Uživatelské blogy

K éře MDP 2006-2018 jsem velmi přilnula. Z jejich 90 premiér jsem jich viděla 22 (včerně Malé scény ABC). Dále 3 hostující hry, 2 slavnostní večery, 1 scénické čtení a 1 mejdan. Navázala jsem tak na trojici návštěv z 90. let, kdy se mi ABC zapsalo do paměti jako scéna vysloveně milá a zcela mému vkusu vyhovující.  Na počátku nové éry jsem zcela propadla Želarům (s Pacolákovou). Ty jsem viděla opakovaně a půjdu znovu a ráda. Nyní, když jedna epocha končí, bilancuji společně s odcházejícím vedením. Jaké to bylo pravidelně se vracet do Rokoka a ABC? Sledovat vývoj jejich souboru, nové nápady, zd...

Propojení s BuranTeatrem je opravdu volné, ale jiné hry pro dospělé od Dahla jsem na této milé databázi nenašla. Všichni asi známe Karlíka a továrnu na čokoládu, ale méně už je nám povědomý fakt, že tento autor má své pevné místo i v sekci beletrie pro dospělé.  Inu, už dlouho jsem byla zvědavá na první činoherní scénu Slovenska, na Novou scénu SND v Bratislavě. Léta se obdivuji Zdeně Studenkové, Monice Hilmerové, ocením Kamilu Magálovou a další slovenské herce, kteří tak často hostují v Praze ve filmu a v televizi. Zvolila jsem si proto hru, kde bych je nejlépe mohla potkat všechny najednou....

Dlouhá léta jsem se zamilovávala do hereckého projevu Hany Maciuchové. Byla královnou televizní inscenace a rozhlasové dramatizace. Vnímala jsem nelibě, že film ji zanedbává a tak skvělý talent je oceňován "jen" Týtý a (Ne)viditelným hercem. Ale nikdy jsem neměla odvahu se jít podívat na Hanu Maciuchovou do divadla. Nakonec to dopadlo tak, že jsem se objevila na školním představení Loupežníka na Vinohradech. Hana Maciuchová jako Čapkova Fanka. A bylo vymalováno. Pochopila jsem, že chci zažít víc. Rodinu jsem pozvala na Ještěrku na slunci do Řeznické (protože jsem si musela mimo jiné zlepšit c...

75%      První premiéra sezóny Činoherního Studia Ústí nad Labem 2020/2021, Ibsenova Heda Gablerová, se nese v moderním, sympaticky puristickém duchu.      Heda Gablerová, provdaná Tesmanová/Anna Fišerová, se se svým manželem dr. Jørgenem Tesmanem/Lukáš Černoch vrátila z dlouhé svatební cesty do nového bytečku. Nemiluje svého muže, a koneckonců ani on ji, tento dětinský mamánek by bez podpory svých tet nebyl schopný samostatného života. Heda je tak uprostřed lidí uzavřena v soukromé samotě, kterou by snad mohl narušit Eilert Løvborg/Jan Hušek, její láska z minulosti. Heda však zničí jeho ruko...

Manželé Auersbergerovi (Jakub Žáček a Magdaléna Sidonová) si do svého luxusního sídla pozvou na večeři několik přátel: pana Thomase (Jan Hájek), paní Billrothovou (Jana Plodková), pana Johna (Václav Vašák) a paní Schrekerovou (Dita Kaplanová), přičemž se stále čeká na herce Národního divadla (Petr Jeništa) a v retrospektivních scénách se divákům zjevuje dívka Joana (Barbora Bočková), která před nedávnem spáchala sebevraždu. Už při příchodu diváka zaujme, jak mrňavým prostorem je jeviště Divadla Na zábradlí. Navíc v Mýcení je, zásahem scénografa Marka Cpina, ještě zmenšeno. Účinkující se tak t...

Pražáci objevili Baladu - přesněji hudbu Miloše Štědroně a text Milana Uhdeho. Tvůrčí tým by měl tuto organickou matérii zpracovat tak, aby ve výsledku do hlediště proudila především životadárná síla, smyslnost a vášeň. Samozřejmě je tam toho mnohem víc (svoboda, volnost, nerovnost, právo, spravedlnost, fatum, strasti a radosti), ale to hlavní je láska. Není tu. Eržičiny slzy jsou spíš výrazem lehkého stesku, než zoufalství, úzkosti a beznaděje ze ztráty milého.  Slzí na začátku i na konci představení. Erotičtěji působí svádění od Kubeše, než vztah s Nikolou. Jeviště je sice obnaženo až na dř...

Vinohradské divadlo uvedlo dnes již ikonický titul Balada pro banditu Milana Uhdeho a Miloše Štědroně, proslavený brněnským divadlem Husa na provázku v polovině 70. let minulého století a vzápětí i filmovým zpracováním. Vinohradští přistoupili k textu i písním s razancí i pokorou zároveň a vzniklo představení doslova nabité energií. Velkou zásluhu na tom má soubor Divadla na Vinohradech, který disponuje autentickým Nikolou Šuhajem v podání Marka Lambory a stejně tak uvěřitelnou Eržikou Terezy Císařové. Oba opět potvrzují, že patří k nejlepším akvizicím této scény z posledních let, která se tak...

  Generálka. Konečně. Celkový pohled shora, druhý balkon. Celkový koncept čistý.Dvě Strygy, Mara a Eva/M. Děrgelová, Z. Vejvodová spolu s I. Marešovou/Morana svými tanečními kreacemi ritualizují, dávají rytmus a tvoří také základní linie fantaskního a až pohanského příběhu. A také se splnilo mé přání vidět znovu Markétu Děrgelovou tančit. Tereza Císařová svou Eržiku modeluje citově, v pěveckém partu i v činoherní postavě. Naproti ní Marek Lambora servíruje Nikolu víc "na sílu", dobře pak spolu tvoří uvěřitelný milenecký pár, zapadající do sebe svou protichůdností jako dva dílky puzzle. Uvolně...

77%Vyčekané. Možná stokrát ozpívané a důvěrně známé. A vlastně velmi dobré, v partech pěveckých, činoherních, ba i tanečních. Živá hudba také nebývá pravidlem a odlehčená scéna jen uvolnila prostor pro velký divadelní muzikál.Tentokrát se tak povedlo vystrouhat inscenaci plného těla, mírně kořennou, se stopami kouzelných kyselin, co se po nich tak zajímavě bloudí. Oba hlavní party (M. Lambora, T. Císařová) se dostatečně uvěřitelně prolnuly, aby udržely iluzi mileneckého a manželského páru. I. Bareš jemně a přitom civilně narušil až zažitou předlohu, kterou servírovala filmová verze. Zoufalý, r...

Jednorázovým vzpomínkově-písničkovým pořadem vzpomenulo v neděli 20. září pražské Divadlo v Dlouhé na jednoho ze svých zakladatelů - režiséra, básníka a pedagoga Jana Bornu. Tedy, málem se kvůli karanténám v souboru nevzpomínalo, ale na poslední chvíli se podařilo překopat program i skladbu účinkujících, a tak neobyčejný večer mohl proběhnout. Jako první diváky uvítala Michaela Doležalová, která po celou dobu pořadu na kraji jeviště pekla palačinkový dort, aby tak symbolicky provedla Bornův nápad - v případě jednoho z jeho kabaretů se totiž vážně uvažovalo, že v průběhu inscenace bude právě D...

Včera. Přeložené představení z dubna. autor je ruský. A celkově je celý kus laděný do ruské klasiky, i když jen zdánlivě. Natálka Řehořová tam  pěkně vypadá v té krinolíně, jako kdyby jen " spěla". Jakoby půvabně vytvářela obraz mladé paní kupcové s těmi apartními botičkami. Ale Pak předvede parakotoul přes hlavu na pohovku a je tu náhle nudou uplácaná a rozpíjející se měšťka. Také je tu nejistá a ustrašená služebná se svými trhavými pohyby. Trochu přitom připomíná slepičku. A je tu hustá atmosféra. A ta se  zahušťuje pomalým a téměř rituálním příchodem starého kupce p. Veselého.  Ty rituální...

První premiérou sezóny Divadla Petra Bezruče se stala hra MECHANICKÝ POMERANČ, kterou podle románu Anthonyho Burgesse zdramatizovala Lenka Havlíková a režijně uchopila Tereza Říhová. Obě se zde představují poprvé a jde teprve o druhé české divadelní uvedení a novou adaptaci tohoto románu. Pojetí je věrné předloze, v níž je na osudech inteligentního, ale zkaženého mladíka ukázána úpadková společnost, kde frustrace budí agresivitu a kde z toho těží politická manipulace. Inscenace rezonuje se současnou situací, kdy za pandemie zesílila mediální masáž a ovládání společnosti. Dlouho očekávaná premi...

První premiérou sezóny v KS Aréna byla hra Samuela Becketta KONEC HRY, jejíž uvedení na jaře zhatila covidová krize. Toto absurdní drama ovlivněné existenciálním myšlením své doby (1957) má čtyři postavy, z nichž jedna je slepec na vozíku, druhá se nemůže posadit a dvě přišly o nohy. Dramaturg Tomáš Vůjtek text hry mírně upravil, vypustil části odbočující od smyslu výpovědi, jakou s režisérem Ivanem Krejčím akcentovali. Inscenace sice formálně pokračuje v linii her absurdního divadla na této scéně (Židle, Tango, Šťastné dny, Plešatá zpěvačka, Vyrozumění), výrazněji však navazuje na hry parafrá...

Letošní Mezinárodní festival DIVADLO se koná za mimořádných proticoronavirových opatření, mezi které patří i povinné roušky během sledování představení. 28. ročník festivalu se koná pandemii navzdory, vzdoruje sice statečně, ale mnohdy pandemie vítězí. Nejdříve bylo oznámeno, že mnoho zahraničních hostů nepřijede, a během konání festivalu odpadají další a další představení, neboť ta částice s RNA zřejmě miluje české divadlo. Ve čtvrtek zahájilo festival spolupořádající divadla Alfa svojí skvostnou inscenací Pozor, Zorro! Mexická inscenace osvědčeného týmu Dvořák-Nesveda-Peřina hrdě navazuje ...

Ve čtvrtek 27. srpna se ve Studiu ALTA v karlínské Invalidovně uskuteční Work in progress z Rezidence pro choreografy s koučinkem, na které naváže moderovaná debata Tanečních aktualit Dvě deci o tanci: Work in Progress. V rámci večera vystoupí Alicia Cubells, Becka McFadden, Jana Tereková, Eva Urbanová, Roman Zotov-Mikshin. Rezidence pro choreografy s koučinkem je prestižním projektem Centra choreografického rozvoje SE.S.TA. Každoročně přijíždí do Prahy renomovaní zahraniční umělci – kouči a pracují s vybranými mladými choreografy z celého světa na rozvoji jejich tvorby. Rezidence je mezináro...

Uprostřed scény černý stůl upravený tak, že jeho deska tvoří šikmou plochu svažující se směrem k divákům. Kolem stolu židle, vzadu vyšší, blíž k divákům nižší. Budí to dojem, jako bychom my diváci shlíželi na scénu z výšky, jako bychom dění sledovali s určitým nadhledem. A zároveň to budí dojem katafalku. Ten se ještě umocní, když dívka v lidovém kroji stůl obřadně pokryje černým ubrusem. To jsou počáteční divácké vjemy z nejnovější inscenace Geisslers Hofcomoedianten Don Juan aneb Strašlivé hodování. Napjatě čekáme, kdo nebo co se bude pohřbívat. Dějový rámec inscenace tvoří dívčí loučení se...

Třináct měsíců uplynulo od chvíle, kdy se pražská Nová scéna vrátila zpět pod křídla Národního divadla. Za tu dobu se její programová nabídka rozšířila nejen o několik inscenací činohry a baletu ND, ale přibyly i projekty dalších uskupení, nezávislých na staronovém provozovateli této scény. Jedním z nich je Divadelní studio Továrna, známé z minulosti provokativními inscenacemi v La Fabrice. Po foyerovém Posledním ohni současné německé autorky Dey Loher přinesla Továrna na Novou scénu další dramaturgický experiment, divadelní adaptaci staršího románu ruského autora Vladimira Sorokina Třicátá Ma...

Stále to má šťávu. Stále to má to, co dělá Cimrmana Cimrmanem. Stále je to ono. I tahle jednoduše by se dalo představení po 47 letech, od své premiéry, hodnotit. (viděno v sestavách: Svěrák, Reidinger, Rumlena/Brukner, Bárta a Svoboda, v letech 2019 a 2020) Ve svém hodnocení hry samotné jsem psal, že nechápu, proč řada diváků, cimrmanologů amatérů, hodnotí tuto hru jako tu nejhorší. Nemám a nechci mít pro ně pochopení, protože tato hra patří do špičky ledovce stejně tak jako například Záskok. Samozřejmě již neuvidíte v této hře například Ladislava Smoljaka, Pavla Vondrušku, Bořivoje Pence či J...

     Ach, ano, jemný bílý písek v kytarovém pouzdře... Vstupují postavy příběhu v kostýmech, dokonce vidím muže s kloboukem do očí a se sedlem na zádech. No jo, můj první klasický muzikál, už vlastně stará věc, ale kult a věčně se vracející divadelní tulák. Lkavé a teskné romské písně, užasné květované sukýnky, velké šátky s třásněmi, vlnící se ženské boky a ňadra, urostlí mladí mužové a lesknoucími se holínkami, penízky kolem pasu.      Ačkoliv jsem zvyklá spíše na činoherní herce a styl, tak jsem na rozpacích, jak představení lépe popsat. Ano, hlasy syté a chutné jako řízek s bramborovou ka...

  Poslední inscenací, kterou stihla KS Aréna uvést v sezóně narušené pandemií, je hra ZLOČIN A TREST. Vychází z románu F.M.Dostojevského, jehož vyšinutý hrdina si vsugeroval ideu o právu na zločin příslušejícímu výjimečným lidem, mezi něž řadí i sebe. Dramatizace Andrzeje Wajdy se soustřeďuje na postavu Raskolnikova podezřelého z vraždy a vyšetřovatele Porfirije Petroviče, který s ním rozehrává psychologickou nátlakovou hru. Tou třetí je prostitutka Soňa, k níž se hrdina utíká s trýzněným svědomím a hledá sílu k morální očistě. Vypjatě expresivní inscenace André Hübner-Ochodła měla premiéru 2...