscenace, dokázali Houellebecqa opravdu zlidštit, ale přistupovala bych k dílu s rezervou a informovaností. Byla jsem nadšená z vizuálních prvků a zařazení kamery do zpracování. Silný příběh, skvělí herci, autenticita.