Jirkan

19.2. 2014: Hra sama o sobě je dobře vystavená a napsaná, to baví. Co se týče obsahu, tak je to spíše kousek na pobavení diváků, na této repríze se podle reakcí řada divaček našla a asi prožívají stejné situace. Žádný výjimečný pohled pro pochopení světa mužů po 30. Pěkné je nasazení protagonistů v čele se Z. Velenem. V textu je řada hlášek, které mají našlápnuto ke zlidovění. Trochu mne mrzel konec, přišel mi nedotažený (po stánce obsahu). /Je ale milé, že takový soubor se nebojí sáhnout po textu autora, který u nás není (zatím) znám. Přes výhrady mne to stejně navedlo na pár myšlenek./

13.2. 2014: Po hudební, světelné a taneční stránce výborná práce, to jsem si užíval. Trochu pro mne rušivé činoherní výstupy. Taneční stránka inscenace je na velmi vysoké úrovni a žánrem stand-up to byl z části krok zpět. Na druhou stranu musím pochválit Štěpána Pechara a jeho vyprávění příběhu, to je jeden z nejsilnějších momentů večera. Velmi mne pobavil komentář k filmu. Rozhodně je precizní práce, která funguje a pulzuje, ještě nad tím přemýšlím. Tento soubor stojí za pozornost.

12.2. 2014, 9.10. 2016: V Praze je dost divadel, ale musel jsem na výlet a vyplatilo se. D. Špinar opět naservíroval příběh s nadhledem, humorem, ironií, ale i s veškerou pokorou k předloze a logičností děje. M. König působí celou dobu velmi přirozeně, ale zároveň je v něm něco zvláštního. Ve spojení se Z. Mixovou je to neuvěřitelný divadelní gejzír! Její Virginie je postava, která projde výraznou proměnou a publikum to dnes vycítilo. Krásná práce. Výprava (vč. světel a dalších nápadů) s pojetím příběhu a hereckou prací funguje. Ano! Pobavil jsem se a ještě budu o tom přemýšlet.

9.2. 2014: Pohybová férie o lovu, hierarchii, lásce v různých podobách, o člověku. Až jsem si říkal, že jestli není škoda, že je to tak krátké, ovšem věřím tomu, že pro tanečníky je to velký kus práce. Velmi zdařilé i po výtvarné a světelné stránce. Celý kousek obsahuje řadu nápadů, které baví a občas jsem si říkal, co všechno lidské tělo dokáže a vydrží. Více takových kousků na jevištích. (85%)

5.2. 2014: Začátek inscenace slibný, první část večera dobrá, po přestávce celá práce hodně zvolnila tempo, což mi (vzhledem k vyvrcholení zápletky) přišlo slabé. Došlo na několik slabých obrazů, ale i vtipných nápadů. Bylo zajímavé sledovat práci Davida Drábka s jiným souborem, než je ten "jeho". Myslím, že to jde, ještě tak 2 - 3 inscenace a bude to lepší. Soubor Národního divadla nebude tak kamenný jak jsem si myslel. Nejvíc mne bavila Pavla Beretová v první části (v té druhé už to není takové, ale za to může podle mne režie). Perfektní výtvarná a hudební stránka inscenace!

4.2. 2014 - Divadlo v Celetné: Promyšlená koncepce plná symbolických nápadů a založená především na herecké práci. Místy téměř černě-groteskní pohled. Synonymem této inscenace pro mne bude řada obrazů, které záměrně nechci prozrazovat budoucím divákům, ale já se u nich bavil (ať byly komické nebo vážné). Na jednotlivou chválu herců zde není takový prostor, ale výrazný dojem na mne udělala Pavla Gajdošíková, dále Norbert Lichý a Kateřina Krejčí, ovšem celé inscenaci dominuje Markéta Haroková. Je to určitě inscenace, kterou si budu dlouho pamatovat. Těším se na další hostovačku DPB. (85%)

30.1. 2014: Díky různým ohlasům a recenzím jsem od inscenace nic nečekal a udělal jsem dobře. Já se bavil, líbila se mi. Ano, možná je tam hodně nápadů, ale mne to takto sedlo. Líbila se mi i výtvarná stránka, především "divé ženy". Scénu "na popravišti" a "turecké lázně" považuji za nápaditá místa. Igor Orozovič a Karel Dobrý jsou jistě výraznou posilou souboru. Magdalena Borová tentokrát mile překvapuje.

Nechoďte do divadla s nějakou představou o tom, jaká má klasika být a přistupte na to, že někdo má více fantazie a uvidíte, že to půjde. Přeci je to jen báchorka.

22.1. 2014 - Divadlo v Dlouhé: Martin Františák se přidává k řadě režisérů, kteří dokazují, že Ibsen není nuda a starý a má co říct v dnešní době. Z inscenací, které jsem od M. Františáka viděl, tato patří k těm nejpřehlednějším a nejuhlazenějším s jasným výkladem. Objevuje se tu několik symbolů, které ale do výkladu zapadají a působí velmi jemně (např. to, jak se nechá Nora nosit jako panenka). Velmi příjemné herecké výkony podává Tereza Novotná, Tomáš Šulaj a Jitka Josková. Slovácké divadlo v Praze opět ukázalo, že má silný soubor. (85%)

15.1., 27.12. 2014: Velmi promyšlená režijní koncepce a dramaturgická úprava, která dává smysl a v některých místech více podtrhuje význam textu. Psychologická tragikomedie s trochou hororu. V první části jsou ironické a kritické momenty, kterým se zasmějete, v druhé pak už tuhne úsměv. Bez patosu, vše přirozeně, sehraně. Povedených nápadů je tam mnoho, povídat bych mohl dlouze. Za pozornost stojí herecké výkony. Mnozí velmi příjemně překvapují, především Patrik Děrgel a Petra Hřebíčková! Než o tom dlouze vyprávět, tak raději říkám: BĚŽTE na Hamleta do Švanďáku, nebojte se "klasiky", nenudí!

9.1. 2014: Myslím, že má Kašpar ve svém repertoáru kousek, který se povedl. Ta inscenace má (co do obsahu) vše - humor, soucit, drsnost, brutalitu, odvahu... a to vše v úsporné výpravě a povedeném světle, což podtrhuje výkony protagonistů. Líbí se mi rozdělení charakterů postav a herecké nasazení (pojetí). Závěr je opravdu ve velkém stylu. Jak jednoduché, ale plné! Veršovaný text k tomuto tématu je hodně zajímavý, zvláštní, působivý. Celé to má zvláštní punc (i přes různá drobná kolísání)... Ještě budu o tom přemýšlet..."kurva drát"...

27.12. 2013: Hodnocení za snahu vykročit vpřed v české muzikálové tvorbě. Nechal jsem se utáhnout na Skutry. Po vizuální stránce výborné, je tam řada perfektních nápadů, které baví (slon, had...). Kostýmy jsou velmi vydařené. Pochválit musím pohybovou stránku. Myslím, že tvůrcům se podařilo hodně v tak malém a trochu nešikovném prostoru, zaslouží si to větší jeviště. V závěru bych uvítal větší katarzi. Z obsazení jmenuji: Cina, Sklenář, Čiernik, Vančura, Šoralová. Není to něco, co by mne posadilo... ale mohu říct: "ano, na toto se vyplatí jít, pokud chcete v Praze na muzikál".

21.12. 2013: Jak jsem si stěžoval, že změna vedení divadla moc scéně nepomohla, tak dnešní večer byl velmi překvapující! Bavil jsem se celou dobu. Po delší době něco, kde se chvilku smějete a chvilku Vás mrazí. Po dlouhé době inscenace, kde její anotace "nelže" a to, co si zadal tvůrčí tým jako cíl, se povedlo. Pochválit musím scénu, která (za mne) je mimořádná. Inscenaci se podařilo i velmi dobře obsadit. Díky tomuto propojení je řada obrazů, které si budu pamatovat! Zmínit musím Jiřího Dvořáka a ve spojení s A. Elsnerovou je to koncert!... a finále opravdu velké...

12.12. 2013: Nečekal jsem, že se budu tolik bavit! Nasmál jsem se jako dlouho v divadle ne. Je vidět, že si to obě herečky užívají a M. Issová je živel. Nedočkáte se nějaké velké dějové katarze, ale příjemného večera plného zdařilého a laskavého (ač se to místy nezdá) humoru. To vše podtrhuje pěkná hudba a velmi zdařilé animace. Zatím co se obě herečky maximálně vydají, tak Vás to naplní hodně pozitivní energií. Více takových inscenací, když se chce člověk bavit a neunavit se :-).

4.12. 2013: Trochu vybočující z toho, co se běžně v MDP tvoří. Ne moc povedená dramatizace, která popisuje a s režijní koncepcí založenou na obrazech, pohybu a emocích se trochu tříští. Náročný kus pro herecký soubor, chtělo by to trochu více času, místy byla nejistota. Perfektní po výtvarné a hudební stránce. Z herců mne zaujal Robert Hájek, Jan Mašek, Jitka Smutná. Veronika Kubařová si nechala to nejlepší až na (téměř) samotný závěr, ale pěkné. Uvažuji, že tomu dám čas, aby se to "ohrálo" a půjdu ještě jednou, ale nechci v publiku nevychované školáky!!!

1.12. 2013: Inscenace je prázdná, z mého pohledu se jedná jen o aranžmá v prostoru, který je zaplněn dost velkou (a doslovně popisnou) výpravou. Štěstěna a Anděl - proč jsou v této inscenaci? Do příběhu v tomto podání zapadl jen Mráz. Ostatní jsou jen něco navíc se snahou o humor a řízení děje. Chybí zde nějaký základní motiv a cíl. Ani cílová skupina mi není jasná. Pro dospělé kýč, pro děti neatraktivní ilustrace. Na druhou stranu chválím hudbu, trik s holubicí, J. Strykovou a P. Strenáčika (jejich společné výstupy a "Ledový motýl" jsou světlem inscenace).

28.11. 2013 - Divadlo v Dlouhé: Čekal jsem šílenější rej od Davida Drábka a překvapivě se dost drží dějové linky. Místy je humor na hranici, ale tak už to v jeho inscenacích je. Nápad kabaretu chválím. Část od Richardova snu, přes Shakespeare x Marlowe po "království za koně" = vyvrcholení inscenace. Vedle výpravy a hudebního (i ruchového) doprovodu nelze nezmínit Pavlínu Štorkovou! Bavilo mne i pánské obsazení ženských rolí, a to především Sklenářova Lady Anna. Matěj Anděl - o tom také ještě uslyšíme. Celkově jsem byl mile překvapený a dlouho jsem si "drábkovinu" tak neužil jako dnes.

25.11. 2013 (DCV) a 28.5. 2014 (DK): Něco mi tam trochu chybělo, především v první části (slušná groteska), druhá část už pak chytí více. Příjemně vystavená komedie s hořkým (tak trochu nečekaným) koncem. Bez T. Vilišové a S. Krupanské a O. Bretta by to nebylo ono, jen L. Melník může trochu ubrat. (Opakuji se) D. Špinar je jeden z režisérů, co umí (v dobrém) vyždímat herce a má to "hlavu a patu" a to mne baví. Nasmál jsem se, bylo to fajn.

24.11. 2013: Celá inscenace má místa velmi zdařilá a překvapivá, místa velmi klasická, která nejsou nějak novátorská. Příležitost pro celý ročník = každý si z ročníku mohl tu "kládu" postav R + J vyzkoušet, čímž se nabízí řada hereckých poloh a tím více je inscenace zajímavá. Výtvarná, pohybová a hudební stránka je hodně zdařilá. Bavil jsem se celou dobu. Tento text je velké klišé a řada inscenátorů si na něm vylámala zuby, ať se jedná o klasické nebo novátorské pojetí. To nemohu tvrdit u této inscenace, ta funguje! (cca 87% :-))

21.11. 2013 - Za výhodu považuji to, že je to jinak uchopené téma a nejedná se o ženu, která právě ukončila vztah a chce se z toho vypovídat, ale o ženu, která Vám vypráví svůj životní příběh (a nežehlí u toho jako v ostatních inscenacích :-)). Hodně dělá prostředí kavárny a neuvěřitelné reakce a postřehy T. Medvecké na publikum a okolí, takže vlastně nejste na divadle, ale s někým si povídáte. Ten kontakt byl hodně blízký a vstřícný, publikum se dnes asi sešlo. Bavil jsem se.

20.11. 2013: Inscenace, kde je humor, několik míst je opravdu vydařených, jiné tak trochu váznou. Jeviště "Na Zábradlí" je asi malé na takový projekt. Co do výkonů, tak musím zmínit Petra Jeništu. Moje první divadelní setkání s ním a ten něco umí. Co do obsahu, tak je to jen taková hříčka. Pobaví se publikum uznávající Nebeského, pobaví se publikum složené z kolegů architektů (jako dnes). U mne to nezanechalo něco víc, rád jsem to viděl, byl to příjemný večer, ale to je vše.

15.11. 2013: Nějaký návod jak hodnotit divadelní solo (hlavně co do obsahu)? Proč vlastně na to jít? Na herce, na příběh? Vl. Marek je neuvěřitelný živel, snadno mu zobete z ruky. Výhodou je jeho vlastní text, který mu sedí. Loutky, muzikál, kabaret, balet, činohra s porcí lásky, vášně, dravosti, dramatu ale i humoru a sakrasmu a k tomu něco z vlastního já. Vedle této herecké jízdy rád budu vzpomínat na tu velkou závěrečnou scénu! Zaslouží si více diváků... Proč jsem to chtěl vidět? Spojeni Špinar a Marek je více než lákavé a k tomu (zase) Salome, co dodat víc...

13.11. 2013: Text hry a to jak je vystaven je zajímavé. Co se týče jevištní interpretace, tak jsem měl celou dobu pocit, jako když něco tvůrčí tým brzdí. Dodo Gombár umí pracovat s jevištními prostředky lépe a zde se nějak držel stranou, přitom toho v této inscenaci mohl nabídnout tolik, mohla být více drsná, více syrová, nešetřit diváka. Možná by této hře pomohl i komornější prostor. Co se týče vizuální stránky: postavy jsou hodně vydařené, ale ne zcela je toho využito. Co se týče hereckých výkonů, pak ne všem se povedla vystihnout ta absurdní karikatura. Nejlépe to zvládá David Punčochář.

6.11. 2013: Prázdný prostor, jen černé holé stěny, velký soubor ve výrazné herecké akci, ve velmi vydařené choreografii Martina Packa s působivou hudbou a texty lidové slovesnosti. Myslím, že tento divadelní počin si zaslouží pozornost. Ta hodina v sále se vyplatí. Líbí se mi ta jednoduchost v tom, že scéna není zahlcena a je na hercích to celé utáhnout. Na některých je vidět více, že už jsou trochu "vyhraní", to pro ty další musí být motivací. Je krátce po premiéře, takže je ještě na čem pracovat, ale já jako divák jsem spokojený.

31.10. 2013: Fraška plná absurdit na témata, která některým nemusí být příjemná (a chápu, že to ve své době vyvolalo trochu rozruch), ale věděl jsem co mne čeká a... bavil jsem se! Obsazení se vydařilo. M. Finger hraje s určitou suchostí a vážností, to komiku ještě podtrhuje. G. Míčová vydá neuvěřitelné množství energie. Byla by škoda nepochválit i ostatní, ale není tu tolik prostoru. Lví podíl na fungování inscenace má scéna K. Polívkové a M. Čičvák toho dobře využívá. Fraška je řemeslně náročná, režie navíc míchá koktejl s prvky grotesky, dramatu, hororu... Ono si to ještě všechno sedne.

23.10. 2013: Trochu divoký sen kohokoliv. Sen, kde je všechno zvláštní a jinak a vše se hýbe a někdy se Vám chce ze spaní smát a jindy brečet. Klidný začátek, až groteskní gradace a opět návrat ke klidu. První půlka jede, v druhé už se trochu více mluví. V surrealismu se režii daří více než v práci s textem (v několika místech). Po vizuální stránce perfektní práce! Scéna sice "velká", ale funguje. Hudba velmi vydařená. Chválím T. Pavelku, mile překvapil. Zaujala mne Z. Onufráková a P. Vaněk. Mne se dnešní večer v divadle líbil, ohlas to mělo (dokonce i od mnoha studentů v hledišti). (75%)