Guildenstern

Předně je potřeba vzdát poklonu DJKT, že toto tříhodinové náročné představení, kde je využit celý muzikálový soubor, dokáže zahrát pro 120 diváků na komorní scéně s živým orchestrem. To je obrovská deviza. Bohužel samotné provedení je poněkud "ukecané" a zdá se mi, že i přes dobrou práci dvojice Bár-Olšovský se převodu do češtiny a našim reáliím poněkud vzpouzí. Skvělé songy, kterou jsou bohužel střídány rozjímáním o ničem. Milý L. Ondruš, který ale závěrečnému Being Alive zůstal dost dlužen, potěší Režná, Staškovičová, Pragerová, Hanzlíčková, Vostřejžová. Holišová je výrazná, i když na tak komorní prostor už mi přišla "trochu moc".

Nepříliš povedené libreto a některé "vtipné" nebo rádobydojemné pasáže vyloženě na zabití. Suverénní profesionální výkon T. Savky i R. Tomeše, výrazově zajímavá K. Steinerová (nicméně zpěv trochu tahá za uši, záleží na aktuální kondici), M. Doubravová asi lepší, ale mohla by zase ubrat na prožívání situací ohledně Kubíčka. Výborný silný hlas pro mě dosud neznámé M. Štěchové! Povedené jsou scény s Tomášovými kamarády a závěrečný Kaskadér. Škoda, že celý muzikál více nepřipomíná závěrečné medley, písňová čísla jsou skvělá (včetně nápaditých choreografií). Škoda absence dramaturga, no

začátku to vypadalo i celkem nadějně a vtipně, konec byl ale takový mělký a rozbředlý; komedie s celkem pěkným nápadem, který se ovšem brzy vyčerpá a začne celkem protivně obehrávat. první půlku by ještě utáhl, na dvouhodinové představení ale nic moc. režijně a herecky (hlavně co se týče hlavních dvou hereček) velmi dobré, nejlepší a takové nejpravdivější scény byly ty, kde byly na jevišti jenom ty ženské, horší už bylo, když tam pak přisli i chlapi a začaly se tam řešit nějaké rádobydojemné vztahy a problémy a různě na sebe křičeli, káli se a odpouštěli si, charaktery postav se měnily co pět minut a byly navíc dost zjednodušené a umělé. zůstalo o tak někde mezi vším možným a nic pořádného z toho, hudba taky k většině scén moc nezapadla, jako plus bych zase zmínil pěkné prostředí Studia, scénu a kostýmy.

jedno z představení hrané na Novém Světě u Hradčan v rámci Letní scény divadla Ungelt; toto není zrovna nejlepší hra století, ona to není totiž ani moc hra, spíš takové vyprávění, tlachání, sled epizodek, vtípků a mouder ze života opilce, obávám se, že kdyby tu nebyla paralela se životem O. Kaisera, nikdo by to neinscenoval. na druhou stranu nutno říct, že kdyby hlavní roli nehrál Kaiser, dopadlo by to ještě daleko hůř! takhle to byla taková odpočinková věc na jeden letní večer. příjemně překvapila Karolína Kaiserová, o jejímž talentu jsem měl horší mínění, Naďa byla zase v hledišti, takže to byla taková rodinná sešlost. je to už pak celkově dost dlouhé a pořád dokola, některé scény (závody) vyloženě navíc. nenadchne, neurazí, řekl bych. měli jsme moc pěkná levná místa hned u jeviště!

průměr! hlavní problémy: snaha udělat z psycholog. románu komedii a pobavit přitom co nejširší masy diváků je na zabití, první půlka tímhle dost trpí, celá končí Hrušínského větou: "mohl jsem mít skvělou ženu, ale nějak jsem to posral" - měl jsem chuť o přestávce jeho divadlo podpálit, druhý problém: dost velké přehrávání Holuba. oba hlavní představitelé měli handicap kvůli srovnání s filmem, Hrzánová z toho vychází ještě se ctí, snaží se podat Štěpku úplně jinak než Janžurová, Holub je pouze karikaturou charismatu a herectví Petra Čepka; 3) J. Herz by už neměl režírovat: po geniálních věcech z 60.-70. let (Morgiana, Spalovač mrtvol, Petrolejové lampy) jsou jeho dnešní pokusy spíše "hororem", které tak rád točí. jako herec je ovšem velmi dobrý. ke kladům patří dobrá předloha i slušná dramatizace, některé scény ve druhé půlce jsou celkem dost působivé. drahé vstupné!

představní je strášně dlouhé, tváří se světoborně a přitom by mohlo už zhruba po půlhodině v libovolné minutě skončit a nic by se nestalo, resp. konec by vyzněl stejně jako ten autorův, jelikož hře chybí jakákoliv gradace a pointa na závěr. vůbec mi sem neseděl S. Rašilov, kterého mám jinak ale strašně rád! bohužel i projev I. Janžurové, výborné (komediální!) herečky, je dost nepřirozený, místy až neposlouchatelný (pochechtávání, různá citoslovce), takhle prostě lidi normálně nemluví. nejlépe si se svou rolí nakonec poradil F. Němec, který svou postavu hrál přesně, civilně, barevně, s hrdostí i s mnoha slabostmi. nevím, určitě to má něco do sebe, vidět takové hvězdy pár metrů od sebe (zajímavě řešená scéna, kdy sedí diváci proti sobě ve dvou blocích a herci hrají mezi nimi bokem k nim), bylo by ale fajn vidět je ve hře, která si neklade za cíl obsáhnout kdovíco, a ve které mají o čem hrát

na to, jak je tato inscenace kritiky vychvalovaná a divácky úspěšná, celkem zklamání. slabý odvar z filmu, herecky je zvládnutá tentokrát celkem dobře, ti lidi očividně hrát umí, kdyby měli hrát co (šílená dramaturgie v divadlech ABC a Rokoko, pro mě nejhorší velká divadla v Pze.), bylo by to ještě lepší, mnohem horší je to ovšem po stránce pěvecké, většina z nich kromě světlých výjimek Písaříka a Říčaře (ten byl vůbec výborný a nesporný klad celého představení) prostě moc zpívat neumí, a hlavně prostinkých prašpatných choreografií. celkově pouze další nicnepřinášející chudý přepis známého titulu, kterým chce divadlo ABC nalákat diváky do svého hlediště. P.S. Květa Fialová už by možná konečně změnit typ postav, které hraje, aneb režisér přijde ke hře, vidí tam pomatenou strarou ženu a šoupne to Květě, protože tohle umí prostě nejlíp ona!

další z muzikálů, které stále vznikají jak houby po dešti, mě celkem mile překvapil. Bednárik je zkušený muzikálový režisér a je to vidět, trochu slabší byla hudba M. Davida, sice nechyběly nápady ani potenciální hity, nahrávka zněla ale strašně synteticky (nenahrál to celé David večer doma na klávesy?), největší slabina ovšem podle mě tkví v textech L.F. Hagena, některé perly, které bohužel tvořily i často refrény písní, se moc nedaly zkousnout (starý vitriol a spol.), pěvecké výkony byly ucházející, M. Absolonová má vážně krásný hlas, užívá si to, je vidět, že to bylo psané pro ni, jen by se neměla pokoušet hrát, protože to prostě neumí! J. Vojtek to tam celé nějak odchraplal a odkulhal. celému představení by prospělo o fous zkrátit, libreto v podobě příhod z jednotlivých dílů nedrží moc pohromadě a závěrečné scény u sultána jsou vážně navíc. katastrofální je cena lístků!

od Mameta už jsem v ČK viděl Amer. bizona (příliš mě tedy neuchvátil) a autor se v mých očích nerehabilitoval ani touto hrou. spíš než o hru jde vlastně o sled scének a útržků na obligátní téma vztahy (chlápek se sblíží s ženou, bydlí spolu a pak se rozejdou, další postavy jsou kamarád toho chlápka, tak trochu děvkař, a mírně lesbická (žárlivá?) spolubydlící té dívky). přijde mi, že hře chybí obsah, má jen velké množství nápadů a občas i snad myšlenek, někdy lepších, někdy horších. celkově zoufale zapomenutelné a ke konci už trochu otravné (hlavně závěrečná scén(k)a vyloženě jalová). zajímavá scénografie slouží hře spíše medvědí službu, dlouhé a časté přesuny rekvizit mezi výstupy dost brzdí její tempo, vždy se to pak rozjíždí zase od nuly. i když jako publikum se docela dost bavilo (občas jsem fakt nechápal) a potlesk byl vážně hodně dlouhý! celkově určitě podprůměr v ČK.

hmm, Semafor je divadlo postavené v současné době na kultu osobnosti J. Suchého, kterému skvěle sekunduje J. Molavcová). problémem je, že autor, režisér a představitel hlavní role na to už "tak nějak nemá", jak herecky, autorsky, pohybově, (hudebník je ale pořád skvělý), celá hra nebyla nic moc, spousta zbytečných "vtipných" vulgarismů, asi aby to zaujalo současného diváka. pěkný inteligentní humor tam také určitě byl. ale bylo ho zoufale málo:-( velkým plusem představení byla hudba a pěkné písničky, které naštěstí tvořily jeho podstanou část. tam je silná stránka hereckého souboru, v činoherní oblasti je to horší. neherečka Anna Mlinariková, to byl vážně zoufalý výkon:-( v hledišti na místě to bylo takové dost uzívané představení. ale s odstupem se na to vzpomíná docela hezky.. nevím, no.

první půlku jsem vůbec nevěděl, na co se dívám, hra neskutečně rychle měnila polohy, tempo, žánry, humorné pasáže se střídaly s filosofujícími úvahami a patosem, chvílemi to připomínalo absurdní drama, frašku, podobenství. jako by se autor a potažmo i režisér nemohli shodnout, co divákovi naservírovat. tím trpěly i herecké výkony, hlavně u Vetchého mi vyloženě přišlo, že neví příliš, jak má svou postavu uchopit, jak má hrát. vůbec mi nesedla L. Žáčková, myslím, že se minula s postavou a nehodila se ani k Vetchému, možná jen typově, Dulava výborný, ostatní spíše průměrní. dost nedivadelní řeč, spíše románová. konec byl vcelku dobře napsaný a rozhodně to celé neshodil, spíš naopak pozvedl, zápletka ovšem dost na vodě a nepříliš uvěřitelná, ani kdovíjak nosná. na výpověď o nějaké době podle mě málo hluboké, na konverzační retrokomedii zase moc.

výborný, naprosto přesný výkon Blanky Bohdanové a velká příležitost pro tuto trochu nedoceněnou herečku! pan Zindulka také dobrý, ale přijde mi, že se do toho textu zbytečně moc pokládá a vzhledem k tomu, že ta hra je celkem blábol, který si spíš hraje na velké umění, by to chtělo větší nadhled... myslím, že dramatik chtěl stvořit něco velkého a přitom zůstal celkem na povrchu u takového nostalgicko-patetického tlachání o životě a jakoby si autor ani režisér neuměli vybrat, co vlastně chtějí říci... doporučuji jen kvůli B.B.

Ale tak jako jo, kouká se na to celkem pěkně. Je to ale maličko dlouhé a rozvláčné, i když zápletka je poměrně přehledná a jednoduchá. Myslím, že aby tato hra vyzněla dobře, je potřeba lepší soubor, než mají ve Švanďáku.. Z úst herců zní tyto hry ve verších (i Škola pro ženy) jako takové rýmovačky... Nebo nevím jestli je to souborem, režií nebo hrou samotnou, ale inscenace je taková snadno zapomenutelná, nevýrazná... Režijně podobný Měsíc na vsi se mi líbil víc.

viz blog (více v článku na blogu)

klasická Wildeova konverzační komedie, klasicky pojatá, dobře řemeslně odvedená, ovšem postižená už trochu zubem času (ve své době to musela být bomba)... vhodné asi pro věrné publikum Vinohradského divadla a asi dobrá volba, holt Špinar to není :-) já bych to trochu zkrátil a oživil, udělal trochu invečnější režii, takhle je to takové to staré dobré klasické představení pro školy se známými a dobrými herci (z Ordinace v růžové zahradě)

Tento ročník asi dostává názvu katedry více než ty předchozí, opravdu je to dost alternativní, používají různé rekvizity, maňásky a loutky, v některých inscenacích i techniku a nové postupy, neznají hlavních a vedlejších rolí, jsou sehraný tým. Bohužel to taky občas vypadá, že si hrají tak nějak sami pro zábavu a jdou se do divadla vyblbnout, chtělo by to nějakého režiséra, který by naturely herců trochu zkrotil a usměrnil (např. T. Běhala, který umí být skvělý i trapný), sbor spermií ze začátku zajímavý, ke konci už otravný.

viz blog (více v článku na blogu)

jako proč ne, ale hlavní ceny na ZLOMVAZe bych tomu asi nedal, i když herci sami v následné DISK_usi přiznali, že ten den se to zrovna moc nepovedlo, že nebyla ta správná nálada... herci mě nijak výrazněji nezaujali, možná proto, že toto bylo čistě činoherní představení a jejich silná parketa je jinde...

bohužel jsem měl přehnaná očekávání, rozhodně nejde o tak inovativní pojetí, na jaké by možná autorský a inscenační tým mohl navnazovat. literární předloha trochu láme libretu vaz, texty formou rýmů AABB občas zatáhnou za uši banalitou, dost často ale (naštěstí?) není účinkujícím rozumět, jejich výkony rozhodně nejsou vyrovnané, za pochvalu rozhodně stojí hudba (na prvotinu skvělé) a množství pohybu na jevišti, z nějakého důvodu to ale moc nešlape, další postřehy a hodnocení zpěváků v blogu (více v článku na blogu)

ta letošní představení v DISKu mi přijdou až nějak moc alternativní a tohle se blíží až k míře únosnosti - hlavně tedy svou délkou (cca 4 hod.), pak taky dost radikálním přepracováním třech známých děl světové dramatiky (Večer tříkrálový, Tři sestry a Čekání na Godota), kdy divák jich neznalý toho nemusí moc probírat. možná by ale bylo lepší udělat jednu věc z těch tří pořádně a celistvěji, nejen jako průlet světovou dramatikou zaobalenou pro potřeby KALDu

inscenace má v podtitulu sice: "Zapomeňte na Rudolfa", ale ono to bohužel moc nejde. autoři se sice snažili vyhranit se proti filmu kde to šlo (divadlo vrcholí oběšením Nebeské, soustředí se víc na detaily, je barevné a pestré narozdíl od černobílého filmu...), ale srovnání se přesto celou dobu nabízí. je vidět, že je to inscenace alterny, je tady dost propracovaná forma, kostýmy, rekvizity, scéna, hudba - to vše stojí jistě za pochvalu - trošku víc jsem čekal od herců - nebyl tu nikdo, kdo by mě vysloveně zaujal