Birter

Na jednu stranu chápu, že v porovnání s klasickým repertoárem Dlouhé může tato inscenace působit docela jako bulvár, ale u mě přesto vyhrává dojem perfektně sofistikované parodie na hry tohoto typu. Bez roucha sice má momenty, ve kterých se humor opírá o chabější základy (jako ona hra o sardinkách...) čemuž nepomáhá přehrávání některých herců, nicméně jsem si i tak procvičil bránici. Žasl jsem jak do sebe všechno zapadá a většina herců (zejména Marek Němec) z toho dokáže vytěžit co se dá.

Po všech stránkách pastva pro oči. Původní text, jeho svébytná dramatizace, inovativní nápadíčky i herecké výkony. Ve třetí čtvrtině jsem měl dojem, že tomu trochu dochází dech, což však vynahradil závěr představení, na který když si vzpomenu je mi pěkně úzko.

To nebylo pozdní odpoledne. To bylo ráno těsně před rozbřeskem. Nádherná scénografie mi kromě tohoto dojmu pomohla i lépe se vžít do mě ne tolik blízkého tématu. Herci taktéž (hlavně Fridrich, Černý a König). Trochu mě mrzelo, že Jařab ve svém snění nešel hloubš do Freudových úvah, ale nechal motivy vykukovat ze tmy, aby si je divák domyslel sám, což se nicméně nakonec ukázalo jako rovněž efektní. Co bych vytkl jsou však hudební čísla, která ne že by se do inscenace nehodila, ale nepřišla mi ničím význačná ani zajímavá.

Podmanivé psychodrama s několika vrstvami, jemuž perfektně dotváří atmosféru všudypřítomná Cat. Herci jdou na dřeň a režie nenechává diváka chladným. Zápletka je sice trochu klišé, ale snadno se na to zvykne. Jde o precizní divadlo.

Netflix - Strom - Smrt - Zvuk