Reflexe

Hra Františka Langera Andělé mezi námi z roku 1931 nabízí atraktivní téma andělských bytostí a kontroverzní téma eutanazie, nahlížené s čapkovským humanismem. Punc doby svého vzniku nezapře, přesto je s podivem, že se za ní po prvním uvedení v témže roce nadlouho zavřela opona. Teprve až v prosinci 2013 ji v úpravě režiséra Jana Friče a dramaturgyně Terezy Marečkové nastudovala divadelní společnost Masopust pro svou novou stálou scénu v Eliadově knihovně Divadla Na zábradlí

Snaha o atraktivní dramaturgický plán přivedla v posledních sezónách na hlavní scénu Švandova divadla mnoho slibných titulů, některé bohužel s poněkud rozpačitým inscenačním výsledkem. Rozpakům nakonec učinila přítrž shakespearovská klasika, adaptovaná a režírovaná Danielem Špinarem. Zdá se, že v divadle „na druhém břehu“ (jak se deklaruje na webových stránkách) zase jednou pěkně nahlas „hraje kapela a zvedá se mlha“. Zdejší moderní podání Hamleta s Patrikem Děrgelem v hla

František Ferdinand Šamberk je nehraný (a dost možná, že v současnosti i nehratelný) autor vaudevillů, které si v druhé polovině 19. století získaly mezi diváky značnou oblibu. Jedenácté přikázání patří k jeho nejúspěšnějším hrám, v inscenaci pražského Národního divadla ovšem ze Šamberka dle očekávání příliš nezůstalo. Režisér a autor úpravy David Drábek využívá jen základní syžet, zbytek inscenace je jeho klasický koktejl plný ujetých a výrazně stylizovaných postav, nespou

Komedie Carla Goldoniho Letní byt nepatří mezi nejhranější autorovy tituly. Hra se často uvádí v adaptaci Giorgio Strehlera, která původně vznikla proto, aby bylo možno odehrát v jednom večeru tři Goldoniho hry, tvořící jakousi volnou trilogii. Ve výrazné textové redukci zmíněné adaptace jsou zjednodušeny některé překombinovanější zápletky a situace, významněji nepřispívající k charakterizaci postav ani postižení tématu či prostředí. Kromě toho lze inscenováním adaptované v

Jekyll a Hyde je další z celosvětově populárních muzikálových produkcí, která se dostala na prkna Hudební scény Městského divadla Brno. Kromě tradičně slušného řemesla se mohou tentokrát diváci těšit na úchvatnou scénu Christophera Weyerse a zaznamenáníhodné výkony obou alternujících představitelů titulní dvojrole. Jekyll a Hyde je příběhem o takřka archetypálním souboji mezi dobrem a zlem, kterému nechybí punc velkého romantického příběhu. Na jeho pozadí se odehrává sou

Osobnost a dílo spisovatele a básníka Roberta Walsera (1878-1956), „švýcarského Kafky“, se staly tématem dalšího autorského projektu, který se snaží následovat záměry hlavního dramaturgického plánu Studia Hrdinů. „Krásné a vynikající věci už na světě neexistují. O krásném, vynikajícím a řádném světě si můžeš nechat jen zdát... Zůstaň chudý a opovrhovaný, milý příteli...“ Poslední věta by docela dobře mohla být úvodním mottem ke Kafkově povídce Umělec v hladovění a Walser, z

Salome, judejská princezna, historicky nesoucí vinu za smrt Jana Křtitele, jako alter ego životem ošlehaného charismatického herce, archetypu pošetilého, leč moudrého blázna. Hledání viny vědomé i nevědomé, obnažování nitra, loutky, verše, písně, bonmoty, vizuální podívaná a šampaňské. Režiséra Daniela Špinara inspirovala jedna ze stylizovaných autorských fotografií Vladimíra Marka natolik, že neodolal a chopil se režie jeho divadelního sóla Salome BRUT aneb p-oprava jed

Zahradní slavnost je dodnes patrně nejslavnější hra zesnulého exprezidenta a dramatika Václava Havla. Režisér Dušan D. Pařízek však naštěstí k Havlovu textu nepřistupuje nijak pietně a nebojí se dělat výraznější škrty, kterými se snaží hru aktualizovat a přiblížit dnešnímu divákovi. Ale nebojí se ani přidávat zajímavá inscenační řešení, jakými jsou například zpívané části, které v závěru přerůstají v parodii české národní povahy. Absurdní drama Zahradní slavnost pojednáv

„Kdyby lidé mluvili jen o věcech, kterým alespoň trochu rozumí, to ticho by bylo nesnesitelné.“, píše Jan Zábrana ve svém deníku o atmosféře 70. let. „Nikdy se život nepodobal pohádce o Šípkové Růžence jako tenkrát.“, uvádí na stejné téma Pavel Kosatík. Spojíme-li oba výroky, dostaneme základní ingredienci první inscenace nového tvůrčího týmu Divadla Na zábradlí Šedá sedmdesátá aneb Husákovo ticho. Jan Mikulášek a Dora Viceniková se rozhodli předvést atmosféru této podi

Karel Čapek je na českých jevištích poměrně oblíbeným autorem. V posledních letech se roztrhl pytel především s inscenacemi jeho dramatu Věc Makropulos, ale adaptace se dočkaly i některé prozaické texty či povídkové sbírky. Do psaní Krakatitu se Čapek pustil hned po dokončení Věci Makropulos, během psaní se však jeho zdravotní stav natolik zhoršil, že musel práci přerušit a odcestovat na několikaměsíční dovolenou do Itálie. Hlavní hrdina románu i inscenace je inženýr Pro

Musím přiznat, že nejsem velkým příznivcem českého realismu 19. století na prknech současných českých divadel. Mnoho inscenací her bratří Mrštíků či Gabriely Preissové totiž připomíná spíše skanzen než živé divadlo. Nutno uznat, že občas se podaří zajímavě zvolenou formou inscenace oživit (Rychlíkova Gazdina roba v Národním divadle Brno), ale aktualizovat obsah bývá nad síly inscenátorů. A tak jsem dosud za jedinou aktuální hru tohoto proudu považoval Stroupežnického Naše f

Lovit a být loven. Zabíjet a být zabit. Požírat a být požírán. Morální thriller Lenky Lagronové na motivy knihy polské autorky Olgy Tokarczukové Svůj vůz i pluh veď přes kosti mrtvých se stal první komediálně laděnou inscenací na repertoáru divadelní společnosti Masopust (působící v Divadle v Celetné) včetně příhodného tématu masa a půstu. V malebné krajině plné lesů, stromů, hor a řek s důrazem na vodopád, kterou chtě nechtě prostě musíte milovat, přejíždí skupina nimr

České buchty, srbské žebírko, vídeňský řízek, židovský šoulet, červené trojúhelníky na mundúrech politických vězňů, žluté hvězdy Davidovy, falešná morálka, emancipace, pivo, šampaňské, káva... a dvě intelektuálky nad studenou plotnou. Dalo by se říci, že tvůrci na základě Mileniných receptů uvařili ostrý guláš s jemným houskovým knedlíkem. Inscenace, která vznikla v koprodukci pražského Studia Hrdinů a brněnského Kabinetu múz, si nese dualismus už ze své podstaty. Montáž

Milovníci originálních témat a neotřelých muzikálových příběhů se stejně jako kritici pražských „písničkálů“ dočkali dalšího sympatického pokusu o návrat k původním hodnotám muzikálového žánru, a to díky projektu nezávislé divadelní společnosti NaDřeň production. Koláž, sestavená ze zásadních vztahů, prožitků a písní Evy Olmerové, definovaná jako „A New Musical“, měla premiéru dne 7. 9. 2013 na hostitelské scéně Divadla v Dlouhé. Na programu je 30 exkluzivních představení.

Hauptmannova hra Před západem slunce vznikla ve složité společenské situaci roku 1932, kdy pomalu odeznívala éra Výmarského Německa a k moci se drala Hitlerova NSDAP. Na hře stárnoucího autora je to hodně poznat, vždyť ztráta morálních hodnot a norem je jedním ze stěžejních témat. Ale režiséra Ladislava Smočka v inscenaci pražského Činoherního klubu možná víc zajímá nezvyklý střet generací – revolta stáří proti hodnotově pochybné mladší generaci. Tajný komerční rada Maty

S Višňovým sadem se v poslední době roztrhl pytel. Hraje se skoro všude – v Huse na provázku, Divadle Na zábradlí, Moravském divadle Olomouc... Na začátku divadelní sezony 2012/2013 měl v režii Oxany Smilkové premiéru také v Uherském Hradišti. A zpracování je to skutečně podivuhodné, jen Antona Pavloviče Čechova byste v něm asi hledali marně. Výkladů posledního Čechovova dramatu, který je vesměs nedějový, bychom našli bezpočet. Režisérka Oxana Smilková s dramaturgyní Ivo

Neobvyklé životopisné drama s podtitulem „zcizené deníky fantoma erotické fotografie“ přivezli do Hradce Králové herci brněnského Divadla Husa na provázku. Hlavním objektem jejich zájmu se stal kyjovský podivín, ale zároveň talentovaný fotograf Miroslav Tichý, který zemřel v roce 2011. Režisérka Anna Petrželková vytvořila na provázkovské Sklepní scéně pozoruhodnou inscenaci, která citlivým způsobem vzpomíná na člověka, který se za svého života dočkal (do značné míry vla

Po úspěšném zinscenování pohádky bratří Grimmů O Sněhurce a sedmi trpaslících do podoby rodinného muzikálu, ulítlé upírské komedii Měsíční kámen a po loňské premiéře o brněnské legendě Baronu Trenckovi přichází autorský tým ve složení Stano Slovák – Jan Šotkovský – Petr Štěpán se zpracováním další legendy. Tentokrát se tvůrci ponořili do naší historie mnohem hlouběji, až do 9. století. Rozhodli se pro letní scénu Městského divadlo Brno na Biskupském dvoře zpracovat příběh o

Rozsáhlá filmová tvorba Ingmara Bergmana získala už za režisérova života přívlastek kultovní. Švédský velikán filmu uměl točit znamenité psychologické studie, ale nevyhýbal se ani komediím. Většina jeho děl se odehrávala v žhavé současnosti, a proto nejspíš producenty jeho filmů překvapilo, když se v roce 1957 rozhodl natočit snímek Sedmá pečeť se středověkými motivy. Tento film patřící do zlatého fondu světové kinematografie se rozhodlo v české premiéře uvést na jevišti Ná

Kultovní status má v českých zemích polská komedie režiséra Juliusze Machulského Sexmise. Mohou za to nejen její nepopiratelné filmové kvality, ale také fakt, že komedie o nesvobodě a utlačovatelském režimu vznikla v roce 1984 v komunistickém Polsku. Dnes má celý příběh již trochu jiné konotace, jako varování před nedemokratickým státním zřízením ale funguje stále. A to i v divadelním zpracování Šimona Cabana, které je k vidění v Klicperově divadle Hradec Králové. Hlavní