Blogy

Muzikál Duch hraje na romantickou strunu ve zběsilém rytmu Kateřina Šebelová | 27. 10. 2014 Žánr:romantický muzikálAutoři: Bruce Joel Rubin (libreto a texty písní), Dave Stewart, Glen Ballard (hudba a texty písní)Režie: Stanislav MošaPřeklad: Jiří JosekScéna: Christoph WeyersScénické projekce: Petr Holušek, Dalibor ČernákKostýmy: Andrea KučerováChoreografie: Hana KratochvilováHrají: Dušan Vitázek, Svetlana Janotová, Robert Jícha, Zdena Herfortová, Milan Němec, Jakub Zedníček, Igor Ondříček, Tereza Martinková, Hana Kováříková a další. Městské divadlo Brno vytáhlo trumf nové sezóny - romantic...

Žítkovské bohyně jako magický příběh z Moravských Kopanic   Kateřina Šebelová   Autorka: Kateřina Tučková Režie: Dodo Gombár Dramaturgie: Vladimír Fekar Scéna a kostýmy: Eva Jiřikovská Hudba: David Rotter Pohybová spolupráce: Hana Geržová Hrají: Hana Briešťanská, Jan Leflík, Eva Daňková, Gustav Řezníček, Helena Čermáková, Marta Bačíková, Drahomíra Hofmanová, Eva Matalová, Luděk Randár, Milena Marcilisová, Romana Julinová, Markéta Kalužíková, Rostislav Marek, Kateřina Liďáková, Pavel Vacek a další. Kniha Kateřiny Tučkové „Žítkovské bohyně" se stala doslova hitem novodobé české modern...

Je to tak patnáct let, co jsem chodil pravidelně. Chodil jsem především do divadla ABC, kde jsem viděl Sestup Orfeův cca 15 krát. Někdo by zavrtěl hlavou a v duchu uvažoval, jak může člověk chodit a tolikrát vidět takové drama jako právě Sestup Orfeův – takovou depresi. Když jsem jednou v divadelním klubu Janka Slezáka, který hrál hlavní „ Orfea „, a řekl mu to, tak mi na to jen odvětil : „ Jdi blázen, takovou depku. „Se mnou to ale nic nedělalo – už jsem věděl, jak jdou scény za sebou. Krom toho jsem chodil na Shakespearovské Slavnosti. Pak ( už ani nevím proč ) přestal.Letos se vše změnilo, ...

Nevím.Nevím, jestli nakonec bylo dobře, že jsem před zhlednutím představení Doktora Živaga poctivě přečetla. Určitě mi znalost předlohy pomohla dění odehrávající se na jevišti lépe pochopit. Na druhou stranu mě ale příliš svázala. Těšila jsem se, že Živago má děj, kterému bude muset duo Mikulášek - Viceníková čelit. Že budou "muset" opustit svou tradiční koncepci a předvést něco odlišného, totiž souvislé vyprávění. Zmýlila jsem se. Osudový příběh Juraje Živaga je roztříštěn na malé kousíčky a do zdobné mozaiky jsou opět skládány jen vybrané střípky a to v podobě krátkých, jakoby jednotlivých ...

Ač nerad píši recenze a nerad hodnotím představení, která jsem viděl, ke Kmenům citím potřebu se vyjádřit. Přišel jsem, viděl jsem, ale kdo vlastně zvítězil? Dal jsem si závazek, že na tuhle inscenaci zamířím bez jakýchkoli očekávání. Ač vím, jak vypadá stejnojmená kniha a výstava, absolutně jsem netušil, jak by mohlo vypadat divadelní zpracování. Drobným zklamáním bylo zjištění, že místo Magdy Tkačíkové (na jejíž roli v Hostině dravců velmi rád vzpomínám) v obsazení figuruje Elena Trčková. Já ale věřím v první řadě rolím, až pak hercům. Prve musím vyzdvihnout absolutně skvělou scénografii. ...

Životní příběh Lucie Brychtové se stal námětem pro jednu z nejzajímavějších inscenací, kterou bylo možno v uplynulých měsících vidět. V Praze v Divadle Na Prádle se sál naplnil také díky skvělému promu Lucie v 13. komnatě a v Show Jana Krause, takže po představení show pokračovala formou hovorů s nadšenými diváky. Musím seznat, že od tvorby slovenského Red Cat Cabaretu jsem mnoho nečekala, sleduji různé trans příběhy českých youtuberkyň, ale výsledný tvar mne mile překvapil. Lucie je výborná herečka obklopená nadaným týmem. Skvěle se vypořádává s klasickými klišé, barvitě líčí omyly i klady...

Zatímco Epsteinův příběh z legií Veterán byl již stažen z repertoáru Rokoka, jeho další hra Mléčné sklo se dočkala jen scénického čtení. Ale jakého!  Nikdy bych neřekla, že se budu bavit u další generické krimi podle Epsteina. Ale život, který postavám daly klasické tváře MDP, ze čtení udělali příjemnou záležitost. Umím si to představit jako zdařilou inscenaci.  V Mléčném skle je rozehrán klasický příběh dvou detektivů, jedné femme fatale (jako vždy dech beroucí Henrieta Hornáčková) a jednoho legračního gaye (ten sice patří v umění už letům minulým, ale konečně minulosti náleží i celý tento ...

Rok 2015 byl pro pražské Rokoko rokem bilančním. Celá řada ohlednutí zpět pak vyvrcholila speciálním benefičním večerem. A křtem příjemné publikace 100 let divadla Rokoko. Ohlédnutí za první stovkou divadélka Rokoko nabídlo setkání s hosty, s moderátorem a se scénkami inspirovanými těmi nejslavnějšími momenty z historie. Na počátku tu byl Hašler, Futurista, Jára Kohout, Vlasta Burian, Spoutaní V+W, ale i Trnka a jeho loutky. Koncem 50. let udal tón Darek Vostřel, v 60. letech se tu sešli Golden Kids... Současná podoba jedné dramaturgie na dvou scénách běží od roku 2006. Z hostů jsem si sedla...

Od dětství jsem milovala Romy Schneider. Její deník Já, Romy ovlivnil snad celé generace. A proto jsem nemohla odolat, když přijela do Činoherního klubu Chris Pichler se svou hrou o životě Romy, která tolik připomínala stránky oblíbeného deníku. Představení bylo nádherné, Chris ve své one woman show dokázala přehrát celý život Romy od dětství pro trpký konec. Její němčina plynula jako lehký vánek, když byla Romy spokojená, byla ostrá, když se Romy zlobila a byla vášnivá, když Romy milovala. Zážitek na celý život. Nádherný dárek Romy ke třicetinám, pořádaný v Rakouském kulturním fóru v Praze....

Mezi mé nejstarší činoherní zážitky patří dvojí návštěva ABC. Tehdy, za uměleckého šéfování Milana Schejbala (1994−2006), tedy v době před sjednocením divadel ABC a Rokoko, bylo radostí navštívit Golema Voskovce a Wericha (premiéra 1999) s famózním Václavem Postráneckým jako Rudolfem II. Nebo představení s nejkouzelnějším Janem Hrušínským - Charleyovu tetu Jevana-Brandona Thomase (premiéra 1996) či nejklasičtější hru Agathy Christie Past na myši (také premiéra 1996).       Co o hře píší na webu Společnosti Agathy Christie? V češtině text divadelní hry nově v říjnu publikoval Knižní klub, ...

Hostování Divadla Idiot v pražském Crossu přineslo příjemný zážitek. Steampunkové prostory zvláštním způsobem doplnily režii Michaely Kubias, mladé autorky, která ve hře také alternovala. Z let, které věnovala tvorbě divadélka ve Slaném, má skutečně nač vzpomínat.  Neb původní text české básnířky Josefíny Leknínové stojí na variacích zrcadlení známého s novým. Konečně, on i ten plakát sdílel stejný koncept se seriálem HBO Až po uši, stejně jako Divadlo Idiot sdílí emoce Dostojevského hrdiny.  "Tragikomedie o těch, kteří stejně jako my trpí komplexem vedlejší postavy." ...

První letní den. Moje poslední divadelní představení v sezóně. Trasa Ústí nad Labem - Praha. Vedro. Klimatizace mi fouká do kontaktních čoček. Beru si nové boty. Neměla jsem to dělat. Zouvám se a bosky si kráčím Holešovicemi. Čeká mě prostor, v němž jsem se ještě nikdy nenacházela. Platí se tu bitcoiny a celé je to tady jakože free a happy. Až si připadám stará. Ale ne, vždyť od třicítky se každým rokem cítím mladší a mladší. Dávám si latté. Vyběhnu o dvě patra výše do prostoru se zvláštní atmosférou. Cítím originalitu. Usedám na pohodlnou bílou pohovku. Čekám. Jana Jankovského a Kryštofa Ríms...

Volný jako pták! Volný jako racek! Jen tak si létat nad mořem. Vyváznout ze sevření starých forem. Stát se volnějším. Zvednout křídla a letět. Snažit se hledat nové formy stejně jako režijní duo SKUTR ve své inscenaci Racek. Samozřejmě je možné hrát tuto hru i jiným způsobem, který například předvedlo Dejvické divadlo, ale mě se líbilo, jak to zrežírovali. Popravdě jsem na tuto inscenaci šel zejména kvůli nim. Ze začátku to vypadalo, že to bude to nejlepší, co jsem jsem od nich viděl, ale nakonec se tak nestalo a na špici zůstává Pěna dní, které konkuruje Evžen Oněgin. To co bych u tohoto před...

V Lokti řádí Lazebník Unikátní magický přírodní amfiteátr v Lokti se 1. 7. 2017 od 21.00 hodin změní ve sluncem sálající španělskou Sevillu, kde bude své rozverné intriky s velkou rozkoší a humorem spřádat Figaro, proslulý Lazebník sevillský.Tento Lazebník je sice Španěl, ale zároveň i Ital a Hanák. Nejznámější Rossiniho operu totiž do Lokte přiváží Moravské divadlo Olomouc, "národní" divadlo hanácké metropole. Jiskřivá a imaginativní inscenace režisérky Kristiany Belcredi v precizním a velkorysém nastudování šéfa opery Moravského divadla, Milo Oswalda má vskutku hvězdné obsazení. Zamilovanéh...

Žítkovské bohyně v Brně jdou až na krev Podle románu Kateřiny Tučkové Žánr: Činohra Režie: Dodo Gombár Scéna a kostýmy: Eva Jiřikovská Hudba: David Rotter Hrají: Svetlana Janotová, Nikol Wetterová, Ivana Vaňková, Vojtěch Blahuta, Radka Coufalová, Erika Kubálková, Zdena Herfortová, Eva Jelínková, Katarína Ptáčková, Alena Antalová a další... Když před třemi lety režisér Dodo Gombár oživil na prknech Městského divadla Zlín bestseller Kateřiny Tučkové Žítkovské bohyně, byl to trhák, který se na tamní scéně hraje doposud. Slavný kus se Dodo Gombár rozhodl uvést i v Brně, ale ve zcela jiném k...

Kam až moje paměť sahá, nikdy jsem nezkoušel psát recenzi na muzikál. Ale několikrát jsem zažil ten pocit, kdy člověk muzikálu prostě propadne – a je ztracený, lapený, už ho mají, není mu pomoci. Poprvé to byl muzikál Bídníci v Divadle na Vinohradech. Byla to snad první velká muzikálová produkce u nás. Hvězdné obsazení, a přece zpočátku poloprázdno – letní produkci lidé nevěřili. Kupoval jsem si levnější vstupenky a potom si sedal na ta nejdražší místa. Viděl jsem je toho léta asi pětkrát. Utratil jsem hodně, ale nelitoval. Podruhé jsem se zamiloval do muzikálu Jesus Christus Superstar na praž...

Na tento počin Daniela Špinara, jsem byla hodně zvědavá. Rozhodně nezklamal, i když mám z Křehkosti, tvé jméno je žena trochu rozpolcené pocity. Hra má pro mě totiž dvě roviny, které se mi ani několik dní po zhlédnutí nedaří sjednotit. Výrazově výrazným pasážím v podání Karla Dobrého, mimochodem skvostně zahraným, a působivých 420PEOPLE by slušelo vlastní představení. Ocenili by ho zejména alternativněji založení diváci. Mě - diváka konzervativnějšího charakteru - neurážely, ale do celkového konceptu hry mi nějak nezapadaly. Chápu režijní nadšení, které i musím ocenit, ale ve spojení s jádre...

Když brouk v hlavě se vám usadí a sžíravou myšlenku tam nasadí, to se začnou díti věci...my jsme toho byli svědci... Ve dnech 7.- 9. dubna proběhla pod názvem Klicperovy divadelní hry, krajská soutěžní přehlídka amatérských divadelních souborů. Vyhlašovatelem 18. ročníku soutěže byl Svaz českých divadelních ochotníků s Městem Sadská a na vítěze čekal postup na národní přehlídku Krakonošův divadelní podzim. Kdo navštívil některé z představení, odnesl si skvělý kulturní zážitek a navíc podpořil snahu herců předvést co nejlepší výkony, které si pro diváky připravili. I když úroveň všech předsta...

Klasické hry mají tu nevýhodu, že jejich děj je známý, a tak spíše než na děj samotný se diváci znalí klasiky soustřeďují spíše na herecké výkony a celkové provedení textu. Já jsem zamířil na Vinohrady především se zvědavostí, jak se s hlavní rolí popasuje Šárka Vaculíková, a jak si režisér s touto inscenací poradil. Hned od začátku mě Šárka Vaculíková nenechala na pochybách, že tuhle roli má perfektně zvládnutou. Její živelnost, její vyjadřování, její prostota, to všechno jako by snad ani nehrála, jako by to byla přímo ona, přirozená a svá. Jen jsem fascinovaně sledoval, jak je Šárky Vaculíko...

To jsem si takhle řekl, že jsem už dost starý a viděl jsem už relativně dostatečné množství divadelních představení na to, abych dozrál ke zhlédnutí té nejznámější a nejklasičtější tragédie, která se objevuje na divadelních jevištích po celém světě. Do této doby jsem se s touto hrou setkal jen ve dvou verzích. Tou první byl film z roku 1996 s Leonardem DiCapriem a Claire Danes v hlavních rolích, který jsem poprvé a naposledy viděl někdy v roce 2002 ve svých 15 letech. A druhou verzi jsem viděl loni v červenci v kině, přičemž v tomto případě se jednalo o přímý přenos divadelního představení z L...