Uživatelské blogy

Dva naprosto odlišné žánry, stand-up comedy a detektivku, se rozhodli spojit v Dejvicích za režijního i autorského přispění Jiřího Havelky. Zatímco v první polovině představuje šest herců (I. Trojan, K. Melíšková, M. Myšička, S. Babčáková, Z. Žádníková Volencová a T. Jeřábek) svou cestu k herectví i samotnému Dejvickému divadlu, v druhém poločase se odehrává jakási rekonstrukce posledních dnů a hodin zavražděného agenta a Putinova kritika Alexandra Litviněnka. Před přestávkou má divák dojem, že přišel jen na neformální návštěvu do hereckého obýváku – s takovou lehkostí a přirozeností (snad kr...

Hru českého režiséra a dramatika Davida Drábka, který je zároveň nastupujícím kmenovým režisérem Městských divadel pražských, uvádí Divadlo Rokoko od října 2018. Hlavními postavami příběhu jsou policejní vyšetřovatelé Iggy (Vanda Hybnerová) a Diana (Jiří Hána) a zatímco Iggy představuje cynickou detektivku, zmítanou alkoholickými delirii, Diana je transsexuálem kdesi v přechodu mezi mužem a ženou, který pravidelně dochází na terapie s názvem „Je tvé pánevní dno šťastné?". Kromě nezbytných peripetií spojených s Dianinou sexuální identitou jsou středobodem drobné kriminální případy, odehrávají...

Rád bych napsal recenzi, ale jsem ve střetu zájmů. A na to jsme v české kotlině tuze citliví... Tak alespoň hrst postřehů. Především byla radost pozorovat z uctivé vzdálenosti vznik téhle mimořádné inscenace. Pozorovat, kterak Marek Němec, Jiří Janků a Agnieszka Pátá-Oldak pracují. Jsou neuvěřitelní. Marek – gejzír nápadů a energie – dokáže pracovat s radostí a humorem, i když je k smrti unavený, umí to s dětmi i dospělými a má trpělivosti na rozdávání. Jirka umí kouzlit se slovy, poradí si s každým textem, a při tom všem se tváří, že neumí pětku místo dvojky napsat. A Agnieszka? Ta si poradí...

Plzeň a léto s divadlem. Letos to padlo na prostranství U Ježíška, bohem zapomenutý kout Plzně. Tribuny naproti zemníku, výhled na hřbitov, kam pochovali J.K.T. Boží místo. Kulisy tvoří náletové stromy, svah umělého pahorku, na něm „skládka odpadků". V lesejku hoří ohýnky. Chánov jako vystřižený. A ony jsou to Strakonice. Děj je známý jako Malý Bobeš. Jedna mravoučná scéna za druhou. Skoro jako Beverly hills 90210. Přicházel jsem rozpačitý. Pak se objevil Ondřej Rychlý a já se usmál. To bude dobré. Pak se tam objevila Dorotka, krásná až srdce usedalo. Měla úsměv mé ženy, okatá jako mé dcery,...

Na inscenaci pod sirym nebem byva nejvetsim problemem sire nebe. V Plzni ovsem scena U Jeziska vytvari obraz ceske krajiny vcetne lesu, hor i nizin plnych komaru. A misto problemem, zda se byti "jezisek" darkem.. Je neuveritelne, ze se na stejne misto podarilo navic dostat sibenicni vrch i arabskou poust.Co se hercu tyce, plzensky Rychly Svanda je dudakem, ktery zaujme Konradyho, plzenskou kavarnu i autovrakoviste. Je rychly tak, ze da dve kolecka kolem elevace za minutu a zdola nekolikrat i obavany Pahorek. Dojima i nastve, hraje obstojne na dudy, ale za triceti stupnu Celsia nejvetsi (erotic...

Hudba a zpěv skvělé. Škoda podivného zvučení, kdy všechny hlasy zněly odkudsi zhůry z repra, nikoliv z jeviště. To bylo hodně rušivé. Spíš jako poslouchat rádio než divadlo. Bylo to asi třetí představení, pro některé aktéry premiéra, což se projevilo dost v dialozích, kdy místo hraní a tavení emocí se spíše vzpomínalo na příslušné repliky. S počtem odehraných repríz si to vše určitě sedne a bude tam vše, co tam být má.Šimon Fikar krásný čistý a přesný hlas. Nádherný zpěv. Jaromír Dezort opravdu komediant duší. Ivana Chýlková výborná, možná bych jen u její Mrs. Wilkinsonové očekával ještě větší...

Poslední hra sezóny znamenala pro DPB velkou výzvu, MISTR A MARKÉTKA Michaila Bulgakova patří mezi nejvýznamnější, ale také nejsložitější ruské romány minulého století. Dramatizaci předlohy zpracovala Kateřina Menclerová pro režiséra Alexandra Minajeva. Výsledek předčil očekávání a je zároveň vyvrcholením práce umělecké šéfky a dramaturgyně před jejich odchodem z angažmá v DPB. Premiéra inscenace byla 10. května. V románu se pojí lyrika s psychologismem, satirická komedie s tragédií s katarzí, prolíná se tu reálné, fantazijní a mýtické. Do dění z meziválečné Moskvy zasahují nadpřirozené síly ...

Romeo a Julie, Divadlo na Vinohradech55 % 10. 6. 2019 Jak rád by člověk řekl: Je to opravdu poctivě dobré. Hmm...tak moc ne. Takže, co dobré je:Mercuzio (Ondřej Kraus) tvoří komédii a navíc kůlničku (bez dříví, to by někomu nejdřív naházel na hlavu a měl by z toho náramnou radost).Tybalt (Marek Holý), lokální nóbl kocour s ostrými drápy, zdatný v soubojích, kousavý a elegantně agresivní, pozor, nehladit.Julie (Sabina Rojková) se drží postavy s jistou grácií a krvavý přerod je v jejím podání zjitřený, byť je v první polovině zdánlivě slabší.Romeo (Marek Lambora) - tak tady už panují první po...

Cyrano z Bergeracu je moje oblíbená divadelní postava, proto jsem po zjištění, že je v Divadle Radka Brzobohatého uváděn jako muzikál byla nadšena a zakoupila vstupenky.Po shlédnutí musím říci, že převládl pocit zklamání.  Zklamání z toho, jakým způsobem tvůrci přistoupili ke zpracování tohoto klasického díla. Dokážu pochopit, že ne každý autor chce zobrazovat notoricky známý příběh po "staru" a určitá modernizace nemusí být na škodu. Ovšem laciný humor, pitvoření, trapné žertíky, kterých bylo zejména ve druhé polovině neskutečně mnoho, v tomto představení zabily veškerou poetiku a romantiku....

                                    Poslední titulem sezóny "rozkvetlých mandragor" v KS Aréna je hra ZIMNÍ SLUNOVRAT Rolanda Schimmelpfenniga, jednoho z předních a ve světě nejuváděnějších současných německých dramatiků. Jde o českou premiéru a první hru tohoto tvůrce uváděnou v Ostravě. Její realizace se ujalo duo mladých režisérů, Kristýna Kosová a Adam Svozil, známé z rytmikálu Kouř, který má na repertoáru DPB. Premiéra inscenace se uskutečnila 25. května. Děj se odehrává v bytě manželů Bettiny a Alberta, patřících mezi vyšší střední třídu. V popředí vlevo je obývák s piánem, vpravo (fi...

V kladenském divadle se tentokrát koná velkolepá rokenrolová jízda, i když se jede jenom pražskou tramvají. Autor a režisér Miroslav Hanuš chtěl za 2 a půl hodiny ukázat to podstatné ze života rokenrolového krále Miki Volka, proto nasadil od začátku do konce strhující tempo. A protože život Mikiho Volka nebyl žádná procházka růžovou zahradou, nabízí se divákovi poněkud těžší kousek řešící problémy z reálného života, a nejen tím působí ve srovnání s převažující pražskou muzikálovou produkcí jako zjevení z jiné galaxie. Ani závažná témata jako závislost na alkoholu a lécích, a estébáctví a udava...

 24.5. 2019,  Divadlo na Vinohradech režie: Martin Františák, premiéra: 16.9. 2016 40 %    Její Pastorkyňa je klasika. Prakticky nenapadnutelný výrok. Vinohrady patří k předním divadlům v zemi. Totéž. Takže pokud něco nesedí, někde bude chyba. Pojďme se tedy projít, propůjčím Vám svoje oči a uši.    Její Pastorkyňa má dvě linie, ženskou a mužskou, běží společně vedle sebe a ovlivňují se především blízkostí. Mužská linie je trochu zajímavější, ve stejném kotli se taví celoživotní křivda, furiantství, pýcha i počínající alkoholismus. Stačí bič a máte o komplikace postaráno.   Ženská linie jsou...

Paní Choděrová skvěle rozehrává sérii postav a situací, vtipnost tohoto kusu je v druhém plánu, a přece se drtivá většina publika smála po celé představení. Čili to je srozumitelné, sdělné, zábavné a přitom i inteligentní. Ukažkte mi na českých jevištích, kolik je takových kusů. Všem svým kamarádkám jsem toto představení doporučila jako jeden z mých nejlepších kulturních zážitků poslední doby. Věřím a moc přeji celému týmu, který toto představení připravoval, hodně diváků spokojených jako já a představení samotnému stovky úspěšných repríz. Děkuji všem!...

   K derniéře se prý nic nepíše. A když už, tak prý maximálně pac, pusu a čau. Pokud je však derniéra zároveň něčí premiérou, je třeba to řádně ohlásit a také oslavit. Takže slavme, před kulisy, nikoli za ně, vystoupil pan režisér Jan Frič jako Libor. Statečně bojoval s textem, scénou, kostýmem, ba i s herci, takže velké plác plác plác...a ještě jednou plác.    Co říci, bratři a sestry, Slované a Slovanky...je třeba říct, že toto, jak doufám, nebyl závěr. Že to může být naopak začátek krásného...a sakra, tohle nebyla Casablanka. Tohle bylo hrdé, to naše, slovanské Z tvrda hrada, a vlastně jen...

Mám pocit, že Klatově Faustovi zatím trochu chybí nadšené ohlasy (byly snad jen dvě vysloveně pozitivní recenze), a tak jsem se rozhodl vylepšit skóre aspoň tady. Pro mě tato hra představuje nezapomenutelný zážitek, který hodně posouvá můj názor na to, čím divadlo vlastně může být, a přináší mi novou chuť vůbec do divadla chodit. Obecně mi u činohry často chybí větší rozmanitost výrazových prostředků, což je tady popřeno vrchovatou měrou. Jsou to audiovizuální hody, které dokonale rezonují s příběhem a spoluvytvářejí mnohovrstevnaté dílo. Je to fakt skvělé. Hodně bych si přál, aby hra jako tat...

"Když vztek jak pára v kotli bez ventilu vře a napíná se potají, přijde muž. Má v mlze zahalenou tvář a tisíc jmen. I Krysař mu říkají." Krysař svou pouť na muzikálovém poli započal před mnoha lety - od září 2017 ji podstupuje v aktuálním nastudování v divadle Kalich. A právě tuto pouť jsem pro její "dechubraní" absolvoval spolu s osudy všech postav již několikrát a dojmy jsou natolik silné, že si je neodpustím rozepsat trochu šíře. Autorská muzikálová prvotina Daniela Landy neztrácí na aktuálnosti. Jeho hudba a texty mají výrazný rukopis a těší mne, že zde jako v jiných muzikálech, není pra...

Divadlo je komunikace a jako takové se skládá z vícera rovin vypovídání. Stejně jako v mezilidské komunikaci bývá těžiště sdělení na jedné rovině (ať už ve významu slov, v intonaci, mimice...), bývá i u divadla jedna složka vůdčí (slovo, vizuální stránka, pohyb, zvuk...). Má-li divadlo věrohodně promlouvat, je třeba, aby byly všechny roviny výpovědi v souladu, aby se vzájemně podporovaly a rozvíjely. Inscenace Dopisy Olze naráží na zásadní problém. Složka textu, který je zde nosičem sdělení, převyšuje všechny ostatní roviny, které nejsou sto k samotnému textu nic přidat. V horším případě na s...

Thomas Bernhard patří k nejhranějším, ale i nejnáročnějším moderním autorům německého jazyka. Řada jeho her byla uvedena v Praze a Brně,  v Ostravě můžeme jeho dílo poznat poprvé právě díky dramaturgii KS Aréna. Hra DIVADELNÍK, jejíž ústřední postavou je principál rodinného zájezdového divadla, byla zvolena se záměrem dát další velkou hereckou příležitost Marku Cisovskému. V překladu Vladimíra Tomeše a úpravě Tomáše Vůjtka ji nastudoval hostující režisér André Hübner-Ochodlo. Premiéra inscenace se uskutečnila 12.ledna. Scéna, kterou si režisér sám navrhl, napovídá expresivní charakter inscena...

MANDRAGORA je mýty opředená rostlina, jejíž kořen je jedovatá příšera, kdysi oblíbená čarodějnicemi a traviči, ale také to byl symbol lásky i lék užívaný od starověku. Ve své komedii její kouzlo využil renesanční myslitel Niccolò Macchiavelli a jeho dílo ani po staletích neztrácí na účinku a léčí (nejen) smíchem. Hru v překladu Jaroslava Pokorného a úpravě Tomáše Vůjtka, autora textu písní, uvedl na jeviště Ivan Krejčí. Premiéra inscenace se uskutečnila 16. března. Scéna Milana Davida obepíná jeviště půlkruhem s tuctem dveří rozdílného tvaru a barvy, z nichž většina je funkční, vstupuje se ji...

Národní divadlo, 2.4. 2019     Erbenova Kytice se od roku 1984 podruhé vrátila na jeviště Národního divadla, tentokrát jako činohra, v režii dua Skutr. V principu jde o pásmo sedmi volně propojených inscenovaných básní a vůbec se jako hra netváří zle a školometsky, koneckonců česká populace je Kyticí téměř promořená, takže nějakou odolnost máme.  Všichni oddrndáme pár veršíků z Polednice, Vodníka nebo jiné básně podle osobní preference.      Hlavní problém však zní: Jak vlastně Kytici zobrazovat? Jako roztomile hrůzné horůrky? Jako opulentní tragédie s až operní výpravou a efekty? Nebo jako ...